16 C 310/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Tůmové a přísedících Marie Kuberové a Márie Čerňanské ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru <b>I. Žaloba, dle níž by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné ze strany žalované vůči žalobci dopisem doručeným tomuto dne [datum], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalované, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že je neplatné okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou vůči žalobci dopisem ze dne [datum], s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel se žalovanou pracovní smlouvu, dle níž vykonával práci projektového manažera s místem výkonu práce v provozovně žalované na adrese [adresa], že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od [datum] a že dne [datum] mu bylo doručeno písemné okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení povinnosti žalobce jako zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, a to tím, že bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele měl vykonávat výdělečnou činnost jako jednatel [právnická osoba] s.r.o., [IČO], s předmětem činnosti shodným s předmětem činnosti žalované. Dále uvedl, že dopisem zaslaným žalované dne [datum] sdělil žalované, že okamžité zrušení je neplatné a trvá na dalším zaměstnávání žalovanou. Žalovaná však svůj postoj nezměnila.

2. Podle žalobce důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru dány nebyly, neboť vytýkanou výdělečnou činnost nevykonával. Dle živnostenského rejstříku měly žalovaná a [právnická osoba] s.r.o. zapsány pouze shodné obory činnosti„ Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí“ a„ Výroba strojů a zařízení“. [právnická osoba] se však zabývala konstrukční činností a zpracování dokumentací na různé výrobky zákazníků, nabízela klientům výrobky společnosti [právnická osoba] (kufrů na nářadí, odpadkových košů, schránek na dopisy, pracovních stolů, nástaveb a příslušenství) a výrobu perfopanelů pro umístění pracovních nástrojů, pracovní poličky, držáky a háčky, zatímco žalovaná se zabývala prodejem kontaktních hrotů, svorkovnic, mixážních systémů a lepidla [příjmení] a výrobou testovacích přípravků pro testování zařízení v automobilovém průmyslu. S ohledem na to nebyl výkon funkce jednatele ve [právnická osoba] s.r.o. konkurenčním k činnosti žalované, nebyl způsobilý zasáhnout do její činnosti. Žalovaná žalobci nikdy nevytýkala, že by neplnil své pracovní povinnosti vůči ní. Dále uvedl, že [právnická osoba] s.r.o. od založení nejméně až do konce trvání pracovní neschopnosti žalobce, tj. do [datum], nevykonávala žádnou obchodní činnost a pouze se na ni připravovala.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K žalobě se vyjádřila tak, že nezpochybnila pracovní smlouvu ze dne [datum], avšak uvedla, že žalobce se dopustil porušení povinnosti stanovené v § 304 odst. 1 zákoníku práce a v článku 7.3 pracovní smlouvy zvlášť hrubým způsobem tím, že vykonával výdělečnou činnost jako jednatel a společník [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná uvedla, že se zabývala výrobou elektronických součástek, elektrických zařízení, výrobou strojů a zařízení a dále výrobou, instalací a opravami elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, konkrétně zejména prodejem vodičů, kabelů a konektorů, vývojem a konstrukcí strojů, elektronických, pneumatických a hydraulických prvků, montážních pracovišť, manipulátorů a speciálních zařízení, výrobou a montáží montážních přípravků, zařízení, jednoúčelových strojů a výrobních linek. Dále uvedla, že [právnická osoba] s.r.o. byla založena pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí, výroba strojů a zařízení, montáže, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Dle žalované se žalobce jako její zaměstnanec na pozici projektového manažera bezprostředně podílel na konstrukci, výrobě výrobků a kompletaci obdobných prvků. Dále uvedla, že žalobce oslovil své kolegy – zaměstnance žalované [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], aby i oni pro [právnická osoba] s.r.o. pracovali, přičemž jejich činnost měla v podstatě odpovídat jejich současnému zaměstnání. Ani jeden z nich na nabídku nepřistoupil.

4. Žalovaná dále uvedla, že dne [datum] byl žalobce uznán dočasně práce neschopným a odevzdal přidělený služební telefon, načež zjistila, že odstranil z telefonu veškeré obchodní kontakty a služební hovory. Telefon byl přidělen jinému zaměstnanci, [celé jméno svědka], podle jehož sdělení na telefon opakovaně volali zájemci o jednání se zástupcem [právnická osoba] s.r.o. Z toho žalovaná vyvozovala, že žalobce telefon užíval pro vlastní výdělečnou činnost.

5. Žalobce ve své replice, nad rámec předešlých tvrzení, uvedl, že jednatelka žalované [jméno] [příjmení] mu výslovně povolila užívat telefon pro soukromé účely, on jej však pro činnost [právnická osoba] s.r.o. nepoužíval. Dále uvedl, že telefon mezi odevzdáním žalobcem a předáním panu [celé jméno svědka] měli k užívání dva jiní zaměstnanci žalované, [celé jméno svědka] pan [příjmení].

6. Mezi stranami nebylo sporné a soud vzal z jejich shodných tvrzení za svá skutková zjištění, že uzavřely dne [datum] pracovní smlouvu, dle níž žalobce vykonával práci projektového manažera na dobu neurčitou, a že dne [datum] mu bylo doručeno písemné okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení povinnosti tím, že bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele měl vykonávat výdělečnou činnost jako jednatel [právnická osoba] s.r.o. s předmětem činnosti shodným s předmětem činnosti žalované. Rovněž nebylo sporné, že [právnická osoba] s.r.o. vznikla v dubnu 2018, jejím jediným společníkem a jedním ze dvou jednatelů byl žalobce a jejím předmětem podnikání byla výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí, výroba strojů a zařízení, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Dále nebylo sporné ani to, že předmětem podnikání žalované byla výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Nebylo sporné ani to, že u obou společností byl předmět jejich podnikání zapsán v obchodním i živnostenském rejstříku. Mezi stranami naopak bylo sporné, zda žalobce vykonával výdělečnou činnost, která byla shodná s předmětem činnosti žalované, bez jejího předchozího písemného souhlasu.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v červnu nebo červenci 2018 jednal se žalobcem o možnosti provést pro něj zakreslení a vyhotovení výkresové dokumentace pro nástavbu na sklápění kontejneru na nákladních automobilech, že se dohodli na odměně, avšak po té, co zjistil rozsáhlost úkolu, se se žalobcem dohodl, že to provádět nebude. Svědek uvedl, že žalovaná se tímto druhem nástaveb nezabývá a nemá na to ani zařízení.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované pracoval jako konstruktér, který zpracovával téměř všechny zakázky pro žalobce jako obchodního zástupce žalované, že jej žalobce požádal, aby mu pomohl vytvořit webové stránky pro společnost, kterou chtěl založit pro svou přítelkyni, že svědek mu vyhověl pod podmínkou, že se žalobce nebude zaměřovat na jednoúčelové stroje a zařízení, aby se svědek nedostal sám do problémů v práci. Dále uvedl, že mu pomohl pořídit grafické návrhy, logo, úpravu fotografií, technické nákresy ocelových konstrukcí a drátěného programu, který žalobce nabízel. Tuto činnost prováděl od založení [právnická osoba] s.r.o. až po odchod žalobce od žalované. Později svědek zjistil, že žalobce na webových stránkách nabízel i jednoúčelové stroje či zařízení nabízené žalovanou, že nabízel testování kabelových svazků a neúčelové zařízení pro testování svazků, což bylo know-how žalované, a že jako reference uvedl subjekty, s nimiž spolupracovala žalovaná, zejména [právnická osoba] a [příjmení]. Kdo tyto informace na stránky žalobce umístil, svědek nevěděl. O tom, že žalobce má [právnická osoba] s.r.o., informoval žalovanou svědek krátce po započetí pracovní neschopnosti žalobce.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že v srpnu 2018 nastoupil k žalované a převzal jak projekty žalobce, tak i mobilní telefon s číslem, které dříve užíval žalobce, a že následně mu volali lidé s tím, že chtěli jednat se [právnická osoba] s.r.o. Uvedl, že po volajících žádal, aby mu vše zaslali e-mailem, žádné takové e-maily však neobdržel.

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že je přítelkyní žalobce, že zastává funkci druhého jednatele společnosti [právnická osoba], že uvedená společnost byla v roce 2018 založena proto, že se žalobcem chtěli vytvořit internetový obchod za účelem zaopatření handicapované dcery svědkyně, že sortiment obchodu tvořily schránky na dopisy, zahradní nábytek, krabičky se šuplíky na šroubky apod. Uvedla, že společnost byla založena v dubnu a pracovat se začalo začátkem srpna 2018, dále že společnost nevykonávala shodnou činnost jako žalovaná. Uvedla, že byla zaměstnankyní žalované, avšak v březnu 2018 se jí narodila dcera a byla pak na mateřské dovolené. Podle svědkyně bylo v souvislosti se [právnická osoba] s.r.o. vždy uváděno pouze její telefonní číslo, jiné nebylo nikde uvedeno. Dále uvedla, že žalobce na schůzku s panem [příjmení] ze žalované společnosti vezla následující den poté, co nastoupil pracovní neschopnost, v červenci 2018.

11. Z výpovědi tehdejšího jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná se zabývala, vedle kontaktních hrotů a testování kabeláží, též výrobou jednoúčelových strojů, montážních přípravků a zakázkových dílů. Dále uvedl, že když byl v červenci 2018 informován o existenci [právnická osoba] s.r.o., zjistil z jejích veřejně dostupných webových stránek, že její činnost v podstatě navazovala na činnost žalované. Byť později byly tyto webové stránky částečně upraveny a smazány, i při nahlédnutí před jednáním soudu z nich zjistil, že jsou na nich stoly z profilových systémů, což je nedílná součást zařízení žalované, a že se na nich zmiňují kabelové konfekce, což je něco, s čímž se žalobce i svědkyně [celé jméno svědkyně] setkali pouze u žalované. Překrytí činnosti obou společností spatřoval zejména v oblasti nabízené konstrukce, dále v oblasti struktury zakázek a jejich postupu. Dále uvedl, že žalobci nikdy žádný souhlas se založením [právnická osoba] s.r.o. nedal, ani jej o to žalobce nežádal.

12. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že uvedl, že webové stránky [právnická osoba] s.r.o. nebyly v té době veřejně přístupné, že přístup na ně měl svědek [celé jméno svědka], protože pomáhal žalobci vytvářet koncept společnosti. Uvedl, že žalovaná skutečně vykonává činnosti popsané panem [příjmení], ovšem téměř do všeho používá kontaktní hroty. Svědka [celé jméno svědka] označil za zhrzeného v důsledku toho, že mu žalobce odmítl dát zakázku na kreslení, a proto tento svědek informoval žalovanou o existenci [právnická osoba] s.r.o. Uvedl, že na schůzce s panem [příjmení] mu sdělil, že [právnická osoba] s.r.o., o níž mu předtím neřekl, je určena pro dceru a její sociální začlenění, cílem nikdy nebylo konkurovat žalované. [právnická osoba] prováděla kreslení konstrukcí nástaveb na auta a sklápěčky, kovových konstrukcí a několikatunových svařovaných dílů s tím, že šlo o zpracování dokumentace pro zákazníka, nikoli o vlastní výrobu, společnost neměla žádnou vlastní výrobu. Dále uvedl, že dcera [jméno], pro niž měla společnost být založena, není schopna výkresy tvořit, společnost k tomu ani neměla software, zakázky na kreslení byly zpracovávány externě.

13. Ze snímku příspěvku na facebooku, o němž bylo mezi stranami nesporné, že šlo o facebookový profil [právnická osoba] s.r.o. a příspěvek pocházel ze dne [datum], bylo zjištěno, že nabízel výrobu pracovišť a pracovních stolů včetně příslušenství, odkazoval na webové stránky uvedené společnosti a obsahoval vyobrazení vzorků nabízených výrobků.

14. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a též v souvislosti se skutkovými zjištěními učiněnými ze shodných tvrzení stran. Dospěl při tom k následujícím skutkovým závěrům. Žalobce byl v době, kdy bylo učiněno předmětné okamžité zrušení pracovního poměru, společníkem a jednatelem [právnická osoba] s.r.o. Tato společnost měla předmět podnikání, který se přinejmenším ve značné míře překrýval s předmětem podnikání žalované. Kromě toho, že [právnická osoba] s.r.o. měla živnostenské oprávnění podnikat v překrývajících se oborech činnosti, tuto činnost vykonávala i fakticky. Mezi stranami byl spor o to, do jaké míry se výrobky či služby skutečně nabízené [právnická osoba] s.r.o. svou povahou či účelem podobaly tomu, co nabízela žalovaná. Nicméně i jen z výpovědi samotného žalobce bylo zjištěno, že jeho společnost nabízela konstrukční činnosti v oblasti nástaveb na automobily, kovových konstrukcí a svařovaných dílů, vedle toho bylo též zjištěno, že nabízela vybavení pracovišť, mj. pracovní stoly, přičemž všechny tyto nabízené výrobky či práce se nepochybně dají podřadit pod předmět činnosti žalované (který byl vymezen jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, tedy poměrně široce). Soud dospěl k závěru, že činnost [právnická osoba] s.r.o. rozhodně přesahovala rámec pouhého internetového obchodu se schránkami na dopisy, zahradním nábytkem, krabičkami se šuplíky na šroubky apod., což mělo sloužit k zabezpečení pracovního uplatnění pro dceru svědkyně [celé jméno svědkyně]. Je dobře možné, že [právnická osoba] s.r.o. takový internetový obchod provozovala, ale bylo zjištěno, že zároveň nabízela podstatně více než jen posledně uvedený sortiment. Konečně bylo zjištěno, že žalobce neměl k provozování činnosti shodné s předmětem činnosti žalované její předchozí písemný souhlas a neměl takový souhlas ani v jiné formě, ani o něj žalovanou nežádal.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 304 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

16. Nejvyšší soud uvedl ve svém usnesení ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3980/2016, že„ zaměstnanci obecně mohou vykonávat výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, nicméně tato jejich další výdělečná činnost nesmí zasahovat do oprávněných zájmů jejich zaměstnavatele. Výkon této další činnosti by neměl vést k případné možnosti zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání a ke konkurenčnímu střetu zájmů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně třetí osobou, pro niž zaměstnanec výdělečnou činnost vykonává. Citované ustanovení představuje zákonné omezení zaměstnance vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po dobu trvání pracovního poměru. Předmět činnosti zaměstnavatele lze zjistit u subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku z tohoto rejstříku, u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění z tohoto oprávnění a u osob podnikajících na základě zvláštních právních předpisů z těchto právních předpisů. (…) Přitom není rozhodující, aby se výdělečná činnost zaměstnance kryla s celým předmětem činnosti zaměstnavatele (který může být i velmi rozsáhlý). Postačí, jestliže výdělečná činnost zaměstnance pokrývá alespoň určitou dílčí část předmětu činnosti zaměstnavatele. Pro posouzení shodnosti výdělečné činnosti s předmětem činnosti zaměstnavatele není rozhodující vlastní činnost, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává. Shodnost výdělečné činnosti se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele (např. zapsanému v obchodním rejstříku), nikoli k druhu práce, který má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě či v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jinými slovy, předmět činnosti daného zaměstnavatele je shodný pro všechny jeho zaměstnance, bez ohledu na to, jaký druh práce pro zaměstnavatele vykonávají (…). Výdělečnou činností je každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Přitom není podstatné, zda nakonec k dosažení takového majetkového prospěchu (zisku) skutečně dojde, či nikoliv; podstatné je, že se jedná o činnost, která je s dosažením majetkového prospěchu obvykle spojena (…). Za výdělečnou činnost je třeba například považovat jakýkoli pracovněprávní vztah (a to včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), podnikání na základě živnostenského oprávnění nebo podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů či činnost ve prospěch obchodní společnosti, jíž je zaměstnanec společníkem, anebo členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.“ 17. Soud považoval toto rozhodnutí v citovaném rozsahu za relevantní i v projednávané věci, neboť poskytuje vodítko pro interpretaci citovaného ustanovení § 304 zákoníku práce v několika směrech. Předně, vyplývá z něho, že to, co je potřeba poměřovat, je skutečná výdělečná činnost zaměstnance v porovnání s předmětem činnosti zaměstnavatele např. zapsaným v obchodním rejstříku. Není tedy rozhodující, zda zaměstnavatel tuto činnost skutečně vykonává, nýbrž postačí, je-li k ní oprávněn (a zaměstnanci je to známo, či s ohledem např. na princip materiální publicity obchodního rejstříku musí být známo). Proto byla bez významu např. argumentace žalobce, že žalovaná pro valnou většinu své produkce používá kontaktní hroty, což zřejmě dle něho mělo odlišit činnost jeho [právnická osoba] s.r.o. od činnosti žalované. Podstatou citovaného zákonného zákazu není detailní porovnávání výrobků konkurenčního subjektu a zaměstnavatele, zákonný zákaz je širší s ohledem na potřebu ochrany oprávněných zájmů a know-how zaměstnavatele, které mohou překračovat rozsah jím aktuálně nabízených produktů. V projednávané věci soud konstatoval, že činnosti reálně vykonávané [právnická osoba] s.r.o. (výše zmíněné konstrukční práce, nabídka vybavení pracovišť, pracovních stolů aj.) byly takové, k nimž byla žalovaná v souladu se svým předmětem činnosti (předmětem podnikání zapsaným v obchodním rejstříku) oprávněna, byly v něm zahrnuty, a proto byla činnost [právnická osoba] s.r.o. přinejmenším zčásti shodná s předmětem činnosti žalované ve smyslu citovaného zákonného ustanovení.

18. Z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu také plyne, že je nepodstatné, jaký byl druh práce vykonávané u žalované samotným žalobcem. Plyne z něj též, že není podstatné, zda se žalobci, resp. jeho společnosti, skutečně podařilo ze své činnosti dosáhnout zisku, podstatné je, že šlo o činnost, která je s dosažením majetkového prospěchu obvykle spojena. To bylo v projednávané věci naplněno, ostatně i dle žalobce a svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo cílem založení [právnická osoba] s.r.o. opatření příjmu pro dceru svědkyně [celé jméno svědkyně], tudíž bez ohledu na to, zda se to reálně podařilo, se jednalo o výdělečnou činnost. Konečně též platí, že byť činnost konkurenční vůči žalované byla vykonávána [právnická osoba] s.r.o., na žalobce dopadají důsledky ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce, jelikož byl nejen jejím společníkem, ale též jejím jednatelem. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 10. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4060/2007,„ o výkon výdělečné činnosti (…) se může jednat tehdy, jestliže se pracovník (zaměstnanec) ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli (výkon funkce jednatele je pojmově výdělečnou činností)“.

19. Soud tedy uzavřel, že žalobce skutečně vykonával výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti žalované coby jeho zaměstnavatele, a to bez souhlasu žalované. Při hodnocení, zda toto porušení povinnosti svou závažností naplnilo intenzitu zvlášť hrubého porušení, soud vzal v úvahu, že se nejednalo o činnost jednorázovou a nahodilou, nýbrž zjevně míněnou jako trvalou (žalobce si za tím účelem založil obchodní společnost bez jakéhokoli časového omezení, začal též budovat její reputaci prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí, loga atd.). Žalobce se ani nepokusil obstarat si ke své činnosti souhlas zaměstnavatele. Nadto, pokud byl skutečně přesvědčen, že taková činnost není v rozporu se zákazem vyplývajícím se zákoníku práce, a jeho jediným motivem bylo zaopatřit dceru svědkyně [celé jméno svědkyně], jak tvrdil, nic mu nebránilo o tom žalovanou alespoň informovat a tím předejít konfliktu. Žalobce zjevně požíval u žalované značné důvěry, která byla zjištěním jeho nedovolené výdělečné činnosti zcela pochopitelně zásadně narušena, a okamžité zrušení pracovního poměru považoval soud za reakci, která nebyla nepřiměřená závažnosti situace. Na okraj soud dodává, že zda se svědek [celé jméno svědka] žalobci pomstil, jak žalobce tvrdil, za to, že mu nedal zakázku, tím, že existenci [právnická osoba] s.r.o. oznámil žalované, nebylo podstatné. To, na co tento svědek žalovanou upozornil, tedy že žalobce má [právnická osoba] s.r.o., která vykonává činnost shodnou s předmětem činnosti žalované, byla bez ohledu na údajný motiv počínání svědka pravda.

20. Soud tedy shledal, že žalovaná měla zákonný důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru se žalobcem, a proto jeho žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud na základě ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má na náhradu nákladů řízení nárok žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení na straně žalované sestávají z odměny za zastupování v rozsahu devíti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, sepis vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a [datum] a účast při ústních jednáních soudu dne [datum], [datum], [datum], kdy trvalo déle než dvě hodiny – počítáno jako dva úkony, a [datum], poslední včetně sepisu závěrečného návrhu) po [částka] dle § 7, 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., devíti režijních paušálů po [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH (tj. [částka]) dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy [částka].

22. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl v souladu § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.