16 C 19/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Šárky Kohoutové a přísedících Mgr. Jiřiny Slavíkové a Miroslava Nesvěceného ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka pro zaplacení náhrady ztráty na výdělku

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 079 148 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 240 240 Kč od 19. 10. 2018 do zaplacení,z částky 18 060 Kč od 1. 11. 2018 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 12. 2018 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 1. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 2. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 3. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 4. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 5. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 6. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 7. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 8. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 9. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 10. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 11. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 12. 2019 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 1. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 2. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 3. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 4. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 5. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 6. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 7. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 8. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 9. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 10. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 11. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 12. 2020 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 1. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 2. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 3. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 4. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 5. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 6. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 7. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 8. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 9. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 10. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 11. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 12. 2021 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 1. 2022 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 2. 2022 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 3. 2022 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 4. 2022 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 5. 2022 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 6. 2022 do zaplaceníz částky 18 060 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna měsíčně hradit žalobci částku 18 060 Kč vždy do každého patnáctého kalendářního dne v příslušném měsíci, a to od právní moci rozhodnutí, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náklady státu ve výši 35 010 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 17 969 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit vedlejším účastníkovi na straně žalované náklady řízení ve výši 2 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované náhrady ztráty na výdělku vzniklé mu následkem poškození jeho zdraví, jež mělo původ ve výkonu práce pro žalovanou. Žalobce byl zaměstnán u žalované od , datum, 1982 s přestávkou původně na pozici raziče, tuneláře a stavebního dělníka v podzemí, od roku 1995 střelmistra, strojníka pracovních strojů a později vazače. Rizikovými faktory na pracovišti byl prach, hluk, vibrace, fyzická zátěž i pracovní poloha. V roce 2003 žalobce utrpěl pracovní úraz při zdvihání břemene, a to výhřez ploténky L4/L5, L5/S1, kdy byl hospitalizován a v návaznosti na uvedené trpí chronickými bolestmi LS páteře. Podezření pro nemoc z povolání bylo opakovaně šetřeno, nicméně v důsledku nesprávných údajů žalovanou nebyl vznik nemoci z povolání konstatován. Pracovní poměr u žalované byl ukončen dohodou , datum, 2016. Žalovaná vyplatila žalobci odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku. Důvodem ukončení pracovního poměru byl zdravotní stav žalobce, který měl původ ve výkonu práce pro žalovanou. Konkrétně se jednalo o syndrom karpálního tunelu, poškození kolenních kloubů, bolest ramene a prstů způsobených zřejmě prací po dobu 32 let v podzemí s vibračními nástroji v různých polohách. Zásadní byly také velké bolesti LS páteře a výhřez ploténky. Žalobce byl smluvním lékařem žalované uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce a od , datum, 2014 byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně. Uvedený stav navazoval na dlouhodobě trvající zdravotní potíže žalobce. Žalobce pracoval v podzemí od , datum, 2010, přestože již dne , datum, 2018 dosáhl 98,76% nejvyšší přípustné expozice. Žalobce zřejmě přesáhl NPE. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr měl nepříznivý vliv na zdraví žalobce a žalobce byl v důsledku popsaných zdravotních problému nucen ukončit pracovní poměr u žalované, neboť pozbyl zdravotní způsobilost, došlo ke ztrátě na výdělku žalobce. Žalobce při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vycházel z pravděpodobného hrubého výdělku ve výši 26 100 Kč, neboť v rozhodném období neodpracoval více než 21 dní. Vzhledem k tomu, že žalobce pobíral invalidní důchod ve výši 7 494 Kč měsíčně, domáhal se po žalované ztráty na výdělku ve výši 18 606 Kč měsíčně. Celkem se žalobce domáhal náhrady ztráty na výdělku za měsíc , Anonymizováno, 2017 až , Anonymizováno, 2017, tj. 10 měsíců á 18 606 Kč, tj. 186 060 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala, že pracovní poměr žalobce byl ukončen dohodou a že žalobci vyplatila odstupné. Popřela však, že ukončení pracovního poměru má příčinu v jeho zdravotním stavu, který má původ ve výkonu práce pro žalovanou. Zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce byl žalobce uznán pro následky obecného onemocnění, nikoli pro nemoc z povolání, pro následky pracovního úrazu či porušení povinnosti ze strany zaměstnavatele, jak žalobce tvrdí. Dle vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, byly důvodem invalidity onemocnění žalobce chronického charakteru a jiné diagnózy, které s pracovním procesem bezprostředně nesouvisí. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci z , datum, 2015, dle kterého pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost na profesi stavební dělník, stanovil, že příčinou pozbytí pracovní způsobilosti není ani pracovní úraz ani nemoc z povolání ani ohrožení nemocí z povolání. Upozornila, že neeviduje žádný pracovní úraz žalobce z roku 2003. Žalobce se pouze domáhal uznání nemoci z povolání, která u něj prokázána nebyla. Žalovaná rovněž popřela, že by porušila své povinnosti v souvislosti s naplněním nejvýše přípustné expozice. Nejvyšší přípustná expozice byla naplněna dne , datum, 2008, a to k hodnotě 98,76% (tj. 4562 směn), tuto skutečnost si žalobce s žalovanou vzájemně potvrdili. Žalovaná poté po dohodě s žalobcem přeřadila žalobce na jiné pracoviště a směny, aby nemohlo dojít k překročení nejvýše přípustné expozice. Nesporovala, že žalobce i poté odpracoval několik směn v podzemí, nicméně nedošlo k překročení zbývajícího limitu prašných směn. Závěrem vznesla námitku promlčení uplatněného nároku s odůvodněním, že promlčecí lhůta počala běžet ode dne tvrzeného porušení povinností žalovanou, tj. nejpozději od května roku 2011.

3. Vedlejší účastník na straně žalované nárok žalobce rovněž neuznal. Upozornil, že nebylo prokázáno, že důvodem vzniku ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a pracovního poměru je tvrzený pracovní úraz či nemoc z povolání. Naopak z posudku smluvního lékaře pracovně lékařské péče vyplynulo, že žalobce byl uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce u žalované pro obecné onemocnění. Lékařský posudek z , datum, 2015, jímž byl žalobce shledán dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu práce stavebního dělníka, konstatoval, že příčinou pozbytí pracovní způsobilosti žalobce nebyl pracovní úraz ani nemoc z povolání ani ohrožení nemocí z povolání. Rovněž tak i lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobce k práci z , datum, 2015, vztahující se i k profesi skladníka. Vedlejší účastník dále upozornil, že žádný pracovní úraz z roku 2003 žalovaná neeviduje. U žalobce ani nedošlo k uznání nemoci z povolání. Dále se vyjádřil k šetření Hygienické stanice , Anonymizováno, , která se zabývala náplní práce a rizikovými faktory na příslušných pracovních pozicích a dospěla k závěru, že u žalobce nebyly naplněny podmínky vzniku nemoci z povolání Syndrom karpálního tunelu. Žalobce byl při šetření přítomen. U žalobce ani nedošlo k překročení limitů pro prach, jak tvrdí. Žalobce nadto není zcela vyloučen z výdělečné činnosti, neboť je poživatelem invalidního důchodu 1. stupně. Uvedené však žalobce ve vyčíslení žalobního nároku nijak nezohlednil.

4. V průběhu řízení žalobce svými podáními ze dne 29. 7. 2021, 30. 6. 2022, 29. 6. 2023 svou žalobu rozšířil. Jelikož soud neshledal důvody pro nepřipuštění změny návrhu, soud návrhu žalobce podle § 95 o.s.ř. usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. 16 C 19/2019 - 279 a ze dne 17. 3. 2025, č. j. 16 C 19/2019 – 370 vyhověl. Žalobce tak namísto částky 186 060 Kč nadále požadoval po žalované zaplacení částky 1 079 148 Kč s příslušenstvím a 18 060 Kč měsíčně od právní moci rozhodnutí.

5. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnancem žalované, kdy pracoval na pozici raziče, tuneláře a stavebního dělníka v podzemí a od roku 1995 střelmistra, strojníka pracovních strojů a později vazače. Dále bylo nesporné, že pracovní poměr žalobce u žalované byl ukončen dohodou a že žalobci bylo vyplaceno odstupné. Pracovní poměr u žalované trval od 5. 9. 1995 do 12. 2. 20167. Mezi účastníky bylo sporné, zda je žalovaná povinna žalobci nahradit ztrátu na výdělku v důsledku poškození zdraví žalobce, k němuž došlo v příčinné souvislosti s výkonem práce pro žalovanou.

8. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2018 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2018 na čísle listu 6 spisu).

9. Žalovaná v reakci na předžalobní výzvu k plnění požádala o zaslání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání (prokázáno dopisem – výzvou k úhradě pohledávky z , datum, 2018 na čísle listu 64 spisu).

10. Hygienická stanice , Anonymizováno, provedla šetření pracovních podmínek u žalované, které proběhlo , datum, 2015 a , datum, 2015. Při šetření byli přítomni zástupci zaměstnavatele i žalobce. Z šetření byly učiněny zápisy. Ve zprávě je shrnuto, že žalobce byl při vstupní prohlídce dne , datum, 1995 uznán práceschopným jako tunelář práce v podzemí. Podle následujících záznamů byl v roce 2016 uznán způsobilým jako střelmistr, vazač, obsluha stavebních strojů v podzemí; v roce 2006 byl uznán způsobilým jako střelmistr, vazač, obsluha stavebních strojů, čerpání betonové směsi injektáž – v podzemí; dále v roce 2007 byl uznán způsobilým jako střelmistr, vazač, obsluha stavebních strojů, čerpání betonové směsi injektáž – v podzemí. V roce 2008 byl povolán na prohlídku, která nebyla dokončena kvůli jeho hospitalizaci. Následně ze záznamu z roku 2008 vyplývá, že žalobce nebyl schopen práce pro akutní hospitalizaci a dále pracovní neschopnost. V roce 2010 nastoupil zpět do zaměstnání po dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce – střelmistr povrch. V roce 2011 i 2012 byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce – střelmistr povrch. Poté následovala v roce 2013–2014 dlouhodobá pracovní neschopnost žalobce. V roce 2014 byla provedena mimořádná lékařská prohlídka s výsledkem práce v podzemí: Ne; jako střelmistr pozbyl žalobce dlouhodobě pracovní schopnost. Dne , datum, 2015 bylo při prohlídce konstatováno, že žalobce nemá vykonávat práci v noci, ani ve výškách a podzemí. Žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost i jako dělník, a to dne , datum, 2015 (prokázáno zprávou Hygienické stanice , Anonymizováno, na čísle listu 7 až 10 spisu, lékařskými posudky o zdravotní způsobilosti na čísle listu 20, 21 a rovněž na čísle listu 66 až 62 spisu).

11. Z výsledků šetření hygienické stanice vyplývá, že žalobce byl zaměstnán u žalované od , datum, 1992 do dne konání šetření s dlouholetým přerušením od , Anonymizováno, roku 1993 do , Anonymizováno, roku 1995. U žalované postupně vykonával práce stavebního dělníka v podzemí, tuneláře a od , datum, 2004 práci střelmistra, kterou vykonával až do své hospitalizace v roce 2008. Vedle práce střelmistra vykonával další stavební a jiné odborné práce. Žalobce při šetření upřesnil, že vyjma odborných prací střelmistra v uvedeném období vykonával převážně práci bagristy v podzemí. Dále doplnil, že zaměstnavatel ve výčtu neuvedl práci s pneumatickým kladivem – pikování při realizaci patek v podzemí bez časového odhadu. Za subjektivně namáhavou činnost považoval žalobce spojování, respektive propojování bretexových výztuží pomocí šroubů za užití stanových klíčů a ráčen. Hygienická stanice konstatovala, že v rámci dostupné dokumentace žalovaná nevedla a nevede přesný popis prací každého jednotlivého pracovníka osádky ve směně. Pracovní doba žalobce byla 8 i 12 hodin. Pracovní cykly byly dle potřeb stavby. Kategorie byla střelmistr – kategorie dvě. Poskytované OOPP zaměstnavatelem: oděv, obuv, přilba, pracovní rukavice, chrániče sluchu, ochranné brýle, respirátor, další dle potřeby (prokázáno zprávou Hygienické stanice , Anonymizováno, na čísle listu 7 až 10 spisu).

12. Žalobce ke dni , datum, 2008 dosáhl nejvyšší přípustné expozice ve výši 98,76 % (prokázáno odpovědí na dopis na čísle listu 18 spisu a interním sdělením na čísle listu 19 a 64 spisu – rovněž na čísle listu 99 a 99 p. v. spisu).

13. Šetřením hygienické stanice bylo ověřeno, že při práci, kterou žalobce vykonával ve sledovaném období od , Anonymizováno, roku 2011 do , Anonymizováno, roku 2015 u žalované nebyly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání syndromu karpálního tunelu uvedené v kapitole II., položce 9, 10 přílohy k nařízení vlády číslo 290/1995 Sb. kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (prokázáno zprávou Hygienické stanice , Anonymizováno, na čísle listu 7–10 spisu).

14. Dle lékařské zprávy ze dne , datum, 2003 se žalobce dostavil dne , datum, 2003 k lékaři, neboť při zvedání těžkého břemene měl pocit prasknutí v kříži a od té doby měl silné bolesti. Výhřez ploténky nebyl prokázán. Závěrem je LS sy s kořenovou iritací S1 oboustranně na podkladě degenerativních změn LS páteře. Dále je zde uvedeno, že žalobce přijal doporučení. Antirevmatika jen při výraznější bolesti rekonvalescentní režim nezvedat těžká břemena. Neprochladnout, rehabilitace. Předpoklad aptibility do konce září 2003. Dosavadní zaměstnání nevhodné (prokázáno lékařskou zprávou FN v , Anonymizováno, ze dne , datum, 2003 na čísle listu 94 p.v. a 95 spisu).

15. Podle lékařského nálezu pro posouzení zdravotního stavu žalobce z , datum, 2014, která byla vypracována pro účely stanovení invalidity byl u žalobce v roce 2003 přítomen výhřez plotny L4/L5, L5/S1, kdy žalobce byl hospitalizován, dlouhodobá rehabilitace poté chronické bolesti LS. Dále byla mj. přítomna těžká artróza kloubů dolních končetin. Poslední 2 roky podstatné zhoršení bolestí LS páteře, dále disp. ortopedie pro pollytopní postižení pohybového aparátu, syndrom karpálního tunelu 1.dx. Z pohledu ošetřujícího lékaře byl žalobce neschopen zdvihat těžší břemena, práce ve vynucených polohách s vibračními nástroji. Funkční postižení zdravotního stavu žalobce znamenalo neschopnost jakékoliv těžší práce, výhledově zřejmě operace LS páteře po selhání mikrochirurgických obstřiků LS po kontrole CT (prokázáno lékařským nálezem pro posouzení zdravotního stavu na čísle listu 14 až 17 spisu a rovněž na čísle listu 97 až 98 spisu).

16. Žalobce jakožto stavební dělník byl vystaven rizikovým faktorům na pracovišti: prach: 2, hluk: 2, vibrace: 2, fyzická zátěž 2, pracovní poloha:

2. Režim práce byl jednosměnný provoz. Ke dni , datum, 2015 pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k vykonávané práci stavebního dělníka a ke dni , datum, 2015 i k práci skladníka (prokázáno lékařskými posudky o zdravotní způsobilosti na čísle listu 20, 21).

17. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne , datum, 2014 byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, který činil 7 494 Kč měsíčně (prokázáno rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne , datum, 2014 na čísle listu 13 spisu).18. , tituly před jménem, , jméno FO, se vyjádřil v dopise ze dne , datum, 2019 tak, že posudek zdravotní způsobilosti ze dne , datum, 2014 se nezabýval možnou souvislostí s pracovním úrazem žalobce, protože posuzující lékař nebyl o možné úrazové etiologii pracovníka informován. Z tohoto pohledu je tedy na předmětný posudek třeba nahlížet, že příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti bylo následkem obecného onemocnění, tomu odpovídají i diagnózy posuzovaného pracovníka, které měl posuzující lékař k dispozici. Většina onemocnění žalobce, pro které byl uznán částečně invalidním, je chronického charakteru a jsou zde ještě některé další diagnózy, které s pracovním procesem bezprostředně nesouvisí, ale byly nezanedbatelným faktorem pro posouzení jmenovaného jako osoby s dlouhodobou pracovní způsobilostí (prokázáno posudkem zdravotní způsobilosti ze dne , datum, 2019 na čísle listu 65 spisu).

19. Dne , datum, 2015 byl žalobce ambulantně vyšetřen ve Fakultní nemocnici , adresa, , klinika pracovního a cestovního lékařství, kdy podle podkladů, které byly dodány, nebylo možno zahájit šetření pro podezření na nemoc z povolání (prokázáno zdravotní zprávou Fakultní nemocnice , adresa, na čísle listu 20 spisu). Následně žalobce byl vyšetřen dne , datum, 2014, a to v rámci prohlídky šetření nemoci z povolání, při níž byla uvedena diagnóza: artróza kyčelních a ramenních kloubů – šetření na podezření nemoci z povolání. Diagnóza, artróza NS, mnohočetné lokalizace (prokázáno zprávou Fakultní nemocnice , adresa, ze dne , datum, 2014 na čísle listu 92 p. v. spisu). Podle poslední založené zprávy hodnoty DML ani senzitivního vedení nedosahují posudkových pravidel pro zahájení šetření pro podezření na nemoc z povolání. Změny na kloubech taktéž nedosahují posudkových pravidel pro zahájení šetření podezření na nemoc z povolání. V současné době na základě podkladů, které byly dodány, nelze zahájit šetření pro podezření na nemoc z povolání. Diagnóza: artróza NS, mnohočetné lokalizace (prokázáno lékařskou zprávou Fakultní nemocnice , adresa, ze dne , datum, 2015 na čísle listu 96 p.v.).

20. Žalobci byla v roce 2015 diagnostikována úzkostně depresivní porucha s převažující složkou deprese, která je provázena celkově výrazně sníženou výkonností, apatií, anhedonií, pocity beznaděje a ztráty perspektivy, dále chronická porucha spánku. Komplikujícím faktory jsou somatické problémy, dlouhodobé bolesti. Žalobci byla nasazená antidepresivní medikace. Prognóza nelze odhadnout (prokázáno lékařskou zprávou ze dne , datum, 2015 na čísle listu 30 spisu a rovněž na čísle listu 100 p. v. spisu).

21. Žalobce byl v trvalé psychiatrické péči, kdy docházel i v roce 2017 na pravidelnou intenzivní psychoterapii pro zhoršení příznaků onemocnění. Zdravotní stav toho času odpovídal pracovní neschopnosti a předpokládaná doba léčby byla minimálně šest měsíců. V roce 2018 byl žalobce nadále v psychiatrické péči s dobou rekonvalescence několika měsíců, pravděpodobně dalšího půl roku až jednoho roku. Psychický stav žalobce se podstatným způsobem zhoršil neúspěchem jeho žádosti o přiznání průkazu ZTP. Při pohybu je i žalobce odkázán na použití francouzských holí. Další psychiatrická péče je nutná (prokázáno lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, na čísle listu 12 spisu a na čísle listu 91 spisu, dále lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2018 na čísle listu 100 spisu a lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2021 na čísle listu 176 spisu).

22. Žalovaná rozvázala pracovní poměr se žalobcem výpovědí podle ustanovení § 52 písmene e) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, neboť žalobce dle lékařského posudku ze dne , datum, 2014 vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb, pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon svého povolání dle pracovní smlouvy. Zároveň i dle lékařských posudků ze dne , datum, 2015 a , datum, 2015. Dále pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost i pro výkon všech jiných vhodných a dostupných pracovních pozic u zaměstnavatele. Výpověď žalobce převzal dne , datum, 2015. Následně byl pracovní poměr rozvázán dohodou. Žalovaná vyplatila žalobci odstupné, které mu náleželo nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, který činil 20 038 Kč (prokázáno výpovědi z pracovního poměru na čísle listu 22 spisu, evidenčním listem důchodového pojištění na čísle listu 23, 20, 24 až 26 spisu, potvrzením zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti na čísle listu 27 spisu a potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti na čísle listu 28 spisu, dohoda o rozvázání pracovního poměru na čísle listu 44 spisu).

23. Žalobce v průběhu let 2014 až 2016 absolvoval několik lékařských vyšetření. Dne , datum, 2015 byl žalobce vyšetřen na ortopedickém oddělení v nemocnici v , Anonymizováno, , kde byla stanovena jako primární dg. primární gonartróza oboustranná. Dále byl žalobce dne , datum, 2016 vyšetřen na klinice , právnická osoba, , kdy si stěžoval na zhoršení všech potíží. V lékařské zprávě je mj. uveden syndrom karpálního tunelu bilaterální. Dle závěru lékařských zprávy z , právnická osoba, se u žalobce jedná o polytopní postižení pohybového aparátu a pacient spadá do kategorie onemocnění z povolání (prokázáno lékařskými zprávami na čísle listu 31 až 33, 35 až 36, 38, 91 p.v., 93 a 93 p. v. spisu, lékařskou zprávou ze dne , datum, 2015 na čísle listu 101 spisu, lékařskou zprávou kliniky , právnická osoba, ze dne , datum, 2016 na čísle listu 93 p.v. spisu, dále lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2014 na čísle listu 95 p.v., lékařskou zprávou chirurgické obory , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2014 na čísle listu 96 spisu).

24. Žalobce byl dlouhodobě sledován na ortopedii u , tituly před jménem, , jméno FO, (2016 až 2021), kdy v lékařských zprávách od , tituly před jménem, , jméno FO, je stejný závěr, tedy, že se u žalobce jedná o těžké postižení kolenních kloubů, artróza III. stupně, kde v současnosti je stav na hranici možností konzervativní léčby, zcela jistě se blíží doba indikace náhrady kolenního kloubu, oboustranně dle EMG sy canalis carpi (prokázáno lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2016 na čísle listu 94 spisu a na čísle listu 172 spisu).

25. Dále byl žalobce léčen pro CHOPN, kdy první zpráva je ze dne , datum, 2020. Žalobci bylo diagnostikováno CHOPN , Anonymizováno, /2019. Dne , datum, 2020 došlo k monstróznímu zhoršení spirometrie. Dále ve zprávě konstatovány deprese, hypertenze bez medikace – dnes TK 180/109. Na kontrole , datum, 2020 přítomna na spirometrii středně těžká obstrukce, hypertenze bez medikace TK 176/101, obezita, deprese. Při kontrole dne , datum, 2020 přítomna opět těžká obstrukce na spirometrii a další kontrola byla dne , datum, 2021, kdy je na spirometrii lehká obstrukce (prokázáno lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2020 na čísle listu 173 spisu a ze dne , datum, 2020 na čísle listu 173 spisu, lékařskými zprávami , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2020 na čísle listu 173 p.v. spisu a dále lékařskou zprávou ze dne , datum, 2021 na čísle listu 174 spisu).

26. Žalobce byl od roku 2013 sledován na klinice , právnická osoba, , kdy je v lékařské zprávě ze dne , datum, 2021 shrnuto, že dochází u žalobce během let k postupnému horšení chůze. Dg: gonartróza třetího stupně, bilaterální; diabetes mellitus II. typu, hypertenze léčená, CHOPN (prokázáno lékařskou zprávou kliniky , právnická osoba, ze dne , datum, 2021 na čísle listu 174 p.v. spisu). Léčba diabetu vyplývá rovněž ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, (prokázáno lékařskou zprávou diabetologie , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2020 na č.l. 175, lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, 2021 na č.l. 175 p.v.).

27. V lékařské zprávě Fakultní nemocnice , adresa, klinika pracovního a cestovního lékařství byla uvedena jako diagnóza i pneumokonióza způsobená jiným prachem obsahující křemík (prokázáno lékařskou zprávou z ambulantního vyšetření dne , datum, 2021 od Fakultní nemocnice , adresa, na číslo listu 306 p.v., dále lékařskou správou Polikliniky , Anonymizováno, ze dne , datum, 2019 na čísle listu 306 spisu).

28. Žalobcův profesní život byl spojen zejména s žalovanou, tj. od roku 1982 do , datum, 2016. Žalobce pracoval v podzemí na pozicích razič, tunelář, střelmistr. Pracoval při ražbě metra, posledním místem byla ražba tunelu , Anonymizováno, . Žalobce pracoval v roce 1991 v , Anonymizováno, v roce 1999 až 2000 a v , Anonymizováno, 2007. Na zahraničních pracovištích pracoval vždy v řádu měsíců. Žalobce ve věku 40 až 50 let kouřil max krabičku denně. Žalobce byl v roce 2011 vyřazen z podzemí na základě naplnění NPE, od roku 2014 mimo prašnou pracovní expozici. Od roku 2016 veden na Úřadu práce v , Anonymizováno, (prokázáno lékařskou zprávou z ambulantního vyšetření dne , datum, 2021 od Fakultní nemocnice , adresa, na číslo listu 306 p.v.).

29. Svědek , jméno FO, pracoval s žalobcem v tunelu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Svědek potvrdil, že žalobce pracoval jako střelmistr. Žalobce v období, kdy pracoval se svědkem, pracoval v podzemí a zaučoval jej na střelmistra. Svědek vykonával práci – ražbu (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ).

30. Svědek , jméno FO, byl kolegou žalobce, kdy žalobce s ním pracoval v podzemí, ale „papírově“ byl u žalované evidován tak, že pracoval na povrchu. Svědek se s žalobcem potkali na „, Anonymizováno, “ v roce 2007 a pracovali spolu do roku 2011 nebo roku 2012. Svědek v tu dobu vykonával práci strojníka raziče (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ).

31. Svědek , jméno FO, byl kolegou žalobce v práci a pracoval s žalobcem na zakázce , Anonymizováno, , kde byl žalobce na pozici střelmistra (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, ).32. , právnická osoba, vypracoval ve věci znalecký posudek číslo , Anonymizováno, . Znalecký ústav uzavřel, že obtíže žalobce nelze označit za nemoc povolání, neboť proto nejsou splněny zákonné podmínky. Konkrétně se jednalo o obtíže: syndrom karpálního tunelu, změny na kloubech, pokročilá artróza kolenních kloubů, diabetes mellitus II. typu, CHOPN, stav po odstranění štítné žlázy pro tyreotoxikózu. Uvedená onemocnění mají povahu obecného onemocnění. Shrnul, že k uznání nemoci z povolání musí být splněny tři podmínky. Jednak posuzovaná nemoc musí být v seznamu nemocí z povolání, dále musí mít stanovený stupeň závislosti a musí být prokázáno, že pracovník pracoval na místě, kde příslušná choroba z povolání může vzniknout. U žalobce byla posuzována nemoc z povolání syndrom karpálního tunelu, u ní však nebyla splněna podmínka klinická, protože hodnoty EMG nedosahovaly požadovaného středně těžkého postižení a ani podmínka hygienická. Jak ukázalo šetření hygienické stanice, u zvažované pneumokoniózy nebyla splněna podmínka klinická, šlo pouze o počínající prašné změny. Poškozený (žalobce) netrpí a ani v minulosti netrpěl nemocí z povolání, ani neutrpěl žádný posudkově významný úraz. V době posuzování bylo hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce CHOPN a artróza nosných kloubů, polytopní páteřní syndrom. Žalobce byl uznán invalidním v prvním stupni pro páteřní potíže. Příčinou ztráty zdravotní způsobilosti pro výkon práce skladníka tedy bylo degenerativní onemocnění páteře v kombinaci s úzkostně depresivní poruchou. Důvodem ukončení pracovního poměru žalobce u žalované bylo tedy obecné onemocnění (prokázáno Ústavním znaleckým posudkem číslo , Anonymizováno, , právnická osoba, na čísle listu 237 až 255 spisu).

33. Znalec při svém výslechu shrnul, že mohlo být v případě žalobce uvažováno o třech možných diagnózách, jako o diagnózách nemoci z povolání. U žalobce však ani u jedné nebyly splněny podmínky. V případě postižení bederní páteře nemohla být tato diagnóza uznána, neboť v době, kdy žalobce tento nárok požadoval, nebylo postižení páteře v oblasti bederní v seznamu nemocí z povolání. Nicméně od loňského roku byl seznam o tuto diagnózu doplněn. Znalec uvedl, že i kdyby byla tato podmínka splněna, tak by nebyly splněny další podmínky, neboť by muselo být provedeno hygienické šetření na zátěž bederní páteře. Ani syndrom karpálního tunelu a ani zaprášení plic dle vyšetření nedosáhly středně těžkého postižení. Proto je nelze uznat jako nemoc z povolání. V souvislosti s prací tedy žalobce netrpí žádnou nemocí z povolání (prokázáno výslechem znalce na čísle listu 324 p. v. až 325 spisu).

34. Žalobci byl dne , datum, 2022 přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od , Anonymizováno, 2022, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a dále od , datum, 2021 průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP (prokázáno rozhodnutím Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, na čísle listu 311 až 312 spisu, rozhodnutím Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v , Anonymizováno, na čísle listu 309 až 310 spisu).

35. Zdravotní stav žalobce není ani v současné době příznivý (prokázáno lékařskou zprávou , právnická osoba, na čísle listu 338 spisu, lékařskou zprávou , právnická osoba, ze dne , datum, 2024 na čísle listu 339 spisu, dále na čísle listu 339 p. v. spisu a lékařskou zprávou , datum, 2024 na čísle listu 340 spisu).

36. Soud neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz znaleckým posudkem či dodatkem znaleckého posudku v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z oboru zdravotnictví, zaměřený na pracovně lékařské služby a posouzení zdravotní způsobilosti žalobce, neboť s ohledem na závěry ústavního znaleckého považoval uvedené za nadbytečné. Soud z totožných důvodů pro nadbytečnost neprovedl k důkazu navrhovanou evidenci pracovní doby žalobce v roce 2010 až 2011, stavební deník na zakázce , Anonymizováno, za období 2010 až 2011, záznamy o odstřelech na zakázce , Anonymizováno, , vč. přejímky výbušnin. Soud dále pro nadbytečnost nevyslechl navrhovaného svědka , jméno FO, , neboť provedenými listinnými důkazy a výslechy svědků bylo prokázáno, že žalobce pracoval v podzemí i po dosažení nejvyšší přípustné expozice. Výslech svědka by byl proto nadbytečný.

37. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na nesporná tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění podle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

38. Žalobce byl zaměstnán u žalované od , datum, 1995 do , datum, 2016 na pozici raziče, tuneláře, stavebního dělníka v podzemí a od roku 1995 střelmistra, strojníka pracovních strojů a později vazače. Žalobce ke dni , datum, 2008 dosáhl nejvyšší přípustné expozice ve výši 98,76 %. Žalobce jakožto stavební dělník byl vystaven rizikovým faktorům na pracovišti: prach: 2, hluk: 2, vibrace: 2, fyzická zátěž 2, pracovní poloha:

2. Režim práce byl jednosměnný provoz. Ke dni , datum, 2015 pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k vykonávané práci stavebního dělníka a ke dni , datum, 2015 i k práci skladníka Žalovaná rozvázala pracovní poměr se žalobcem výpovědí podle ustanovení § 52 písmene e) zákoníku práce, neboť žalobce dle lékařského posudku ze dne , datum, 2014 pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon svého povolání dle pracovní smlouvy a zároveň dle lékařských posudků ze dne , datum, 2015 a , datum, 2015 a dále pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost i pro výkon všech jiných vhodných a dostupných pracovních pozic u zaměstnavatele. Výpověď žalobce převzal dne , datum, 2015. Následně byl pracovní poměr rozvázán dohodou a žalobci bylo vyplaceno odstupné. Šetřením hygienické stanice ve dnech , datum, 2015 a , datum, 2015 bylo ověřeno, že při práci, kterou žalobce vykonával ve sledovaném období od , Anonymizováno, roku 2011 do , Anonymizováno, roku 2015 u žalované nebyly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání syndromu karpálního tunelu uvedené v kapitole II., položce 9, 10 přílohy k nařízení vlády číslo 290/1995 Sb. kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Žalobce v průběhu let 2014 až 2016 absolvoval několik lékařských vyšetření. Žalobci byl diagnostikován syndrom karpálního tunelu, dále byl léčen pro artrózu kyčelních a ramenních kloubů, CHOPN, bolesti páteře a úzkostně depresivní poruchu i hypertenzi. Žalobce byl opakovaně vyšetřen ve Fakultní nemocnici , adresa, , nicméně potvrzení nemoci z povolání v žádné lékařské zprávě potvrzeno není. K totožným závěrům dospěl ve svém závěru i znalecký ústav, dle něhož bylo rozhodující příčinou ztráty zdravotní způsobilosti žalobce k práci skladníka degenerativní onemocnění páteře v kombinaci s úzkostně depresivní poruchou. Silikóza plic, CHOPN a syndrom karpálního tunelu nedosahují požadované intenzity a dosahují toliko ohrožení nemocí z povolání. V roce 2003 měl žalobce úraz při zvedání těžkého břemene. Výhřez ploténky nebyl prokázán, nicméně již v roce 2003 je uveden závěr: LS sy s kořenovou iritací S1 oboustranně na podkladě degenerativních změn LS páteře. Žalobce přijal doporučení a byl upozorněn na to, že dosavadní zaměstnání je nevhodné. Žalobce pracoval v roce 1991 v , Anonymizováno, v roce 1999 až 2000 a v , Anonymizováno, v roce 2007. Na zahraničních pracovištích pracoval vždy v řádu měsíců. Žalobce ve věku 40 až 50 let kouřil max krabičku denně. Žalobce byl v roce 2011 vyřazen z podzemí na základě naplnění NPE, od roku 2014 mimo prašnou pracovní expozici. Od roku 2016 je veden na Úřadu práce v , Anonymizováno39. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení je nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od , Anonymizováno, 2017 do , Anonymizováno, 2022. V dané věci je nutno postupovat dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPr“), neboť „zatímco základ nároku na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem (nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném v době pracovního úrazu, okolnosti významné pro výši nároku na jednotlivá plnění náhrady za ztrátu na výdělku se posuzují podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném v době, kdy měl nárok na jednotlivá plnění vzniknout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 21 Cdo 967/2022).

40. V posuzované věci se žalobce domáhal vůči žalované náhrady škody vzniklé mu poškozením zdraví v souvislosti porušováním hygienických limitů a předpisů BOZP žalovanou. Žalobce tvrdil, že u něj došlo v roce 2003 k pracovnímu úrazu, jehož následkem došlo k poškození zdraví žalobce – bederní páteře, přičemž se jedná o nemoc z povolání. Stejně tak se jedná o nemoc z povolání u onemocnění CHOPN a u silikózy plic. U syndromu karpálního tunelu jde u žalobce o ohrožení nemoci z povolání. Všechna uvedená onemocnění pak vznikla u žalobce tím, že žalovaná neplnila své povinnosti v oblasti bezpečnosti práce.

41. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci podle ustanovení § 265 odst. 1 zák. práce jsou škoda vzniklá při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušení právních povinností kýmkoli (zaměstnavatelem, jeho zaměstnanci nebo i jinými osobami) a příčinná souvislost mezi uvedeným porušením právních povinností a vznikem škody. Domáhá-li se zaměstnanec vůči zaměstnavateli (mj. tak jako žalobce v posuzované věci) náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že zaměstnavatel porušoval předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit podle ustanovení § 265 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZPr“).

42. Podle § 265 odst. 1 zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Podle odst. 2 téhož ustanovení je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

43. Dle § 271b odst. 1 ZPr náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

44. Dle § 271b odst. 3 ZPr Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.

45. Dle § 354 odst. 1 a 2 ZPr Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

46. V řízení bylo mezi stranami sporu o to, zda onemocnění žalobce – syndrom karpálního tunelu, onemocnění bederní páteře, silikóza a CHOPN jsou nemocí z povolání a zda tyto vznikly v příčinné souvislosti s porušením právních povinnosti žalované mj. v oblasti BOZP s odkazem na níže uvedené předpisy. Žalobce k výzvě soudu ze dne 30. 8. 2024 a následně k poučení soudu podle 118a odst. 1, 3 o. s. ř. doplnil, že u poškození páteře a „zad“ se jedná dle žalobce o nemoc z povolání a u syndromu karpálních tunelů, CHOPN a silikózy plic o ohrožení nemoci z povolání.

47. K syndromu karpálního tunelu.

48. Žalobce se domáhal náhrady ztráty na výdělku vzniklé mu v důsledku poškození zdraví ohrožením nemoci z povolání – syndromu karpálního tunelu. Žalobce tvrdil, že na pracovišti docházelo k překračování hygienických limitů pro vibrace přenášené na ruce žalobce dle § 13 a násl. nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a dříve nařízení č. 148/2006 Sb. a dále, že žalovaná porušila povinnosti stanovené nařízením vlády č. 361/2007 Sb., § 22 a násl., včetně zatěžující pracovní polohy a práce s břemenem, kde docházelo k překračování hygienických limitů. Dle ust. § 17 nařízení č. 272/2011 Sb., dříve § 16 nařízení č. 148/2006 Sb., bylo povinností žalované provádět hodnocení rizika na základě znalosti údajů o předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení uváděných výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se provádí pravidelně a dále vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce. Tyto povinnosti žalovaná porušovala. Žalovaná délku výkonu práce s vibračními zařízeními nikterak neevidovala a nekontrolovala, v čemž žalobce spatřoval porušení jejich povinností. S uvedeným dle žalobce souvisí také zjištěné bolesti ramen a prstů a bolesti kolenních kloubů, které mohou souviset s prací s vibračními předměty a těžkými tělesy v různých polohách. To, že byl žalobce vystaven na pracovišti vibracím je nesporné. Rovněž není sporu, že pokud byl žalobce zaměstnán na pozici stavební dělník, jedná se o pracovní pozici, která byla zařazena do druhé kategorie rizika vibrací, stejně tak prachu, hluku, fyzické zátěže a pracovní polohy. Tedy, žalobce měl být vystaven vibracím, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy (dále jen "hygienické limity"), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 (srov. § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 432/2003 Sb.).

49. Stran tohoto nároku je hlavním důkazem šetření hygienické stanice, která provedla šetření pracovních podmínek u žalované, které proběhlo , datum, 2015 a , datum, 2015 a uzavřela, že při práci, kterou žalobce vykonával u žalované ve sledovaném období od , Anonymizováno, roku 2011 do , Anonymizováno, roku 2015 nebyly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání syndromu karpálního tunelu uvedené v kapitole II., položce 9, 10 přílohy k nařízení vlády číslo 290/1995 Sb. kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Žalobce byl při šetření osobně přítomen a výsledky šetření nijak nesporoval. Ani z lékařských zpráv Fakultní nemocnice , adresa, , klinika pracovního a cestovního lékařství uvedené nevyplývá. V poslední zprávě je uvedeno, že na základě podkladů, které byly dodány, nelze zahájit šetření pro podezření na nemoc z povolání. Uvedené listinné důkazy jsou pak v souladu se závěry znaleckého posudku, resp. s jeho závěrem, že u syndromu karpálního tunelu není jednak splněna podmínka hygienická a jednak podmínka středně těžkého postižení, tedy podmínka klinická.

50. Jen pro úplnost soud doplňuje, že nezadal vypracovat dodatek ke znaleckému posudku stran uvedeného poškození zdraví žalobce, neboť hygienická stanice podmínky vzniku této nemoci z povolání (po provedeném šetření) neshledala. Nebyla – li splněna podmínka hygienická, nebylo důvodu zabývat se podmínkou klinickou. Nicméně listinnými důkazy bylo prokázáno, že ani tato podmínka pro uznání nemoci z povolání splněna nebyla.

51. Lze shrnout, že pokud hygienická stanice provedla v rozhodné době místní šetření u žalované, a to jak za přítomnosti zástupců žalované, ale i žalobce, přičemž neshledala u žalované žádné porušení právních povinností, má soud za prokázané, že žalovaná vytýkané povinnosti neporušila.

52. Poškození páteře a „zad“.

53. Žalobce tvrdil, že poškození páteře a zad je nemocí z povolání, nikoliv pouze ohrožením nemocí z povolání, které souvisí s dlouhodobým výkonem práce fyzicky namáhavé, v různých polohách, s těžkými břemeny a vibračními zařízeními. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná nedodržovala hygienické limity fyzické a svalové zátěže, zatěžující pracovní polohy a práce s břemenem, a tedy docházelo k překračování hygienických limitů, čímž žalovaná porušila své povinnosti stanovené jí nařízením vlády č. 361/2007 Sb., § 22 a násl.

54. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v souvislosti s bolestmi zad vyšetřen v roce 2003, kdy utrpěl úraz při zvedání těžkého břemene. Žalobce tento úraz označil jako úraz pracovní, nicméně uvedené z provedeného dokazování nijak nevyplývá. Co však z lékařské zprávy vyplývá je skutečnost, že žalobce již v roce 2003 věděl, že bolesti zad jsou následkem degenerativního onemocnění páteře, kdy byl lékařem upozorněn na to, že jeho dosavadní zaměstnání je pro něj nevhodné. Žalobce však na uvedené nijak nereagoval. U žalované byl poté zaměstnán na pozici stavební dělník, kdy riziko fyzické zátěže a pracovní polohy dosahovala druhé kategorie. Pokud byly u žalobce degenerativní změny páteře prokazatelně přítomné již v roce 2003, tedy před úrazem v roce 2003, nemohou tak být následkem uvedeného úrazu, jak žalobce tvrdil. Podstatné však je, že dle závěru znaleckého ústavu to bylo právě degenerativní onemocnění páteře v kombinaci s úzkostně depresivní poruchou, které byly u žalobce příčinou ztráty zdravotní způsobilosti pro výkon práce.

55. Znalecký ústav dospěl k závěru, že porucha zdravotního stavu, pro kterou byl žalobce uznán invalidním, není přímým následkem vykonávané práce, ale následkem obecného onemocnění. Proto soud nezadával žalobcem navrhované znalecké posudky.

56. CHOPN a silikóza plic.

57. Pokud se jedná o silikózu plic a onemocnění CHOPN, žalobce byl přesvědčen, že se jedná o nemoc z povolání, nicméně uvedené nebylo potvrzeno znaleckým posudkem. Žalobce proto tvrdil, že se jedná o ohrožení nemocí z povolání.

58. Žalobce dále tvrdil, že pracoval v podzemí od , datum, 2010, přestože již dne , datum, 2008 dosáhl 98,76 % nejvyšší přípustné expozice. Porušení povinností žalované spatřoval v tom, že zřejmě přesáhl NPE, což lze považovat za porušení povinností žalované. Z výslechu svědků soud zjistil, že byli spolupracovníky žalobce na zakázce , Anonymizováno, . Svědka , jméno FO, zaučoval žalobce na střelmistra. Svědek , jméno FO, vypověděl, že s žalobcem pracoval v podzemí, ale „papírově“ byl u žalované evidován tak, že pracoval na povrchu. Svědecké výpovědi strany nesporovaly, přičemž soud o jejich pravdivosti neměl pochyb.

59. Žalobce navrhoval vypracování znaleckého posudku z oboru bezpečnost práce se zaměřením na hygienu práce při práci žalobce v podzemí, neboť tím, že žalovaná trvala na výkonu práce žalobce v podzemí, přestože již zřejmě naplnil NPE, zapříčila poškození plic.

60. Soud zdůrazňuje, že sám žalobce v rámci tvrzení uvedl, že „zřejmě“ dosáhl NPE. Avšak z toho, že žalobce pracoval v podzemí i poté, co byl přeřazen na práci na povrchu nelze usuzovat, že NPE přesáhl. Žalobce pak ani netvrdil, po jak dlouhou dobu měl práci v podzemí vykonávat. Nicméně v lékařské zprávě z roku 2022 je uvedeno, že žalobce po naplnění NPE pracoval na předku jako střelmistr (což koresponduje i s výslechem svědků a šetřením hygienické stanice) a až v roce 2014 byl přeřazen na povrch. CHOPN bylo žalobci podle lékařských zpráv diagnostikováno v roce 2019 s tím, že dle závěrů znaleckého posudku nedosahuje středně těžké intenzity pro posouzení jako nemoc z povolání. V souvislosti s CHOPN soud upozorňuje, že není sporu o tom, že žalobce pracoval u žalované v prašném prostředí, nicméně vyjma prašného prostředí byl žalobce v rozhodném období i kuřák, kdy ve věku 40 až 50 let kouřil max krabičku denně (tedy v období let cca 204 až 2014). Uvedené vyplývá z lékařské zprávy z roku 2022, v níž byla diagnostikována pneumokonióza. Dle závěrů znaleckého ústavu u pneumokoniózy šlo u žalobce pouze o zvažované onemocnění, nicméně se jednalo (pouze) o počínající prašné změny.

61. V této souvislosti soud upozorňuje, že z uvedené lékařské zprávy vyplývá, že žalobcův profesní život byl spojen zejména s žalovanou, tj. od roku 1982 do , datum, 2016. Nicméně z ní vyplývá i to, že žalobce pracoval v roce 1991 v , Anonymizováno, v roce 1999 až 2000 a v , Anonymizováno, 2007. Na zahraničních pracovištích pracoval vždy v řádu měsíců.

62. Vzhledem k tomu, že u uvedených onemocnění jde o ohrožení nemoci z povolání, kdy nebylo prokázáno, že by tvrzeným pochybením žalované došlo k jejich vzniku a že jedinou příčinou jejich vzniku byl výkon práce žalobce u žalované, soud nemá ani tento nárok jako důvodný. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že žalobce byl kuřák a nepracoval pouze u žalované.

63. S ohledem na shora uvedené, tj. že v řízení nebylo prokázáno, že by tvrzená škoda vznikla žalobci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi a dále tvrzeným porušováním právních povinností žalovanou a s ohledem na skutečnost, že žalobce byl uznán invalidním v prvním stupni pro páteřní potíže, přičemž příčinou ztráty zdravotní způsobilosti pro výkon práce skladníka bylo degenerativní onemocnění páteře v kombinaci s úzkostně depresivní poruchou, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

64. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vznikly náklady státu představované odměnou znaleckého ústavu , právnická osoba, ve výši 32 590 Kč a 2 420 Kč, tj. v celkové výši 35 010 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl zcela neúspěšný je povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit tyto náklady státu, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

65. Úspěšná žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované má podle § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované tvoří náklady právního zastoupení a náklady vedlejšího účastníka náklady nezastoupeného účastníka.

66. Jelikož žalobce byl v dané věci zcela neúspěšný nelze zjistit, jaká byla hodnota věci, resp. hodnota domnělého nároku. Soud proto ve shodě s judikaturou Nejvyššího soudu (viz 30 Cdo 2448/2014) vycházel z tarifní hodnoty podle ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle kterého nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.

67. Odměnu advokátka proto soud určil podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve spojení s § 7 odst. 4 AT při tarifní hodnotě sporu 10 000 Kč, kdy odměna za úkon činí 1 500 Kč. Advokát učinil následující účelné úkony právní služby ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření se k žalobě, účast na jednání dne 23. 10. 2019, 27. 1. 2020, 27. 2. 2024, 19. 2. 2025 a dne 23. 4. 2025 a vyjádření z 3. 4. 2025, celkem 8 x 1 500 Kč. Součástí nákladů je i režijní paušál podle § 13 odst. 4 AT za pět úkonů 5 á 300 Kč a 3 úkony á 450 Kč. Odměna advokáta se zvyšuje o 21 % DPH v částce 3 119 Kč. Náhrada nákladů řízení proto činí 17 969 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

68. Výrokem V. rozsudku přiznal soud vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 400 Kč s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za vyjádření se k žalobě, vyjádření k doplnění skutkových tvrzení z 4. 4. 2025 a účast na jednání dne 23. 10. 2019, 27. 1. 2020, 27. 2. 2024, 19. 2. 2025 a dne 23. 4. 2025, celkem 8 x 300 Kč, tj. 2 400 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

69. Soud v dané věci zvažoval aplikaci § 150 o. s. ř., tedy nepřiznání nákladů straně žalované a vedlejšímu účastníkovi z důvodů hodných zvláštního zřetele, které spatřoval ve zdravotním stavu žalobce a přiznané invaliditě. Od jeho aplikace však ustoupil s ohledem na judikaturu Ústavního soudu, dle níž uvedené ustanovení neslouží ke zmírňování rozdílů mezi stranami (viz I. ÚS 2862/07).

70. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, neboť neshledal důvodu pro určení lhůty delší.