Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

16 C 34/2022

č. j. 16 C 34/2022-92

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-08-01 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2023:16.C.34.2022.1

Citované zákony (6)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kubešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o vylučovací žalobě

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vyloučení nemovitostí z exekuce vedené pod spisovou značkou 167 EX 4792/2017 soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10, ve věci exekuce oprávněného: [země] – [stát. instituce] proti povinnému: [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal vyloučení nemovitostí z exekuce vedené pod spisovou značkou 167 EX 4792/2017 soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10. Vyloučenými nemovitostmi měl být: pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v části obce Žaltice, rodinný dům, pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp/če, zemědělská stavba, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. Žaltice, obec Mirkovice. Dále pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Zubčice. A dále pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, v části obce Dubičné, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Dubičné.

2. Žalobu odůvodnil zejména tím, že povinný v exekučním řízení: [celé jméno žalobce], [datum narození] zdědil v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne [datum] výše uvedené nemovitosti. Žalobce však měl za zůstavitelkou pohledávky ve výši 8 490 000 Kč s příslušenstvím a navrhl, aby byl z pozůstalosti odloučen veškerý majetek náležející do dědictví. Celá pozůstalost po zůstavitelce byla rozhodnutím pozůstalostního soudu odloučena. Pohledávky za zůstavitelkou žalobce uplatnil po jejím dědici (tj. povinném v exekučním řízení), kdy v rámci soudního řízení došlo k uzavření smíru, dle kterého se dědic zavázal uhradit žalobci pohledávky ve výši 6 529 811,78 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Vůči dědici zůstavitelky je vedeno exekuční řízení ve prospěch [země] – [stát. instituce], v rámci kterého byl postižen i majetek z odloučené pozůstalosti. Žalobce dovozuje, že má přednostní právo uspokojit své pohledávky z tohoto majetku z důvodu vydaného usnesení o odloučení pozůstalosti a rozhodnutí o schválení smíru mezi povinným a žalobcem.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Své námitky proti žalobě postavila na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, č.j. 20 Cdo 399/2022-208, který rozhodoval v exekuční věci žalované jakožto oprávněné proti povinnému [celé jméno žalobce] narozenému [datum] o návrhu povinného na zastavení exekuce v rozsahu odloučení pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [jméno] [příjmení]. Uvedené rozhodnutí se zabývalo otázkou trvání ochrany věřitele vyplývající z rozhodnutí o odloučení pozůstalosti, kdy dochází k závěru, že tato ochrana nemá trvat do nekonečna nýbrž zaniká skončením řízení o pozůstalosti. S ohledem na závěry Nejvyššího soudu žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou.

4. Soud provedl veškeré účastníky řízení předložené listinné důkazy založené ve spisu a dospěl ke skutkovým zjištěním, že Krajský soud v Českých Budějovicích shledal [celé jméno žalobce] narozeného [datum] již rozhodnutím ze dne [datum] vinným ze zločinu dotačního odvodu dl § 212 odst. 2 a odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že prostředky získané účelovou dotací použil na jiný než určený účel a takovým činem způsobil škodu velkého rozsahu. Odsouzenému byla uložena povinnost k náhradě škody České republice, zastoupené Ministerstvem zemědělství ČR v částce 42 277 571 Kč (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2015, č. j. 16 T 26/2013-7404). Rozhodnutí Krajského soudu nabylo právní moci dne [datum] poté, co bylo odvolání obžalovaného Vrchním soudem v Praze zamítnuto (prokázáno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, č. j. 4 To 90/2016).

5. Dne [datum] žalobce [celé jméno žalobce] [datum narození] přihlásil do pozůstalostního řízení po [jméno] [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne [datum] pohledávky z titulu smluv o půjčkách a zápůjčkách ve výši 8 490 000 Kč. Pozůstalostní soud prohlásil celou pozůstalost po zůstavitelce za odloučenou od jmění dědice [celé jméno žalobce] narozeného [datum] (prokázáno usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 6. 2019, č. j. 21 D 1357/2017-199). Jediným dědicem po zůstavitelce byl [celé jméno žalobce] [datum narození], který rozhodnutím o dědictví nabyl ke dni smrti zůstavitelky pozemky parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v části obce Žaltice, rodinný dům, pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp/če, zemědělská stavba, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. Žaltice, obec Mirkovice, dále pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Zubčice, a dále pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, v části obce Dubičné, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Dubičné (prokázáno usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 12. 2019, č. j. 21 D 1357/2017-233, v právní moci dne [datum] a [příjmení] vlastnictví [číslo]).

6. Žalobce spolu s dědicem následně uzavřeli smír, ve kterém se dědic po zůstavitelce zavázal zaplatit žalobci částku 6 529 811,78 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení, uvedený smír byl soudem schválen (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 1 2020, č. j. 27 C 183/2019-39).

7. Za dědicem mělo pohledávky Ministerstvo zemědělství, k jejichž vymožení byl vydán exekuční příkaz, který postihoval prodejem všechny výše uvedené nemovitosti (prokázáno Exekučním příkazem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 167 EX 4792/17-156, Exekučním příkazem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 167 EX 4792/17-155 a Exekučním příkazem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 167 EX 4792/17-154). Pověřeným exekutorem byl JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha 10 (prokázáno Opravou pověření soudního exekutora ze dne 1. 11. 2017, č. j. 15 EXE 6539/2017-51). Povinný [celé jméno žalobce] [datum narození] navrhl zastavení exekuce s odůvodněním, že pozůstalostní soud prohlásil celou pozůstalost za odloučenou od jmění dědice – povinného. Exekuce, která postihovala odloučenou pozůstalost byla nejprve zastavena (prokázáno Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 6. 2021, č. j. 15 EXE 6539/2017-161), poté byl návrh povinného na částečné zastavení exekuce v rozsahu odloučené pozůstalosti zamítnut (prokázáno Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]). Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné tím, že výroky pravomocných usnesení soudu v řízení o dědictví jsou závazné jen pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu jsou závazné pro soud a jiné orgány. Povinný v exekučním řízení není věcně legitimován k podání návrhu na zastavení exekuce, nýbrž je to věřitel zůstavitele, který se může domáhat vyloučení majetku v rozsahu odloučené pozůstalosti z exekuce. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, kdy Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. 20 Cdo 399/2022-208 dovolání povinného zamítl. K přípustnosti dovolání se vyjádřil tak, že dovolání bylo přípustné, neboť napadené usnesení závisí na posouzení právní otázky posouzení účinků usnesení o odloučení pozůstalosti, která dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu řešena. K ochraně věřitele zůstavitele dané rozhodnutím o odloučení pozůstalosti uvedl, že tato ochrana nemá trvat do nekonečna, a odloučení pozůstalosti se stává neúčinným k okamžiku ukončení pozůstalostního řízení.

8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

9. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako o.s.ř.), kdy právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

10. V projednávané věci se žalobce domáhal vyloučení výše uvedených nemovitostí z exekuce s tím, že právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí je jeho právo uspokojit své pohledávky z majetku, jež je součástí odloučené pozůstalosti.

11. Dle § 1709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) se věřitel, který osvědčí obavu z předlužení dědice, může předtím, než soud potvrdil nabytí dědictví, navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována jako oddělené jmění. Soud návrhu nevyhoví, je-li zřejmé, že k obavě není důvod. Dle odst. 2 návrh na odloučení pozůstalosti nebrání, aby soud nabytí dědictví potvrdil.

12. Dle § 1710 o. z. se z odloučené pozůstalosti uspokojí věřitel, který si odloučení vyžádal. Tento věřitel však ztrácí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetku, a to i v případě, že dědic neuplatnil výhradu soupisu.

13. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že i když soud rozhodl o odloučení pozůstalosti nebrání to tomu, aby vydal usnesení o nabytí dědictví. Věřitel, který navrhl odloučení, se může uspokojit jen z majetku patřícího do pozůstalosti, který byl rozhodnutím soudu odloučen. Věřitel se tak může domáhat uspokojení své pohledávky jen vůči dědici, který tento majetek nabyl z pozůstalosti jako své dědictví a který ho má spravovat jako oddělené jmění. S odloučením pozůstalosti nebo její části nejsou spojeny žádné věcněprávní účinky. Věřitel, na jehož návrh bylo rozhodnuto o odloučení pozůstalosti nebo její části, tak nemá takové právní postavení, jaké se jinak přiznává zástavnímu věřiteli nebo věřiteli, jemuž svědčí zadržovací právo. Odloučení pozůstalosti nebo její části se nezapisuje do veřejných nebo jiných seznamů, i kdyby se týkalo věci, která je v nich uvedena (srov. komentář k § 1710, Občanský zákoník IV. Dědické právo, 2. vydání, 2022, s. 556 - 559: L. [příjmení]).

14. V projednávané věci tak přestože bylo rozhodnuto pozůstalostním soudem o odloučení pozůstalosti, jedná se o rozhodnutí, které se vztahuje pouze na osobu dědice a na majetek, který je předmětem odloučení. Žalobce se tak může domáhat uspokojení své pohledávky pouze po osobě postižené odloučením pozůstalosti a jen z majetku, který byl součásti odloučení pozůstalosti. Nabytím právní moci rozhodnutí o nabytí dědictví dochází ke smísení dědictví s (ostatním) majetkem dědice a dědic může s nabytým dědictvím volně nakládat (srov. Dědické právo v praxi, Svoboda, J.; Klička, O., 2. vydání, 2023, s. 261 – 261). Usnesením o nabytí dědictví pak zaniká správa pozůstalosti (§ 188 písm. b) z. ř. s.), s právní mocí usnesení o potvrzení nabytí dědictví zaniká také závěra pozůstalosti (§ 188 písm. a) z.ř.s.) a všechna opatření, která byla přijata k zajištění pozůstalosti (srov. komentář k § 1709 Občanský zákoník: komentář svazek IV, [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno]). Lze tak dovozovat, že rovněž odloučení pozůstalosti zaniká uvedeným rozhodnutím (k této konkrétní otázce se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 4. 2022, č. j. 20 Cdo 399/2022-208).

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl, neboť rozhodnutím o dědictví, resp. nabytím právní moci usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 12. 2019, č. j. 21 D 1357/2017-233 dne 28. 12. 2019 se odloučení pozůstalosti stalo neúčinným a soud tak neshledal, že by žalobci svědčilo jakékoliv právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze 4 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]).

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.