Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

16 C 315/2018

č. j. 16 C 315/2018-90

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-02 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2022:16.C.315.2018.1

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec pro: uplatnění předkupního práva <b>I. Žaloba, dle níž by bylo určeno, že majitelem bytu v [obec a číslo], [ulice a číslo], se stala žalobkyně a uhradit škodu vzniklou na základě prodeje bytu jinému, než oprávněnému uživateli, a provést zápis do katastru nemovitostí, kde jako vlastník bude vyznačena žalobkyně, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných částku ve výši 4 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by určilo žalobkyni vlastnické právo k bytu na adrese [adresa žalobkyně]. Dále aby žalovaní byli povinni nahradit škodu vzniklou prodejem bytu jiné osobě než žalobkyni a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při ústním jednání dne [datum], kdy jeho právní zástupce uvedl, že paní [celé jméno žalobkyně] není aktivně legitimována. Dále, že jí uvedený petit je neurčitý, nevykonatelný, není patrno, z jakých důvodů, čeho se vlastně domáhá, tudíž v souhrnu navrhuje zamítnout žalobu v celém rozsahu.

3. Žalobkyně a žalovaný byli k jednání řádně a včas předvoláni, nicméně k jednání konanému dne [datum] se žalobkyně nedostavila. Soud proto v podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, pouze s právním zástupcem žalovaných.

4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Z návrhu na omezení svéprávnosti podaný u zdejšího soudu dne 6. 12. 2018 pod sp. zn. 0 Nc 23110/2018 na č. l. 6 – 9 spisu, že žalobkyně nebyla omezena na svéprávnosti. Z kopie návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí na č. l. 12 spisu, že žalovaní podali návrh na vklad práva do katastru nemovitostí k předmětnému bytu. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky na č. l. 12 p. v. – 15 spisu, že žalovaní uzavřeli kupní smlouvu s Bytovým družstvem [ulice a číslo], na základě které se stali vlastníky předmětného bytu. Dále soud provedl důkaz spisem zdejšího soudu sp. zn. 27 C 78/2003, a to jeho podstatnou částí zejména rozsudkem tohoto soudu na č. l. 718 přílohového spisu, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 15 Co 91/2015-1061 a rozsudku Nejvyššího soudu České republiky na č. l. 798 spisu tohoto přílohového spisu 5. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 1011 OZ a následujících. Dle petitu se žalobkyně domáhala určení, že je majitelem bytu na adrese [adresa žalobkyně]. Dle soudu se tak domáhala určení vlastnického práva k uvedenému bytu. Nicméně žalobkyně v žalobě ani v dalším průběhu řízení nikterak netvrdila, a ani nedokládala, že by jí mělo vlastnické právo svědčit a proč tomu tak je. Žalobkyně pouze uvádí, že by jí mělo svědčit právo předkupní, a současně, že je jediným oprávněným uživatelem bytu. Vzhledem k formulaci petitu se soud zabýval pouze vlastnickým právem k uvedenému bytu. Soud po prostudování tvrzení žalobkyně a jí přiložených důkazů neshledal, že by žalobkyni svědčilo vlastnické právo. Nad to soud uvádí, že i kdyby žalobkyni svědčilo předkupní právo, neznamená to, že jí svědčí i právo vlastnické. Mezi vlastnické právo a předkupní právo nelze dávat rovnítko. Předkupní právo pouze opravňuje k možnosti nabýt vlastnické právo dříve než jiné osoby, avšak k jeho nabytí je třeba dalšího právního jednání.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 356 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.