16 C 254/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kubešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 36 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 600 Kč za období od 10. 3. 2020 do 6. 5. 2020 a z částky 10 600 Kč za období od 7. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 25 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 59 000 Kč za období od 8. 3. 2020 do 9. 3. 2020, z částky 25 400 Kč za období od 10. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 445 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 445 Kč za období od 22. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 365 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

V. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení 70 % z částky, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení 30 % z částky, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 36 000 Kč spolu se zákonným úrokem prodlení z částky 59 000 Kč ode dne 8. 3. 2020 do 6. 5. 2020 a z částky 36 000 Kč ode dne 7. 5. 2020 do zaplacení. Dále se domáhal zaplacení částky 5 445 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22. 5. 2020. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalobce se stal dne 12. 2. 2020 účastníkem dopravní nehody, kterou zavinil řidič osobního vozidla , Anonymizováno, , pan , jméno FO, , kdy toto vozidlo bylo pojištěno u žalované. Žalovaná posoudila opravu vozidla jako neúčelnou a označila pojistnou událost jako „úplnou (totální) škodu“. Žalovaná po likvidaci pojistné události stanovila obvyklou cenu automobilu žalobce na částku 179 000 Kč a vyplatila žalobci pojistné ve výši 88 000 Kč po odečtení využitelných zbytků vozidla ve výši 91 000 Kč. Žalobce s uvedenou obvyklou cenou vozidla nesouhlasil, a proto předložil žalované znalecký posudek znalce , jméno FO, , který stanovil obvyklou cenu vozidla na částku 238 000 Kč. Za zpracování znaleckého posudku žalobce zaplatil znalci částku 5 445 Kč, kterou požaduje po žalované. Žalovaná následně přehodnotila svůj pohled na výši obvyklé ceny vozidla. Za novou obvyklou cenu stanovila částku ve výši 202 000 Kč. Na základě změny názoru žalovaná ohledně obvyklé ceny vozidla doplatila žalobci částku 23 000 Kč. Žalobce rovněž požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 59 000 Kč, činící rozdíl mezi obvyklou cenou automobilů určenou žalobcem a žalovanou a dále zákonný úrok z prodlení z částky 36 000 Kč po vyplacení doplatku ve výši 23 000 Kč.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Škodnou událost žalobce posoudila jako škodu totální, obvyklou cenu vozidla pak stanovila na částku 202 000 Kč včetně DPH, od této částky odečetla hodnotu zbytku vozidla ve výši 91 000 Kč, k výplatě pak zůstala částka ve výši 111 000 Kč, kterou žalobci postupně vyplatila. Obvyklá cena vozidla ve výši 202 000 Kč se odvíjí od znaleckého posudku znalce , jméno FO, číslo , číslo znaleckého posudku, . Závěry znaleckého posudku předloženého žalobcem považuje za nesprávné, a proto jsou náklady na jeho vypracování neúčelné.

3. Soud provedl dokazování všemi listinnými důkazy založenými ve spise, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: žalobce se účastnil dopravní nehody dne 2. 2. 2020. Vozidlo viníka dopravní nehody bylo pojištěno u žalované (prokázáno záznamem o dopravní nehodě). Žalovaná dne 21. 2. 2020 oznámila žalobci, že ukončila šetření pojistné události, kdy stanovila pojistné plnění ve výši 88 000 Kč, neboť obvyklou cenu vozidla určila na 179 000 Kč a vyčíslila hodnotu využitelných zbytků na částku 91 000 Kč (prokázáno sdělením ze dne 21. 2. 2000).

4. Cena zbytku vozidla byla stanovena na částku 91 000 Kč (prokázáno nabídkovým listem od společnosti , Anonymizováno, , kdy soud podotýká, že hodnota využitelných zbytků nebyla ze strany žalobce ani žalované sporována).

5. Následně dne 26. 3. 2020 zaslal žalobce žalované žádost o výplatu doplatku spočívající v rozdílu v obvyklé ceně z pojistné události, neboť obvyklá cena vozidla před poškozením činila 238 000 Kč a nikoliv částku, kterou stanovila žalovaná. Jako důkaz ke své žádosti žalobce přiložil znalecký posudek spolu s fakturou na zaplacení znaleckého posudku a vyzval žalovanou k uhrazení částky za jeho vypracování (prokázáno emailem ze dne 26. 3. 2020 a dopisem ze dne 27. 3. 2020 ve věci potvrzení o přijetí podání). Žalobce dále žádal o poskytnutí informace o stavu řešení jeho případu (prokázáno emailem ze dne 17. 4. 2020). Načež žalovaná dne 6. 5. 2020 žalobci sdělila, že stanovili doplatek pojistného plnění v celkové výši 23 000 Kč, a to „na základě stručné mailové korespondence žalobce doplněné o znalecký posudek pana , jméno FO, týkající se hodnoty obvyklé ceny vozidla.“ V uvedeném dopise žalovaná uvedla, že se nemohla ztotožnit se závěry doloženého znaleckého posudku, a proto oslovila soudního znalce, kdy tento znalec ve svém znaleckém posudku uvedl obvyklou cenu vozidla ve výši 202 000 Kč a na základě až tohoto svého znaleckého posudku přistoupila k provedení doplatku ve výši 23 000 Kč (prokázáno Sdělením o výši pojistného plnění ze dne 6. 5. 2020).

6. Žalobce vyzval žalovanou k doplacení pojistného plnění ve výši 36 000 Kč a částky za vypracovaný znalecký posudek (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 11. 9. 2020). Žalovaná informovala žalobce, že obvyklá cena vozidla byla přehodnocena 6. 5. 2020 na základě stručného emailu žalobce, které považovala za odvolání, a nikoliv na základě doloženého znaleckého posudku, který tak hodnotí jako nadbytečný. Znalecký posudek žalobce nebyl akceptován a nepřispěl k řešení případu. Žalovaná uvedla, že i bez toho, aby si žalobce posudek objednal a předložil žalované, by bylo ze strany žalované přistoupeno k provedení kontroly sporovaného nároku, proto odmítá nárok žalobce na zaplacení částky za znalecký posudek (prokázáno Sdělením ze dne 14. 9. 2020).

7. Soud rovněž provedl k důkazu stranami předložené znalecké posudku , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž z důvodu rozdílnosti závěrů zpracovaných znaleckých posudků přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku. Důvod rozdíl při výpočtu obvyklé ceny vozidla u obou znalců dle následného vyjádření revizního znalce, pana , jméno FO, , pak spočíval zejména v rozdílném určení koeficientu prodejnosti. Znalec oslovený žalobcem, , jméno FO, , vycházel při stanovení koeficientu prodejnosti z nabídek převážně zahraničního trhu s poznámkou, že v daném období nebyly dostupné záznamy o obchodování vozidla na českém trhu. Znalec oslovený žalovanou, , jméno FO, , pak stanovil koeficient prodejnosti bez bližších údajů. Za účelem odstranění sporných bodů posudků, kdy jeden ze znalců vycházel ze zahraničního trhu a druhý své závěry stran stanovení koeficientu neodůvodnil, pověřil soud k vypracování revizního znaleckého posudku , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady.

8. Znalec , jméno FO, určil obvyklou cenu vozidla před poškozením na částku 238 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem číslo , číslo znaleckého posudku, ).

9. Znalec , jméno FO, vystavil žalobci fakturu za vypracování znaleckého posudku číslo , číslo znaleckého posudku, ve výši 5 445 Kč (prokázáno fakturou ze dne 23. 3. 2020). Žalobce uvedenou fakturu uhradil (prokázáno snímkem z mobilní bankovnictví).

10. Znalec , jméno FO, stanovil obvyklou cenu vozu před nehodou na částku 202 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem číslo , číslo znaleckého posudku, ).

11. Soudem ustanovený revizní znalec , jméno FO, pak stanovil obvyklou cenu vozidla , tovární značka, k okamžiku bezprostředně předcházejícímu škodné události dne 12. 6. 2020 na částku 212 600 Kč včetně DPH. Ke znaleckému posudku. , jméno FO, uvedl, že znalec určil obvyklou cenu vozidla vyšší pod vlivem koeficientu prodejnosti, neboť znalec , jméno FO, při stanovení koeficientu prodejnosti uvedl, že vychází z nabídek převážně zahraničního trhu a v daném období nebyly dostupné záznamy o obchodování vozidla. Koeficient pak stanovil na hodnotu 1,20. Tento koeficient následně snížil na hodnotu 1,0, avšak nikoliv z důvodů situace na trhu. Znalec , jméno FO, k tomu uvádí, že v databázi , Anonymizováno, nalezl záznamy o prodeji několika vozidel a koeficientu prodejnosti na trhu pak odpovídá spíše hodnota 0,90, který sám při svém výpočtu zohlednil. Ke znaleckému posudku , jméno FO, uvedl revizní znalec, že znalec , jméno FO, stanovil výchozí cenu vozidla na částku, kterou lze považovat odpovídající a za odpovídající určil i koeficient prodejnosti. Pokud znalec určil hodnotu vozidla na 202 000 Kč,, Anonymizováno, lze takovou částku považovat za hodnotu mírně nižší. Obvyklá cena vozidla před poškozením ve výši 212 600 Kč je obvyklá cena vozidla stanovená na základě metody věcné hodnoty (tj. metoda nákladová). Pokud by obvyklá cena vozidla byla stanovována srovnávací metodou, stanovil by znalec hodnotu vozidla na částku 232 600 Kč (prokázáno znaleckým posudkem číslo , číslo znaleckého posudku, ).

12. Z výslechu znalce , jméno FO, soud zjistil, že nákladová metoda vychází ze znaleckého standardu číslo 1/2005. V rámci nákladové metody mohlo být zohledněno, že vozidlo bylo v minulosti poškozeno, rovněž byl zohledněn počet ujetých kilometrů, počet držitelů vozu a technické a obchodní znehodnocení vozidla, to v případě srovnávací metody nelze. Ceník , Anonymizováno, je seriózním placeným ceníkem, který je znalci využíván. Obvyklá cena předmětného vozidla činí s ohledem na výše uvedené částku 212 600 Kč.

13. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. Konkrétně co se týče hodnocení důkazu znaleckým posudkem , jméno FO, , soud se přiklonil k závěrům revizního znalce, když znalec své závěry přesvědčivě obhájil při svém výslechu. Rovněž obhájil použití metody věcné hodnoty při stanovení obvyklé ceny vozidla. Znalec rovněž odůvodnil využití ceníku z databáze , Anonymizováno14. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla („zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

15. Podle § 9 odst. 2 zákona plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud jde o poškození vozidla, žalobce předložil znalecký posudek , jméno FO, , který však pracoval s chybnými vstupními údaji, když při stanovení koeficientu prodejnosti vycházel ze zahraničních prodejů. Současně soud nepřihlédl ani k posudku , jméno FO, , který své závěry o stanovení koeficientu prodejnosti neodůvodnil vůbec. Soud se přiklonil ke znaleckému posudku , jméno FO, a k jím zvolené nákladové metodě (tj. metodě věcné hodnoty) stanovení obvyklé ceny vozidla. Znalec při svém výslechu odůvodnil použití této metody, kdy tato metoda vychází ze znaleckého standardu a zohledňuje předchozí poškození vozidla. Znalec zohlednil předchozí poškození vozidla, počet ujetých kilometrů, počet vlastníků vozidla i obchodní znehodnocení vozidla. Soud považuje za logický závěr revizního znalce, že je třeba použít takovou metodu stanovení obvyklé ceny vozidla, která umožňuje zohlednit předchozí poškození vozidla a nestanovovat obvyklou cenu vozidla jen na základě srovnání s vozidly nepoškozenými. Pokud jde o cenu využitelných zbytků tato nebyla mezi stranami sporná.

17. Soud tedy při určení obvyklé ceny vozidla vycházel z ceny vozidla před nehodou určené , jméno FO, v částce 212 600 Kč, od níž odečetl plnění žalované v částce 111 000 Kč a cenu využitelných zbytků v částce 91 000 Kč. Soud takto dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 10 600 Kč důvodná (212 600 Kč minus 111 000 Kč minus 91 000 Kč). V uvedené části soud žalobě vyhověl (výrok I.).

18. O zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost pojistného plnění je stanovena na 15 dní od ukončení šetření pojistné události. Šetření bylo ukončeno dne 21. 2. 2020, lhůta pro vyplacení pojistného plnění uplynula 9. 3. 2020 a žalovaná je od 10. 3. 2020 v prodlení (srov. ¨§ 605 a § 607 o. z.). Soud tak žalobu zamítl, co do zákonného úroku z prodlení z požadované částky 59 000 Kč od 8. 3. 2020 do 9. 3. 2020 a poté za období od 10. 3. 2020 z částek, které nebyly žalobci přiznány (výrok II).

19. Ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení částky 5 445 Kč soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaná stanovila obvyklou cenu vozidla s odůvodněním, že ukončila šetření pojistné události. Až poté, co ji žalobce zaslal svůj nesouhlas spolu se znaleckým posudkem, žalovaná svůj názor přehodnotila. Soud nepřihlédl k tvrzení žalované, že svůj názor na stanovení obvyklé ceny vozidla by přehodnotila i po pouhém sdělení žalobce, že s výší vyplaceného pojistného plnění nesouhlasí. Soud vychází zejména ze samotného dopisu žalované o doplacení pojistného plnění, ve kterém uvedla, že „na základě stručné mailové korespondence žalobce doplněné o znalecký posudek pana , jméno FO, týkající se hodnoty obvyklé ceny vozidla“ zadala vlastní znalecký posudek, neboť se s posudkem žalobce neztotožnila. Soud má za to, že skutečnost, že se žalovaná se znaleckým posudkem předloženým žalobcem neztotožnila, neznamená, že se nejedná o náklad, který musel žalobce vynaložit k prokázání svých tvrzení, že výše obvyklé ceny vozidla před poškozením je vyšší, než určila žalovaná v prvním dopise. Uvedená formulace v dopise žalované ani nemůže vést automaticky k závěru, že žalovaná by zadala vlastní znalecký posudek i kdyby žalobce svou obvyklou cenu vozidla nepodložil. Formulací v dopise žalované ve znění „Protože jsme se se závěry Vámi doložené znaleckého posudku nemohli ztotožnit, byl pro nespornost osloven soudní znalec…“ má soud naopak za prokázané, že kdyby se žalovaná ztotožnila se závěry znalce žalobce, vycházela by z jeho znaleckého posudku, avšak protože s ním nesouhlasí, zadává posudek vlastní. Vzhledem k tomu, že obvyklá cena vozidla byla i podle revizního znaleckého posudku zadaného soudem vyšší, než dle žalované, soud žalobě v uvedené části rovněž vyhověl spolu se zákonným úrokem z prodlení (výrok III) .

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 365 Kč. Tato částka představuje 22,57 % z jejich celkové výše 14 907 Kč. Celkové náklady jsou tvořeny odměnou advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 2 780 Kč za každý ze 4 úkonů z tarifní hodnoty 41 445 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření ze dne 6. 1. 2022, 3. účast na jednání dne 5. 12. 2022, 4. účast na jednání dne 18. 4. 2024) a paušální náhradou hotových výdajů podle § 13 odst. 4 o.s.ř. za 4 úkony po 300 Kč, a náhrady za DPH ve výši 2 587 Kč. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

21. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. s tím, že povinnost k jejich náhradě soud určil dle úspěchů účastníků ve věci. Žalobce se domáhal zaplacení částky 36 000 Kč, kdy byl úspěšný jen co do částky 10 600 Kč, tj. co 30 % (zaokrouhleno na celá čísla nahoru). Soud tak určil poměr na hrazení nákladů států ve výši 70 % pro žalobce a 30 % pro žalovanou. Náklady státu jsou tvořeny částkou 17 219,51 Kč přiznanou znalci , jméno FO, usnesením ze dne 5. 10. 2023, č. j. 16 C 254/2021-156 a znalečném za účast uvedeného znalce na jednání dne 18. 4. 2024, jejíž výše nebyla v době vyhlášení rozhodnutí známa. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.

22. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.