16 C 157/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a částku ve výši [částka] a částku ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně, to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou doručenou soudu dne [datum] uplatnila ve výroku tohoto rozsudku uvedený nárok s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále i jen„ [banka]“) se žalovaným smlouvu o presto půjčce [číslo] jejíž součástí byly i Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro úvěry a Sazebník poplatků a na jejímž základě poskytla Banka žalovanému úvěr v celkové výši [částka]. Banka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných z dostupných databází, vlastních systémů i od žalovaného. Strany si sjednaly úrok ve výši 9,9 % ročně s tím, že žalovaný byl dále povinen zaplatit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou ve výši [částka]. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, Banka proto rozhodla o zesplatnění nesplacené části úvěru ke dni [datum]. Celková výše pohledávky Banky za žalovaným k uvedenému dni činila [částka] a byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávky za žalovaným jí byly postoupeny Bankou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni i přes výzvu k zaplacení učiněnou před podáním žaloby nezaplatil.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Bez dalšího uvedl, že žalobkyně neprokázala, že je„ majitelkou“ pohledávky, že pohledávka neexistuje, že pohledávka je promlčená, že její výše neodpovídá skutečnému stavu a že náklady řízení neodpovídají ceníku a jsou vzhledem k jistině neúměrně vysoké, že úvěrová smlouva je neplatná.

3. V průběhu řízení původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], zanikla bez likvidace na základě fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a to s účinností ke dni [datum]. Nástupnická společnost [právnická osoba] vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba] S ohledem na uvedené nadepsaný soud rozhodl o procesním nástupnictví usnesením ze dne 28. 11. 2022, č. j. 16 C 157/2022-67, v právní moci dne 12. 12. 2022.

4. Soud zjistil tento skutkový stav: Banka a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o presto půjčce [číslo] (dále i jen„ Smlouva“). Podle Smlouvy měla Banka žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši [částka] na účet [číslo] vedený u Banky a žalovaný měl úvěr spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně splatit v 84 měsíčních splátkách po [částka] vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce. Dále byl žalovaný povinen platit měsíční poplatek za vedení a správu úvěru ve výši [částka]. V případě prodlení žalovaného byla Banka oprávněna požadovat z nezaplacených částek úrok z prodlení (ze Smlouvy o [název ] půjčce ze dne [datum]). Ke dni [datum] činila nesplacená jistina čerpaného úvěru [částka], kapitalizovaný úrok [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka] a nezaplacené poplatky za vedení a správu úvěru [částka] (za [měsíc] [rok] – [měsíc] [rok]). Poslední částečnou splátku úvěru ve výši [částka] zaplatil žalovaný dne [datum] a poslední splátku v plné výši [částka] zaplatil dne [datum] (ze souhrnného výpisu úvěru [číslo] ze dne [datum], z výpisů z úvěru na č. l. 46, 49, 50, 51, 52, 53, 54). Dne [datum] zaslala Banka žalovanému výzvu k uhrazení dlužných splátek do [datum] a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru, nebude-li dlužná částka ve stanoveném termínu zaplacena (z výzvy k úhradě dlužné částky po splatnosti ze dne [datum]). Dne [datum] oznámila Banka prohlášení úvěru za splatný ke dni [datum] (z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum]). Dne [datum] podepsala Banka, jakožto postupitel, a žalobkyně, jakožto postupník, smlouvu o postoupení pohledávek, v níž strany sjednaly, že pohledávka Banky za žalovaným bude k Okamžiku postoupení postoupena žalobkyni. Okamžikem postoupení strany rozumí okamžik úhrady Úplaty dle Smlouvy (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z výňatku z Přílohy [číslo] na č. l. 8). Okamžik postoupení nastal dne [datum] (z prohlášení o Okamžiku postoupení ze dne [datum]). Banka oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni přípisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne [datum]). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (z předžalobní upomínky ze dne [datum], výstupu sledování zásilek České pošty na č. l. 16).

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Banka a žalovaný podepsali dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě měla Banka žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši [částka] a žalovaný měl úvěr spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně splatit v 84 měsíčních splátkách po [částka] vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce. Dále byl žalovaný povinen platit měsíční poplatek za vedení a správu úvěru ve výši [částka]. V případě prodlení žalovaného byla Banka oprávněna požadovat z nezaplacených částek úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, vyzvala jej Banka dne [datum] k uhrazení dlužných splátek do [datum]. Jelikož žalovaný v uvedeném termínu dlužné splátky nezaplatil, přistoupila Banka k jeho zesplatnění s účinky ke dni [datum]. Dne [datum] podepsala Banka, jakožto postupitel, a žalobkyně, jakožto postupník, smlouvu o postoupení pohledávek, v níž strany sjednaly, že pohledávka Banky za žalovaným bude k Okamžiku postoupení, [datum], postoupena žalobkyni. Banka oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni přípisem ze dne [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

6. Výše uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: V dané věci se jedná o smlouvu uzavřenou v roce [rok] a za takové situace je třeba aplikovat hmotné právo právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“). Po právní stránce soud nárok žalobce posoudil jako pohledávku ze smlouvy o úvěru.

7. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

8. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 a 2 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky, přičemž mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.

10. Ve smyslu ustanovení § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

11. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

12. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení (dále jen„ vlády č. 351/2013 Sb.“) výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Podle § 2 vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Dle § 524 občanského zákoníku, může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená 15. Podle § 392 odst. 1, 2 obchodního zákoníku, u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti. U práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

16. Podle § 397 obchodního zákoníku, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

17. Banka a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, jež je svou povahou absolutním obchodem (§ 261 odst. 3 písm. d\ obchodního zákoníku), tj. bez ohledu na povahu účastníků se závazkové vztahy z ní plynoucí řídí obchodním zákoníkem. Na základě Smlouvy se Banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši [částka] a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně splatit v 84 měsíčních splátkách po [částka] vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce (§ 497 obchodního zákoníku, čl. I., III. a IV. Smlouvy). Žalovaný byl tudíž povinen od doby čerpání úvěru platit úroky ve sjednané výši 9,9 % ročně splatné měsíčně spolu s jednotlivými splátkami (§ 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku). Dále se žalovaný ve Smlouvě zavázal platit měsíční poplatek za vedení a správu úvěru ve výši [částka] (čl. III. odst. 3 Smlouvy). Žalovaný však na svůj závazek neplnil řádně – splátky neplatil pravidelně (viz souhrnný výpis k úvěru). Po marném uplynutí lhůty k úhradě dluhu dle výzvy k úhradě ze dne [datum] došlo ze strany Banky k zesplatnění celého zůstatku úvěru spolu s příslušenstvím, a to k datu [datum]. Bance tak vznikl nárok na vrácení poskytnutého plnění včetně sjednaných úroků, poplatků a úroku z prodlení (§ 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Jelikož do data splatnosti dlužník na uvedenou pohledávku ničeho neplnil, ocitl se dne [datum] v prodlení. Předmětná pohledávka byla následně Bankou dne [datum] postoupena žalobkyni, která se tak stala aktivně věcně legitimovaná k vymáhání dlužné částky (§ 524 občanského zákoníku).

18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalovanou částku jako nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru, která byla platně postoupena žalobkyni a postoupení oznámeno žalovanému. Žalovaná částka byla přiznána společně se smluvním úrokem a společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů v souladu s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a § 2 a § 19 odst. 1, a contrario, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť k prodlení žalovaného došlo až za účinnosti citovaného nařízení.

19. K námitce promlčení vznesené žalovaným sluší se uvést, že v posuzované věci jde o plnění závazku. Promlčecí doba tudíž běží ode dne, kdy měl být závazek splněn, tj. od okamžiku zesplatnění, jímž je projednávané věci den [datum] (§ 392 odst. 1 obchodního zákoníku). Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem (§ 387 odst. 1 obchodního zákoníku). Promlčecí doba je pak čtyřletá (§ 397 obchodního zákoníku). Promlčecí doba by tedy uplynula dne [datum]. Žaloba však byla podána dne [datum], tedy před uplynutím promlčecí doby. Námitku promlčení vznesenou žalovaným proto nelze považovat za opodstatněnou.

20. Nad rámec uvedeného je vhodné poznamenat, že domníval-li se žalovaný, že pro otázku promlčení bylo namístě použít občanský zákoník s ohledem na dikci § 262 odst. 4, části první věty za středníkem, obchodního zákoníku, neboť žalovaný je v daném právním vztahu v pozici spotřebitele, a úpravu v občanském zákoníku by vnímal jako úpravu pro sebe příznivější (promlčecí doba je upravena v § 101 občanského zákoníku jako tříletá, tedy kratší), je takový výklad citovaného ustanovení nutno odmítnout. Šlo by totiž o interpretaci uvedeného ustanovení, jež by rozlišovala, zda je spotřebitel v pozici nositele práva či v pozici osoby mající povinnost, a podle toho umožňovala použití příslušného ustanovení o promlčení v občanském nebo obchodním zákoníku podle konkrétní situace, což se jeví jako nepřijatelné. V případě § 101 občanského zákoníku nadto nelze konstatovat, že by se jednalo o ustanovení, které bylo přijato přímo na ochranu spotřebitele, anebo jehož charakter je takový, že záměrně chrání slabší stranu smluvního vztahu. Tomu ostatně odpovídá i skutečnost, že například v případě uznání závazku dlužníkem je úprava promlčecí doby v obchodním zákoníku pro spotřebitele v postavení dlužníka naopak výhodnější (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010).

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z mimosmluvní odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) ve výši [částka] za úkon (podle ustanovení § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“)) při tarifní hodnotě [částka]. Dále náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů souvisejících s uvedenými pěti úkony ve výši [částka] za úkon (celkem [částka]) podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., vynaložené cestovní náklady vypočtené dle předložené kopie technického průkazu za cestu právního zástupce žalobkyně na jednání soudu dne [datum] ze sídla advokátky ([obec]) do sídla soudu ([obec] [obec]) a zpět při použití osobního automobilu, tedy za ujetí celkem 90 km (45 km/1 cesta), při průměrné spotřebě paliva [značka automobilu] [značka automobilu] 5,3/3,9/4,4 l [číslo] km, při průměrné ceně PH za rok [částka] a sazbě základní náhrady [částka] dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. v celkové výši [částka]. Konečně žalobkyni náleží náhrada za 21 % DPH ve výši [částka]. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem.

22. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť soud neshledal důvodu k určení lhůty delší.