16 C 166/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 707 128 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 1 482 128 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení v zákonné výši se zamítá.

II. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 1 425 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení v zákonné výši se zamítá.

III. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni d) částku ve výši 400 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení v zákonné výši se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobci domáhají po žalované zaplacení ve výrocích tohoto rozsudku specifikovaných částek s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) z titulu nedoplatku pojistného plnění na náhradu nemajetkové újmy za smrt blízké osoby s odůvodněním, že dne [datum] byla při provozu vozidla – motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo] [registrační značka] pojištěným žalované, [jméno] [příjmení], zaviněna dopravní nehoda, jíž byl účasten pan [jméno] [celé jméno žalobce] (dále i jen„ poškozený“) - syn žalobce a) a žalobkyně b), jenž byl zároveň vnukem žalobkyň c) a d) a bratrem pana [jméno] [příjmení]. Poškozený zraněním způsobeným při uvedené nehodě na místě podlehl. Z uvedeného titulu se žalobce a) a žalobkyně b) domáhá náhrady nemajetkové újmy každý ve výši 1 250 000 Kč, žalobkyně c) a d) každá ve výši 400 000 Kč. Žalobce a) a žalobkyně b) se každý dále domáhají 175 000 Kč z titulu pohledávky na náhradu nemajetkové újmy za smrt blízké osoby zděděné po [jméno] [příjmení] zemřelém dne [datum]. Žalobce a) se nad rámec shora uvedeného žalobou dále domáhá zaplacení částky 57 128 Kč z titulu nedoplatku na pojistném plnění na náhradě škody, jenž mu vznikla zaplacením nákladů pohřbu poškozeného v celkové výši 95 656 Kč, a to konkrétně 218 Kč za tisk parte, 1 800 Kč za pronájem hrobového místa, 6 000 Kč za vykopání hrobu, 2 480 Kč za smuteční věnec, 74 000 Kč za zhotovení dvojitého žulového náhrobku s montáží a 11 158 Kč za pohřební služby.

2. Žalobou uplatněné nároky žalobci odůvodňují následovně. Pojištěný žalované byl v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou uznán pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2017, č. j. [číslo jednací] vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uzavřel, že míra spoluzavinění poškozeného je 60 %, z čehož při výplatě pojistného plnění vycházela i žalovaná. S tímto závěrem však žalobci nesouhlasí. Poškozený mohl oprávněně spoléhat na dodržování dopravních předpisů pojištěným, přičemž vzdálenost motocyklu v době zahájení přechodu vozovky poškozeným byla na hranici bezpečného přecházení. Pojištěný žalované však jel rychlostí nejméně od 22 km/h vyšší, než maximální rychlostí v místě povolenou (90 km/h), a to navíc v levém pruhu, ačkoliv pravý jízdní pruh byl volný. Pokud by jel pojištěný žalované v místě maximální povolenou rychlostí (90 km/h), nadto v pravém jízdním pruhu, jak měl, k nehodě by nikdy nedošlo. Poškozený navíc ani neměl možnost využít podchod, neboť se v blízkosti místa dopravní nehody žádný nenachází. V místě je pouze podjezd s úzkým chodníkem na jedné straně, jenž je od místa nehody vzdálen vzdušnou čarou cca 155 m, nicméně terén je neprůchodný a chodec by k jeho dosažení musel ujít navíc cca 427 m a celkové prodloužení trasy by činilo cca 638 m. Jakékoliv spoluzavinění poškozeného je tak vyloučeno.

3. Žalobce a) a žalobkyně b) měli jakožto jeho rodiče s poškozeným velice blízké a velice dobré vztahy. Poškozený s nimi žil v jejich domě a byl s nimi v denním kontaktu, pomáhal jim ochotně s domácími pracemi, údržbou či opravami domu a zahrady. Vždy se na poškozeného mohli spolehnout, že jim pomůže, a počítali i s jeho pomocí ve stáří. Trávili spolu rádi volný čas, jezdili na dovolené, a to i v posledním roce před úmrtím poškozeného, a slavili spolu svátky, narozeniny a jiné výjimečné příležitosti. V den předmětné dopravní nehody šel poškozený nakoupit. Když pak viděli kousek od domu přistávat vrtulník lékařské pomoci, na místo nehody se vypravili, maje za to, že poškozený u dopravní nehody pomáhá. Poškozenému se nemohli dovolat. Když na místo nehody vzápětí dorazili, viděli tělo poškozeného ležet na silnici. Od té doby žijí v neustálém strachu o své rodinné příslušníky.

4. Žalobkyně c) měla s poškozeným dobrý vztah, již od mala, ačkoliv vzhledem k tomu, že vychovávala syny svého druhého syna, neměla tolik času vídat poškozeného tolik, kolik by si přála. Byli nicméně v kontaktu často, byť ne vždy osobně. Poškozený za ní jezdíval na návštěvy, slavili spolu svátky, narozeniny a jiné výjimečné příležitosti. Žalobkyně d) o poškozeného od mala pečovala, měli k sobě velice blízko. Sám jí ochotně pomáhal a ona na jeho pomoc spoléhala i do budoucna. Poškozený se o ni aktivně zajímal, často ji navštěvoval, naučil ji pracovat s počítačem. Jezdívali spolu na výlety a plánovali výlet do Francie. Po úmrtí poškozeného má potíže se spánkem a její zdravotní stav se celkově velice zhoršil.

5. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] měl se svým bratrem – poškozeným velice dobrý vztah, pokládal poškozeného za nejbližšího člověka. Trávili spolu čas na výletech do přírody, byli zvyklí spolu probírat vše a neměli před sebou tajemství. Dohromady trávili mnoho času i s rodiči (žalobci a\ a b\). V době předmětné dopravní nehody byl pan [jméno] [celé jméno žalobce] dlouhodobě pracovně v Anglii. Poté, co se dozvěděl o úmrtí poškozeného, se okamžitě vrátil do České republiky za rodinou. S bolestí se nedokáže nikomu svěřit, vídá se již jen s jediným ze svých přátel. Po návratu z Anglie se původně chtěl stát policistou, nicméně si neumí představit, že by musel absolvovat výcvikový kurz a nebýt tak delší dobu s rodiči.

6. Ve vztahu k nákladům na pohřeb poškozeného žalobci uvedli, že v době pohřbu poškozeného na hřbitově v [anonymizováno], kde již měla rodina žalobců pronajat jednohrob, nebylo možné pronajmout jiné hrobové místo, než dvojhrob. Již pronajatý jednohrob přitom nešlo využít, neboť tlecí doba na uvedeném hřbitově činí 15 let a naposledy byly do tohoto hrobu uloženy ostatky v roce 2001. Žalobce a) pak tudíž ani nemohl nechat zhotovit menší náhrobek.

7. Uvedená dopravní nehoda byla u žalované šetřena jakožto pojistná událost pod [číslo]. Žalovaná vyplatila žalobcům pojistné plnění v následující výši: na náklady pohřbu poškozeného žalobci a) 38 528 Kč a dále na náhradu nemajetkové újmy žalobci a) a žalobkyni b) po 250 000 Kč, žalobkyním c) a d) po 100 000 Kč a panu [jméno] [příjmení] 150 000 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení požadovaných částek do [datum], avšak žalovaná tak neučinila.

8. Žalovaná nároky žalobou uplatněné neuznala ani zčásti. Shodně se žalobci uvedla, že jim na náhradu nemajetkové újmy za smrt blízké osoby poukázala pojistné plnění v následující výši: žalobci a) a žalobkyni b) po 250 000 Kč, žalobkyním c) a d) po 100 000 Kč a panu [jméno] [příjmení] 150 000 Kč. Poukázala na míru spoluzavinění poškozeného, k níž v odůvodnění shora specifikovaného rozsudku došel Krajský soud v Ostravě s tím, že pojištěný žalované se na protiprávním následku pojistné události (úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce]) podílel v rozsahu 40 %. Pro výši poskytnuté náhrady je dle judikatury klíčová kvalita vzájemného vztahu poškozeného a pozůstalých, u osob citově nejblíže spjatých se běžně pohybuje v rozsahu 240 000 – 500 000 Kč. Pokud jde o náklady na pohřeb poškozeného vynaložené žalobcem a), žalovaná je uznala do výše 77 056 Kč, a to tak, že z požadovaných částek plně uznala 218 Kč za tisk parte, 6 000 Kč za vykopání hrobu, 2 480 Kč za smuteční věnec a 11 158 Kč za pohřební služby. Naopak z požadovaných 1 800 Kč za pronájem hrobového místa uznala 900 Kč, neboť žalobce a) pronajal dvojhrob a z požadovaných 74 000 Kč za zhotovení dvojitého žulového náhrobku s montáží uznala 56 300 Kč.

9. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutková zjištění: Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] byla při provozu vozidla – motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo] [anonymizováno] [registrační značka], jež bylo pojištěno u žalované pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) pojištěným žalované, [jméno] [příjmení], (částečně) zaviněna dopravní nehoda, jíž byl účasten syn žalobce a) a žalobkyně b), jenž byl zároveň vnukem žalobkyň c) a d) a bratrem pana [jméno] [celé jméno žalobce], pan [jméno] [celé jméno žalobce] (dále i jen„ poškozený“), který zraněním způsobeným při uvedené nehodě na místě podlehl. [příjmení] nebylo mezi účastníky ani o výši pojistného plnění, které jim žalovaná v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou za pojištěného žalované na náhradu nemajetkové újmy již poskytla – konkrétně se jedná o částky 38 528 Kč na náklady pohřbu, žalobci a) 250 000 Kč, žalobkyni b) 250 000 Kč, žalobkyni c) 100 000 Kč, žalobkyni d) 100 000 Kč, panu [jméno] [příjmení] 150 000 Kč.

10. Pojištěný žalované byl shora specifikovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě v souvislosti se svou účastí na předmětné dopravní nehodě uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 t. z., přičemž byl zavázán zaplatit žalobcům a [jméno] [příjmení] na náhradě nemajetkové újmy následující částky: žalobci a) a žalobkyni b) po 200 000 Kč, [jméno] [příjmení], žalobkyni c) a žalobkyni d) po 140 000 Kč; zároveň byl pojištěný žalované zavázán zaplatit [jméno] [příjmení] na náhradu majetkové škody částku 16 662 Kč (z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2017, č. j. 6 To 53/2017-540, č. l. 11). Pojištěný žalované v trestním řízení uvedl, že se vytýkaného jednání nedopustil a svou vinu na dopravní nehodě odmítl (č. l. 11 p. v.) V odůvodnění specifikovaného rozsudku Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že míra spoluzavinění poškozeného činila 60 % (z výše specifikovaného rozsudku, č. l. 14 p. v.).

11. V místě předmětné dopravní nehody je maximální povolená rychlost 90 km/h, nárazová rychlost při předmětné dopravní nehodě se pohybovala v rozmezí 112,3 – 133,9 km/h, a to při rychlosti poškozeného s ohledem na směr jízdy 0 km/h. (ze znaleckého posudku [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], dále i jen„ znalecký posudek“, č. l. 53). Silnice je v daném místě čtyřproudá se dvěma jízdními pruhy pro každý směr jízdy, z obou stranách silnice jsou ocelová svodidla (ze znaleckého posudku, č. l. 39 p. v.). Pojištěný žalované mohl dopravní nehodě zabránit při jízdě maximální povolenou rychlostí 90 km/h ve všech znalcem uvažovaných kombinacích možné rychlosti chůze poškozeného a rychlosti jízdy pojištěného žalované, a to prostou jízdou v pravém jízdním pruhu, případně i při jízdě v levém jízdním pruhu s bržděním (ze znaleckého posudku, č. l. 57 p. v. a 58 p. v.). Z technického hlediska byl příčinou dopravní nehody způsob jízdy pojištěného žalované – v levém pruhu a vyšší, než maximální povolenou rychlostí (ze znaleckého posudku, č. l. 58 p. v.). Poškozený musel přijíždějící motocykl vidět, vzdálenost motocyklu byla na hranici bezpečného přecházení, poškozený nebyl v průčelním pohledu schopen rozpoznat, že motocykl jede vyšší, než povolenou rychlostí a ani v jakém jízdním pruhu jede (ze znaleckého posudku, č. l. 57 p. v.). Dráha poškozeného při přecházení pozemní komunikace byla mírně šikmá tak, že poškozený byl při přecházení natočen mírně od přijíždějícího motocyklu. Při vstupu na silnici musel překonat svodidla (ze znaleckého posudku, č. l. 53 p. v.). Přibližně 155 m vzdušnou čarou místa dopravní nehody se nachází podjezd s chodníkem pro pěší po jedné straně. Poškozený by k jeho dosažení vzhledem k neprostupnosti okolního terénu musel urazit navíc cca 427 m a celkové prodloužení trasy by činilo cca 638 m (z výstupů z aplikace mapy.cz na č. l. 157 – 159 a fotografií na č. l. 160 – 161).

12. Dne [datum] vystavil [jméno] [příjmení] žalobci a) daňový doklad [číslo] 2015 na částku 74 000 Kč za zhotovení dvojitého žulového náhrobku s montáží pro zesnulého [jméno] [příjmení] (z faktury za hotové na č. l. 19). Společnost [právnická osoba] vystavila žalobci a) dne [datum] fakturu [číslo] na částku 11 158 Kč, z čehož 10 000 Kč bylo již zaplaceno zálohou a 1 158 Kč při vystavení dokladu (z pokladního dokladu a faktury na č. l. 20 a 20 p. v ). Dne [datum] vystavil pan [jméno] [příjmení] žalobci a) příjmový pokladní doklad na 6 000 Kč za vykopání prohloubeného hrobu (z příjmového pokladního dokladu na č. l. 21). Dne [datum] vystavily [anonymizována tři slova]“ paragon na 2 480 Kč za smuteční věnec (z paragonu na č. l. 21). Dne [datum] vystavil Pan [anonymizována dvě slova] žalobci a) fakturu [číslo] na částku 218 Kč (z faktury na č. l. 25).

13. Dne [datum] oznámila žalovaná zástupci žalobců poskytnutí zálohy pojistného plnění žalobcům, a to v následující výši: na náklady pohřbu 38 528 Kč, žalobci a) 250 000 Kč, žalobkyni b) 250 000 Kč, žalobkyni c) 100 000 Kč, žalobkyni d) 100 000 Kč, panu [jméno] [příjmení] 150 000 Kč (z přípisu žalované na č. l. 22 a č. l. 34). Z nákladů na pohřeb byly plně uznány náklady na tisk parte ve výši 218 Kč, 6 000 Kč za vykopání hrobu, 2 480 Kč za smuteční věnec, 11 158 Kč za pohřební služby. Částečně byly uznány náklady na pronájem hrobového místa, a to 900 Kč z celkových 1 800 Kč, za zhotovení a montáž dvojitého žulového náhrobku pak 56 300 z celkových 74 000 Kč (z přípisu žalované na č. l. 22 a přípisu zástupce žalobců na č. l. 77). V srpnu 2015 si žalobce a) a žalobkyně b) pronajali dvojhrob, jenž byl k dispozici, jelikož do té doby měli pouze jednohrob, do nějž nebylo možno ostatky poškozeného uložit, neboť do něj byly ostatky naposledy uloženy v prosinci roku 2001 a tlecí doba na hřbitově v [anonymizováno] je 15 let (z přípisu obce Pražmo na č. l. 33, ze smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne [datum], č. l. 35). Dne [datum] zaplatil žalobce a) 1 800 Kč za hřbitovní poplatky (z příjmového pokladního dokladu [číslo] č. l. 36 p. v.).

14. Usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 11. 2017, č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda intestátních dědiců po zemřelém panu [jméno] [příjmení], jimiž jsou žalobce a) a žalobkyně b), podle níž pohledávku vůči pojištěnému žalované z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč z důvodu úmrtí poškozeného v souvislosti s dopravní nehodou dne [datum] nabývají žalobce a) a žalobkyně b) do spoluvlastnictví rovným dílem, tj. každý v rozsahu jedné poloviny (z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 11. 2017, č. j. [číslo jednací], č. l. 23).

15. Přípisem ze dne [datum] žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu (z přípisu, podací stvrzenky a potvrzení na č. l. 26 – 28)

16. Žalobce a) a žalobkyně b) trávili s poškozeným hodně volného času a měli opravdu dobrý vztah. Trávili spolu dovolené, jezdili na výlety, na ryby. Trávili spolu svátky a to i v širším rodinném kruhu. Poškozený s nimi bydlel a byli domluveni, že s nimi bude bydlet i nadále a dům společnými silami tomuto plánu přizpůsobí. Se svým bratrem [jméno] měl poškozený blízký vztah. Bratři si navzájem pomáhali a podporovali se. V den předmětné dopravní nehody pracoval žalobce a) s poškozeným na zahradě, poškozený šel večer nakoupit. Pak se žalobkyní b) viděli přelétat a přistávat vrtulník záchranné služby, a proto se vydali k cestě a poškozenému telefonovali doufajíc, že u nehody pomáhá. Telefon však zvedli policisté, kteří jim oznámili úmrtí poškozeného. To už však žalobce a) a žalobkyně b) byli těsně u místa nehody a viděli tu hrůzu. Žalobce a) se rozběhl a dostal se cca na 1 m od těla poškozeného, policisté jej však zachytili a snažili se jej uklidnit (z výpovědi žalobce a\).

17. Žalobkyně b) uvedla, že jejich syn byl úžasný. Ona a žalobce a) jej všemožně podporovali, např. ve studiu, a on naopak podporoval je a pomáhal jim. Poškozený s nimi chtěl společně bydlet v jejich domě, neboť o ně měl strach a nechtěl je opustit. Po smrti poškozeného se jejich společné plány zbortili a život je horší, žalobce a) a žalobkyně b) nemají oporu, se kterou počítali, musejí si věci kolem domu zajišťovat sami a zjišťují, že je to za ty roky horší. V den předmětné dopravní nehody jim poškozený pomáhal na zahradě. Poté si šel nakoupit. Pak viděli se žalobcem a) přilétat vrtulník, rozhodli se na místo nehody nacházející se kousek od jejich domu dojet. Po cestě volali na telefon poškozeného, který zvedli policisté. To už však žalobkyně b) a žalobce a) dojeli na místo nehody a viděli to neštěstí a tělo syna pod plachtou. Žalobkyně b) a žalobce a) místem dennodenně jezdí (z výpovědi žalobkyně b\).

18. Žalobce a) a žalobkyně b) měli jakožto jeho rodiče s poškozeným velice blízké a velice dobré vztahy. Poškozený s nimi žil v jejich domě a byl s nimi v denním kontaktu, pomáhal jim ochotně s domácími pracemi, údržbou či opravami domu a zahrady. Vždy se na poškozeného mohli spolehnout, že jim pomůže, a počítali i s jeho pomocí ve stáří. Trávili spolu rádi volný čas, hrávali, jezdili na dovolené, a to i v posledním roce před úmrtím poškozeného, a slavili spolu svátky, narozeniny a jiné výjimečné příležitosti. V den předmětné dopravní nehody šel poškozený nakoupit, když pak viděli kousek od domu přistávat vrtulník lékařské pomoci, na místo nehody se vypravili, maje za to, že poškozený u dopravní nehody pomáhá. Poškozenému se nemohli dovolat. Když na místo nehody vzápětí dorazili, viděli tělo poškozeného ležet na silnici. Od té doby žijí v neustálém strachu o své rodinné příslušníky (z čestného prohlášení žalobce a\ a žalobkyně b\ na č. l. 29 – 30).

19. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] měl se svým bratrem – poškozeným velice dobrý vztah, pokládal poškozeného za nejbližšího člověka. Trávili spolu čas na výletech do přírody, byli zvyklí spolu probírat vše a neměli před sebou tajemství. Dohromady trávili mnoho času i s rodiči (žalobci a\ a b\). V době předmětné dopravní nehody byl pan [jméno] [celé jméno žalobce] dlouhodobě pracovně v Anglii. Poté, co se dozvěděl o úmrtí poškozeného, se okamžitě vrátil do České republiky za rodinou. S bolestí se nedokáže nikomu svěřit, vídá se již jen s jediným ze svých přátel. Po návratu z Anglie se původně chtěl stát policistou, nicméně si neumí představit, že by musel absolvovat výcvikový kurz a nebýt tak delší dobu s rodiči (z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] na č. l. 28).

20. Žalobkyně c) uvedla, že poškozený byl hodný, mladý a měl život před sebou. Jeho smrt je pro ni jako pro babičku nesmírně bolestivá a je to obrovská ztráta. Úplně ji to ničí, zejména takto před Vánoci (z výpovědi žalobkyně c\). Žalobkyně c) měla s poškozeným dobrý vztah, již od mala, ačkoliv vzhledem k tomu, že vychovávala syny svého druhého syna, neměla tolik času vídat poškozeného tolik, kolik by si přála. Byli nicméně v kontaktu, byť ne vždy osobně. Poškozený za ní jezdíval na návštěvy, slavili spolu svátky, narozeniny a jiné výjimečné příležitosti (z čestného prohlášení žalobkyně c\ na č. l. 30).

21. Žalobkyně d) uvedla, že k ní poškozený přicházel po práci na návštěvu, poseděli a popovídali. Přišel vždy, když měl čas. Poškozený jí pomáhal, koupil jí počítač. Poškozený se chtěl stát inženýrem (z výpovědi žalobkyně d\). Žalobkyně d) o poškozeného od mala pečovala, měli k sobě velice blízko. Sám jí ochotně pomáhal a ona na jeho pomoc spoléhala i do budoucna. Poškozený se o ni aktivně zajímal, často ji navštěvoval, naučil ji pracovat s počítačem. Jezdívali spolu na výlety a plánovali výlet do Francie. Po úmrtí poškozeného má potíže se spánkem a její zdravotní stav se celkově velice zhoršil (z čestného prohlášení žalobkyně d\ na č. l. 31).

22. Z ostatních provedených důkazů – články z internetu na č. l. 83 – 89, rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 9. 2018, č. j. 25 Cdo 894/2018 - 239 na č. l. 94 – 99 – soud nezjistil ničeho relevantního pro posuzovanou věc.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.: Dne [datum] byla při provozu vozidla – motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo] [anonymizováno] [registrační značka], jež bylo pojištěno u žalované pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) pojištěným žalované, [jméno] [příjmení], (částečně) zaviněna dopravní nehoda, jíž byl účasten syn žalobce a) a žalobkyně b), jenž byl zároveň vnukem žalobkyň c) a d) a bratrem pana [jméno] [příjmení], pan [jméno] [celé jméno žalobce] (dále i jen„ poškozený“), který zraněním způsobeným při uvedené nehodě na místě podlehl. Sporu nebylo mezi účastníky ani o výši pojistného plnění, které jim žalovaná v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou za pojištěného žalované na náhradu nemajetkové újmy již poskytla – konkrétně se jedná o částky 38 528 Kč na náklady pohřbu, žalobci a) 250 000 Kč, žalobkyni b) 250 000 Kč, žalobkyni c) 100 000 Kč, žalobkyni d) 100 000 Kč, panu [jméno] [příjmení] 150 000 Kč.

24. V místě dopravní nehody je maximální povolená rychlost 90 km/h. Nárazová rychlost motocyklu pojištěného žalované a poškozeného se při předmětné dopravní nehodě se pohybovala v rozmezí 112,3 – 133,9 km/h, a to při rychlosti poškozeného s ohledem na směr jízdy motocyklu 0 km/h. Silnice je v daném místě čtyřproudá se dvěma jízdními pruhy pro každý směr jízdy, z obou stranách silnice jsou ocelová svodidla. Pojištěný žalované mohl dopravní nehodě zabránit při jízdě maximální povolenou rychlostí 90 km/h ve všech znalcem uvažovaných kombinacích možné rychlosti chůze poškozeného a rychlosti jízdy motocyklu, a to prostou jízdou v pravém jízdním pruhu, případně i při jízdě v levém jízdním pruhu s bržděním. Z technického hlediska byl příčinou dopravní nehody způsob jízdy pojištěného žalované – v levém pruhu a vyšší, než maximální povolenou rychlostí. Poškozený musel přijíždějící motocykl vidět, vzdálenost motocyklu byla na hranici bezpečného přecházení, poškozený nebyl v průčelním pohledu schopen rozpoznat, že motocykl jede vyšší, než povolenou rychlostí a ani v jakém jízdním pruhu. Dráha poškozeného při přecházení pozemní komunikace byla mírně šikmá tak, že poškozený byl při přecházení natočen mírně od přijíždějícího motocyklu. Při vstupu na silnici musel překonat svodidla. Přibližně 155 m vzdušnou čarou místa dopravní nehody se nachází podjezd s chodníkem pro pěší po jedné straně. Poškozený by k jeho dosažení vzhledem k neprostupnosti okolního terénu musel urazit navíc cca 427 m. Krajský soud v Ostravě ve shora specifikovaném rozsudku uzavřel, že míra spoluzavinění poškozeného je 60 %.

25. Žalobce a) a žalobkyně b) byli bezprostředně po nehodě přítomni na místě a viděli tělo poškozeného na silnici. Úmrtí poškozeného jim bylo oznámeno zasahujícími policisty, kteří zvedli vyzvánějící telefon poškozeného, jemuž se žalobce a) a žalobkyně b) snažili dovolat právě, když přijížděli k místu dopravní nehody. Místo dopravní nehody je nedaleko bydliště žalobce a) a žalobkyně b), kteří uvedeným místem dennodenně projíždí.

26. Pojištěný žalované byl shora specifikovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě v souvislosti se svou účastí na předmětné dopravní nehodě uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 t. z., přičemž byl zavázán zaplatit žalobcům a [jméno] [příjmení] na náhradě nemajetkové újmy následující částky: žalobci a) a žalobkyni b) po 200 000 Kč, [jméno] [příjmení], žalobkyni c) a žalobkyni d) po 140 000 Kč; zároveň byl pojištěný žalované zavázán zaplatit [jméno] [příjmení] na náhradu majetkové škody částku 16 662 Kč. Pojištěný žalované v trestním řízení uvedl, že se vytýkaného jednání nedopustil a svou vinu na dopravní nehodě odmítl.

27. Náklady na pohřeb poškozeného dle daňových dokladů provedených k důkazu činily celkem 95 656 Kč, z toho 74 000 Kč za zhotovení dvojitého žulového náhrobku s montáží, 11 158 Kč za pohřební služby, 6 000 Kč za vykopání prohloubeného hrobu, 2 480 Kč za smuteční věnec 218 Kč za tisk parte, 1 800 Kč za hřbitovní poplatky. O tom ostatně rovněž nebylo mezi účastníky řízení sporu. Žalovanou byly částečně uznány náklady na pronájem hrobového místa, a to 900 Kč z celkových 1 800 Kč, za zhotovení a montáž dvojitého žulového náhrobku pak 56 300 z celkových 74 000 Kč. Ostatní náklady pohřbu poškozeného byly uznány v plné výši. Žalovaná pohřeb tedy uznala 77 056 Kč z žalobci uplatněných 95 656 Kč. S ohledem na spoluzavinění žalovaného ve výši 60 % krátila na výsledné poskytnuté pojistné plnění ve výši 30 822,40 Kč.

28. Žalobce a) a žalobkyně b) nabyli děděním pohledávku pana [jméno] [příjmení] vůči pojištěnému žalované z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč z důvodu úmrtí poškozeného v souvislosti s dopravní nehodou dne [datum] do spoluvlastnictví rovným dílem, tj. každý v rozsahu jedné poloviny.

29. Žalobce a) a žalobkyně b) měli s poškozeným blízký vztah, poškozený s nimi i v dospělém věku bydlel a plánoval s rodiči žít i do budoucna. Za tímto účelem mělo dojít i k úpravě rodinného domu, který společně obývali. Žalobce a) a žalobkyně b) na pomoc syna spoléhali, ostatně i v den předmětné dopravní nehody jim pomáhal se zahradními pracemi. Trávili spolu dovolené, svátky a narozeniny a v širším rodinném kruhu pak slavili i Vánoce.

30. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] měl se svým bratrem – poškozeným velice dobrý a blízký vztah, pokládal poškozeného za nejbližšího člověka. Trávili spolu čas na výletech do přírody, byli zvyklí spolu probírat vše a neměli před sebou tajemství. V době předmětné dopravní nehody byl pan [jméno] [celé jméno žalobce] dlouhodobě pracovně v Anglii. V reakci na úmrtí poškozeného, se okamžitě vrátil do České republiky za rodinou. S bolestí se nedokáže nikomu svěřit, vídá se již jen s jediným ze svých přátel. Po návratu z Anglie se původně chtěl stát policistou, nicméně si neumí představit, že by musel absolvovat výcvikový kurz a nebýt tak delší dobu s rodiči.

31. Žalobkyně c) je babičkou poškozeného, měla s ním dobrý vztah již od mala. Byli v kontaktu, byť ne vždy osobním. Poškozený za ní jezdíval občas na návštěvy. Slavili spolu svátky a narozeniny a jiné výjimečné příležitosti.

32. Žalobkyně d) a poškozený k sobě měli velice blízko. Pomáhal a ona na jeho pomoc spoléhala i do budoucna. Poškozený se o ni aktivně zajímal, často ji navštěvoval, naučil ji pracovat s počítačem a počítač jí koupil. Jezdívali spolu na výlety a plánovali výlet do Francie. Po úmrtí poškozeného má potíže se spánkem a její zdravotní stav se celkově velice zhoršil 33. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.:

34. Dle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZOPV“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společentví1 a upravuje a) pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

35. Dle § 6 odst. 1 ZOPV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle odst. 2 citovaného ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

36. Dle § 9 odst. 1, věta prvá, ZOPV poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

37. Dle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

38. Dle § 22 o. z. osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

39. Dle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

40. Dle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

41. Dle 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

42. Dle § 54 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSP“), je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou„ Přechod pro chodce“,„ Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je mimo přechod pro chodce dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Dle odst. 3 citovaného ustanovení jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji. Dle odst. 4 citovaného ustanovení Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

43. Dle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

44. Mezi účastníky nebylo sporu o samém základu žalobci uplatněných a shora specifikovaných nároků, a to v rozsahu 40 % (s ohledem na otázku spoluzavinění poškozeného – viz odst. 44 a násl.). Žalovaná žalobcům ostatně na uvedené nároky již, dle tvrzení žalobců toliko částečně, plnila. Soud o základu žalobci uplatněných nároků, tedy o povinnosti žalované (§ 9 odst. 1 a § 6 odst. 1 a odst. 2 písm. a\ ZOPV) odčinit duševní útrapy žalobců jakožto sekundárních obětí v souvislosti s úmrtím poškozeného při předmětné dopravní nehodě (§2959 o. z.) nepochyboval i s ohledem na výrok rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], jímž byl pojištěný žalované v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, v jejímž důsledku zemřel poškozený, uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti. Uvedeným výrokem o vině pojištěného žalované je soud v tomto řízení v souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř vázán.

45. Rozhodnutí, jímž byl pojištěný žalované uznán vinným ze spáchání shora uvedeného trestného činu, však neznamená, že škoda byla způsobena výlučně jeho zaviněním. Jestliže se kromě pachatele trestného činu podílelo na vzniku škody i jednání poškozeného, není soud v občanskoprávním řízení o nároku na náhradu škody při posouzení spoluzavinění poškozeného vázán výrokem o vině pachatele podle § 135 odst. 1 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 25 Cdo 818/2004).

46. Právě míra spoluzavinění poškozeného byla mezi účastníky tohoto řízení spornou. Žalovaná tvrdila, že poškozený se na vzniku dopravní nehody podílel ze 60 %, a žalobci tvrdili, že se poškozený na vzniku dopravní nehody nikterak nepodílel. V rozsahu těchto 60 % je tudíž mezi účastníky sporný základ nároku, neboť jsou-li jednou z příčin úmrtí jednání poškozeného nebo okolnosti na jeho straně, není v tomto rozsahu dána příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a následkem, a tedy ani povinnost škůdce k náhradě pozůstalým, nejde-li o podíl zanedbatelný.

47. V posuzované věci bylo shora specifikovaným znaleckým posudkem prokázáno, že pojištěný žalované, který jel v okamžiku dopravní nehody v levém jízdním pruhu rychlostí minimálně 112,3 km/hod, mohl nehodě zabránit dodržením v místě maximální povolené rychlosti 90 km/h, neboť jel-li by touto rychlosti v pravém jízdním pruhu, ke střetu by bez dalšího nedošlo. Jel-li by touto rychlostí v levém jízdním pruhu, zabránil by střetu s poškozeným včasným bržděním. Stran počínání poškozeného je dále nutno konstatovat, že dle závazného právního závěru odvolacího soudu nebyl v místě dopravní nehody žádný přechod pro chodce ve smyslu § 54 odst. 1 ZSP, ani nadchod či podchod ve smyslu citovaného ustanovení a poškozený tedy přecházením vozovky v místě dopravní nehody citované ustanovení neporušil. Jak bylo v řízení prokázáno výstupy z map a fotografiemi na č. l. 157-161, poblíž místa nehody se nachází pouze podjezd, který je vzdušnou čarou vzdálen 155 m, chodec by však k jeho dosažení musel překonat 472 m. Poškozený dále při překonání svodidel neporušil § 54 odst. 4 ZSP, neboť svodidla ani nepřekonal zábradlí či jiné zábrany ve smyslu citovaného ustanovení. Jejich smyslem je primárně zadržet a případně přesměrovat neovladatelné vozidlo, přičemž toliko sekundárně signalizují chodci skutečnost, že vstupuje do vozovky. Poškozený však dle názoru soudu porušil při přecházení vozovky povinnost stanovenou v § 54 odst. 2, větě prvé, ZSP, neboť nedodržel svoji povinnost přecházet vozovku kolmo k její ose. Ze shora specifikovaného znaleckého posudku plyne, že poškozený naopak přecházel vozovku našikmo, navíc natočen mírně zády k přijíždějícímu motocyklu, který musel při řádném rozhlédnutí se před vstupem do vozovky vidět, nadto za situace, kdy se v době započetí přecházení vozovky poškozeným motocykl nacházel na hranici bezpečného přecházení. I při uvážení skutečnosti, že v průčelním pohledu nebyl poškozený schopen rozpoznat, že motocykl jede vyšší, než povolenou rychlostí, a ani v jakém jízdním pruhu jede, má soud zato, že způsob přecházení vozovky poškozeným měl nezanedbatelný vliv na míru způsobené újmy. Poškozený musel přijíždějící motocykl při vstupu do vozovky vidět, i přesto však přecházel natočen zády k němu, čímž jednak prodloužil svoji trasu a dobu přecházení vozovky, jednak vědomě snížil svoji možnost vizuální kontroly přijíždějícího vozidla, v jehož dráze se vědomě pohyboval. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že ačkoliv nelze pominout zavinění pojištěného žalované spočívající v překročení maximální povolené rychlosti, míra spoluzavinění poškozeného je v posuzované věci, s ohledem na lehkomyslné chování poškozeného, jenž si přítomnosti přibližujícího se motocyklu musel býti vědom, vyšší než míra zavinění pojištěného žalované, a činí 60 %.

48. Dále bylo mezi účastníky sporu o výši přiměřeného zadostiučinění za žalobci utrpěnou újmu. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, vyšel soud při stanovení konkrétní výše náhrady z dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Průměrná mzda za rok 2014 činila podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem 25 686 Kč, za základní částku náhrady pro úmrtí nastalá v roce 2015 lze tedy ve vztahu k nejbližším příbuzným považovat částku 513 720 Kč. Takto nastavená základní částka náhrady je v případě nejbližších osob poškozeného východiskem k další úvaze soudu o výši náhrady zohledňující již konkrétní aspekty té které projednávané věci za uvážení zákonných a judikaturou dovozených hledisek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, publikovaný pod č. 85/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále též jen„ Sbírka“, a nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14). Obecné zásady pro stanovení výše náhrady za nemajetkovou újmu stanoví § 2957 o. z. Jde přitom o okolnosti zvláštního zřetele hodné, které se mohou vyskytnout i při usmrcení či závažném ublížení na zdraví, jejichž výčet je pouze příkladmý. Je tedy třeba zohlednit i další okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Významná je v tomto ohledu zejména intenzita a kvalita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případné poskytnutí jiné satisfakce. Je však nutné mít na paměti, že má-li mít orientační určení výše náhrad způsobilost sjednotit soudní praxi a dosáhnout účelu sledovaného v § 13 o. z. (tj. v obdobných případech rozhodnout obdobně), měla by základní částka být modifikována s ohledem na specifické okolnosti na straně škůdce či poškozeného zpravidla již jen v řádu desítek procent, nikoli vícenásobků (srov. již shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018).

49. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a) a žalobkyně b) měli jakožto jeho rodiče s poškozeným velmi blízký vztah (trávení volného času, společné bydlení plánované i do budoucnosti, pomoc poškozeného stárnoucím rodičům). Na pomoc poškozeného žalobce a) a žalobkyně b) spoléhali i na stáří. Ztráta syna je tak pochopitelně zasáhla o to hlouběji. Nadto byli oba bezprostředně po předmětné dopravní nehodě přítomni na místě samém. O smrti poškozeného se dozvěděli v okamžiku příjezdu na místo dopravní nehody od zasahujících policistů, což v daném okamžiku jejich šok ještě umocnilo. Viděli tělo poškozeného, což jimi otřáslo. Místo nehody se navíc nachází v blízkosti bydliště žalobce a) a žalobkyně b), kteří tímto místem každý den projíždí a událost si tak připomínají, žijí ve strachu o své rodinné příslušníky. Vše uvedené hodnotí soud jako kritéria odůvodňující navýšení shora uvedené (viz odst. 48) výchozí částky náhrady (viz odst. 55).

50. Vztah poškozeného s bratrem panem [jméno] [příjmení] lze na základě provedeného dokazování hodnotit jako blízký sourozenecký vztah. Obvykle spolu trávili čas volnočasovými aktivitami, svěřovali se. V době předmětné dopravní nehody byl pan [jméno] [celé jméno žalobce] dlouhodobě pracovně v Anglii, nebyli tudíž v blízkém kontaktu. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] se okamžitě po úmrtí poškozeného vrátil do České republiky za rodinou. Cítil velikou bolest, již nedokázal komunikovat, přestal se vídat s většinou přátel a žil ve strachu o svoji rodinu. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum] a jeho pohledávku za žalovanou ve výši 500 000 Kč z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy za smrt poškozeného nabyli děděním rovným dílem žalobce a) a žalobkyně b). Okolnost, že se v případě bratra poškozeného jedná o jinou osobu blízkou ve smyslu § 2957 o. z. ve spojení s § 22 o. z., i skutečnost, že spolu bratři nebyli v době úmrtí poškozeného v každodenním blízkém kontaktu, hodnotí soud jako kritéria odůvodňující snížení shora uvedené (viz odst. 48) výchozí částky náhrady (viz odst. 55).

51. Žalobkyně c) je babičkou poškozeného, měla s ním dobrý vztah již od mala. Byli v kontaktu, byť ne vždy osobním. Poškozený za ní jezdíval občas na návštěvy. Slavili spolu svátky a narozeniny a jiné výjimečné příležitosti. Okolnost, že se v případě babičky poškozeného jedná o jinou osobu blízkou ve smyslu § 2957 o. z. ve spojení s § 22 o. z., a to vyššího věku, a dále i skutečnost, že spolu byli v toliko občasném kontaktu, hodnotí soud jako kritéria odůvodňující snížení shora uvedené (viz odst. 48) výchozí částky náhrady (viz odst. 55).

52. Žalobkyně d) a poškozený k sobě měli blízko. Pomáhal a ona na jeho pomoc spoléhala i do budoucna. Poškozený se o ni aktivně zajímal, navštěvoval ji, naučil ji pracovat s počítačem a počítač jí koupil. Jezdívali spolu na výlety a plánovali výlet do Francie. Po úmrtí poškozeného má potíže se spánkem a její zdravotní stav se celkově velice zhoršil. Okolnost, že se v případě babičky poškozeného jedná o jinou osobu blízkou ve smyslu § 2957 o. z. ve spojení s § 22 o. z., a to vyššího věku, a dále i skutečnost, že spolu nebyli v každodenním kontaktu, hodnotí soud jako kritéria odůvodňující snížení shora uvedené (viz odst. 48) výchozí částky náhrady (viz odst. 55).

53. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že pojištěný žalované v trestním řízení svou vinu na vzniku dopravní nehody a smrti poškozeného odmítl, ba popřel, že by se dopustil vytýkaného jednání, což soud ve vztahu ke všem žalobcům hodnotí jako kritérium odůvodňující navýšení částky adekvátní náhrady jim způsobené nemajetkové újmy.

54. Po zohlednění spoluzavinění poškozeného v rozsahu 60 %, v němž není dána příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a žalobci vytrpěnou újmou a není zde tudíž dán ani základ žalobci uplatněného nároku, a po promítnutí uvedených východisek ustálené rozhodovací praxe do podmínek projednávané věci má soud za adekvátní následující výši náhrady žalobci utrpěné újmy: v případě každého z žalobců a) a b) částku 250 000 Kč, v případě každé ze žalobkyň c) a d) částku 100 000 Kč, v případě nároku jenž žalobce a) a žalobkyně b) nabyli děděním po zemřelém panu [jméno] [příjmení] pak částku 150 000 Kč.

55. Konečně bylo mezi účastníky sporu o výši náhrady škody žalobci a) spočívající v nákladech jím vynaložených a pohřeb poškozeného. Žalobce po žalované požadoval proplacení nákladů v celkové výši 95 656 Kč, z čehož žalovaná uznala 77 056 Kč a následně vyplatila 38 528 Kč. Položky, jež nebyly žalovanou uznány zcela, byly náklady na pronájem dvojhrobu (uznala z jedné poloviny) a náklady na zhotovení dvojitého žulového náhrobku s montáží (uznala ze 76 %). S ohledem na skutečnost, že v době pohřbu poškozeného byl k dispozici právě žalobcem a) pronajatý dvojhrob, přičemž nebylo lze s ohledem na nutnost provedení pohřbu poškozeného po žalobci a) požadovat posečkání na uvolnění jednohrobu k pronájmu, na nějž zcela odůvodněně nechal žalobce a) zhotovit náhrobek příslušné velikosti, má soud za to, že žalobcem a) vynaložené náklady jsou odůvodněné v plné výši. S ohledem na § 2894 odst. 1 o. z. a po zohlednění spoluzavinění poškozeného v rozsahu 60 %, v němž není dána příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem specifikované škody žalobce a) pak náleží žalobci a) náhrada škody ve výši 38 262,4 Kč.

56. Soud se v otázce výše žalobcům náležející náhrady nemajetkové újmy, resp. škody neztotožnil s hodnocením Krajského soudu v Ostravě, který ve shora specifikovaném rozsudku zavázal pojištěného žalované poskytnout žalobcům náhradu újmy v odlišné výši (viz bod 26.). Zdejší soud hodnotil rozdílně kritéria kvality vztahu poškozeného a žalobců – v případě vztahu poškozeného a žalobců a) a b) a pana [jméno] [příjmení] se podle závěru soudu jednalo o vztah intenzivnější a hlubší, v případě žalobkyň c) a d) pak naopak o vztah nižší intenzity než dle závěrů učiněných soudem v trestním řízení).

57. Jelikož v odst. 54. a 55. uvedené částky náhrady nemajetkové újmy a škody žalovaná žalobcům již plnila, o čemž nebylo v řízení sporu, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výrocích I. – IV. a žalobu zamítl.

58. O nákladech řízení (výrok V.) rozhodl soud podle 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.