16 C 20/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 284 834 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 284 834 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 284 834 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 201 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 284 834 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako objednatel si u žalobkyně jako zhotovitele objednala průzkumy a projekční práce spojené s projektem pro územní řízení na akci „Anonymizováno“. Žalobkyně vystavila na úhradu ceny díla fakturu č. hodnota na částku na částku 284 834 Kč se splatností dne 31. 10. 2019, která nebyla ze strany žalobkyně uhrazena. Žalobkyně dále v průběhu řízení doplnila, že původně sice sjednávala smlouvu o provedení díla se společností právnická osoba (dále také jen „právnická osoba“), která byla investorem akce a majitelem pozemků, na nichž se mělo stavět, nicméně právnická osoba následně informovala žalobkyni o tom, že chce převést vlastnické právo k pozemkům na žalovanou. K převodu pozemků došlo 24. 7. 2017. Žalovanou společností došlo k převzetí dluhu společnosti právnická osoba, žalobkyně proto na žádost vystavila novou fakturu na žalovanou společnost. Žalobkyně argumentovala také tím, že ona i žalovaná uvedly fakturu do kontrolního hlášení vůči správci daně. Žalobkyně má proto za to, že mezi právnická osoba a žalovanou došlo k převzetí dluhu. K rozhodným skutečnostem ohledně převzetí dluhu žalobkyně po poučení soudu dle §118 odst. 1, 3 o.s.ř. (č.l. 170) dále uvedla, že v průběhu měsíce září/října 2017 došlo mezi žalobkyní, žalovaným a společností právnická osoba k ústním jednáním o tom, že dluh na zaplacení ceny díla převezme žalovaná. Jednání probíhala konkrétně mezi paní Anonymizováno jméno FO (za žalobce) p. jméno FO (který vystupoval ve vztahu k žalobkyni jako zástupce právnická osoba i žalované) a dále paní jméno FO, která je vztahu k žalobkyni vystupovala jako pracovnice právnická osoba i žalované. Emailem z 8.11.2019 od jméno FO za právnická osoba byla žalobkyně požádána o změnu v hlavičce odběratele na faktuře za projekční práce na adresa s tím, aby namísto právnická osoba byla vystavena na žalovanou. Žalobkyně návrh na převzetí dluhu žalovanou akceptovala dne 8/11/2019 ústně ve zmíněných telefonátech, jakož i e-mailem z 14.11.2019, kdy zaslala požadovanou úpravu faktury. Žalovaná a právnická osoba potvrdili dohodu o převzetí dluhu e-mailem od jméno FO z 14.11.2019. Žalovaná dále projevila souhlas s převzetím dluhu konkludentně tím, že si žalovaná dala dluh vůči žalobkyni ve výši 284 834 Kč do kontrolního hlášení vůči správci daně a uplatnila z něj odpočet DPH. Žalobkyně k námitce žalované, že paní jméno FO nebyla oprávněna jednat za žalovanou, potažmo ani za právnická osoba, poukázala na ust. § 166 odst. 1 OZ, na běžnou obchodní zvyklost, kdy řadu záležitostí zajišťovala na straně společnosti právnická osoba i žalované paní jméno FO, která vystupovala jako zaměstnankyně obou společností, a poukázala na důkazy e-mailovou korespondencí, z nichž vyplývá, že paní jméno FO vystupovala vůči žalobkyni jako pracovnice žalované i společnosti právnická osoba, tedy jako osoba oprávněná za ně jednat. K tvrzení žalované, že dílo nebylo provedeno řádně a včas, žalobkyně uvedla, že je toto tvrzení nepravdivé. Poukázala na to, že předmětem díla nebylo získání stavebního povolení, ale pouze zajištění vydání územního rozhodnutí na umístění stavby na předmětných pozemcích, které bylo vydáno a toto rozhodnutí nabylo právní moci, tedy je tvrzení žalované ohledně údajného zmeškání lhůty ve stavebním povolení účelové, nepravdivé a záměrně zavádějící, neboť tyto služby vůbec nebyly předmětem díla dle uzavřené smlouvy o dílo (č.l. 219).

2. Žalovaná ve svém vyjádření žalobu neuznala co do důvodu a výše, a to s odůvodněním, že mezi ní a žalobkyní není žádný obchodní či smluvní vztah zakládající právo žalobkyně na úhradu dlužné faktury, tento smluvní vztah byl mezi žalobkyní a právnická osoba Žalovaná popřela, že převzala dluh za společnost právnická osoba a odmítla, že by za ni byla paní jméno FO oprávněna jednat. Žalovaná dále namítla, že dílo ze strany žalobkyně nebylo společnosti právnická osoba dodáno řádně a včas, právnická osoba mělo vyjádřit celou řadu výhrad vůči postupu při zhotovování díla a jeho rozsahu. Po poučení soudem dle §118a odst. 1, 3 o.s.ř. při ústním jednání konaném dne 9.1.2025, aby žalovaná dotvrdila a označila důkazy k prokázání svých tvrzení, tzn. zdali a kdy vůči žalobkyni byly uplatněny výhrady k dílu, kdy a kdo je učinil, jaké, a jakým způsobem byly následně příp. výhrady k dílu řešeny (viz č.l. 201) žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že toto procesní poučení považuje za předčasné, kdy nemá za to, že byla vyjasněna otázka pasivní legitimace žalované. K věci samé uvedla pouze, že kvůli průtahům v práci žalobkyně došlo ke zmeškání lhůty uvedené ve stavebním povolení pro pozemky, kterých se práce žalobkyně týkala a že výsledek práce žalobkyně jako celek byl pro samotnou realizaci zcela nepoužitelný a podle její práce nebyla zahájena žádná stavební činnost (viz č.l. 210).

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byla mezi společností právnická osoba a žalobkyní uzavřena smlouva o dílo na projekční práce spojené s územním rozhodnutím na akci „Anonymizováno. Nebylo sporné ani to, že žalovaná zahrnula dluh vůči žalobkyni ve výši 284 834 Kč do kontrolního hlášení vůči správci daně a uplatnila z něj odpočet DPH, sporné bylo však, zdali se tak stalo omylem, jak tvrdila žalovaná, nebo v důsledku převzetí dluhu žalovanou, jak tvrdila žalobkyně. Mezi účastníky bylo dále sporné, zdali došlo žalovanou k převzetí dluhu, zdali paní jméno FO byla oprávněna vystupovat za žalovanou a spol. právnická osoba, a zdali bylo dílo provedeno řádně a včas.

5. Z předžalobní výzvy z 23. 6. 2020 a dodejky (č.l. 5,6) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

6. Z nabídky na akci „Anonymizováno (č.l. 21 a 48) od žalobkyně pro právnická osoba bylo zjištěno, že nabídka projekčních prací v rámci záměru výstavby chalup, komunikačního připojení a potřebných infrastruktur na pozemcích ve vlastnictví právnická osoba je členěna na 3 základní celky – Průzkumy, Dokumentaci pro územní řízení (DUR) a Inženýrskou část (projednání záměru, součinnost při získání ÚR), nabídka pro stupeň územní řízení činila 235 400 Kč bez DPH a správních poplatků.

7. Z objednávky z 29.3.2017 (č.l. 50) od jméno FO za právnická osoba bylo zjištěno, že právnická osoba objednala u žalobkyně projekční práce spojené s územním rozhodnutím na akci „Anonymizováno, na základě nabídky, která jim byla ze strany žalobkyně doručena dne 7.3.2017. Listina je na hlavičkovém papíře společnosti právnická osoba, opatřena razítkem společnosti a podpisem u jména „jméno FO“.

8. Z územního rozhodnutí č.j. Anonymizováno Obecního úřadu adresa, stavební úřad z 26.8.2019, (č.l. 54-59) bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby: „Anonymizováno“, a to na základě žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, kterou podal právnická osoba zastoupený na základě plné moci žalobkyní. Účastníkem řízení je mj. žalovaná společnost (viz č.l. 57). Toto územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.9.2019 (č.l. 58, 59).

9. Z faktury č. hodnota se splatností do 15. 11. 2019 (č.l. 20) bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila spol. právnická osoba fakturu na částku 284 834 Kč za provedené projekční práce dle nabídky na akci „Anonymizováno“ za průzkumy a projekční práce spojené s projektem pro územní řízení a inženýrskou činnost.

10. Z faktury č. hodnota se splatností do 15. 11. 2019 (č.l. 7, 60) bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 284 834 Kč za provedené projekční práce dle nabídky na akci „Anonymizováno“ za průzkumy a projekční práce spojené s projektem pro územní řízení a inženýrskou činnost.

11. Z poskytnutí informací z daňového řízení dle ust. § 53 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, od Finančního úřadu pro Anonymizováno, územní pracoviště pro adresa, č.j.: Anonymizováno z 29. 3. 2023 (č.l. 72) bylo zjištěno, že správce daně potvrdil, že u daňového subjektu – žalované (Jméno žalovaného) eviduje v oddílu Anonymizováno kontrolního hlášení za zdaňovací období říjen 2019 soudem uváděný daňový doklad DIČ dodavatele: IBAN, číslo daňového dokladu: Anonymizováno, DÚZP: 31.10.2019, základ daně: 235 400 Kč, daň: 49 434 Kč.

12. Z e-mailu od jméno FO – právnická osoba z e-mailové schránky: e-mail ze dne 8.11.2019 adresované žalobkyni, a e-mailů z 14.11.2019 mezi žalobkyní a jméno FO za právnická osoba (vše č.l. 124) bylo zjištěno, že jméno FO požádala jednatelku žalobkyně o změnu v hlavičce odběratele na faktuře za projekční práce na adresa – VS var. symbol. Požádala, aby jim faktura byla místo právnická osoba vystavena na právnická osoba, IČ: IČO žalovaného, adresa (žalovanou). Na to žalobkyně odpovídá dne 14.11.2019 tak, že posílá požadovanou úpravu objednatele. K tomu reaguje opětovně jméno FO z e-mailové schránky: e-mail ze dne 14.11.2019 adresované žalobkyni (č.l. 124), že děkuje za opravu.

13. Z e-mailu od jméno FO z 20. 12. 2018 (č.l. 125) adresované mj. žalobkyni bylo zjištěno, že jméno FO posílá poděkování za dosavadní spolupráci (PF 2019), za jejím podpisem jsou uvedeny právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba – Anonymizováno, kancelář: adresa, adresa, sídlo: adresa.

14. Z e-mailu od jméno FO – právnická osoba z e-mailové schránky: e-mail ze dne 25.4.2018 adresované žalobkyni (č.l. 122) bylo zjištěno, že jméno FO se žalobkyně dotazuje na záležitosti týkající se adresa, jméno FO je podepsána jako asistentka ředitele právnická osoba 15. Z e-mailu žalobkyně pro jméno FO na e-mailovou schránku: e-mail z 18.4.2018 (č.l. 122) bylo zjištěno, že žalobkyně zasílá dokumentaci DUR, poukazuje na to, že stavebník je jiný než-li zjištěný vlastník nemovitostí – žalovaná, bude proto nutné připravit smlouvu o právu provést stavbu i mezi stavebníkem právnická osoba 16. Z e-mailu od jméno FO – právnická osoba z e-mailové schránky: e-mail ze dne 27.4.2018 adresované žalobkyni (č.l. 123) bylo zjištěno, že jméno FO žalobkyni sděluje, že co se týče změny vlastníka pozemků z právnická osoba na spol. právnická osoba, není pro ně problém ani podepsat zmiňovanou smlouvu ani vydat novou plnou moc, dále odkazuje na telefonát mezi paní jméno FO (za žalobkyni) a panem jméno FO ohledně ing. sítě pro adresa. jméno FO je podepsána jako asistentka ředitele právnická osoba 17. Z účastnického výslechu jednatelky žalobkyně (č.l. 199an.) bylo zjištěno, že žalobkyně jednala s panem jméno FO, který vystupoval za společnost právnická osoba ohledně projektu v adresa, jednání se účastnili i jméno FO, což byl jeho syn, a paní jméno FO. Jednání probíhala neformálně, panem jméno FO bylo řečeno, že se papíry dořeší s paní jméno FO. Poté přišla od paní jméno FO za společnost právnická osoba objednávka. Následně vzešel ze strany jméno FO požadavek na převedení zakázky na žalovanou, a to na osobním jednání v adresa a následně i telefonicky. Jednatelka žalobkyně uvedla, že po splnění zadaných prací bylo vydáno územní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že náplň práce směřovala právě na vydání územního rozhodnutí, byla vydána faktura, přičemž nejprve fakturovala společnosti právnická osoba, poté byla telefonicky upozorněna panem jméno FO a současně i e-mailem od paní jméno FO, aby došlo k opravě faktury na žalovanou společnost. Jednatelka žalobkyně vnímala jméno FO jako klienta, se kterým jednala, jméno FO, který byl jednatelem právnická osoba (žalované), se účastnil jednání, ale neznal technické věci, společnost právnická osoba (žalovanou) vnímala jako účelově založenou společnost na projekt adresa. Soud v rámci účastnického výslechu jednatelky žalobkyně nepřipustil některé otázky právního zástupce žalovaného, a to z důvodu absence tvrzení k těmto otázkám (např. ve vztahu k vytýkání vad – jak uvedeno v protokolu na č.l. 201).

18. Z výpovědi svědka jméno FO (č.l. 223 – protokol z ÚJ, č.l. 231 – přepis zvukového záznamu z ÚJ) vyplývá, že je žalovaná společnost jeho syna. V úvodu svého výslechu však na dotaz, jaký je jeho poměr k účastníkům řízení, tzn. k žalobci či žalovanému uvedl, že žádný vztah ani k jednomu z účastníků nemá. Na doplňující dotaz soudu ohledně například příbuzenského vztahu, opětovně svědek uvedl, že žádný vztah nemá. Svědek jméno FO při svém výslechu na dotaz, zdali byl někým instruován, jakým způsobem má u jednání vypovídat, sdělil, že „není potřeba“, o celé záležitosti ví, komunikuje se svým synem (pozn. soudu – jednatelem žalované). jméno FO dále vypověděl, že ve společnosti právnická osoba pracoval od roku 2010 na generální plnou moc, byl obchodním a generálním ředitelem. Společnost právnická osoba byla investiční společnost, která vytvářela projekty a dále se z ní zakládala „eseróčka“, jednou z nich byla i žalovaná společnost. Služby u žalobkyně objednávala společnost právnická osoba, konkrétně svědek jméno FO ve spolupráci s asistentkou, paní jméno FO, a dalšími lidmi. jméno FO odmítl, že by dával někomu pokyn, aby byla vystavena faktura na právnická osoba. Veškeré účetnictví společnosti právnická osoba zpracovával tituly před jménem jméno FO, který byl majitelem firmy. Poté, co se přišlo na to, že byla špatně vystavená faktura na právnická osoba, tak ji chtěli změnit. Svědek jméno FO dále uvedl: „Dokonce vím, že bylo navrhováno, že zaplatíme zpět DPH a že fakturu dobropisujeme, ale my to sami udělat nemůžeme, musí výstavce faktury.“ a dále v návaznosti na dotaz právní zástupkyně ohledně vrácení DPH žalobkyni uvedl: „..jsem vám i nabízel velice lukrativní nabídku na to se nějak vyrovnat“. Svědek dále při své výpovědi uvedl, bez toho, aniž by byl dotazován, že by k tomu chtěl dále podotknout, že je zde (u výslechu) právě proto, aby dosvědčil, jestli dal někdo příkaz paní jméno FO k tomu, aby byla vystavena faktura na právnická osoba, což odmítl, uvedl, že o tom není žádná písemná zmínka. K paní jméno FO uvedl, že pracovala primárně pro právnická osoba a potom pro všechny odnože, které vznikly z právnická osoba, to znamená pro eseróčka, která byla založena za účelem dalšího projektového financování, a výslovně potvrdil, že pracovala i pro žalovanou. Dále svědek jméno FO vypověděl, že paní jméno FO byla jen administrativní pracovnice a „obyčejná“ asistentka. K dotazu soudu uvedl, že služby byly objednávány přes paní jméno FO, a dále uvedl, že ztratil s paní jméno FO (pozn. soudu – žalobkyní) trpělivost, tedy od roku 2018 nebo 2019 s ní vůbec nekomunikoval, komunikaci převzal tituly před jménem jméno FO, jeho syn paní jméno FO a slečna jméno FO. Svědek jméno FO následně nedokázal soudu vysvětlit rozpor mezi jeho tvrzeními, že paní jméno FO byla pouze administrativní asistentka a „obyčejná asistentka“, ale zároveň objednávala služby a byla také spolu s tituly před jménem jméno FO, jeho synem paní jméno FO někdy od roku 2018 nebo 2019 pověřena komunikací s paní jméno FO. Svědek jméno FO dále odmítl, že by jednal za společnost právnická osoba (žalovanou) se žalobkyní.

19. Z výpisu z OR žalované (č.l. 8, 61) bylo zjištěno, že jednatelem je jméno FO.

20. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak neučinil z nich žádná pro věc podstatná zjištění, proto je blíže neuvádí. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

21. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně zaslala společnosti právnická osoba v r. 2017 nabídku na akci „Anonymizováno, jednalo se o nabídku projekčních prací v rámci záměru výstavby chalup, komunikačního připojení a potřebných infrastruktur na pozemcích ve vlastnictví právnická osoba, která byla členěna na 3 základní celky – Průzkumy, Dokumentaci pro územní řízení (DUR) a Inženýrskou část (projednání záměru, součinnost při získání ÚR), nabídka pro stupeň územní řízení činila 235 400 Kč bez DPH a správních poplatků. Součástí nabídky nebylo stavební řízení. Společnost právnická osoba prostřednictvím jméno FO dne 29.3.2017 tyto nabízené služby - projekční práce spojené s územním rozhodnutím na akci „Anonymizováno u žalobkyně objednala. jméno FO vystupující za společnost právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba / právnická osoba – Anonymizováno, kancelář: adresa, sídlo: adresa, zaslala žalobkyni dne 20. 12. 2018 poděkování za dosavadní spolupráci. Dne 26.8.2019 bylo Obecním úřadem adresa, stavebním úřadem vydáno územní rozhodnutí č.j. Anonymizováno o umístění stavby: „Anonymizováno“, a to na základě žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, kterou podal právnická osoba zastoupený na základě plné moci žalobkyní, toto územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 9. 2019. Žalobkyně vystavila fakturu č. hodnota na částku 284 834 Kč se splatností do 15. 11. 2019, a to nejprve s odběratelem: právnická osoba, v návaznosti na e-mail od jméno FO z 8. 11. 2019, aby byla faktura místo právnická osoba vystavena na právnická osoba, žalobkyně vystavila tuto fakturu na žalovanou. Takto upravenou fakturu žalobkyně zaslala dne 14. 11. 2019 paní jméno FO a ta jí téhož dne poděkovala za opravu. Žalovaná fakturu č. hodnota na částku 235 400 Kč a daň: 49 434 Kč zahrnula za zdaňovací období říjen 2019 do kontrolního hlášení u Finančního úřadu pro Anonymizováno.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně, a to podle právní úpravy účinné ke dni rozhodném:

23. Dle § 1888 odst. 1 občanského zákoníku, zák. č. 89/2012. Sb. (dále jen „o.z.“), kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

24. Podle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

25. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle § 166 odst. 1 o.z., právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

27. Podle § 166 odst. 2 o.z., omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

28. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že došlo k převzetí dluhu žalovanou. K tomuto soud I. stupně uvádí, že při převzetí dluhu se uplatní tzv. obecná volnost formy. Ustanovení § 1888 o. z. nestanoví žádný požadavek na formu dohody o převzetí dluhu ani souhlasu věřitele. Převzetí tohoto konkrétního dluhu, který je předmětem žaloby, je také bezesporu možné, neboť převzít je možné veškeré soukromoprávní dluhy. V dohodě o převzetí dluhu musí být dluh identifikován tak, aby nebylo pochybnosti o tom, o jaký dluh se jedná. Není však nutné v dohodě o převzetí dluhu určit výslovně jeho výši, je-li jinak nepochybné, jaký dluh je přejímán (srovnej rozsudek NS 29 Odo 881/2003). Kauza (hospodářský důvod) převzetí nemusí být v jednání obsažena. Převzetí dluhu je konzumováno již udělením věřitelova souhlasu, nikoliv plněním přebíraného dluhu. Zákon dává rovněž věřiteli na výběr, zda souhlas s převzetím dluhu učiní vůči původnímu dlužníku či vůči přejímateli dluhu. Pokud věřitel oznámí souhlas původnímu dlužníku i přejímateli, převzetí dluhu bude účinné v okamžiku, kdy bude souhlas oznámen prvnímu z nich. Zákon však nepožaduje žádnou formu pro udělení souhlasu, tedy tento souhlas věřitele může být udělen i konkludentně. Na rozdíl od postoupení smlouvy nedochází při převzetí dluhu k převodu celého závazkového vztahu, nýbrž pouze ke změně v osobě dlužníka konkrétního dluhu (či více dluhů) vzniklého ze smlouvy, deliktu nebo jakéhokoliv jiného právního důvodu. Podmínkou změny v osobě dlužníka je souhlas všech tří stran: (1) původního dlužníka, (2) přejímatele a (3) věřitele. Převzetí dluhu je dokonané v okamžiku, kdy jsou splněny všechny zákonné podmínky, tj. (1) dohoda mezi původním dlužníkem a přejímatelem; a (2) souhlas věřitele doručený jedné ze stran. Okamžikem účinnosti převzetí zcela zaniká povinnost původního dlužníka plnit (srovnej rozsudek NS 23 Cdo 947/2013).

29. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že původní dlužník, společnost právnická osoba, a žalovaná se dohodli na převzetí dluhu ve výši 284 834 Kč vůči žalobkyni. Soud poukazuje na shora uvedené, tedy, že tato dohoda o převzetí dluhu může být sjednána i ústně. Skutečnost, že došlo k převzetí dluhu žalovanou prokazuje zejména e-mailová zpráva jméno FO ze dne 8. 11. 2019 zaslaná žalobkyni, v níž žádá, aby „nám“ byla faktura č. hodnota místo právnická osoba vystavena na právnická osoba (tj. žalovanou). Žalobkyně jakožto věřitel konkludentně souhlasila s převzetím dluhu žalovanou, což je prokázáno tím, že vyhověla žádosti o změnu odběratele na faktuře č. hodnota a takto upravenou fakturu zaslala dne 14. 11. 2019 jméno FO. Není ani bez právního významu, že žalobkyně i žalovaná zahrnuly tuto fakturu č. hodnota ve výši 284 834 Kč (vč. DPH) do kontrolního hlášení vůči správce daně – přísl. finančnímu úřadu, což jen utvrzuje soud v přesvědčení, že k převzetí dluhu ze strany žalované skutečně došlo a žalobkyně s tímto vyslovila souhlas. Soud neuvěřil tvrzení žalované, že faktura byla žalovanou do kontrolního hlášení zahrnuta „omylem“. Soud přitom poukazuje na výslech svědka jméno FO, který sám uvedl, že: „bylo navrhováno, že zaplatíme zpět DPH a že fakturu dobropisujeme, ale my to sami udělat nemůžeme, musí výstavce faktury“, z čehož je zřejmé, že svědek jméno FO měl zájem fakturu dobropisovat (používal termín „my“), přestože se dobropis faktury ani netýkal společnosti právnická osoba, ale žalované, od níž žádné oprávnění za ni jednat - dle svého tvrzení – neměl. Soud naopak z jeho výslechu vzal za prokázané, co tvrdila žalobkyně i v rámci svého účastnického výslechu jednatelky žalobkyně, že vnímala svědka jméno FO jako klienta, se kterým jednala, jméno FO, který byl jednatelem žalované, se účastnil jednání, ale neznal technické věci, tedy jednatelka žalobkyně vnímala žalovanou jako účelově založenou společnost na projekt adresa. Ze samotného vyjádření svědka jméno FO při jeho výslechu je zřejmé, že existuje úzká spojitost mezi právnická osoba a žalovanou, a to nejen v rámci toho, že jednatel žalované je synem svědka jméno FO, ale i sám svědek jméno FO při svém výslechu uvedl, že právnická osoba byla investiční společnost, která vytvářela projekty a dále se z ní zakládala „eseróčka“ za účelem realizace těchto projektů a zajištění financování – mezi nimi byla i žalovaná společnost, a že dokonce mluví o dobropisování faktury a v té souvislosti i uvedl, že žalobkyni nabízel velice lukrativní nabídku, tedy je zřejmé, že i sám svědek jméno FO navzdory svému tvrzení, že není oprávněn jednat za žalovanou, na její účet se žalobkyní komunikoval ve snaze o mimosoudní vyřešení sporu.

30. K námitkám žalované soud uvádí následující.

31. Pokud jde o námitku žalované, že dílo z titulu uzavřené smlouvy o dílo mezi žalobkyní a právnická osoba, nebylo dodáno řádně a včas, tato námitka byla zcela neurčitá, vágní, a žalovaná tuto námitku řádně nedoplnila ani po výzvě soudu dle §118a odst. 1, 3 o.s.ř. (viz č.l. 201), aby dotvrdila rozhodné skutečnosti týkající se jejího tvrzení, že dílo nebylo dodáno řádně a včas, a označila k nim důkazy, tato svá neurčitá tvrzení náležitě nedoplnila, a tedy neunesla primárně břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní. Žalovaná doplnila svá tvrzení pouze v tom směru, že kvůli průtahům v práci žalobkyně došlo ke zmeškání lhůty uvedené ve stavebním povolení pro pozemky, kterých se práce žalobkyně týkala, že výsledek práce žalobkyně jako celek byl pro samotnou realizaci nepoužitelný a že nebyla zahájena žádná stavební činnost. K tomu soud poukazuje na to, že stavební povolení ani realizace stavby nebyla předmětem uzavřené smlouvy o dílo, tedy je bez právního významu, zdali stavební povolení bylo či nebylo vydáno či zdali došlo k realizaci, neboť tyto práce nebyly součástí smlouvy o dílo. Z provedeného dokazování nabídkou a objednávkou bylo zjištěno, že předmětem uzavřené smlouvy o dílo byly projekční práce spojené s územním rozhodnutím na akci „Anonymizováno, a to na základě nabídky pro stupeň územní řízení, která byla členěna na 3 základní celky – Průzkumy, Dokumentaci pro územní řízení (DUR) a Inženýrskou část (projednání záměru, součinnost při získání ÚR), tedy nikoli pro stavební řízení. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že bylo vydáno územní rozhodnutí č.j. Anonymizováno Obecního úřadu adresa, stavebního úřadu, a to dne 26.8.2019, o umístění stavby: „Anonymizováno“, a toto územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.9.2019. Z tohoto má soud za prokázané, že dílo bylo splněno, tedy je námitka nedůvodná. Stejně tak žalovaná náležitým způsobem nedotvrdila a neprokázala svá neurčitá tvrzení ohledně toho, že by byly učiněny jakékoli výhrady k provedenému dílu.

32. K další námitce žalované, že dluh nebyl tzv. dospělý, a to z důvodu jeho tvrzení, že dílo nebylo dodáno řádně a včas, tedy nemohlo dojít k převzetí dluhu žalovanou, k tomu soud odkazuje na judikaturu, dle které předmětem převzetí mohou být všechny existující dluhy, včetně dluhů částečně uhrazených, splatných i nesplatných, žalovatelných i naturálních (např. dluhů z promlčených práv), dokonce i dluhy budoucí za podmínky, že dluh skutečně vznikl (analogicky rozsudek NS 32 Cdo 1362/2016, Rc 43/2018). Tato námitka žalované proto není důvodná.

33. Pokud žalovaná v řízení namítala, že jméno FO nebyla oprávněna jednat za žalovanou, ani za společnost právnická osoba, k tomu soud uvádí následující. Soud v tomto směru poukazuje na ust. § 166 odst. 1 o.z., a ochranu 3. osob i v případě překročení tzv. zástupčího oprávnění. Pro rozsah zmocnění jednajícího zaměstnance je vždy určující jednak obvyklost jednání, jednak jeho pracovní zařazení nebo funkce v rámci organizační struktur právnické osoby, přičemž není-li takový vnitřní předpis (v řízení toto nebylo žalovanou ani tvrzeno, ani prokázáno), vychází se z hlediska obvyklosti. jméno FO se v e-mailové komunikaci se žalobkyní označovala jako „asistentka ředitele“ právnická osoba, zároveň vystupovala v e-mailu (PF 2019 z 20. 12. 2018) jménem dalších právnických osob, mezi kterými byla i žalovaná společnost. Z objednávky projekčních prací e-mailem z 29.3.2017, jakož i z e-mailů z 18. 4. 2018, 25. 4. 2018 a 27. 4. 2018 mezi jméno FO a žalobkyní bylo prokázáno, že jméno FO objednala projekční práce u žalobkyně a že se žalobkyní aktivně řešily záležitosti týkající se předmětu Díla, jméno FO odkazovala na jednání se svědkem jméno FO. Sám svědek jméno FO potvrdil při svém výslechu, že jméno FO někdy v r. 2018 nebo 2019 pověřil jednáním (spolu s dalšími osobami) se žalobkyní. Již z tohoto je zřejmé, že jméno FO byla osobou pověřenou jednáním, tedy osobou oprávněnou jednat za právnická osoba (původního dlužníka).

34. K osobě jméno FO soud dále uvádí, že z důkazů e-mailovou korespondencí, jakož i výslechem účastnice – jednatelky žalobkyně a rovněž i výslechem svědka jméno FO bylo prokázáno, že jméno FO vystupovala nejen jako zaměstnankyně společnosti právnická osoba, ale i žalované – tuto skutečnost přímo prokazuje mj. e-mail od jméno FO z 20. 12. 2018, v němž děkuje za dosavadní spolupráci a zároveň jsou zde uvedeny všechny společnosti, za které jméno FO vůči 3. osobám vystupovala a jejichž jménem toto poděkování zasílá. Jak sám svědek jméno FO při svém výslechu potvrdil, jméno FO pracovala nejen pro společnost právnická osoba, což byla investiční společnost, ale i pro další společnosti s ručením omezeným, které byly založeny s ohledem na vytvářené projekty. Svědek jméno FO výslovně potvrdil, že mezi těmito společnostmi, pro které jméno FO taktéž pracovala, byla i žalovaná. Pokud žalovaná v řízení tvrdila, že jméno FO nebyla oprávněna jednat za žalovanou, k tomuto soud poukazuje na e-mail od jméno FO z 8. 11. 2019, kde žádá o změnu v hlavičce odběratele na faktuře za projekční práce na adresa – VS var. symbol a dodává „fakturu nám prosím místo právnická osoba vystavte na fy právnická osoba“, dále uvádí IČO a sídlo této, tedy žalované společnosti. Z tohoto e-mailu a použití slova „nám“ je tak rovněž zřejmé, že i jméno FO vystupovala nejen za společnost právnická osoba, ale i za žalovanou. Toto koresponduje i s tím, že za tyto obě společnosti (jejich jménem) zasílala PF 2019 a poděkování za spolupráci, a taktéž bylo svědkem jméno FO potvrzeno, že pracovala nejen pro právnická osoba, ale právě i pro žalovanou společnost, z čehož má soud za prokázané, že jméno FO jednala nejen jménem společnosti právnická osoba, ale i žalované. Soud proto tvrzení žalované ohledně překročení zástupčího oprávnění ze strany jméno FO shledává účelovým a nepravdivým, když z provedeného dokazování vyplynul opak.

35. Soud dále poukazuje na skutečnost, že jméno FO objednala u žalobkyně projekční práce spojené s územním rozhodnutím na akci „Anonymizováno, s to e-mailem z 29.3.2017 jménem společnosti právnická osoba, tedy již z tohoto je zřejmá širokost oprávnění jméno FO jednat za společnost právnická osoba a objednávat jejím prostřednictvím služby u 3. osob, v daném případě objednávat u žalobkyně projekční práce.

36. I pokud by však v řízení bylo prokázáno (ač nebylo), že jméno FO překročila své zákonné zmocnění, došlo by k excesu, ale právní význam má pouze ta skutečnost, zda žalobkyně jakožto 3. osoba, s níž bylo jednáno, nevěděla a vědět nemohla, že při právním jednání zaměstnance při zastupování právnické osoby jde o exces či nikoli. Z provedeného dokazování tato skutečnost nevyplývá, naopak soud má za prokázané, že jméno FO vystupovala jako osoba oprávněná jednat se žalobkyní, a to nejen jménem společnosti právnická osoba (původního dlužníka), ale i žalované, tedy žalobkyně nevěděla a nemohla vědět, že by jméno FO překročila zástupčí oprávnění. Jestliže jméno FO byla oprávněna za společnost právnická osoba objednávat služby u žalobkyně, byla bezpochyby oprávněna i požádat o změnu objednatele na předmětné faktuře, a to v návaznosti na převzetí dluhu žalovanou. Nadto i pokud by skutečně k excesu, tedy překročení zástupčího oprávnění, ze strany jméno FO došlo, pak s ohledem na konkrétní okolnosti případu (kdy byla jméno FO oprávněna objednávat služby a komunikovat se žalobkyní ohledně předmětu Díla), nemohla žalobkyně o překročení oprávnění jednající vědět ani pokud by zástupčí oprávnění překročeno bylo (srovnej rozsudek NS 32 Odo 766/2003). Tato námitka žalované je proto rovněž nedůvodná a s ohledem na výsledky provedeného dokazování rovněž bez právního významu ve vztahu k žalovanému nároku vůči žalované.

37. K věrohodnosti provedených důkazů výslechem jednatelky žalobkyně a svědka jméno FO soud uvádí následující.

38. Pokud jde o posouzení věrohodnosti účastnické výpovědi jednatelky žalobkyně, k tomu soud uvádí, že tato již ze své povahy (neboť účastník nemusí uvádět pravdu) není zpravidla pro posouzení skutkového stavu určující, zejména lze-li rozhodné skutečnosti zjistit jinými provedenými důkazy, jako tomu bylo v tomto případě (a to zejm. listinnými důkazy), proto soud vychází z její účastnické výpovědi pouze okrajově. Soud při výslechu jednatelky žalobkyně z jejího vystupování zároveň neshledal, že by uváděla nepravdu, naopak byla její výpověď v souladu s ostatními provedenými důkazy.

39. Naproti tomu při výslechu svědka jméno FO z jeho verbálních i nonverbálních projevů soud shledal, že jeho svědecká výpověď byla v určitých částech tendenční a vnitřně rozporná ve snaze pomoci žalované – zejména co se týče toho, že jméno FO označil jako „obyčejnou asistentku“ bez jakéhokoli oprávnění jednat za společnost právnická osoba, a zároveň připustil, že objednávala služby u žalobkyně a že ji pověřil jednáním s jednatelkou žalobkyně, přičemž tento zjevný rozpor ve své výpovědi na dotaz soudu nebyl schopen vysvětlit. Soud poukazuje na skutečnost, že svědek jméno FO na dotaz soudu v úvodu výslechu opakovaně odmítl, že by měl k účastníkům, tedy i žalované jakýkoli vztah, například i příbuzenský, a teprve v průběhu své svědecké výpovědi připustil, že jednatelem žalované je jeho syn, což celkově snížilo věrohodnost jeho výpovědi, zejména pokud jde o ty části jeho výpovědi, které nejsou podpořeny ostatními provedenými důkazy. Svědek jméno FO také připustil, že se synem o věci komunikuje a je o ní obeznámen, což bylo patrné i z jeho projevu. Soud rovněž poukazuje na to, že sám svědek – aniž by se ho na to soud ptal – sděloval soudu, proč je vlastně předvoláván, tedy aby popřel, že by dal jméno FO jakýkoli pokyn ke změně faktury. Soud v této části shledal jeho výpověď účelovou a nevěrohodnou. Je zřejmé, že výpověď svědka jméno FO byla ovlivněna jeho úzkým osobním vztahem k žalované - jednatel žalované je jeho syn, žalovaná společnost byla založeným „eseróčkem“ z právnická osoba za účelem realizace projektu adresa, sám svědek jméno FO k dobropisu faktury, která by se týkala výlučně žalované komunikoval se žalobkyní slovy „my“, tedy sám nečiní rozdíly mezi žalovanou a společností právnická osoba a naopak tímto zdůraznil jejich vzájemnou propojenost. Navzdory těmto tendenčním vyjádřením svědka však svědek potvrdil okolnosti rozhodné pro právní posouzení, a to zejména co se týče skutečnosti, že jméno FO pracovala nejen pro právnická osoba, ale i pro žalovanou, kdy se toto jeho vyjádření shoduje i s ostatními provedenými důkazy a je s nimi v souladu.

40. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak ve výroku uvedeno, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. adresa.200,- Kč je odůvodněna § 3 nař. vlády č. 351/2015 Sb.

41. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 242 Kč (viz č.l. 10), dále z odměny za 13,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), (1 úk. příprava a převzetí zastoupení, 1 úk. předžalobní výzva, 1 úk. žaloba, 5 úk. písemné podání ve věci - vyjádření z 9.6.2021, vyjádření z 13.12.2023, vyjádření z 15.8.2024 – odpověď na výzvu soudu (doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů), vyjádření na výzvu soudu z 14.3.2025 (reakce na vyjádření žalované z 7.2.2025), písemný závěrečný návrh z 3.4.2025 (na výzvu soudu – ÚJ odročeno za účelem písemných závěrečných návrhů a vyhlášení R), 5,5 úk. účast na jednání soudu dne 3.4.2023 ( ½ úk. – nebylo zahájeno jednání), 28.11.2023, 18.7.2024, 9.1.2025, 20.3.2025, 4.4.2025; 1 úkon za 9 460 Kč, tj. celkem ve výši 127 710 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, pro úkony učiněné od 1.1.2025 ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu ve výši celkem 4 950 Kč (9x300 a 5x450). Dále z cestovného adresa (sídlo AK) – Praha (OSP8) a zpět za 3 ÚJ (žalobkyně účtuje cestovné za r. 2024 a 2025, nikoli za r. 2023), tj. cestovného 3 x 280 km / 1 jízda, x 2 - cesta tam a zpět os. automobilem zástupkyně žalobkyně Mazda 3, SPZ: SPZ, spotřeba 5,6 l/100 km, dle přísl. vyhlášky - průměrná cena PHM za r. 2023: 41,20 Kč/1l, tj. cena PHM za 1/km: 2,31 Kč, náhrada opotřebení: 5,20 Kč/1km, tj. výše cestovní náhrady za 1 km: 7,51 Kč (2,31 Kč + 5,20 Kč), průměrná cena PHM za r. 2024: 38,70 Kč/1l, tj. cena PHM za 1/km: 2,00 Kč, náhrada opotřebení: 5,60 Kč/1km, tj. výše cestovní náhrady za 1 km: 7,60 Kč (2,00 Kč + 5,60 Kč), průměrná cena PHM za r. 2025: 35,80 Kč/1l, tj. cena PHM za 1/km: 2,17 Kč, náhrada opotřebení: 5,80 Kč/1km, tj. výše cestovní náhrady za 1 km: 7,97 Kč (2,17 Kč + 5,80 Kč), tj. cestovné celkem ve výši 21 851,20 Kč, a náhrady za promeškaný čas ve výši celkem 3 750 Kč (15 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 500 Kč, a 15 půlhodin po 150 Kč, tj. 2 250 Kč – viz novela AT za ÚJ 9.1.2025, 20.3.2025 a 4.4.2025) (§ 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb. – 2,5h./á 1 jízda); a DPH ve výši 21 % z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. 28 646,10 Kč, tedy činí konečná výše nákladů řízení po zaokrouhlení částku 201 150 Kč.

42. Pro úplnost soud konstatuje, že od 1. 1. 2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb.; dle jejího čl. II. za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v závislosti na tom, kdy byly úkony právní služby učiněny, tj. zdali tomu bylo do 31.12.2024, či poté. Soud se ztotožnil s výpočtem nákladů řízení – vyúčtování náhrady nákladů řízení advokátkou přípisem z 9. 4. 2025, a to s výjimkou pouze účtované náhrady za promeškaný čas, kdy s ohledem na novelizaci vyhlášky došlo k navýšení této náhrady s účinností od 1. 1. 2025 ze 100 Kč na 150 Kč, tedy o tento rozdíl došlo k navýšení částky oproti vyúčtovaným nákladům řízení.

43. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.