16 C 25/2021
č. j. 16 C 25/2021-77
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 142 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 553 § 1879 § 2969
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 1 976 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 976 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25% ročně, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 719 Kč k rukám právního zástupce žalované, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 976 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je opravce vozidel. Žalovaný je pojišťovnou podnikající i v oblasti pojištění vozidel. Žalovaný likvidoval pod [číslo jednací] pojistnou událost poškozeného [jméno] [příjmení], který uzavřel pojistnou smlouvu [číslo]. Pojištěným vozidlem byla [anonymizováno], [jméno], [registrační značka]. Datum vzniku pojistné události [datum]. Výši pojistného plnění však žalovaný stanovil na částku 41 148,00 Kč bez DPH (tato částka byla žalobci uhrazena), což je o 1.976 Kč méně, než mělo být na základě vyúčtování žalobce uhrazeno. Ponížení bylo odůvodněno takto:„ Plnění za opravu poškozeného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] ve výši 41 148,00 Kč včetně DPH bylo stanoveno na základě doložených účetních dokladů – faktura [číslo]. Od pojistného plnění byla odečtena částka ve výši 1.976,00 Kč včetně DPH za nadhodnocenou práci a lakování.“ Tedy žalobcem běžně účtované a klienty hrazené částky byly shledány jako nepřiměřené, přestože byly stanoveny na základě všeobecně uznávaného systému [anonymizováno]. Ke krácení plnění tedy nebyl žádný důvod. Účtovaná cena je cenou obvyklou. Žalobce tvrdí, že v jiných obdobných případech žalovaný cenu účtovanou žalobcem následně po podání žaloby uznal, když k důkazu označuje např. pojistnou událost [číslo] při které žalovaný uhradil po podání žaloby ve věci vedené [příjmení] [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka] celou žalovanou částku, včetně nákladů právního zastoupení.
2. Žalovaná uvádí, že nárok uplatněný žalobcem ve výše uvedené věci zcela neuznává, a to co do důvodu i výše. Žalovaná k žalobě uvádí, že ve svém systému eviduje škodní událost ze dne [datum] pod [číslo] (dále jen„ pojistná událost“), při níž došlo k poškození vozidla [příjmení], [anonymizována dvě slova] [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jen„ poškozený“). V rámci této pojistné události bylo poškozenému přiznáno pojistné plnění z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno], [jméno], [registrační značka] pojištěného u žalované. V rámci šetření pojistné události stanovila žalovaná pojistné plnění ve výši 41.148 Kč včetně DPH (nikoli bez DPH jak mylně tvrdí žalobce). Pojistné plnění bylo vyplaceno na účet žalobce, jakožto opravce poškozeného vozidla. Poškozený sám nesporoval výši pojistného plnění. Tvrzený nárok pokládá žalovaná za neoprávněný, pojistné plnění zcela pokrylo nárok z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za spornou tak žalovaná označuje celou žalovanou částku ve výši 1.976 Kč. Žalovaná předně namítá nedostatek aktivní legitimace žalobce. Jak žalobce sám uvádí, byla způsobena škoda na vozidle ve vlastnictví poškozeného [jméno] [příjmení], kterému na základě příslušných ustanovení občanského zákoníku (ust. § 2969 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a ve smyslu § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti, vznikl přímý nárok vůči pojistiteli škůdce dopravní nehody, tj. žalované. Ze strany poškozeného nebylo žalované oznámeno, že by jakoukoli případnou pohledávku vůči žalované postoupila nebo postupoval na třetí osobu. Ze strany žalobce pak nebylo prokázáno, že by na něj případná pohledávka postoupena byla. Žalobce sice oslovil žalovanou na přímo tzv. předžalobní výzvou, jak jí sám nazval, ze dne [datum] v této však své oprávnění jednat za poškozeného nezdůvodňuje. Dále žalovaná uvádí, že v listině, označené jako„ smlouva o postoupení pohledávky“, není dostatečně označena pohledávka, která měla být postoupena, když je zde uveden možný způsob vzniku pohledávky z havarijního pojištění nebo povinného ručení, přičemž každý z uvedených titulů by představoval zcela jinou pohledávku. Dále zde není ani označena pojistná smlouva, ze které by pojistné plnění mělo plynout. Žalovaná má tak postoupení jakékoli pohledávky v tuto chvíli za neprokázané. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má žalovaná žalobcovu aktivní legitimaci v tomto řízení za neprokázanou. Nad rámec výše uvedené námitky, je mezi stranami sporná samotná výše pojistného plnění. Žalobce k prokázání výše nároku předkládá fakturu č. [anonymizováno] [číslo], kterou sám vystavil na celkovou částku 43 123,19 Kč včetně DPH a výpočet v systému Audatex. Žalovaná v rámci šetření provedla kontrolu předložené faktury a odečetla částku ve výši 1.976 Kč včetně DPH, neboť shledala tuto částku za neúčelně vynaložený náklad na opravu - nadhodnocená cena mechanických a lakovacích prací. Žalovaná uvádí, že samotná faktura nijak neprokazuje, že položky za opravu vozidla takto určené odpovídají nákladům účelně vynaloženým na uvedení poškozeného vozidla do původního stavu, tj. do stavu bezprostředně před nehodou, na které má poškozený nárok ve smyslu § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce dále tvrdí, že se jedná o obvyklou cenu práce a to s odkazem na skutečnost, že její výpočet byl proveden v systému AUDATEX. K tomu žalovaná uvádí, že systém AUDATEX je pouze software, přičemž výsledná částka závisí na způsobu práce se softwarem, tj. na zadání jednotlivých pokožek/vstupních dat. Sám o sobě výstup ze systému AUDATEX neprokazuje, že se jedná o obvyklou cenu. Skutečnost, že by žalovaná srovnatelně stanovenou cenu prací v jiných případech, kdy došlo k opravě srovnatelného vozidla (co do typu, stáří a opotřebení), servisu zaplatila, žalobce ničím neprokazuje. Žalovaná stanovila pojistné plnění v souladu se zákonem a pojistnou smlouvou, s ohledem na stav poškozeného vozidla před pojistnou událostí, zápis o poškození motorového vozidla a skutečnost, že jde o opravu v neautorizovaném servise. Maximální akceptovatelná hranice hodinové sezby mechanických a lakovacích prací je v daném místě a čase pro tento typ vozidla opravovaný v neznačkovém autoservisu 450 Kč na hodinu bez DPH. Na základě svých zkušeností, které jsou promítnuté do metodiky pojišťovny, je žalovaná toho názoru, že se jedná v daném místě o obvyklou cenu lakovacích a mechanických prací, na rozdíl od žalobcem fakturovaných cen ve výši 649 Kč na hodinu za mechanické práce a 799 Kč na hodinu za lakovací práce (uvedené ceny jsou bez DPH). Dále zjistila žalovaná předražené lakování, když žalobce vyfakturoval nepřiměřeně vysoké hodinové sazby za práci a počítal s koeficientem lakování ve výši 100 %, ačkoli akceptovatelná a obvyklá výše koeficientu nákladů lakování je ve výši 98 %. Vzhledem k uvedenému odečetla žalovaná z fakturované částky 995 Kč bez DPH za nadhodnocené práce a 639 Kč bez DPH za předražené lakování. Nárokuje-li žalobce vyšší pojistné plnění, než jak jej stanovila žalovaná je na něm, aby doložil, že se jedná o obvyklou cenu v místě a čase, a tedy objektivní cenu opravy, což neučinil. Žalobce dále ničím dalším nedokládá, že by žalobcem požadovaná výše pojistného plnění představovala účelně vynaložené náklady na opravu. Skutečnost, že by šlo o účelně vynaložené náklady, žalobce netvrdí ani neprokazuje, ačkoli důkazní břemeno nese právě on. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má žalovaná žalobcovu aktivní legitimaci v tomto řízení za neprokázanou. Dále má žalovaná za to, že nutné a účelně vynaložené náklady na odstranění škody vzniklé v souvislosti s pojistnou událostí odpovídají výši poskytnutého pojistného plnění a nárok poškozeného byl tak zcela uspokojen. Žalobce v tomto řízení neprokázal, že by nárok na pojistné plnění byl vyšší, než jak jej stanovila žalovaná. Žalovaná dále uvádí, že je to žalobce, který dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. nese důkazní břemeno k prokázání svého smluvního nároku, ten však nedostatečně označil důkazy k prokázání své pohledávky. Jak vyplývá z konstantní judikatury, je povinností žalobce, aby ve sporném občanském soudním řízení tvrdil, a to s náležitou konkrétností, všechny potřebné skutečnosti, které jsou určovány hypotézou právní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků a z nichž pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky, kdy je žalobce současně povinen označit důkazy k jejich prokázání, s tím, že pokud tyto své povinnosti nesplní, je důsledkem takovéhoto procesního postoje z hlediska podané žaloby nepříznivé rozhodnutí ve věci. (Usnesení Nejvyššího soudu 32 Odo 1260/2004 ze dne 23. 1. 2006 k tomuto uvádí:„ Stíhá-li důkazní břemeno toho účastníka (nestanoví-li právní předpis jinak), jemuž je existence skutečnosti, o níž tvrdí, že nastala ku prospěchu, pak v případně tvrzení žalobce, že mu vzniklo právo na plnění z pojistné smlouvy… je to žalobce kdo nese důkazní břemeno k prokázání tvrzené skutečnosti.“) Žalobce tak neprokázal tvrzený nárok.
3. K jednání dne [datum] se žalobkyně bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k němu řádně a včas předvolána. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a [jméno] [příjmení], nar. [číslo], bytem [ulice a číslo], [obec] uzavřeli pojistnou smlouvu o odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno], [jméno], [registrační značka]. V rámci této pojistné události bylo poškozenému přiznáno pojistné plnění z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno], [jméno], [registrační značka] za opravu poškozeného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Opravu poškozeného vozidla provedla žalobkyně.
5. Takovýto skutkový stav vzal soud za prokázaný z: posudku kalkulace [číslo] vyúčtování zakázky, oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávky, dopisu nazvaným pojistná událost předžalobní výzva ze dne [datum], kopie řidičského průkazu [jméno] [příjmení], dopis nazvaný pojistná událost ze dne [datum], kopie Velkého technického průkazu, dopisu oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum], technická zprávy ze dne [datum], certifikované expertízy v oboru analýza silničních nehod.
6. Soud nemá za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Škoda byla způsobena na vozidle ve vlastnictví poškozeného [jméno] [příjmení], kterému vznikl přímý nárok vůči pojistiteli škůdce dopravní nehody, tj. žalované. Ze strany poškozeného nebylo žalované oznámeno, že by jakoukoli případnou pohledávku vůči žalované postoupila nebo postupoval na třetí osobu. Takovéto oznámení nelze vyčíst ani z tzv. předžalobní výzvy, neboť zde oprávnění jednat za poškozeného nezdůvodňuje. Co se týče listiny, označené jako„ smlouva o postoupení pohledávky“, tak tuto smlouvy shledal soud za neurčitou, a tedy za neexistující právní jednání jelikož není dostatečně označena pohledávka, která měla být postoupena, když je zde uveden pouze možný způsob vzniku pohledávky z havarijního pojištění nebo povinného ručení a dále není ani označena pojistná smlouva, ze které by pojistné plnění mělo plynout. Vzhledem k výše uvedenému se soud již nezabýval důvodností a výší požadované částky.
7. Nárok poškozeného [jméno] [příjmení] soud posoudil podle § 2969 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a ve smyslu § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti. Postoupení pohledávky podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zdánlivost smlouvy o postoupení pohledávky podle § 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě (především svou aktivní legitimaci), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 719 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 976 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.