16 C 201/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jitky Kubešové a přísedících jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Žaloba na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce přípisem žalované ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 39 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je neplatné. Uvedl, že dne [datum] obdržel dopis, kterým žalovaná dala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že se dne [datum] dostal do sporu se synem žalované, kterého napadl po slovní přestřelce. Žalobce žalobu odůvodnil zejména tím, že při uvedeném incidentu nedošlo k žádnému ublížení na zdraví, incident se nestal v pracovní době ani na pracovišti zaměstnavatelky. Žalobce tak dovozuje, že neporušil žádnou povinnost vyplývající z právních předpisů.

2. Žalobce dále zdůraznil, že zaměstnavatel může přistoupit k doručení rozvázání pracovního poměru prostřednictvím České pošty pouze tehdy, není-li možné, aby písemnost doručil zaměstnanci sám na pracovišti nebo kdekoliv bude zaměstnanec zastižen. Dále dovozuje, že [celé jméno svědka], zaměstnanec žalované, nebyl oprávněn doručit žalobci okamžité zrušení pracovního poměru při setkání dne [datum], neboť k tomuto jednání neměl plnou moc. Nadto dodává, že při setkání dne [datum] mu nebylo ani nebylo možné předat okamžité zrušení pracovního poměru i z toho důvodu, že uvedená listina byla vyhotovena až dne [datum] a případné ústní rozvázání pracovního poměru je třeba považovat za nicotné. Za účinné doručení okamžitého zrušení pracovního poměru tak považuje den [datum].

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby v oblasti ochrany a ostrahy majetku a osob prostřednictvím svých zaměstnanců. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici strážný. Žalobce opakovaně slovně útočil na zaměstnance [jméno] [příjmení], kdy tyto útoky vyústily dne [datum] k fyzickému útoku. Uvedené jednání poškodilo dobré jméno žalované ve vztahu ke klientům a bylo v rozporu s jejími zájmy. Použití fyzické síly vůči jiné osobě hodnotí žalovaná jako nepřípustné a v uvedeném chování spatřuje hrubé porušení pracovní kázně. Zdůrazňuje, že po incidentu žalobce bez omluvy nechodil do práce. Žalovaná se pokusila předat žalobci okamžité zrušení pracovního poměru prostřednictvím svého zaměstnance [celé jméno svědka] dne [datum], uvedenou listinu však žalobce odmítl převzít. K uvedenému setkání mělo dojít na čerpací stanici [příjmení] [jméno]. Odmítnutím převzít rozvázání pracovního poměru uvedenou listinu považuje za doručenou. Vzhledem k tomu, že k doručení došlo dne [datum], žalobce nesplnil dvouměsíční prekluzivní lhůtu k podání žaloby.

4. Rozsudkem ze dne 22. 11. 2021, č. j. 16 C 201/2019-118 pak soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru dopisem ze dne [datum] je neplatné. Z výsledků dokazování dovodil, že zásilka obsahující okamžité zrušení pracovní poměru ze dne [datum] nebyla žalobci doručena do vlastních rukou. Jelikož zásilka nebyla žalobci řádně doručena, pracovní poměr u žalované nebyl zrušen.

5. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 5. 2022, č. j. 23 Co 181/2022-140 rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění Městský soud v Praze uvedl, že rozsudek zdejšího soudu je vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru listinou ze dne [datum], kdy k doručení této listiny bylo vedeno i dokazování. Zdejší soud přesto rozhodl o okamžitém zrušení pracovního poměru listinou ze dne [datum], čímž nerozhodl o předmětu toto řízení. Zdejší soud dále nepřihlédl k tvrzení žalované, že ke skončení pracovního poměru žalobce došlo již okamžitým zrušením ze dne [datum] Odvolací soud tak uložil zdejšímu soudu, aby se nejprve zabýval otázku, zda pracovní poměr žalobce u žalované skončil na základě dřívějšího okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a teprve poté se má zabývat následným právním jednání žalované ze dne [datum].

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce pracoval pro žalovanou od [datum], kdy pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná dopisem ze dne [datum] okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem. Přílohou tohoto dopisu bylo i okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Dopis ze dne [datum] byl žalobci doručen dne [datum].

7. Sporné mezi stranami mj. zůstalo, zda žalobci bylo řádně doručeno dřívější okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a zda žalobce odmítl převzít okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum].

8. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění.

9. Dopisem ze dne [datum] žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem. Okamžité zrušení pracovního poměru odůvodnila tím, že dne [datum] žalobce fyzicky napadl v pracovní době zaměstnance [jméno] [příjmení] a způsobil mu újmu na zdraví spočívající ve zranění hlavy. Napadení ohlásil sám tento zaměstnanec a napadení prokazují záznamy z bezpečnostních kamer a výpověď svědků. Uvedené chování žalovaná považovala za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Na listině je rukou zapsaná poznámka„ Odmítl převzít“ a podpis autora poznámky.

10. Dopis ze dne [datum] měl předat žalobci zaměstnanec žalované [celé jméno svědka], K předání listiny požádala žalovaná zaměstnance [celé jméno svědka] s odůvodněním, že se žalobce bojí – fyzicky napadl jejího syna [jméno] [příjmení]. K pokusu o předání listiny došlo na benzínové stanici [příjmení], kam [celé jméno svědka] přijel spolu s žalovanou. Žalobci byla listina předána spolu s tužkou k podpisu převzetí, avšak ten ji [celé jméno svědka] vrátil. (prokázáno výslechem svědka [celé jméno svědka])

11. Dle § 334 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako„ ZP“) se písemnosti týkající vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou.

12. Dle § 334 odst. 2 ZP písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci: a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo d) prostřednictvím datové schránky.

13. Dle § 334 odst. 3 ZP nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

14. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že zaměstnanci musí být rozvázání pracovního poměru doručeno do jeho vlastních rukou. K tomuto doručení může dojít kdekoliv bude zaměstnanec zastižen. Zaměstnavatel může doručením písemnosti pověřit jiného svého zaměstnance. Odmítnutím převzetí písemnosti se písemnost považuje za doručenou. Břemeno důkazní k prokázání odmítnutí převzetí písemnosti v takovém případě leží na osobě, jenž se dovolává doručení písemnosti tímto způsobem (viz Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 § 334).

15. V projednávané věci žalovaná ke skončení pracovního poměru žalobce u žalované uvedla, že žalobce nechodil po napadení [jméno] [příjmení] do práce, a proto mu nebylo možné předat okamžité zrušení na pracovišti. Domluvila se tak se svým zaměstnancem [celé jméno svědka], který byl pověřen okamžité zrušení žalobci předat a to dne [datum]. Tvrzení žalované potvrdil svědek [celé jméno svědka], který přestože si nevybavoval detaily z předání – jako například, co bylo přesně napsáno na listině, kterou měl předat (svědek uvedl, že šlo o výpověď) – vybavoval si podstatu setkání s žalobcem. Listinu, kterou měl žalobci předat po předložení poznal a označil svůj podpis. Soud tak má za prokázané, že se žalovaná pokusila žalobci doručit okamžité zrušení pracovního poměru a žalobce převzetí listiny odmítl. Zaměstnanec žalované pak na uvedenou listinu napsal vlastní rukou, že ji žalobce odmítl převzít a opatřil ji svým podpisem. Soud výpovědi svědka uvěřil, svědek pracoval na stejné úrovni jako žalobce a soud neshledal žádné důvody, pro které by byla výpověď svědka zpochybněna. Pokud si svědek nepamatoval všechny skutečnosti ze setkání ze dne [datum], nelze mu to dle názoru soudu vyčítat, neboť byl vyslýchán po více než 3 letech od události.

16. Namítá-li žalobce, že zaměstnanec [celé jméno svědka] nebyl pověřen k předání výše uvedené listiny, nepovažuje soud uvedenou námitku za důvodnou.

17. Zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, činí právní jednání především sám. Místo zaměstnavatele jeho jménem právně jedná zástupce (fyzická nebo právnická osoba), z jehož jednání (zastoupení) vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému zaměstnavateli (srov. § 436 odst. 1 větu první zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník). Zastoupit zaměstnavatele nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu s jeho zájmy, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený zaměstnavatel o takovém rozporu věděl nebo musel vědět (srov. § 437 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník).

18. V souladu s ustanovením § 441 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se zaměstnavatel může dát zastoupit na základě dohody o plné moci zmocněncem; rozsah zástupčího oprávnění zmocnitel uvede v plné moci.

19. Dle § 446 odst. 1 o. z. překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

20. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že překročí-li zástupčí oprávnění osoba jednající za podnikatele podle ustanovení § 446 odst. 1 o. z., zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení a svůj nesouhlas s ním oznámí osobě, se kterou zmocněnec jednal.

21. V projednávané věci žalovaná pověřila [celé jméno svědka] k předání okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Zákon nestanoví, jakou formu má mít pověření zaměstnance. Může mít formu, jak písemné plné moci, tak ústní plné moc.

22. Dle § 441 odst. 2 věty druhé o. z. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.

23. Písemná forma je zákonem vyžadována pro plnou moc, netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, a pro plnou moc k právnímu jednání vyžadujícímu zvláštní formu. Zvláštní forma je požadována i pro okamžité zrušení pracovní poměru, kdy zákon stanovuje písemnou formu dokumentu (srov. § 60 ZP).

24. V projednávané věci zaměstnanec [celé jméno svědka] již dříve pro žalovanou již doručoval jiné písemnosti. Pro doručení okamžitého zrušení pracovního poměru pak dle názoru soudu je však zapotřebí písemná plná moc. Počínání zaměstnance bez písemné plné moci tak lze hodnotit pouze toliko jako exces – tj. překročení zástupčího oprávnění. S ohledem na ustanovení § 446 odst. 1 o.z. pak soud dovodil, že přestože zaměstnanec [celé jméno svědka] překročil zástupčí oprávnění, zavazuje jeho právní jednání žalovanou, kterou zastupoval, neboť ta jeho jednání schválila. Schválení jednání žalovanou soud spatřuje v její přítomnosti při předání dokumentu, kdy žalovaná věděla a schvalovala její předání. Žalovaná nesdělila žalobci, že jednání jejího zaměstnance neschvaluje. Soud proto dovodil, že žalovaná je jednáním svého zaměstnance vázána (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu, ze dne 19. 3. 2021, 21 Cdo 2114/2019).

25. Namítá-li žalobce, že mu svědek nemohl dne [datum] předat listinu, která byla vyhotovena až dne [datum], neshledal soud uvedenou námitku za důvodnou. Listina s podpisem svědka a poznámkou o odmítnutí převzetí je ze dne [datum], tedy z téhož dne, kdy došlo k pokusu o její doručení.

26. Soud tak neshledal žalobu na určení neplatnosti pozdějšího skončení pracovního poměru za důvodnou, neboť pracovní poměr žalobce u žalované skončil již dne [datum] odmítnutím převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru z téhož dne, a žalobu zamítl.

27. S ohledem na řečené se tak již soud nezabýval otázkou řádného doručení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 20,6, 2019 ani otázkou, zda byly dány podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru.

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 510 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč a dále z mimosmluvní odměny advokáta za 11 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, písemné podání ze dne [datum], [datum], odvolání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum]) ve výši 2 500 Kč za úkon (podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“)) při tarifní hodnotě 35 000 Kč. Dále náleží žalované paušální náhrada hotových výdajů souvisejících s uvedenými 11 úkony ve výši 300 Kč za úkon (celkem 3 300 Kč) podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., a náhrada za promeškaný čas zástupkyně žalované z důvodu zpoždění zahájení jednání dne [datum] v délce 50 minut, tj. za 2 započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3, tedy ve výši 200 Kč. Konečně žalované náleží náhrada za 21 % DPH ve výši 6 510 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zastoupena advokátkou.

29. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).