16 C 24/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 205 580 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 17 827,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 16. 11. 2021 do zaplacení z této částky zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 187 753,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 16. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena nespotřebovaná část zálohy ve výši 2 043 Kč.

1. Žalobce se podanou žalobou původně domáhal po žalované zaplacení částky 230 538 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 24 958 Kč představující slevu ve výši 24 958 Kč na vystavenou fakturu za opravu vozidla dohodnutou mezi žalovanou a autoservisem (o tomto rozhodl soud usnesením č.j. 16 C 24/2022-112 ze dne 22. 8. 2022), a dále co do částky 17 827,02 Kč představující 5 % spoluúčast (viz č.l. 194, rozhodnuto výrokem I. shora). Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce je podnikatelem v oboru osobní silniční motorové dopravy, pronájmu movitých věcí – automobilů a opravy silničních vozidel. V rámci své podnikatelské činnosti provozuje i osobní automobil tov. zn. , tovární značka, reg. zn. , SPZ, (dále jen „automobil“). Žalobce uvedl, že dne , datum, 2021 zaměstnanec žalobce , jméno FO, , v , adresa, v , adresa, najel na vyvýšený patník a způsobil na předmětném automobilu rozsáhlou škodu spočívající v poškození zadní nápravy, pravého předního kola s diskem, zadního pravého kola s diskem a pneumatikou a levého zadního kola s diskem. Za opravu vozidla byla žalobci vystavena faktura na částku 356 640,40 Kč (bez DPH). Po odpočtu spoluúčasti v částce 17 827,02 Kč, a slevy ve výši 24 958 Kč dohodnuté mezi žalovanou a autoservisem žalovaná uhradila žalobci částku 126 002 Kč, zbytek dlužné částky žalovaná neuhradila.

2. Žalobce uhradil autoservisu za opravu vozidla částku 215 388,07 Kč (č.l. 213, 216), přičemž dále uhradil formou zápočtu částku 14 081,15 Kč (č.l. 197) a částku 1 069,18 Kč (č.l. 198). Po připočtení částky, kterou žalovaná uhradila servisu, tj. ve výši 126 002 Kč, vyjde celková fakturovaná částka ve výši 356 540,40 Kč.

3. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované, že používal předmětný automobil k pronájmu. Co se týče výsledku provedeného dokazování (č.l. 51-53), tedy, že společnost , právnická osoba, pronajala vozidlo vlastníkovi vozidla, tedy žalobci, k tomu žalobce nejprve uvedl, že nájemní smlouva (předložená žalovanou) byla chybně vystavena a že nejpravděpodobnější vysvětlení je, že se jedná o administrativní chybu, kvůli které byla na smlouvě místo správné uvedena registrační značka jiného vozidla. (č.l. 359) K důvodům, proč je tato tvrzená administrativní chyba uvedena na faktuře z , datum, 2020, ale i na podepsaném protokolu o převzetí vozidla dne , datum, 2020, protokolu o vrácení vozidla z , datum, 2020 a příjmovém pokladním dokladu, žalobce pouze uvedl, že také vznikly administrativní chybou. (č.l. 400) Ve své závěrečné řeči pak žalobce změnil skutková tvrzení a uvedl, že co se týče faktury, je chybný pronajímatel. Žalobce se ve své závěrečné řeči rovněž ohrazoval proti tomu, že žalovaná tuto fakturu získala od pojišťovny , Anonymizováno, , neboť této pojišťovně byly tyto doklady dokládány v rámci jiné pojistné události (č.l. 420).

4. Žalobce dále uvedl, že v období od , datum, 2020 do , datum, 2021 nebylo předmětné vozidlo havarijně pojištěno, tedy nemohlo být v období od , datum, 2020 do , datum, 2020 pronajato (č.l. 359). Po konfrontaci s důkazy předloženými žalovanou o tom, že pojistná smlouva nebyla přerušena, žalobce změnil své skutkové tvrzení ohledně havarijního pojištění a uznal, že k přerušení pojištění v období od , datum, 2020 do , datum, 2021, jak tvrdil ve svém předchozím vyjádření, nedošlo (č.l. 399).

5. K dotazu soudu ohledně opakovaně se měnících žalobních tvrzení ze strany žalobce v průběhu řízení žalobce při jednání dne 29. července 2025 uvedl, že mu to nepřipadá jako úmysl ze strany žalobce, protože je potřeba vzít v potaz, že žalobce disponoval velkým vozovým parkem. (č.l. 384)

6. Žalovaná ve svém vyjádření žalobu neuznala co do důvodu a výše. Žalovaná sporovala průběh škodní události, přičemž po vypracování znaleckého posudku a výslechu znalce tuto námitku již dále neuplatňovala. Žalovaná namítala, že snížila pojistné plnění o 60 % v souladu se zákonem a uzavřenou pojistnou smlouvou, neboť pojistník ve smlouvě deklaroval, že je vozidlo provozováno tzv. běžným způsobem, tedy nikoli za účelem komerčního pronájmu, tj. jako provoz „autopůjčovna“ ve smyslu pojistné smlouvy. S ohledem na porušení čl. , Anonymizováno, VOP pro havarijní pojištění , Anonymizováno, , kdy bylo v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při uzavření smlouvy ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které obdržet měl. Dle čl. , Anonymizováno, Zvláštních pojistných podmínek pro havarijní pojištění , Anonymizováno, činí pojistné v případě způsobu užití „autopůjčovna“ 250 % pojistného pro způsob užití „běžný“. Poměr pojistného je tedy 40 : 100, proto žalovaná snížila pojistné plnění o 60 % a vyplatila žalobci toliko 40 % pojistného plnění.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že spoluúčast žalobce činila 5 %. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaná vyplatila žalobci částku 126 002 Kč. Co se týče částky 24 958 Kč, toto je sleva, kterou žalovaná vyjednala u servisu, který je jeho smluvním servisem, tj. tato částka neměla být předmětem žaloby, protože nebyla fakticky účtována (č.l. 211).

9. Účastníci na jednání dne 27. května 2025 prohlásili za nesporné, že vlastníkem vozidla byl , Jméno žalobce, (žalobce), provozovatel vozidla byla spol. , právnická osoba, Následně žalobce toto své tvrzení změnil a sporoval, že by provozovatelem vozidla byla společnost , právnická osoba, , nesporoval pouze to, že společnost , právnická osoba, byla pojistníkem předmětného vozidla (č.l. 329).

10. Po provedeném dokazování znaleckým posudkem č. , hodnota, , jméno FO, ze dne , datum, (č.l. 235an.) a jeho výslechu při jednání konaném dne 27. 5. 2025 (č.l. 327) se závěrem, že nehodový děj tak, jak jej popsal žalobce, je možný a odpovídá rozsahu a způsobu poškození vozidla, žalovaná již dále nesporovala škodní průběh a na své dřívější námitce netrvala, tedy soud vycházel z toho, že průběh nehodového děje mezi účastníky již sporný nebyl.

11. Co se týče provedeného důkazu znaleckým posudkem č. , hodnota, , k tomuto soud uvádí, že znalec v rámci svého znaleckého posudku posuzoval i položky faktury za opravu předmětného vozidla, přičemž dospěl k závěru, že byly vyměněny všechny 4 štíty, přestože v zápisu o poškození jsou uvedeny pouze zadní štíty a že se překrývají práce na demontáž jednotlivých částí zadní nápravy a její demontáž a zpětná montáž do vozidla, tedy náklady na opravu vozidla po odpočtu těchto položek vyčíslil v částce 347 004,60 Kč, zaokrouhleno na 347 000 Kč. (č.l. 297)

12. Mezi účastníky bylo sporné, zdali žalovaná snížila pojistné plnění o 60 % oprávněně, a tedy zdali předmětné vozidlo bylo provozováno v rámci k pronájmu, provozu „autopůjčovna“ ve smyslu pojistné smlouvy či nikoli.

13. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, 2020 (č.l. 51) opatřené razítkem a podpisem dodavatele bylo zjištěno, že dodavatel: , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “) vystavil žalobci - odběrateli: , právnická osoba, , IČO: , IČO žalobce, , sídlem , adresa, (dále jen „žalobce“) fakturu na částku 12 154,45 Kč za zapůjčení vozidla , tovární značka, , na 5 dní, tj. za období od , datum, 2020 do , datum, 2020, SPZ: , SPZ, , celkem ujeto 343 km, se splatností do , datum, 2021.

14. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, (č.l. 51 p.v.) ze dne , datum, 2020 opatřené razítkem a podpisem dodavatele bylo zjištěno, že dodavatel (společnost , právnická osoba, ) potvrzuje přijetí částky ve výši 12 154,45 Kč od žalobce za zapůjčení vozidla , jméno FO, , SPZ: , tovární značka, , cena za den 2 009 Kč.

15. Ze smlouvy o zapůjčení vozidla č. , hodnota, (č.l. 52) bylo zjištěno, že spol. , právnická osoba, pronajala žalobci vozidlo značky , tovární značka, , SPZ: , SPZ, , celkem ujeto 343 km, a to od , datum, 2020 do , datum, 2020, za částku pronájmu za den 4 900 Kč bez DPH, tj. 2 929 Kč s DPH, celkem ve výši 24 500 Kč bez DPH, 29 645 Kč s DPH.

16. Z osvědčení o registraci vozidla , Anonymizováno, (č.l. 54) bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla byla původně spol. , právnická osoba, , provozovatelem žalobce.

17. Z přihlášky ke skupinové pojistné smlouvě , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, 2019 (č.l. 321) se podává, že jako vlastník a provozovatel vozidla značky , tovární značka, , SPZ: , SPZ, je uveden žalobce, účel použití byl dle přihlášky pouze „běžný provoz“ (ozn. jako „ano“), u účelu „k pronájmu (autopůjčovna)“ bylo uvedeno, že k tomuto účelu vozidlo neslouží (ozn. jako „ne“).

18. Ze skupinové pojistné smlouvy , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, 2018 (č.l. 55an.) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, jako pojistník uzavřel se žalovanou skupinovou pojistnou smlouvu, dle které u druhů použití vozidel představující zvýšené pojistné riziko, které je pojistník povinen pojistiteli oznámit je mj. i druh použití vozidla: k pronájmu (autopůjčovna) s výší přirážky pro havarijní pojištění ve výši 150 %. Součástí této smlouvy byly mj. i všeobecné obchodní podmínky a zvláštní pojistné podmínky.

19. Ze všeobecných pojistných podmínek (č.l. 70an.) se podává, že bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření pojistné smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

20. Ze zvláštních pojistných podmínek (č.l. 70an.) bylo zjištěno, že pojistitel má právo uplatnit přirážku k pojistnému za celou dobu, kdy havarijní pojištění bylo sjednáno k vozidlu určenému k pronájmu (autopůjčovna) ve výši 150 % (koef. 2,50).

21. Z dodatku č. , hodnota, ke skupinové pojistné smlouvě č. , Anonymizováno, ze dne , datum, 2020 (č.l. 375) uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem se podává, že spoluúčast pojistníka se u vozidel zde uvedených zvyšuje na 99 % z havarijního pojištění, a to za slevu ve výši 90 %.

22. Z dodatku č. , hodnota, ke skupinové pojistné smlouvě č. , Anonymizováno, ze dne , datum, 2021 (č.l. 377) uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem se podává, že spoluúčast pojistníka se u vozidel zde uvedených zvyšuje na 99 % z havarijního pojištění, a to za slevu ve výši 90 %.

23. Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, 2021 (č.l. 59) od společnosti , právnická osoba, vystaveného pro žalobce bylo zjištěno, že byl vydán opravný daňový doklad k dokladu , Anonymizováno, , a tedy snížení fakturované částky o 24 958 Kč.

24. Z potvrzení o odchozí úhradě (č.l. 216), z výpisu z bankovního účtu žalobce (č.l. 219 p.v.) a z potvrzení , Anonymizováno, (č.l. 225) bylo zjištěno, že žalobce uhradil na účet , č. účtu, částku 215 388,07 Kč, a to dne , datum, 2021, s poznámkou: doplatek zápočtu.

25. Z výpisu z obchodního rejstříku spol. , právnická osoba, (čl. 322) bylo zjištěno, že předmětem činnosti je mj. pronájem a půjčování movitých věcí, jednateli jsou , jméno FO, a , jméno FO, .

26. Ze screenshotu webových stránek , Anonymizováno, (č.l. 342) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, nabízí k pronájmu mj. vozidla značky , tovární značka, .

27. Ze screenshotu webových stránek , Anonymizováno, (č.l. 391-396) bylo zjištěno, že žalobce nabízí k pronájmu mj. vozidla značky , tovární značka, , , tovární značka, a , tovární značka, .

28. Z daňových dokladů vystavených společností , právnická osoba, (č.l 343, 345, 346, 347, 350, 351, 352, 353, 354, 355) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, pronajímá vozidla, a to za úplatu.

29. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak nevyvodil z nich žádné závěry, proto je blíže neuvádí.

30. Soud neprovedl některé z navrhovaných důkazů, a to pro nadbytečnost, například výslechem svědka , jméno FO, (jednatele společnosti , právnická osoba, ), neboť byl skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci dostatečně zjištěn jinými provedenými důkazy.

31. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

32. Po právní stránce posoudil soud věc následovně, ve znění rozhodném:

33. Podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

34. Podle § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

35. Podle § 2796 odst. 1 OZ nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

36. Podle § 2797 odst. 1 OZ pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; pojistitel této osobě v textové podobě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

37. Podle § 2800 odst. 1 OZ, bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

38. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.Společnost , právnická osoba, jako pojistník uzavřela se žalovanou dne , datum, 2018 skupinovou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , dle které u druhů použití vozidel představující zvýšené pojistné riziko, které je pojistník povinen pojistiteli oznámit, je uveden mj. i druh použití vozidla: k pronájmu (autopůjčovna) s výší přirážky pro havarijní pojištění ve výši 150 % (koef. 2,50). Součástí této smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a zvláštní pojistné podmínky. Pojistitel má právo uplatnit přirážku k pojistnému za celou dobu, kdy havarijní pojištění bylo sjednáno k vozidlu určenému k pronájmu (autopůjčovna) ve výši 150 %. Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření pojistné smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. V přihlášce ke skupinové pojistné smlouvě , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, byl jako účel použití uveden pouze „běžný provoz“, nikoli pronájem vozu (autopůjčovna).Předmětné vozidlo zn. , tovární značka, , SPZ: , SPZ, bylo v období od , datum, 2020 do , datum, 2020 pronajato žalobci, jakožto vlastníkovi vozidla, a to od společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , jejímž jednatelem je , jméno FO, a , jméno FO, . (pozn. soudu- soudu je z úřední činnosti známo, že jednatel této společnosti je synem žalobce). Žalované nebyla nahlášena změna v účelu použití vozidla, čímž byla porušena povinnost vyplývající z pojistné smlouvy.

39. Co se týče změny postoje žalobce, kdy na jednání konaném dne 27. 5. 2025 nejprve spolu se žalovanou prohlásil za nesporné, že vlastníkem vozidla byl , Jméno žalobce, (žalobce) a provozovatel vozidla byla spol. , právnická osoba, , kdy následně toto své prohlášení změnil a uvedl ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, , že byla pouze pojistníkem, k tomu soud uvádí následující.

40. Dle komentářové literatury (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, § 120, marg. 8) shodná tvrzení účastníků se mohou týkat pouze skutkové stránky věci, nikoliv právního hodnocení (NS 21 Cdo 1478/2002, Rc 76/2003). Jestliže účastníci uvedou shodná tvrzení o rozhodné skutečnosti, neznamená to, že by později v průběhu řízení nemohli své tvrzení změnit (NS 22 Cdo 3251/2006, SR 12/2008 s. 444). K přednesu jiného skutkového tvrzení však budou mít prostor pouze do té doby, než nastanou účinky koncentrace řízení.

41. V tomto případě sice účastníci učinili nesporným, že provozovatelem předmětného vozidla byla společnost , právnická osoba, , avšak žalobce následně své tvrzení změnil, tedy soud nebral tento skutkový stav za zjištěný. Z provedeného dokazování, zejména z faktury č. , hodnota, , příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, a smlouvy o zapůjčení vozidla č. , hodnota, však bylo prokázáno, že provozovatelem vozidla byla společnost , právnická osoba, , která byla současně pojistníkem vozidla. Společnost , právnická osoba, vozidlo za úplatu pronajala žalobci, který byl vlastníkem vozidla, aniž by tento účel provozování vozidla nahlásila řádně žalované a hradila pojistné ve stanovené výši odpovídající 150 % pojistného (koef. 2,5). V řízení nebyl prokázán další pronájem vozidla jiným 3. osobám, což odvozovala žalovaná z webových stránek a předmětu podnikání společnosti , právnická osoba, i samotného žalobce, kteří se zabývají pronájmem motorových vozidel a nabízejí k pronájmu i vozidla značky , tovární značka, . Další dokazování v tomto směru však bylo nadbytečné, neboť pro právní posouzení postačovalo již to, že vozidlo bylo pronajato od , datum, 2020 do , datum, 2020, čímž došlo k porušení smluvních povinností.

42. Soud rovněž poukazuje (opětovně) na protichůdné tvrzení žalobce, který v žalobě uvedl (č.l. 1 p.v.), že je podnikatelem v oboru osobní silniční motorové dopravy, pronájmu movitých věcí – automobilů a opravy silničních vozidel a že v rámci své podnikatelské činnosti provozuje i osobní automobil tov. zn. , tovární značka, reg. zn. , SPZ, . Z gramatického a logického výkladu tohoto žalobního tvrzení vyplývá, že žalobce již v samotné žalobě nepřímo připustil pronájem tohoto vozidla, když uvedl, že předmětné vozidlo provozoval v rámci své podnikatelské činnosti, kterou sám zúžil toliko na pronájem automobilů a opravu silničních vozidel. Toto své tvrzení - po vyjádření žalované, která zdůvodňovala oprávněnost krácení pojistného plnění o 60 % právě používáním vozidla k pronájmu (autopůjčovně) v rozporu se smlouvou - žalobce následně změnil, ovšem nekonzistentnost a opakované změny žalobních tvrzení týkající se i dalších tvrzení žalobce (rozdílné důvody co se týče administrativní chyby v listinách, (ne)přerušení havarijního pojištění) vytvářejí dojem o nevěrohodnosti tvrzení žalobce. Soud ve změnách tvrzení žalobce spatřuje účelovost těchto změn právě s ohledem na vyjádření žalované anebo na výsledky provedeného dokazování.

43. Pokud jde o hodnocení důkazů, k tomu soud uvádí, že neměl důvod pochybovat o správnosti a pravosti listinných důkazů - faktuře č. , hodnota, ze dne , datum, 2020 (č.l. 51), příjmovém pokladním dokladu č. , hodnota, (č.l. 51 p.v.) ze dne , datum, 2020, ani o smlouvě o zapůjčení vozidla č. , hodnota, (č.l. 52), které prokazují, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, pronajala za úplatu předmětné vozidlo žalobci, ačkoli se jednalo o vlastníka předmětného vozidla. Soud neuvěřil tvrzení žalobce, že tyto doklady byly vystaveny v důsledku administrativní chyby – konkrétně kvůli špatné registrační značce vozidla uvedené na těchto dokladech. Nejedná se o jeden daňový doklad, ale o celkem 3 listiny – smlouvu, fakturu a příjmový daňový doklad, kde je jednoznačně uvedeno, že se jedná o předmětné vozidlo, které je označeno i registrační značkou. Soud poukazuje na skutečnost, že sám žalobce ve své závěrečné řeči toto své tvrzení změnil a uvedl, že co se týče faktury, je chybný pronajímatel. Již z tohoto je zřejmé, že tvrzení žalobce i s ohledem na jím opakovaně se měnící skutková tvrzení (a to i včetně zohlednění toho, že žalobce rovněž v řízení tvrdil, že havarijní pojištění bylo přerušeno, aby po předložených důkazech ze strany žalované uvedl, že tomu tak vlastně nebylo a k přerušení havarijního pojištění předmětného vozidla nedošlo), působí ve světle všeho, co v řízení vyšlo najevo, zcela nevěrohodně. Není také bez významu, že ačkoli žalobce tvrdí, že se jednalo o „administrativní chybu“ a tedy ve svém důsledku o nesprávné účetní doklady, to mu nikterak nebránilo, aby tyto daňové doklady poskytl jiné pojišťovně v rámci jiné pojistné události, jak sám uvedl ve své závěrečné řeči. Je s podivem, že žalobce na jednu stranu tvrdí, že tyto daňové doklady jsou chybné, ale zároveň na druhou stranu se s jejich pomocí domáhal pojistného plnění u jiné pojišťovny v rámci jiné pojistné události. Z toho vyplývá, že tyto listiny v rámci řešení jiné pojistné události za správné měl, když je pojišťovně předložil. Soud k tomuto poznamenává, že účastník sice ve sporném civilním řízení může uvádět nepravdivé informace, avšak i toto má své hranice, mělo-li by mít toto dopad do trestního práva. Skutečnost, která se z těchto daňových dokladů podává, tedy, že společnost , právnická osoba, dle těchto dokladů pronajala za úplatu předmětné vozidlo paradoxně samotnému vlastníkovi tohoto vozidla, tedy žalobci, pak jen utvrzuje soud o účelovém postupu žalobce ve vztahu k získání pojistného plnění. Pro právní posouzení v této věci však bylo zásadní, že těmito daňovými doklady bylo prokázáno, že předmětné vozidlo bylo minimálně v době od , datum, 2020 do , datum, 2020 pronajato, aniž by byla splněna podmínka sjednaná v pojistné smlouvě, tedy, aby tento účel – pronájem vozidla (autopůjčovna) byl žalované řádně nahlášen a bylo za tento účel využití vozidla hrazeno pojistné v odpovídající výši, tedy přirážky ve výši 150 % (koef. 2,5) nad rámec běžného pojistného. Již tímto bylo prokázáno, že snížení pojistného plnění ze strany žalované o 60 % bylo provedeno oprávněně, v souladu se zákonem a uzavřenou pojistnou smlouvou, neboť pojistník ve smlouvě a přihlášce deklaroval, že je vozidlo provozováno tzv. běžným způsobem, tedy nikoli za účelem komerčního pronájmu, tj. jako provoz „autopůjčovna“ ve smyslu pojistné smlouvy.

44. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak ve výroku II. uvedeno, a soud žalobu v plném rozsahu (zbývajícím po část. zastavení) zamítl jako nedůvodnou.

45. Pokud jde o výrok I., tento je dán částečným zpětvzetím žaloby ze strany žalobce (č.l. 194), a to do částky představující spoluúčast ve výši 5 %. Procesní zavinění je na straně žalobce, když co do této částky byla žaloba podána nedůvodně. Stejně tak bylo shledáno procesní zavinění na straně žalobce co do částky 24 958 Kč, která představovala slevu od autoservisu žalované, tedy o tuto částku byla opravným daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, 2021 (č.l. 59) snížena fakturovaná částka a rovněž byla tedy co do této částky žaloba podána nedůvodně.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl (výrok III.) soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží částka 3 300 Kč představující 300 Kč za každý z 11 úkonů (vyjádření k žalobě, účast na jednání 21. 11. 2022, 30. 1. 2024, 26. 8. 2024, 27. 5. 2025, 29. 7. 2025, 7. 10. 2025, vyjádření ve věci samé z 31. 11. 2022, 12. 3. 2025, 8. 7. 2025, 5. 8. 2025) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).

47. Výrok IV. rozsudku shora je dán výší nákladů řízení vzniklých státu v porovnání se zaplacenými zálohami. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhoduje podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud pro úplnost k nákladům řízení vzniklých státu uvádí, že se jedná o finanční prostředky vynaložené z rozpočtových prostředků soudu nad rámec složených záloh na provedení důkazu, které jsou nákladem účastníka, jenž se do nákladů řízení státu nezapočítávají. Vzhledem k tomu, že žalobce složil zálohu ve výši 30 000 Kč, z čehož bylo uhrazeno znalečné za podaný znalecký posudek , jméno FO, ve výši 24 085 Kč a výslech znalce u jednání ve výši 3 872 Kč, zbývá nespotřebovaná výše zálohy v částce 2 043 Kč. Státu tedy nevznikly žádné náklady řízení, když postačovala záloha složená žalobcem, proto soud žalobci vrací část nespotřebované zálohy. Soud vyzývá žalobce, aby soudu sdělil číslo bankovního účtu, příp. variabilní symbol, kam žádá finanční prostředky zaslat.