16 C 181/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: zaplacení 60 000 Kč s přísl. <b>I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 60 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 7 226 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 8, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalovanému částku ve výši 60.000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání [číslo]. Jakožto zaměstnanec společnosti [právnická osoba] dne [datum] manipuloval s nákladním vozidlem [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] způsobem, jenž měl za následek destrukci sklápěcího mechanismu nákladního vozidla. Mělo se tak stát jednak v důsledku jízdy„ se sklopenou korbou bez vyklopení nákladu, vahou nákladu, ohnula hydraulická pístnice“, jednak v důsledku násilného uvedení korby do sklopeného stavu za asistence třetí osoby. Žalobce následně škodnou událost v součinnosti se svým zaměstnavatelem ohlásil žalované spolu s potřebnou dokumentací, žalované bylo umožněno uskutečnit prohlídku vozidla před jeho opravou. Žalovaná i přes opakované nabídky další součinnosti ze strany žalobce (jeho zaměstnavatele) plnění z pojistné smlouvy poskytnout odmítla. Žalobce mezitím uznal závazek k náhradě škody zaměstnavateli a dohodl se s ním na postupném splácení. S ohledem na obsah pojistné smlouvy a horní limit pojistného plnění požadoval žalobce shora uvedenou částku 60.000 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalobcem smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání [číslo]. Dne [datum] jí byla oznámena škodná událost ze dne [datum], při níž měl žalobce, jakožto řidič vozidla [registrační značka], způsobit vylomení hydraulické pístnice rozjetím se po nerovném terénu se zvednutou korbou. Dále uvedla, že vznik škody není technicky přijatelný na základě ani jedné žalobcem uváděné verze děje škodné události, nedošlo ani k vylomení Meilleru, ani čepů kotvících pístnici, pístnice není ohnutá. Poukázala rovněž na skutečnost, že není zřejmé, z jakého důvodu by měl žalobce svému zaměstnavateli za vzniklou škodu odpovídat, neboť není patrné, jaké své povinnosti měl žalobce při plnění pracovních povinností porušit a jak toto porušení souvisí se vznikem škody na uvedeném vozidle. Žalovaná tudíž nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že spolu žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu občanů způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání podle typu sazby [anonymizováno] [číslo] to dne [datum], s počátkem pojištění dne [datum], jak plyne z žalobcem k důkazu předložené kopie této smlouvy. Podle bodu 4. písm. a) uvedené pojistné smlouvy pojistitel poskytne plnění ve výši 80% částky, již je pojištěný povinen zaplatit zaměstnavateli, maximálně 60.000 Kč z jedné škodní události. Podle bodu 1. písm. A. a bodu 7. se pojištění vztahuje na obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi, pokud je pracovní poměr zaměstnance založen individuální pracovní smlouvou či dohodou o pracovní činnosti. Žalobce a [právnická osoba] s. r. o., [IČO], uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum], jak plyne z žalobcem k důkazu předložené kopie této smlouvy. [ulice] společnost [právnická osoba] byla v předmětné době evidovaná jako vlastník nákladního automobilu [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], jak plyne z osvědčení o registraci vozidla část. II (technický průkaz) č. [anonymizováno] [číslo]. [příjmení] nebylo mezi účastníky ani o tom, že dne [datum], za doby trvání pojištění, došlo k předmětné škodné události – již žalobce včas žalované ohlásil a již žalovaná zaevidovala pod [číslo] (také viz přípis žalované ze dne [datum]) – a že žalovaná ukončila likvidaci předmětné události bez poskytnutí pojistného plnění. Následně probíhala mezi žalobcem a žalovanou a rovněž mezi žalovanou a [právnická osoba] s. r. o. (viz přípisy účastníků ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) komunikace, v níž žalovaná s poukazem na technickou nemožnost průběhu škodní události odmítla poskytnout pojistné plnění. Z dohody o uznání závazku k náhradě škody uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] soud zjistil, že se žalobce zavázal nahradit zaměstnavateli škodu ve výši fakturované opravy poškozeného vozidla. Z daňového dokladu [číslo] záznamu o provedené práci pak soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] bylo společností [právnická osoba] (dále jen„ servis“) fakturována částka 104.035,80 Kč (za opravu uložení Meilleru, výměnu Meilleru a jeho rozvaděče a doplnění hydraulického oleje), jež byla podle potvrzení obsaženého v odborném vyjádření servisu ze dne [datum] servisu uhrazena. Servis v tomto vyjádření rovněž uvedl, že k závadě došlo při vyklápění, kdy se vlivem neodborné manipulace s vozidlem ohnula pístnice, neboť vozidlo stálo šikmo ke svahu, uvedená závada nemohla vzniknout v důsledku běžného opotřebení. Expertní zpráva k pojistné události [číslo] vypracované [právnická osoba] s. r. o. ze dne [datum] pak obsahuje závěr o technické nemožnosti průběhu škodné události tak, jak ji popisuje žalobce. Z provozního návodu na třístranný sklápěč Meiller kat. [číslo] pak vyplynulo, že obsahuje pokyn nevyjíždět s předmětným vozidlem s nazdviženou sklápěcí korbou (str. 10) a rovněž ukládá sklápět pouze, když vozidlo stojí vodorovně na pevném podkladu (str. 11). Z fototdokumentace ze dne [datum] zjistil soud vizuální stav poškozeného nákladního vozidla. Z dodejky ze dne [datum] se konečně podává, že žalobcem byla žalované uvedeného data doručena předžalobní výzva.

4. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že jakožto zaměstnanec stejné společnosti jako žalobce se v době škodní události nacházel poblíž místa, kde k události došlo, neboť na stejné skládce se svým vozem rovněž skládal náklad. Nesledoval detailně, co se na místě dělo, čekal na žalobce ve vzdálenosti cca [číslo] metrů, kouřil. Má pocit, že se náklad z korby nákladního automobilu obsluhovaného žalobcem, které stálo v mírném svahu, nevysypal celý, proto žalobce požádal o asistenci bagru, který měl zbytek nákladu vyhrnout. Domnívá se, že působením bagru došlo k nějakému poškození, asi ohnutí či Meilleru. Myslí, že kolem pístnice něco vytékalo, určitě to bylo po asistenci bagru.

5. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že je jednatelem firmy [právnická osoba], jež je zaměstnavatelem žalobce. V den, kdy nastala škodná událost, mu žalobce zavolal a sdělil, že korba nákladního automobilu nešla sklopit, proto ji s pomocí bagru dali dolů a došlo k velkému úniku oleje. Po konzultaci s pojišťovnou bylo vozidlo odvezeno do servisu, kde následně proběhla prohlídka technikem pojišťovny. Za jeho přítomnosti došlo rovněž ke zvednutí a následnému sklopení korby pomocí hydrauliky. Sklopit to šlo, ale byly pístnice mírně zakřivené a poškrábané. Jednoznačnou chybou žalobce bylo, že použil hrubou sílu a pístnici tím poškodil. Žalobce společnosti [právnická osoba] způsobenou škodu nahradil až do výše, již umožňuje zákoník práce. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni ohledně postupu v mimořádných situacích, bezpečnosti práce.

6. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pístnice, jakožto soustava válců které působením hydraulické kapaliny vysunou korbu nákladního automobilu-sklápěče, přičemž tlak zajišťuje hydraulické čerpadlo v součinnosti s přepouštěcím ventilem-rozvaděčem. Pístnice je na obou koncích uložena v kloubovém uložení. Nejpravděpodobnější příčinou poruchy sklápění korby se po prostudování dokumentace obsažené ve spisu a konzultaci s odbornými servisy znalci jeví porucha přepouštěcího ventilu rozvaděče, který neotevřel zpětné vypouštění hydraulického oleje z pístnice a korba se nesklopí. Tento závěr podporuje rovněž fakt, že při prohlídce technikem žalované bylo možné korbu zvednout a sama sjížděla dolů, ale pomalu. Hydraulický olej tudíž musel v soustavě být přítomen a protékat přes vadný přepouštěcí ventil zpět do nádrže. Nádrž na hydraulický olej má objem 45 litrů, jeho větší část je třeba k vytlačení do zvedané pístnice. Je běžnou praxí, že řidič se zdviženou korbou popojede, aby se náklad uvolnil, stanoveným postupem naopak rozhodně není uvádět korbu do sklopeného stavu pomocí bagru. Znalec vycházel ze spisového materiálu a obsažené fotodokumentace, prohlídku vozidla vzhledem k pětiletému časovému odstupu mezi škodní událostí a vypracováním znaleckého posudku, během nějž došlo k opravě předmětné závady vozidla, nekonal.

7. Při výslechu znalec [celé jméno znalce] uvedl, že lze vyloučit, že by k závadě došlo způsobem, jenž popisuje žalobce. Došlo-li by k ohnutí pístnice, muselo by se kolem válců řinout veliké množství oleje (až 45 litrů) a pístnice by se nezasouvala. To z fotodokumentace není patrné, patrná je jen drobná netěsnost (olej na okroužku) daná zřejmě stářím celého mechanismu. [obec] závady tudíž nespočívala v pístnici, ale z přepouštěcího ventilu. Ohnutí pístnice je vzhledem k materiálu a konstrukci technicky nemožné. Ježdění ze zdviženou plně naloženou korbou nemá na přepouštěcí ventil vliv.

8. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 262/2006 Sb. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, v účinném znění (dále jen„ zák. práce.“), zákona [číslo] občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen“ zákon o pojistné smlouvě”).

9. Podle § 1 písm. a) zák. práce upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

10. Podle § 4 zák. práce se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

11. Podle § 250 odst. 1 zák. práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

12. Podle § 3028 odst. 3 o. z., se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy.

13. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

14. Pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] s počátkem pojištění od [datum]. Proto soud, jak je uvedeno shora, v souladu s § 3028 odst. 3 o. z., posoudil věc mj. podle zákona o pojistné smlouvě.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud uzavřel, že žaloba není důvodná.

16. Soud se nejprve zabýval základem nároku uplatňovaného žalobcem. Předpokladem vzniku práva na pojistné plnění je, kromě existence samotného pojistného vztahu, existence pojistné události, tj. nahodilé události kryté pojištěním. V posuzovaném případě je takovou událost, jež má za následek vznik odpovědnosti podle § 250 odst. 1 zák. práce. Předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnance podle uvedeného ustanovení je pak 1) porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a 4) zavinění na straně zaměstnance.

17. Žalobce a žalovaná byli v době škodní události ve smluvním vztahu založeném pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání [číslo] jež žalovanou zavazovala v souladu s § 2 zákona o pojistné smlouvě v případě nahodilé události,v jejímž důsledku vznikne odpovědnost pojištěného-žalobce za škodu způsobenou zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi, poskytnout žalobci plnění ve výši 80% částky, již je povinen zaplatit zaměstnavateli, maximálně 60.000 Kč z jedné škodní události, o čemž ostatně ani nebylo mezi účastníky sporu. Pracovní poměr žalovaného vůči společnosti [právnická osoba] byl založen individuální pracovní smlouvou. Dne [datum] se žalobce při výkonu pracovních úkolů za použití nákladního automobilu [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem byl zaměstnavatel žalobce, dopustil nedodržení stanoveného postupu, když sklápěl korbu nákladního automobilu ve svahu, jel s nazdviženou korbou a při poruše sklápění korby tuto uvedl do sklopeného stavu pomocí bagru za asistence třetí osoby. Chybnosti výše uvedeného postupu si přitom patrně mohl být vědom jednak s ohledem na obsah manuálu k nákladnímu automobilu a pravidelná školení. Byť znalec naopak označil krátkou jízdu s nazdviženou korbou za běžnou praxi pro uvolnění sesedlého sypkého nákladu, sklápění korby nákladního automobilu za užití hrubé síly bylo zcela evidentním porušením povinností žalobce při manipulací s automobilem. Na nákladním automobilu vznikla škoda v podobě poruchy na hydraulickém sklápěcím mechanismu (pístnici a Meilleru) nákladního automobilu, za jejíž opravu zaměstnavatel uhradil 104.035,80 Kč. Žalobce se následně zavázal k náhradě škody zaměstnavateli. Žalobce řádně a včas oznámil škodnou událost žalované a nárokoval u ní pojistné plnění, o čemž mezi účastníky nebylo sporu. Žalovaná po šetření škodné události žalobci z uvedené pojistné smlouvy plnit odmítla z poukazem na technickou nemožnosti průběhu škodní události popsané žalobcem. Až potud jsou výše uvedené podmínky vzniku nároku na pojistné plnění potažmo odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli naplněny.

18. Soud nicméně uzavřel, že poslední podmínka, tedy příčinná souvislost mezi zaviněným jednáním zaměstnance na straně jedné a vznikem škody na straně druhé v posuzované věci naplněna nebyla. Soud má s ohledem na závěry znaleckého posudku vypracovaného Ing. [celé jméno znalce], jenž soud považuje za přesvědčivý a dostatečně logicky odůvodněný, výpověď znalce i svědka [jméno] [jméno] za to, že vznik škody na nákladním automobilu nebyl zapříčiněn jednáním žalobce. Jako nejpravděpodobnější příčinu poruchy sklápění korby a následné potřeby výměny pístnice a Meilleru označil znalec poruchu přepouštěcího ventilu rozvaděče, který neotevřel zpětné vypouštění hydraulického oleje z pístnice, a korba se následně nesklopila. Jednání žalobce (rozjetí se zdviženou korbou, sklopení za použití mechanické síly) pak podle znalce nemohlo mít na samotný přepouštěcí ventil vliv. Pokud by k poruše sklápění korby došlo způsobem, jenž popsal žalobce, tedy tak, že v důsledku krátké jízdy s nesklopenou korbou či použití síly bagru pro její sklopení došlo k ohnutí pístnice, nebylo by bývalo následně pro únik hydraulického oleje a ohnutí pístnice možné při prohlídce realizované za přítomnosti technika žalované korbu nákladního automobilu zvednout a opět sklopit. Hydraulický olej tudíž musel být v nezanedbatelném množství soustavě přítomen, neboť znalec uvedl, že ke zvednutí pístnice je třeba větší část celkového objemu 45 l. Rovněž tvar pístnice, jakožto soustavy válců, musel zůstat nedotčen, jinak by se její jednotlivé části do sebe nemohly zasunout. Z fotodokumentace je také patrné, že nedošlo k vylomení či poškození čepů kotvících pístnici. K závěru o technické nemožnosti průběhu škodné události z uvedených důvodů ostatně rovněž dospěla expertní zpráva k pojistné události [číslo] ze dne [datum] předložená žalovanou. Soud se naopak ve svém závěru neopřel o odborné vyjádření servisu, neboť z něj nebylo nikterak patrné, čím jsou odůvodněny závěry v něm obsažené.

19. S ohledem na výše uvedené tudíž v posuzované věci není dán základ nároku uplatňovaného žalobcem. Soud se již proto dále nezabýval jeho výší a žalobu zamítl.

20. Žalovaná, která by jinak měla dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, se tohoto práva vzdala. Soud tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

21. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 141 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř., podle nichž platí stát náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z rozpočtu státu bylo v průběhu řízení vyplaceno znalečné ve výši 7.226 Kč znalci [celé jméno znalce], za podaný znalecký posudek (5.676 Kč, přiznáno usnesením č. j. 16 C 181/2019-96) a účast na jednání (1.550 Kč, přiznáno usnesením č. j. [číslo jednací]).

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.