16 C 23/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Jitky Kubešové a přísedících Jiřiny Slavíkové a Miroslava Nesvěceného ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Ing. Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí a o náhradu mzdy

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum], se zamítá.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení ušlé mzdy, zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 33 880 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala určení, že rozvázaní pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] je neplatné. Žalobkyně pracovala pro žalovanou od [datum] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici sanitář. Dne [datum] obdržela od žalované výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako„ ZP“) z důvodu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti nezpůsobené pracovním úrazem ani nemocí z povolání. K tomu uvedla, že dne [datum] utrpěla na pracovišti úraz, v důsledku kterého ztratila svou pracovní způsobilost. Žalobkyně si poranila pravou kyčel, když manipulovala s pacientem na vozíku v koupelně. V důsledku úrazu má trvalé bolesti v oblasti pravého kyčelního kloubu a zad, dle prognózy lékařů není šance na zlepšení zdravotního stavu. Příčinnou dlouhodobé pracovní neschopnosti a ztráty zdravotní způsobilosti byl právě pracovní úraz, a nikoliv obecné onemocnění [ulice] lékařka MUDr. [příjmení] žalobkyni označila za zaměstnance bez známek poškození zdraví z práce pozbývající dlouhodobě zdravotní způsobilost. Uvedené závěry žalobkyně označila za neprofesionální, nedůvěryhodné a neodůvodněné zejména z toho důvodu, že lékařka měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobkyně a potíže kyčelního kloubu se datují ode dne úrazu dne [datum]. Dále upozorňuje na skutečnost, že rovněž [ulice] správa sociálního zabezpečení v době po úrazu, tj. dne [datum], rozhodla o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Dále doplnila, že úraz byl nahlášen sestře [jméno] [příjmení] dne [datum], kterou žalobkyně potkala v autobusu na cestě z práce. Dne [datum] žalobkyně absolvovala vyšetření na úrazové ambulanci nemocnice [ulice] a záznam o úrazu byl sepsán dodatečně s vrchní sestrou paní [příjmení].

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že postupovala v souladu se zákonem a své rozhodnutí vypovědět s žalobkyni pracovní poměr podle § 52 písm. e) ZP odůvodnila závěry posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb. Současně uvedla, že poskytovatel lékařských služeb své vyjádření doplnil dne [datum] a [datum] tak, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění, a nikoliv vlivem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání. Dále uvedla, že žalobkyně měla právo se proti posudkovému závěru bránit a o této možnosti byla poučena, avšak žalobkyně této možnosti nevyužila. Současně žalovaná navrhla žalobkyni, že nechá na své náklady vypracovat lékařský posudek nezávislým soudním znalcem, avšak tato možnost byla žalobkyní odmítnuta. Žalovaná zdůrazňuje, že závěry posudkové lékařky nejsou v rozporu ani s rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení (dále také jako„ ČSSZ“), která neshledala žalobkyni invalidní následkem pracovního úrazu, který je upraven v ustanovení § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nýbrž ji shledala invalidní podle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalovaná dále namítá, že soud je vázán lékařským posudkem a není oprávněn správní rozhodnutí v řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru přezkoumávat.

3. Žalobkyně se současně domáhala náhrady ušlé mzdy počínaje prosincem 2018 a dále za dobu do skončení řízení. Podáním ze dne [datum] vzala žalobu v uvedené části zpět. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok II.).

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobkyně pracovala pro žalovanou od [datum] na pozici sanitářky v pracovním poměru na dobu neurčitou. Žalobkyně obdržela dne [datum] od žalované výpověď z pracovního poměru podle § 50 písm. e) ZP z důvodu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti vykonávat práci s odkazem na lékařský posudek o zdravotní způsobilosti [číslo].

5. Soud provedl dokazování všemi listinami nacházejícími se ve spise. Zamítl návrh žalobkyně na vyslechnutí MUDr. [anonymizováno], který měl být vyslechnut k objektivizování jím psaných lékařských zpráv a dále ke sdělení, jak byla žalobkyně léčena, jak docházelo k jednotlivým setkáním a jak se nemoc projevovala. Zdravotní stav žalobkyně posuzovalo několik na sobě nezávislých lékařů, kdy jejich závěry ve vztahu k nemoci žalobkyně (artróze) nejsou v rozporu se lékařskými zprávami MUDr. [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že soud má skutkový stav za dostatečně prokázaný, uvedený návrh zamítl z důvodu nadbytečnosti. Z výše uvedeného důvodu, kdy soud má skutkový stav za dostatečně prokázaný soud zamítl rovněž návrhy žalované na výslech MUDr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení].

6. Ze záznamu o úrazu na č.l. 10 soud zjistil, že žalobkyně utrpěla dne [datum] úraz na pracovišti při manipulaci s pacientem na vozíku v koupelně, ve snaze zachytit vozík a pacienta při jeho pohybu došlo k distorzi pravé kyčle. Podpis na záznamu o úrazu nepatří žalobkyni a nebyl jí podepsán (nesporné tvrzení stran).

7. Ze záznamu o úrazu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sepsala s paní [příjmení] záznam o úrazu popisující úraz tak, že při ranních hygienách pacient narazil vozíkem do nohy žalobkyně, která chtěla v tu chvíli zastavit vozík a vybočením pravé nohy došlo k úrazu.

8. Z e-mailu ze dne [datum] adresovaný žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyně byla informována, že ji ke dni [datum] končí podpůrčí doba nemocenské, kdy po tomto datu jí již nebude vyplácena nemocenská a záloha na ztrátu na výdělku.

9. Z e-mailu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovanou o žádosti o prodloužení nemocenské a podala žádost o invalidní důchod.

10. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení (dále také jako„ ČSSZ“) ze dne [datum] má soud za prokázané, že byl žalobkyni přiznán od [datum] invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

11. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum] bylo zjištěno, že ČSSZ přiznala žalobkyni (po vznesení námitek) invaliditu druhé stupně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. ČSSZ odůvodnila své rozhodnutí také tím, že žalobkyně byla od [datum] uznána invalidní pro invaliditu druhého stupně dle posudku pracoviště ČSSZ ze dne [datum] z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a její pracovní schopnost poklesla o 50 %.

12. Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice v [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně má omezenou hybnost pravého kyčle pro bolesti. Rovněž je zaznamenáno omezení hybnosti C pateře.

13. Z Lékařské zprávy Fakultní nemocnice v [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ošetřující lékař MUDr. [anonymizováno] hodnotí bolestivost pravé kyčle jako následek poranění v terénu coxartrozy.

14. Z Lékařské zprávy fakultní nemocnice v [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně trpí onemocnění lumbálních aj. meziobratlových plotének s myeopatií, kdy se jedná o progresivní, chirurgicky neřešitelné onemocnění celé páteře a kyčle.

15. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z neurologie ze dne [datum] zjištěno že žalobkyně trpí bolestí kyčelního kloubu z důvodu degenerativního onemocnění kyčelního kloubu (coxalgie při coxartrosis).

16. Z oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně mj. sdělila žalované, že nejspíše nebude schopna obnovit svou předcházející pracovní činnost, když poranění kyčle je progresivní a chirurgicky neřešitelné.

17. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nabídla žalobkyni přizpůsobit pracovní podmínky tak, aby mohla nadále pracovat z důvodu mimořádného nedostatku zaměstnanců i v případě, že bude shledána dle lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ve stavu: 1) bez známek poškození zdraví, či 2) zdravotně způsobilou s omezením nebo i 3) zdravotně nezpůsobilé pracovat na uvedené pracovní pozici. Žalovaná zdůraznila, že je nutné prošetřit, zda je nemoc žalobkyně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

18. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nabídla žalobkyni možnost vyšetření od nezávislého odborníka – nezávislého soudního znalce – v oboru ortopedie na náklady žalované.

19. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně souhlasí s provedením mimořádné pracovně- lékařské prohlídky a informuje žalovanou, že má přiznán druhý stupeň invalidity.

20. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti [číslo] ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (lékařky poskytovatele pracovně lékařských služeb [právnická osoba]) bylo zjištěno, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Žalobkyně je t. č. bez známek poškození zdraví z práce.

21. Z e-mailu ze dne [datum] má soud za prokázané, že poskytovatel pracovnělékařských služeb [právnická osoba] potvrdil výše uvedený lékařský posudek s tím, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost a není to vlivem nemoci z povolání ani pracovního úrazu, tudíž je bez známek poškození zdraví z práce.

22. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že poskytovatel pracovnělékařských služeb [právnická osoba] opětovně potvrdil výše uvedený lékařský posudek s tím, že důvodem pozbytí zdravotní způsobilosti je obecné onemocnění, a nikoliv pracovní úraz.

23. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou, že nesouhlasí s ukončením pracovního smlouvy a trvá na svém dalším zaměstnávání, event. řádném ukončení pracovního poměru. Obdobná skutečnost byla zjištěna rovněž z dopisu ze dne [datum], kterou žalobkyně také navrhovala nahradit danou výpověď výpovědí dle § 52 písm. d) ZP.

24. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že po dobu výpovědní doby bude kromě doby nařízené dovolené žalobkyně vedena na překážkách práce na straně zaměstnavatele, neboť požadavkem vykonávat sjednanou práci by zaměstnavatel mohl zaměstnanci zhoršit zdravotní stav.

25. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že jiné pracovní zařazení pro zaměstnance nebylo vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu možné. Dalším výkonem práce by mohl zaměstnavatel ohrozit zdraví zaměstnance.

26. Z dopisu [obec] pojišťovny ze dne [datum] má soud za prokázané, že pojišťovna rozhodla o bolestném ve výši 10 000 Kč a ztráty na výdělku ve výši 35 472 Kč za dobu 3 měsíců. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že žalobkyni vyšetřil lékař ortoped, který dospěl k závěru, že pracovní neschopnost a její délka nemá žádnou souvislost s úrazem. Obvyklá doba léčení při distorsi kyčelního kloubu je maximálně 3 měsíce, neboť se jedná o lehký úraz a trvalé následky tento úraz nezanechává. Léčení v délce 19 měsíců souvisí s chronickými nemocemi, pacientka trpí mj. těžkou coxartrózou obou kyčelních kloubů.

27. Ze znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec posuzovaný úraz hodnotil svou povahou jako lehký, šlo spíše o natažení kyčle, odezněl bez následků nejpozději ke dni [datum], když i průměrná délka rekonvalescence u distorze kyčelního kloubu je 3 až 6 týdnů. Znalec se ztotožnil se závěry MUDr. [jméno] [příjmení] a uvedl, že dlouhodobá ztráta pracovní způsobilosti není důsledkem pracovního úrazu ze dne [datum]. Žalobkyně byla již před úrazem vyšetřena v Revmatologickém ústavu se závěrem generalizovaná osteoartróza drobných ručních a nožních kloubů, počínající oboustranná artróza kyčelních kloubů. Znalec dovodil koxartrózu I. až II. stupně, kdy se nejedná o těžkou koxartrózu, avšak polyartróza drobných ručních a nožních kloubu je rozhodující příčinou dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat práci u žalované. Žalobkyně měla potíže již před úrazem, kdy docházelo k postupnému zhoršování obecných onemocnění. Znalec měl k dispozici celou lékařskou dokumentaci včetně dokumentace ze sociálního zabezpečení, ze které vyplynulo, že žalobkyni byl přiznán invalidní důchod z důvodu obecného onemocnění – osteoartrózy, s funkčně těžkým postižením dvou a více nosných kloubů nebo s těžkým postižením většiny malých kloubů se značným omezením pohybových schopností. Při svém výslechu znalec dále doplnil, že pokud byla žalobkyně uznána invalidní ve 2. stupni, tak nemohla vykonávat svou práci nadále, neboť tam se fyzicky náročnější práce na plný úvazek z medicínského hlediska nepředpokládá.

28. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

29. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně pracovala pro žalovanou jako sanitářka na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Dne [datum] utrpěla při výkonu práce úraz spočívající ve vybočení pravé nohy. Žalobkyně byla následně v pracovní neschopnosti do [datum] a od [datum] jí byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. MUDr. [anonymizováno], který žalobkyni vyšetřoval ve Fakultní nemocnici v [část obce], hodnotil zdravotní stav žalobkyně jako progresivní, chirurgicky neřešitelné onemocnění celé páteře a kyčle, kdy bolestivost pravé kyčle je následek poranění v terénu coxartrozy, tj. degenerativního onemocnění kyčelního kloubu (pozn. soudu). Posuzující lékařka v rámci pracovnělékařské prohlídky následně posoudila zdravotní stav žalobkyně se závěrem, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění, a nikoliv vlivem pracovního úrazu. Proti závěrům lékařského posudku nebyl podán návrh na přezkoumání dle zákona č. 373/2011 Sb. Žalovaná tak dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 50 písm. e) ZP z důvodu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti vykonávat práci, s čímž žalobkyně nesouhlasila a domáhala se dalšího zaměstnání případně ukončení pracovního poměru nikoliv dle § 50 písm. e) ZP ale dle § 50 písm. d) ZP. Žalovaná dále žalobkyni nepřidělila práci s odůvodněním, že vykonáváním sjednané práce by zaměstnavatel mohl zaměstnanci zhoršit zdravotní stav. Žalobkyně byla vyšetřena rovněž ortopedem při hodnocení bolestného a ztráty na výdělku u [obec] pojišťovny, kdy lékař shledal dobu léčení žalobkyně v souvislosti s chronickými nemocemi a nikoliv v důsledku úrazu a uvedl, že žalobkyně trpí těžkou coxartózou obou kyčelních kloubů. Soudní znalec shledal příčinu dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat práci u žalované v polyartróze drobných ručních a nožních kloubu. Tato polyartróza vyplývá již z Revmatologického vyšetření z října roku 2016, tj. před předmětným úrazem. Pracovní úraz neměl dle znalce žádný vliv na ztrátu způsobilosti.

30. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2018 (dále jen„ ZP“), neboť žalobkyně se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která jí byla doručena dne [datum].

31. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

32. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti výpovědi je dán ze zákona (§ 72 ZP), není třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat. S ohledem na to, že výpověď z pracovního poměru (s dvouměsíční výpovědní dobou) byla žalobkyni doručena dne [datum] a žaloba na určení její neplatnosti byla soudu doručena dne [datum], dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána včas.

33. Výpověď z pracovního poměru daná žalovanou splňuje formální náležitosti stanovené v § 50 odst. 4 zákoníku práce, právní jednání bylo učiněno písemně, důvody byly vymezeny.

34. Podle § 52 písm. e) ZP může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

35. Podle § 52 písm. d) ZP nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

36. K posouzení platnosti výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) ZP je určující objektivní zjištění, že zaměstnanec nebyl ke dni doručení výpovědi z pracovního poměru schopen z důvodu obecného onemocnění výkonu práce podle pracovní smlouvy, a to bez ohledu na závěry lékařského posudku, který byl k doložení existence výpovědního důvodu zaměstnavatelem použit.

37. Ve vztahu k námitce žalované o neoprávněnosti soudu přezkoumávat lékařské posudky soud ve stručnosti odkazuje na závěry Nejvyššího soudu, které učinil ve vztahu k novele zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, provedené zákonem č. 202/2017 Sb. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1096/2021, že„ lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nelze ani za právní úpravy účinné od 1. 11. 2017 považovat za rozhodnutí, z něhož by mohl soud bez dalšího vycházet v občanském soudním řízení ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř.“. Soud se tak zabýval spornou otázkou, zda byl naplněn výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. e) ZP, tedy zda žalobkyně nebyla zdravotně způsobilá k výkonu práce v okamžiku podání výpovědi z pracovního poměru, neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 soud může shledat výpověď z pracovního poměru neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svého zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.

38. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně utrpěla dne [datum] pracovní úraz – podvrtnutí pravého kyčelního kloubu, kdy tento úraz se řadí mezi lehké úrazy s dobou léčení v řádu několika týdnů. Žalobkyně byla shledána dle pracovně- lékařského posudku MUDr. [příjmení] dlouhodobě nezpůsobilou k práci pro pracovní pozici sanitářky. Soudní znalec dovodil, že příčinou dlouhodobé pracovní nezpůsobilosti je polyartróza drobných ručních a nožních kloubů, a nikoliv pracovní úraz. Uvedený závěr znalec založil mimo jiné i na záznamu z Revmatologického ústavu ze dne před úrazem, konkr. [datum], se závěrem o generalizované osteoartróze. Znalec obhájil své závěry rovněž při výslechu na soudním jednání. Soud nemá důvod pochybovat o závěrech znalce, neboť jsou v souladu s ostatními provedenými důkazy. Skutečnost, že žalobkyně trpí coxartrozou vyplývá již z lékařských zpráv Fakultní nemocnice v [část obce], předložené žalobkyní. Žalobkyně byla ČSSZ shledána invalidní druhého stupně z důvodu obecného onemocnění (osteoartrózy) a rovněž při vyšetření pro Českou pojišťovnu dospěl posuzující lékař k závěru, že pracovní neschopnost a její délka nemá žádnou souvislost s úrazem a pacientka trpí coxartrózou obou kyčelních kloubů.

39. K námitce žalobkyně, že dle Revmatologického ústavu nebyla další dispenzární péče nutná a zdravotní stav žalobkyně byl tedy relativně stabilní a k významnému a soustavnému zhoršování zdravotního stavu došlo až proděláním pracovního úrazu se vyjádřil již soudní znalec, který uvedl, že docházelo k postupnému zhoršování onemocnění, na které neměl pracovní úraz žádný vliv. Znalec vysvětlil, že degenerativní změny, které jsou popisovány u rentgenových snímků, vznikají v řádech let a nemusí korespondovat s klinickými obtížemi. Soud tak dovodil, že žalobkyně trpěla obtížemi již delší dobu před pracovním úrazem, který neměl vliv na její dlouhodobou pracovní nezpůsobilost.

40. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce sanitářky dle uzavřené pracovní smlouvy z důvodu obecného onemocnění, a nikoliv jak tvrdí žalobkyně z důvodu pracovního úrazu. Byl tak naplněn § 52 písm. e) ZP o pozbytí dlouhodobě zdravotní způsobilosti, když pracovní neschopnost z uvedeného důvodu trvala déle jak jeden rok. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalobu zamítl (výrok I.).

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 33 880 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], [datum], [datum]) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Odměnu a náhradu hotových výdajů pak soud povýšil o částku 5 880 Kč představující náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalované je plátcem této daně. Celkem tak činí náhrada nákladů řízení přiznaných 33 880 Kč.

42. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).