16 C 36/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 1 547 649 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 784 985 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 784 985 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 762 664 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 10. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 109 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 13. 11. 2016 původně domáhal zaplacení částky 3 517 545 Kč představující ztrátu na výdělku za období od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016 (jak žalobce dotvrdil po poučení soudu dle §118a odst. 1 o.s.ř. – viz č.l. 120) se zákonným úrokem z prodlení.

2. Svůj návrh žalobce odůvodnil tak, že dne , datum, 6.2011 v době kolem 10.45 došlo mezi žalobcem a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, k dopravní nehodě. Důvodem nehody bylo pochybení , jméno FO, , kdy při předjíždění nejméně jednoho vozidla přehlédl motocykl , tovární značka, , RZ , SPZ, , jedoucí po silnici v opačném směru jízdy, který řídil žalobce, následkem čehož došlo ke střetu levé přední části vozidla , tovární značka, řízeného , jméno FO, s přední částí motocyklu , tovární značka, žalobce a jeho pádu. V důsledku tohoto střetu utrpěl žalobce těžké zranění – otevřenou zlomeninu dolní třetiny levé stehenní kosti, zlomeninu levé kosti loketní a vřetenní s komplikacemi, vykloubení levého ramenního kloubu, naprasknutí velkého hrbolu levé pažní kosti, zlomeninu levé lopatky a zhmoždění pravé plíce. V dané věci byl jako viník nehody označen , jméno FO, . Za tuto událost byl , jméno FO, trestně stíhán Okresním státním zastupitelstvím ve Žďáře nad Sázavou pod č. j. , Anonymizováno, , přičemž ve skutku byl spatřován trestný čin těžké ublížení na zdraví podle ust. § 147, odst. 1,2 trestního zákoníku. Řízení bylo skončeno podmíněným zastavením trestního stíhání , jméno FO, .

3. V době nehody měl , jméno FO, uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistnou smlouvou č. , hodnota, u žalované, jako pojistitele. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, byl jednoznačně určen viníkem nehody, žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti žalované jako pojistiteli. Žalovaná následně provedla šetření výše uvedené pojistné události a některé nároky vznesené žalobcem odmítla plnit zcela nebo je plnila pouze částečně.

4. Předmětem žaloby je nárok na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016. Jelikož žalobce dosahoval v době před nehodnou denního hrubého výdělku ve výši 4 659 Kč, vyčíslil ušlou mzdu za uvedené období na částku ve výši 3 517 545 Kč. Následně vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 330 336 Kč, a to z důvodu, že částka vyčíslená v žalobním petitu zahrnovala i částečný invalidní důchod obdržený žalobcem. Po odečtení částky částečného invalidního důchodu ve výši 9 176 Kč měsíčně, tedy celkem za 36 měsíců částky 330 336 Kč, žalobce vyčíslil náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016 ve výši 3 187 209 Kč. Žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 1 639 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení, neboť tuto částku žalovaná po podání žaloby žalobci uhradila. Předmětem řízení tak zůstala (po částečném zastavení řízení – č.l. 111 a 184) částka 1 547 649 Kč.

5. Žalobce po poučení soudu dle §118a odst. 1, 3 o.s.ř. (č.l. 121 a 140) doplnil svá tvrzení stran jeho skutečného výdělku po dobu žalovaného období tak, že v měsících říjen až prosinec 2013 nevykonával žalobce z důvodu svého špatného zdravotního stavu žádnou výdělečnou činnost, pobíral pouze částečný invalidní důchod ve výši 9 176 Kč měsíčně. V roce 2014 byl žalobce od 1. 1. 2014 do 8. 1. 2014 v domácím ošetřování po propuštění z nemocnice dne 31. 12. 2013. Od 9. 1. 2014 do 31. 12. 2014 pracoval žalobce na dohodu o provedení práce jako řidič , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , kde si za celou dobu roku 2014 vydělal částku 17 469 Kč, přičemž jako důvod nízkého výdělku uvedl časté zdravotní problémy po hospitalizaci poslední týden v prosinci r. 2013. Žalobce dále uvedl, že od 16. 1. 20124 z důvodu infekce byl žalobce neschopen práce až do 31. 1. 2014. V měsíci únoru nebyl práce schopen od 11.2. do 28.2.2014, v měsíci březnu podstoupil několik rehabilitací ve dnech 3.3., 5.3., 18.3. a 30.3.2014, kdy nebyl práce schopen, v dubnu 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 4.4. a 22.4.2014 a v těchto dnech nebyl práce schopen, v květnu 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 29.5. a 30.5.2014 a v těchto dnech nebyl práce schopen, v červnu 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 2.6., 6.6., 16.6. a v těchto dnech nebyl práce schopen. V červenci podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 7.7., 14.7., 21.7. a 25.7.2014 a v těchto dnech nebyl práce schopen, v srpnu 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 1.8., 5.8., 8.8., 11.8., 13.8., 18.8. a 25.8.2014 a v těchto dnech nebyl práce schopen, v září 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 3.9., 5.9., 8.9., 12.9., 22.9., 25.9., a 29.9.2014 a v těchto dnech nebyl práce schopen, v říjnu 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 6.10., 16.10., 21.10. a 23.10.22014 a v těchto dnech nebyl práce schopen, v listopadu 2014 podstoupil žalobce rehabilitaci dne 24.11.2014 a tento dne byl schopen práce, v prosinci 2014 podstoupil žalobce rehabilitace ve dnech 2.12., 4.12. a 9.12.2014 a v těchto dnech nebyl práce schopen. V roce 2014 pobíral žalobce částečný invalidní důchod ve výši 9 214 Kč měsíčně. V roce 2015 nebyl žalobce od 1. 1. 2015 do 19. 5. 2015 práce schopen, v tomto směru žalobce odkázal na vyjádření psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, z 19. 1. 2015. Žalobce dále uvedl, že v tomto období (pozn. soudu – blíže nespecifikovaném) podstoupil ortopedickou operaci – rekonstrukci manžely levého ramene a plastiku v oblasti levého kolene, a dále uvedl, že byl práce neschopen do 31. 5. 2015. Od června 2015 pracoval žalobce na dohodu o provedení práce jako řidič , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . V červnu vydělal žalobce částku 6 890 Kč, v červenci 7 450 Kč, v srpnu 4 650 Kč, v září 6 520 Kč, v říjnu 8 760 Kč, v listopadu 7 890 Kč a v prosinci 7 410 Kč. V roce 2015 pobíral žalobce částečný invalidní důchod ve výši 9 384 Kč měsíčně. V roce 2016 pracoval žalobce na dohodu o provedení práce jako řidič taxislužby u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . V lednu vydělal žalobce částku 9 850 Kč, v únoru 8 350 Kč, v březnu 7 860 Kč, v dubnu 6 580 Kč, v květnu 8 560, v červnu 7 890 Kč, červenci 7 650 Kč, srpnu 4 580 Kč a v září 7 520 Kč. V roce 2016 pobíral žalobce částečný invalidní důchod ve výši 9 424 Kč měsíčně.

6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neuznala. Za nesporné označila, že dne , datum, 6. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které byl zraněn žalobce. Dopravní nehodu zavinil řidič vozidla tov. zn. , tovární značka, , RZ: , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, a z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalovaná učinila také nesporným, že žalobce nebyl schopen v období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013 soustavně vykonávat žádnou pracovní činnost. Co se týče roku 2014, k němu namítala, že žalobce neprokázal, že by byl práce neschopen od propuštění z nemocnice dne 31. 12. 2013 do 8. 1. 2014, když pouze tvrdí, že byl v domácím ošetřování. Dále žalobce neprokázal, že byl z důvodu infekce neschopen práce od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014, ani že byl práce neschopen od 11. 2. do 28. 2. 2014, jedná se pouze o tvrzení žalobce. Co se týče rehabilitací absolvovaných žalobcem v r. 2014, k těmto namítla, že absolvování rehabilitací nijak nebránilo žalobci v tom, aby byl schopen v těchto dnech, kdy rehabilitaci absolvoval, výkon práce na 50 % úvazek s poukazem na to, že rehabilitace netrvá celý pracovní den a zaměstnanec má nárok na návštěvu lékaře, tedy i rehabilitace v rámci pracovní doby. Absolvování rehabilitace tedy nemůže být sama o sobě důvodem pracovní neschopnosti žalobce. Co se týče r. 2015, kdy žalobce tvrdí, že byl práce neschopen od ledna do 31. 5. 2015, k tomuto žalovaná namítla, že není žádným z důkazů prokázáno, že žalobce v období ledna 2015 prodělal operaci ramene a kolene, neboť se v lékařských zprávách pouze uvádí informace, že operace je plánována, tedy nikoli, že byla provedena. Žalovaná v tomto směru tedy namítala, že není prokázáno, zda a kdy operace proběhla. Co se týče tvrzení žalobce, že dle psychiatra byl žalobce práce neschopen od ledna 2015 z psychických důvodů, k tomuto poukázala na to, že první zmínka o psychických potížích žalobce je až v posudku o invaliditě OSSZ z 5. 10. 2017, kdy v posudku je uvedeno, že anxiosně depresivní neurosa komplikuje zdravotní stav, ale nepromítá se do invalidity, nemůže být tedy dle žalované sama o sobě důvodem pracovní neschopnosti. Poukázala také na to, že žalobce se dle vyjádření psychiatra začal léčit až v říjnu 2014, tedy více než 3 roky po úrazu. Žalovaná poukázala na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a na posudek o invaliditě z 18. 10. 2013, 18. 9. 2014 a 5. 10. 2017, kdy všechny tyto posudky dospěly k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobce byla stanovena ve výši 50 %.

7. Žalovaná po podání žaloby uspokojila část žalobního nároku, a to ve výši 1 639 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení, přičemž odkázala se na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 C 212/2013 mezi žalobcem a žalovanou, jehož předmětem byla mimo jiné i náhrada na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od ledna 2013 do konce září 2013. Toto řízení již bylo pravomocně skončeno. V řízení bylo zkoumáno, zda a v jakém rozsahu je skutečně omezena pracovní schopnost žalobce a zda mu vznikla ztráta na výdělku. Soud však rozhodoval pouze o nároku za období do září 2013, k dalšímu období se tedy nevyjadřoval. Vzhledem k tomu, že žalobce není plně invalidní, ale jeho omezení pracovní schopnosti je pouze částečné, je nutno zohlednit dle stávající judikatury tzv. pravděpodobný výdělek po úrazu, neboť se předpokládá zapojení částečně invalidní osoby do pracovního procesu. Toto žalobce zcela pomíjí a neodečítá žádný pravděpodobný výdělek po úrazu, a to ani minimální mzdu. U částečně invalidní osoby se předpokládá zapojení do pracovního procesu, neboť není naplněna podmínka invalidity plné.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

9. Mezi stranami bylo nesporné, že dne , datum, 6. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které byl zraněn žalobce, dopravní nehodu zavinil řidič vozidla , tovární značka, , registrační značka , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, . Z pojištění provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Nesporná byla výše denního hrubého výdělku žalobce před dopravní nehodou ve výši 4 659 Kč, tj. 582,375 Kč za hodinu, a nesporný byl měsíční hrubý výdělek žalobce před nehodou, který činil částku 101 287 Kč. Žalovaná rovněž učinila nesporným, že žalobce nebyl schopen v období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013 soustavně vykonávat žádnou pracovní činnost. Žalovanou nebylo zpochybňováno, že žalobce v průběhu žalovaného období pracoval jako , Anonymizováno, .

10. Mezi stranami bylo sporné, zdali v žalovaném období od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016 byl zcela či částečně - ve výši 50 % neschopen práce, dále zdali žalobce jako , Anonymizováno, pracoval na celou polovinu pracovní doby, tedy 4 hod. denně (nebo méně, jak tvrdila žalovaná) a dále, jaká pracovní pozice odpovídá žalobcovým schopnostem, kvalifikaci, zdravotnímu stavu a předpokladům v žalovaném období tak, aby byl plně využit jeho pracovní potenciál a aby byl pro účely výpočtu náhrady na ztrátě na výdělku zohledněn správný předpokládaný výdělek žalobce.

11. V řízení bylo provedeno dokazování listinami včetně znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne 11. prosince 2022, zpracovaného soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, pro účely řízení vedeného mezi týmiž účastníky před zdejším soudem pod sp. zn. 29 C 212/2013, který zahrnuje celé žalované období, resp. období od roku 2013 až do zpracování znaleckého posudku, a doplňujícího znaleckého posudku ke znaleckému posudku č. , Anonymizováno, ze dne 11. prosince 2022 č. položky , Anonymizováno, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 27. ledna 2023, který se vztahuje výlučně k období roku 2013. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, soud zjistil, že původní profesi manažera ve společnosti , právnická osoba, by byl žalobce schopen vykonávat na poloviční pracovní úvazek. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl jediným jednatelem a manažerem ve společnosti , právnická osoba, , odůvodnil znalec svůj závěr tak, že manažerskou agendu by bylo jistě možné rozdělit ve spolupráci s dalším manažerem/jednatelem, některé činnosti vykonávat distančně či nepravidelně v individuálně stanovené pracovní době, např. v obdobích, kdy by se žalobce cítil po zdravotní a psychické stránce lépe. Vnitřní prostory společnosti by také bylo možné přizpůsobit pohybovému omezení žalobce. Omezeny by byly pouze některé náročnější činnosti, např. návštěvy významných klientů, pokud by měli sídlo ve větší dojezdové vzdálenosti. Z hlediska konkrétních omezení pracovní schopnosti žalobce pro postižení levé dolní končetiny nejsou pro žalobce vhodné takové činnosti, jejichž dlouhodobou a nezbytnou součástí jsou delší vynucené polohy – stoj, sed, práce ve dřepu či v kleku, delší chůze nebo chůze v nerovném terénu, práce ve výškách, výstupy po žebříku. Dále nejsou vhodné práce v polohách s pažemi nad úrovní ramen, jemné mechanické práce vyžadují jemnou motoriku a koordinaci jemných pohybů rukou a prstů obou horních končetin. Žalobce není schopen přenášet těžší břemen nad 10 kg. Pro psychický stav, jehož poškození je dokumentováno od roku 2015, je vhodné zaměstnání bez častých a výrazných stresových podnětů a bez zvýšených nároků na kognitivní a intelektové funkce, s možností přizpůsobení pracovního tempa aktuálním psychickým možnostem žalobce. Znalec uvedl, že souhlasí se závěry posudku OSSZ, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %. Ve zbylé míře pracovní kapacity je schopen vykonávat jednodušší/nenáročné administrativní činnosti, případně i s využitím práce na počítači, pokud by měl možnost měnit polohy těla tak, aby určité části těla nepřetěžoval a aby si mohl zvolit pracovní tempo. Mohl by vykonávat práci laboranta, práci ve středním a nižším managementu firem, práci v oblasti dozorové, poradenské a školící činnosti (např. bezpečnostní poradce pro ADR, technik BOZP, technický pracovník v oblasti kontroly kvality a jakosti výrobků, apod.). Znalec uvedl, že žalobce je zdravotně způsobilý vykonávat povolání řidiče taxislužby s podmínkou poloviny pracovního úvazku. Pro rok 2013 znalec korigoval své závěry doplňkem posudku tak, že v první polovině roku 2013 by žalobce mohl vykonávat práce v rozsahu 2-3 hodiny denně distančně z místa bydliště. Ve druhé polovině roku 2013 by žalobce soustavnou výdělečnou činnost nebyl schopen vykonávat vůbec. Soud prováděl k důkazům originál listiny znaleckého posudku vč. doplňku založený ve spisu sp. zn. 29 C 212/2013. (č.l. 177 an.)

12. Z propouštěcí zprávy z hospitalizace žalobce ve dnech 16. 8. 2011 až 6. 10. 2011 (č.l. 6) bylo zjištěno, že žalobce v době hospitalizace rehabilitoval, rehabilitace byla doporučena i po propuštění.

13. Z posudku o invaliditě žalobce OSSZ , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne 18. 10. 2013 (č.l. 149) plyne, že zdravotní stav a pracovní schopnosti žalobce byly ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb., posouzen ke dni 18. 10. 2013 z důvodu utrpěného polytraumatu utrpěného při motohavárii. Zmíněna je anxiosně depresivní neurosa, která komplikuje zdravotní stav. Uznána byla invalidita II. stupně a míra poklesu pracovní schopnosti o 50 %. V posudku je uvedeno, že další operace se plánují.

14. Z posudku o invaliditě žalobce OSSZ , adresa, zn. , Anonymizováno, ze dne 18. 9. 2014 (č.l. 149) plyne, že zdravotní stav a pracovní schopnosti žalobce byly ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb., posouzen ke dni 18. 9. 2014 z důvodu utrpěného polytraumatu utrpěného při motohavárii. Zmíněna je anxiosně depresivní neurosa, která komplikuje zdravotní stav. Závěr posudku je, že trvá invalidita II. stupně a míra poklesu pracovní schopnosti o 50 %. V posudku je uvedena poslední operace dne 21. 10. 2013, a dále, že hybnost komplikuje obesitas magna (pozn. soudu – těžká obezita).

15. Z posudku o invaliditě žalobce OSSZ , adresa, zn. , Anonymizováno, (č.l. 164) plyne, že zdravotní stav a pracovní schopnosti žalobce byly ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb., posouzen ke dni 5. 10. 2017 z důvodu utrpěného polytraumatu utrpěného při motohavárii. Zmíněna je anxiosně depresivní neurosa, která komplikuje zdravotní stav. V posudku je uvedena poslední operace dne 21. 10. 2013, a dále, že hybnost komplikuje obesitas magna, v r. 2015 anxiosní a vegetativní potíže, zhoršeny záchvaty dušnosti neurotického charakteru, úzkosti, stav na omdlení, chronická anxiosně depresivní neurosa při somatickém postižení. Závěr posudku je, že invalidita II. stupně trvá a míra poklesu pracovní schopnosti o 50 %.

16. Z výpisu osobního účtu žalobce ohledně péče vykázané zdravotnickými zařízeními za období od 27. 12. 2013 do 9. 12. 2014 (č.l. 153) bylo zjištěno, že dne 31. 12. 2013 proběhlo odstranění osteosyntetického materiálu (pozn. soudu – odstranění kovů), vyšetření anesteziologem, anestezie, dne 2. 1. 2014 a 4. 1. 2014 zkoumání krve (lékařská mikrobiologie), dne 4. 1. 2014 cílené vyšetření chirurgem, dne 9. 1. 2014 kontrolní vyšetření ortopedem, rovněž ve dnech 16. 1. 2014 a 30. 1. 2014. Dne 15. 1. 2014 je provedeno vyšetření označené jako průkaz bakteriálního toxinu a zkoumání krve (lékařská mikrobiologie). Další kontrolní vyšetření ortopedem proběhlo až 4. 4. 2014.

17. Z potvrzení o ztrátě na výdělku na č.l. 12 plyne, že průměrná denní hrubá mzda žalobce před nehodou činila částku 4 659 Kč a měsíční hrubá mzda činila částku 101 287 Kč.

18. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 11. 2013 (č.l. 10) bylo zjištěno, že invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně se od 19. 9. 2013 zvyšuje na částku 9 176 Kč měsíčně. (pozn. soudu – v žalovaném období od 1. 10. 2013 tedy v r. 2013 3 měsíce, tj. celkem 27 528 Kč).

19. Z opisu příjmů za 3 roky vydaného OSSZ , adresa, (č.l. 150) bylo zjištěno, že žalobce v r. 2014 pobíral částku 9 214 Kč měsíčně, tj. celkem 110 568 Kč za r. 2014, v roce 2015 pobíral částku 9 384 Kč měsíčně, tj. celkem 112 608 Kč za r. 2015, v roce 2016 pobíral částku 9 424 Kč měsíčně, tj. v žalovaném období do 30. 9. 2016 celkem 84 816 Kč.

20. Z oznámení ČSSZ z 16. 12. 2014 (č.l. 142) bylo zjištěno, že invalidní důchod II. stupně se od lednové splátky 2015 mění na částku 9 384 Kč.

21. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. února 2024, č. j. 29 C 212/2013-635 (č.l. 59) plyne, že pro předchozí žalované období 2/2013 až 9/2013 ohledně ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dospěl soud prvního stupně k závěru, že: „zde nárok ve výši vyčíslené žalobou existuje, neboť žalobce v důsledku svého úrazu již následně nemohl vykonávat funkci manažera, kterou vykonával dle pracovní smlouvy ze dne 30.6.1999 ve znění dodatku ze dne 30.8.2008, ale došlo u něj k rozvázání pracovního poměru a uzavření nového za mzdu ve výši 5.000,- Kč měsíčně. Od shora uvedené částky 847.938,- Kč je však třeba odečíst částku 62.046,- Kč, což je vyplacený invalidní důchod v částce 6.894,- Kč měsíčně x 9 měsíců. Přitom výše důchodu byla prokázána rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení, a tuto částku uvádí i žalovaná ve svém dopisu ze dne 28.5.2013. Po odečtu této částky od 847.938,- Kč, což by byla jinak dosahovaná mzda, jde o částku 785.892,- Kč, kterou žalobce požadoval. Nicméně v řízení bylo prokázáno, a to pracovní smlouvou ze dne 31.1.2013, že žalobce uzavřel se společností , právnická osoba, novou pracovní smlouvu se mzdou ve výši 5.000,- Kč měsíčně a v období od ledna 2013 do března 2013 si vydělal, jak vyplývá ze mzdového litu částku 15.017,- Kč. Tuto částku je pak též nutné odečíst od nároku žalobce 785.892,- Kč, resp. částku 15.017,- Kč zamítnout… Je přitom zřejmé, že s ohledem na lékařské zprávy a znalecké posudky je zřejmé, že tuto činnost (poznámka soudu: manažerskou činnost) nemohl žalobce nadále vykonávat. Jeví se proto jako logické, že uzavřel novou pracovní smlouvu, jejímž předmětem bylo poradenství, které mohl provádět z domova. V případě znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pak tento znalec v posudku uvedl, že žalobce nebyl schopen žádné pracovní činnosti. Při svém výslechu však připustil, že by žalobce byl schopen nějaké práce z domova či na počítači. Zároveň však uvedl, že by nemohl vykonávat práce, kdy by bylo třeba soustředěnosti a koncentrace. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že žalobce před nehodou vykonával funkci manažera společnosti, která sebou rozhodně přináší řadu stresových situací, a situací, kdy je třeba jak soustředění. Navíc tato práce dle názoru soudu přináší nutnost být v zaměstnání fyzicky téměř denně. Práce z domova, navíc v rozsahu 2-3 hodin, nemůže plně nahradit výkon funkce manažera ve společnosti, která měla v roce 2013 desítky zaměstnanců. Pokud jde o posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, pak tento posudek je do určité míry rozporný. Na jednu stranu znalec uvádí, že by žalobce byl schopen práce na počítači, v jiné části posudku však uveden, že s ohledem na postižení levé horní končetiny, není schopen práce, kde je třeba jemná motorika, např. práce na počítači. Navíc znalec předpokládá, že by mohlo dojít k úpravě prostor společnosti, aby žalobce mohl svoji práci vykonávat. Zde je však třeba podotknout, že není zřejmé, zda-li by taková úprava pracovního prostředí vůbec byla možná, když to nebyl jen žalobce, kdo rozhodoval o vedení společnosti. Též jeho vývody o tom, co funkce manažera obnáší byly vyvráceny výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která jednoznačně uvedla, že žalobce vlastně od úrazu se na vedení firmy nepodílel a do zaměstnání nedocházel.“22. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. září 2024, č.j. 30 Co 185/2024 (č.l. 63) plyne, že průměrný denní výdělek žalobce bez dovolené před dopravní nehodou byl soudem zjištěn ve výši 4 659 Kč, to je 582,375 Kč za hodinu. Dále z uvedeného rozsudku plyne, že: „soud prvního stupně v zásadě nepochybil, pokud nároku žalobce o zaplacení ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu do 30. 9. 2013 vyhověl. Odvolání žalované se týkalo pouze nároku na náhradu ztrátu na výdělku, a to v rozsahu 159.078 Kč s příslušenstvím z této částky a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 0,45 % z částky 611.797 Kč. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný nemohl v první polovině roku 2013 vykonávat práci manažera alespoň v rozsahu 2,5 hodin denně.“23. Ze zápisu z jednání valné hromady společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, listopadu 2014 na č.l. 66 plyne, že žalobce se dne , datum, 11. 2014 osobně účastnil jednání valné hromady společnosti , právnická osoba, konané v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce byl na valné hromadě odvolán z funkce jednatele pro porušení povinnosti při výkonu funkce. Návrh na vyloučení žalobce jako společníka ze společnosti , právnická osoba, přijat nebyl. Ze sdělení žalované o úhradě ze dne 25. 11. 2024 na č.l. 70 plyne, že žalovaná sdělila právní zástupkyni žalobce, že na uplatněném nároku žalobce vyplatila na pojistnou událost částku 6 759 389 Kč, z toho na náhradu za ztrátu na výdělku částku 4 516 331 Kč a na úroku z prodlení do 29. 11. 2024 částku 2 243 058 Kč. Z rozčlenění platby dle jednotlivých žalob plyne, že na žalované období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2019 byla vyplacena částka 1 459 374 Kč. Z torza notářského zápisu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze dne , datum, 12.2014 na č.l. 75 plyne, že žalobce se aktivně účastnil jednání valné hromady dne , datum, 12. 2024.

24. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, z 8. 1. 2015 (č.l. 143) bylo zjištěno, že příjem žalobce na základě dohody o provedení práce od 9. 1. 2014 do 31. 12. 2014 činil 17 469 Kč.

25. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, z 22. 1. 2020 (č.l. 146) bylo zjištěno, že příjem žalobce v roce 2015 červen 6 890 Kč, červenec 7 450 Kč, srpen 4 650 Kč, září 6 520 Kč, říjen 8 760 Kč, listopad 7 890 Kč, prosinec 7 410 Kč.

26. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, z 22. 1. 2020 (č.l. 145) bylo zjištěno, že příjem žalobce v roce 2016 činil – leden 9 850 Kč, únor 8 350 Kč, březen 7 860 Kč, duben 6 580 Kč, květen 8 560 Kč, červen 7 890 Kč, červenec 7 650 Kč, srpen 4 580 Kč, září 7 520 Kč, říjen 9 760 Kč, listopad 7 450 Kč, prosinec 8 150 Kč.

27. Z denního záznamu , tituly před jménem, , jméno FO, , ortopedie ze dne 15. 1. 2015 se podává, že je plánovaná rekonstrukce manžety lev. ramene a mosaik. plastika.

28. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, – praktické lékařky z 20. 1. 2015 (č.l. 144) bylo zjištěno, že pacient je v péči psychiatra a psychologa, je plánovaná další operace poraněného kolena a ramena.

29. Z listiny - psychiatrického vyšetření , tituly před jménem, , jméno FO, z 19. 1. 2015 (č.l. 148) bylo zjištěno, že žalobce byl vyšetřen poprvé v říjnu 2014, že má potíže se spánkem, vše mu připadá zbytečné, má kolísavé nálady, ztratil chuť a čich, zapomíná. Lékař diagnostikoval depresi smíšeného charakteru, afektivní labilitu, hypersenzitivní osobnost, dlouhodobě dekompenzovanou somatickým stavem s fobickými projevy, prognóza velmi nejistá, dg. depresivní sy středně těžký, pseudoneurathenický sy.

30. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ve věci 29 C 212/2013 ze dne 9. 6. 2021 (č.l. 173) plyne, že vyslýchaný svědek , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu vypověděl, že u žalobce prováděl zákrok, kdy vydával osteosyntetický materiál a následně se pak léčil pooperační zánět, zánět se léčil antibiotiky a čištění rány. Po tomto zákroku a léčbě zánětu žalobce určitě nemohl moc chodit, dle názoru svědka vyžadoval stav pracovní neschopnost. Poslední zpráva byla dle svědka z r. 2015, měsíc si nevybavil.

31. Ze statistických údajů – počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví na č.l. 169 až 172, se podává výše průměrné mzdy pro jednotlivé obory pracovní činnosti, tzv. mediány mezd jsou pro vybrané pracovní činnosti, přičemž za 1. až 4. čtvrtletí r. 2013 činila průměrná hrubá měsíční mzda (medián) 25 128 Kč, za 1. až 4. čtvrtletí r. 2014 činila průměrná hrubá měsíční mzda 25 686 Kč, za 1. až 4. čtvrtletí r. 2015 činila průměrná hrubá měsíční mzda 26 467 Kč, za 1. až 4. čtvrtletí r. 2016 činila průměrná hrubá měsíční mzda 27 589 Kč.

32. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Soud zamítl důkazní návrh na zadání revizního znaleckého posudku pro nadbytečnost, když podle názoru soudu lze vycházet ze zjištění znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, zpracovaného pro účely předchozího řízení mezi účastníky, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 C 212/2013, na jehož závěry se oba účastníci opakovaně odvolávali a vystavěli na něm svoji argumentaci. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, byl zpracován v roce 2022, zahrnuje období od roku 2013 až do zpracování znaleckého posudku v r. 2022, tedy zahrnuje celé žalované období. Stejně jako považoval v řízení 29 C 212/2013 soud prvního stupně i odvolací soud, i v tomto řízení považuje soud zadávání revizního znaleckého posudku za nadbytečné a nehospodárné.

33. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

34. Dne , datum, 6. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které byl žalobce zraněn, dopravní nehodu zavinil řidič vozidla , tovární značka, , registrační značka , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, . Z pojištění provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Po celé žalované období od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016 byl žalobce schopen pracovat pouze na 50 %, a to vyjma období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013, kdy nebyl práce schopen vůbec, stejně tak jako nebyl schopen práce v období od 1. 1. 2014 do 8. 1. 2014 (tj. 5 pracovních dnů), a od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014 (tj. 12 pracovních dnů), tj. celkem v lednu r. 2014 nebyl práce schopen 17 pracovních dnů, 5 pracovních dnů byl schopen práce z 50 %. Žalobce byl uznán invalidním ve II. stupni. Invalidní důchod II. stupně žalobce pro žalované období od 1. 10. 2013 do 30. 6. 2016 činil: v r. 2013 (za 3 měsíce, tj. od října do prosince – 3 x 9 176 Kč) celkem částku 27 528 Kč, v r. 2014 celkem částku 110 568 Kč (12 x 9 214 Kč), v roce 2015 celkem 112 608 Kč za r. 2015 (12 x 9 384 Kč), v roce 2016, tj. v žalovaném období do 30. 9. 2016 celkem 84 816 Kč (9 x 9 424 Kč měsíčně). Celkem tedy invalidní důchod žalobce v žalovaném období činil 335 520 Kč. Denní hrubý výdělek žalobce před dopravní nehodou činil částku 4 659 Kč, to je 582,375 Kč za hodinu, měsíční hrubý výdělek žalobce před nehodou činil částku 101 287 Kč, ze které žalovaná vycházela při svých výpočtech pro celé žalované období, což nebylo stranou žalující rozporováno. Žalobce v průběhu žalovaného období pracoval jako , Anonymizováno, , jeho pracovní potenciál byl (jak plyne z listiny znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , ale též dřívějších pracovních zkušeností žalobce z vrcholového managementu a jeho středoškolského vzdělání) vyšší, mohl vykonávat kvalifikovanější zaměstnání a dosáhnout 50 % výdělku odpovídajícího pracovním činnostem, jak je vymezil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , tj. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %, a to vyjma období od 1. 10. 2013 do 8. 1. 2014 a od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014, kdy žalobce nebyl schopen práce ani z části. Ve zbylé míře pracovní kapacity byl žalobce schopen vykonávat jednodušší/nenáročné administrativní činnosti, případně i s využitím práce na počítači, pokud by měl možnost měnit polohy těla tak, aby určité části těla nepřetěžoval a aby si mohl zvolit pracovní tempo. Mohl by vykonávat práci laboranta, práci ve středním a nižším managementu firem, práci v oblasti dozorové, poradenské a školící činnosti (např. bezpečnostní poradce pro ADR, technik BOZP, technický pracovník v oblasti kontroly kvality a jakosti výrobků, apod.). Při zaměstnání odpovídajících uvedenému vymezení je dosahováno průměrných mezd.

35. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

36. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni , datum, 6.2011, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

37. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

38. Podle § 3079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

39. Podle § 445 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni , datum, 6. 2011 (dále jen „obč. z.“) ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

40. Podle § 447 obč. z. náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu. Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.

41. Podle § 352 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen „ZP“) průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

42. Podle § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobímpředchozí kalendářní čtvrtletí.

43. Podle § 354 odst. 2 průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

44. Podle § 356 odst. 1 ZP průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

45. Dle konstantní judikatury může být příčinou škody pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). V projednávané věci soud shledal za prokázané, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobce a příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a snížením pracovní schopnosti žalobce o 50 %, jakož i nemožností pracovat na původní pracovní pozici jednatele společnosti je dána.

46. Dle rozsudku Nejvyššího soudu Cdo 1564/2009 lze z vyššího než skutečně dosaženého výdělku po pracovním úraze vycházet mj. v případě, jestliže částečně invalidní zaměstnanec z vlastního rozhodnutí plně nevyužívá svůj zachovaný pracovní potenciál (není zaměstnán nebo pracuje na zkrácený pracovní úvazek, aniž by to bylo výslovně stanoveno lékařským posudkem), a tudíž je nutno vycházet z předpokládaného výdělku v zaměstnání, v němž by byly výdělečné schopnosti postiženého zaměstnance plně využity. V takovém případě je nutno zjistit předpokládaný výdělek v zaměstnání, v němž by byly výdělečné schopnosti postiženého zaměstnance plně využity, neboť k tíži zaměstnavatele odpovědného za odškodňování ztráty na výdělku nemůže jít nedosahování výdělku v důsledku vlastního rozhodnutí zaměstnance o rozsahu zaměstnání, v němž není plně využit jeho zbývající pracovní potenciál. Závěry rozsudku Nejvyššího soudu Cdo 1564/2009 jsou plně aplikovatelné na náhradu na ztrátě na výdělku podle občanského zákoníku, pakliže primárně dopadají na situaci posuzovanou podle zákoníku práce, který zaměstnancům poskytuje vyšší míru právní ochrany. Pokud opomenutý výdělek nemůže jít k tíži zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, nemůže jít k tíži ani žalované pojišťovny z titulu zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

47. Soud má tedy po provedeném dokazování za to, že žalobce nebyl v období od 1. 10. 2013 do 8. 1. 2014 a od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014 schopen práce ani z části. Ve zbývající části žalovaného období od 9. 1. 2014 do 15. 1. 2014 a od 1. 2. 2014 do 30. 6. 2016 žalobce byl schopen při řádném využití svého pracovního potenciálu v rozsahu 50 % dosahovat poloviny mediánu mezd odpovídajících, běžných pracovních profesí, které by byl schopen vykonávat při svých zdravotních omezeních., Anonymizováno, Medián mezd je statistická hodnota představující prostřední hodnotu ve skupině mezd seřazených od nejnižší po nejvyšší. Medián mezd není na rozdíl od průměrné mzdy zkreslen extrémně nízkými či extrémně vysokými mzdami a lépe odráží „typickou mzdu“.]

48. Soud při svém rozhodování zohlednil závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a rovněž postupoval v souladu s rozhodnutími v obdobných případech týkajících se stejných účastníků, kdy žalobce žaloval v rámci několika soudních řízení po sobě navazující časové úseky, a to s rozsudky v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 210/2019 (pravomocný rozsudek) a sp. zn. 30 C 80/2022, veden zásadou předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

49. Soud tedy vzal za své pro účely výpočtu výdělku, kterého byl žalobce schopen dosahovat za žalované období (opomenutého výdělku, jelikož žalobce od dřívějšího výdělku neodečetl žádný výdělek, ani ten, který vydělal jako , Anonymizováno, ) mediány všeobecné, jak plynou z informací Českého statistického úřadu a jak jsou uvedeny v bodu 31. tohoto rozsudku, shodně jako pravomocný rozsudek v řízení sp. zn. 28 C 210/2019, když tyto údaje nejlépe odráží běžnou, typickou mzdu průměrného pracovníka, které by měl být žalobce z 50 % schopen dosáhnout (k tomu srov. níže).

50. Co se týče výdělku žalobce na pozici , Anonymizováno, , soud I. stupně má shodně s žalovanou za to, že pracovní potenciál žalobce, byť v rozsahu 50 % / poloviční pracovní doby, představuje schopnost žalobce vykonávat kvalifikovanější zaměstnání, než , Anonymizováno, . Výkonem zaměstnání , Anonymizováno, s žalobcem uváděnými příjmy žalobce zcela nevyužívá svůj stávající pracovní potenciál ve vztahu k žalovanému období.

51. Co se týče roku 2013, resp. žalovaného období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013, v tomto směru bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce nebyl schopen soustavně vykonávat žádnou pracovní činnost, tedy byl jeho pracovní potenciál 0 % a náleží mu proto náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě v plné výši za tohoto období.

52. Pokud jde o rok 2014, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce byl práce neschopen toliko 1) od 1. 1. 2014 do 8. 1. 2014, tj. 5 pracovních dnů, a to z důvodu rekonvalescence po prodělané operaci dne 31. 12. 2013, kdy byl žalobci odstraněn osteosyntentický materiál, tedy kov, a propuštěn do domácího ošetřování. K tomuto soud poukazuje nejen na výpis osobního účtu (č.l. 153) prokazující výkony zdravotnického zařízení – odstranění osteosyntetického materiálu, anestezie, ale zároveň prokazuje i kontrolní vyšetření ortopedem dne 9. 1. 2014. 2) Soud dále má za prokázané, že žalobce nebyl práce schopen od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014, tj. 12 pracovních dnů, a to z důvodu pooperačního zánětu. K tomuto soud poukazuje nejen na údaje vyplývající z osobního účtu, z nichž je prokázáno, že dne 15. 1. 2014 bylo u žalobce provedeno vyšetření označené jako průkaz bakteriálního toxinu a zkoumání krve (lékařská mikrobiologie), a dále, že žalobce dne 16. 1. 2014 a 30. 1. 2014 absolvoval kontrolní vyšetření ortopedem. K vyšetření označeném jako průkaz bakteriálního toxinu soud uvádí, že je mu známo z úřední činnosti, že toto vyšetření pomáhá potvrdit příčinu onemocnění (zánětu) způsobeného bakteriálními toxiny. Soud rovněž vycházel z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 173), že žalobce léčil s pooperačním zánětem, tento zánět byl léčen antibiotiky a čištěním rány, přičemž , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž uvedl, že po zákroku (pozn. soudu – 31. 12. 2013) a léčbě zánětu nemohl žalobce moc chodit a že tento stav vyžadoval pracovní neschopnost. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že po prodělané operaci žalobce nebyl schopen práce od 1. 1. 2014 do 8. 1. 2014, a dále z důvodu pooperačního zánětu a jeho léčby nebyl schopen práce od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014, tj. celkem 17 pracovních dní. Ve zbytku roku 2014 žalobce dle názoru soudu po provedeném dokazování byl schopen práce, a to v rozsahu 50 %.

53. Pokud jde o tvrzení žalobce, že nebyl schopen práce od 11. 2. 2014 do 28. 2. 2014, soud v tomto směru poukazuje na to, že žalobce v koncentrační lhůtě toto neurčité tvrzení náležitě a řádně nespecifikoval, tedy ani neuvedl, z jakého důvodu měl být i v tomto období práce neschopen, ani neoznačil žádný důkaz, jenž by měl tuto pracovní neschopnost žalobce prokazovat. K tomuto soud uvádí, že žalobce je povinen primárně unést břemeno tvrzení, které v tomto období absentovalo, teprve poté může být řešeno břemeno důkazní. K tomuto období od 11. 2. 2014 do 28. 2. 2014 soud nad rámec výše uvedeného konstatuje, že z provedeného důkazu – výpisem osobního účtu (č.l. 153) bylo prokázáno, že žalobce v tomto období žádnou kontrolu u lékaře neabsolvoval, podstupoval pouze kondiční a fyzikální terapii.

54. Ve vztahu k tvrzení žalobce, že ve dnech, kdy podstoupil rehabilitaci, nebyl schopen žádné pracovní činnosti, k tomuto soud uvádí, že se v tomto směru plně ztotožňuje s námitkami žalované, tedy, že absolvování rehabilitace v pracovním dnu nikterak nebránila žalobci, aby ve zbývajících 4 hodinách (odpovídajících jeho 50 % pracovnímu potenciálu) vykonával pracovní činnost. Žalobce ani v koncentrační lhůtě nespecifikoval, z jakého důvodu by nemohl rehabilitaci a současně pracovní činnost v 1 den (za 8 pracovních hodin) stihnout/absolvovat, v tomto směru tedy opětovně absentovala žalobní tvrzení. Soud poukazuje na to, že zaměstnavatel byl povinen žalobci umožnit absolvování rehabilitace, přičemž i s poukazem na jeho pracovní činnost – jako řidič , Anonymizováno, je zřejmé, že si mohl případně pracovní dobu uzpůsobit tak, aby bylo bez obtíží možné absolvovat rehabilitaci i pracovní činnost v rozsahu 4 hodin, odpovídající jeho pracovnímu potenciálu. Je notorietou, že rehabilitace trvají zpravidla 1 hodinu, nikoli 8 hodin, soud tedy dospěl k závěru, že absolvování rehabilitace není důvodem pro snížení pracovního potenciálu žalobce pod 50 %.

55. Pokud jde o r. 2015, k tomuto žalobce uvedl, že od ledna do 31. 5. 2015 nebyl práce schopen, a to s poukazem na sdělení psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále žalobce uvedl, že „v tomto období“ podstoupil ortopedickou operaci – rekonstrukci manžety levého ramene a plastiku v oblasti levého kolene, aniž by však řádně specifikoval, kdy tato operace měla proběhnout, případně kde, rovněž neoznačil k prokázání tohoto tvrzení žádný relevantní důkaz, který by absolvování operace žalobcem dokládal. K tomuto soud poukazuje na provedené dokazování, kdy z žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobce tuto operaci v r. 2015 skutečně podstoupil, pouze to, že byla plánována, ale nikoli, že skutečně proběhla. Soud v tomto směru naopak poukazuje na posudky o invaliditě, zejména na posudek o invaliditě žalobce OSSZ , adresa, zn. , Anonymizováno, (č.l. 164), který posuzoval zdravotní stav a pracovní schopnosti žalobce ke dni 5. 10. 2017, přičemž i v tomto posudku je jako poslední operace uvedena pouze ta ze dne 21. 10. 2013. Co se týče žalobcem uváděných psychických potíží v r. 2015, k tomuto soud poukazuje opětovně na posudek o invaliditě z 5. 10. 2017, který vzal v potaz i psychické problémy žalobce, kdy je výslovně v posudku uvedeno, že u žalobce byly v r. 2015 anxiosní a vegetativní potíže, zhoršeny záchvaty dušnosti neurotického charakteru, úzkosti, stav na omdlení, chronická anxiosně depresivní neurosa při somatickém postižení, přičemž posudkový lékař setrval na tom, že invalidita II. stupně trvá a míra poklesu pracovní schopnosti je o 50 %, tedy jsou již psychické obtíže žalobce zahrnuty do zohlednění míry poklesu pracovní neschopnosti, jenž zůstala na 50 % a nijak se nezměnila.

56. Soud tedy vycházel z provedeného dokazování, z tvrzení a důkazů učiněných v zákonné koncentrační lhůtě, a dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by byl neschopen práce od ledna 2015 do 31. 5. 2015, tedy uzavírá, že žalobce za celý rok 2015 byl schopen dosahovat pracovního potenciálu ve výši 50 %.

57. Shora uvedené, tedy možnost žalobce výkonu pracovní činnosti ve výši 50 %, byla stanovena i v žalovaném období v r. 2016, tj. od 1. 1. 2016 do 30. 9. 2016.

58. K celému žalovanému období soud poukazuje nejen na znalecké posudky provedené v řízení sp. zn. 29 C 212/2013, jenž zahrnují celé žalované období, tj. období od r. 2013 do r. 2022, ale i na posudky o invaliditě žalobce OSSZ , adresa, , které posuzovaly zdravotní stav žalobce ke dni 18. 10. 2013, 18. 9. 2014 a 5. 10. 2017, tedy na začátku žalovaného období (žalované období od října 2013), v průběhu, ale i po jeho konci (žalované období do 30. 9. 2016), přičemž všechny tyto posudky o invaliditě dospěly k závěru a na tomto závěru setrvaly i v průběhu let, že trvá invalidita II. stupně a míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 50 %.

59. Soud shodně jako žalovaná má nadto pochybnosti o tom, že žalobcem doložené příjmy za jeho práci , Anonymizováno, jsou skutečně za poloviční pracovní dobu. Žalobce totiž například tvrdil, že v roce 2014 pracoval u společnosti od 9. 1. 2014 do 31. 12. 2014 na poloviční pracovní dobu na základě dohody o provedení práce, přičemž si za celý rok 2014 vydělal toliko částku 17 469 Kč. Dohoda o provedení práce podle § 75 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce však umožňuje práci pouze v rozsahu 300 hod. ročně. Již z tohoto pohledu se jeví tvrzení žalobce, že jím pobíraná mzda za práci taxikáře odpovídá využití celých 50 % jeho pracovního potenciálu, tedy 4 hod. denně, jako nevěrohodné. Soud práci taxikáře shodně jako žalovaná, a ostatně jako soudci v dalších řízeních týkající se stejných účastníků jen jiného předmětného období (senát 28 C a 30 C) nehodnotí jako plné využití 50 % pracovního potenciálu žalobce, který před dopravní nehodou pracoval jako jednatel v jím spoluvlastněné společnosti, tedy jako vrcholový manažer, který má středoškolské vzdělání (žalovanou nebylo zpochybňováno), soud se proto nezabýval zjišťováním, jak velkému pracovnímu úvazku jím doložená mzda , Anonymizováno, odpovídá.

60. Soud se za účelem stanovení pravděpodobného výdělku zaměřil za zjištění odpovídající výše mzdy, které by byl žalobce schopen v žalovaném období dosahovat při plném využití jeho 50 % pracovní schopnosti (vyjma období specifikovaného výše, kdy nebyl práce schopen). Žalobce svůj žalobní nárok vymezil po částečném zpětvzetí žaloby co do částky 330 336 Kč tak, že od svého dřívějšího výdělku před dopravní nehodou odečetl pouze invalidní důchod (a to nikoliv ve správné výši), ale již neodečetl nic z toho, co si po dobu žalovaného období skutečně vydělal.

61. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak ve výroku I. uvedeno, a uložil žalované zaplatit částku 784 985 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce si v rozhodném období mohl vydělat více, než si vydělal, a to za dobu od 9. 1. 2014 do 15. 1. 2014 a od 1. 2. 2014 do 30. 9. 2016. V období od 1. 10. 2013 do 8. 1. 2014 a od 16. 1. 2014 do 31. 1. 2014 žalobce pracovat nemohl. Nebýt úrazu, žalobce by si v rozhodném období mohl vydělat, tj. mohl dosáhnout předpokládaného výdělku celkem 427 144,36 Kč. K tomuto uvádí, že za říjen, listopad a prosinec 2013 soud vyšel z mediánu 25 128 Kč / měsíc, avšak s ohledem na to, že byl žalobce 100 % neschopen práce, není tato částka v předpokládaném výdělku žalobce zahrnuta, neboť žalobce nebyl práce schopen. V lednu r. 2014 soud vyšel z mediánu 25 686 Kč, přičemž leden měl 22 dnů (1 167,55 Kč/1 den : 8 hod = 145,94 Kč/hod.), z čehož žalobce byl 17 pracovních dnů práce neschopen ze 100 % (19 848,27 Kč- tato částka opětovně není zahrnuta do předpokládaného výdělku, když žalobce byl práce neschopen ze 100 %), 5 pracovních dnů byl práce schopen z 50 %, tj. mohl tedy dosáhnout výdělku 2 918,86 Kč. Za období od února do prosince r. 2014 soud vyšel z měsíčního mediánu 25 686 Kč / měs. (tj. 11 měsíců) / 2 (odpovídající 50 % neschopnosti práce), tj. 141 273 Kč. Za rok 2015 soud vyšel z mediánu 26 467 x 12, tj. celkem 317 604 Kč / 2 (odpovídající 50 % snížení prac. potenciálu) = 158 802 Kč. Za rok 2016, konkrétně za období od ledna do září 2016, soud vyšel z mediánu 27 589 Kč x 9 = 248 301 Kč / 2 (odpov. 50 % snížení) = 124 150,50 Kč. Tedy částka 2 918,86 Kč (odpovídající 5 pracovním dnům v lednu r. 2014) + 141 273 Kč (odpovídající únoru až prosinci r. 2014, kdy byl žalobce práce neschopen z 50 %) + 158 802 Kč (odpovídající lednu až prosinci r. 2015, kdy byl žalobce práce neschopen z 50 %))+ 124 150,50 Kč (odpovídající lednu až září r. 2016, kdy byl žalobce práce neschopen z 50 %), tj. celkem 427 144,36 Kč.

62. Dále je třeba zohlednit žalobci vyplacený invalidní důchod, který byl žalobci vyplacen v celkové výši 335 520 Kč (v r. 2013 - 3 x 9 176 Kč, v r. 2014 - 12 x 9 214 Kč, v r. 2015 - 12 x 9 384 Kč, v r. 2016 - 9 x 9 424 Kč).

63. Ztráta na výdělku za dobu 10/2013 – 9/2016, která žalobci vznikla v příčinné souvislosti s úrazem, tak činí 784 985 Kč (3 187 209 – 335 520 – 427 144,36 = 2 424 545 Kč – 1 639 560 Kč). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

64. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, a dále podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud rozdělí náklady řízení poměrně v případě částečného úspěchu. Posouzení nároku žalobce totiž v daném případě záviselo nejen na znaleckém posudku a na úvaze soudu (ve vztahu k předpokládanému výdělku), ale i na věcném posouzení úspěchu/neúspěchu ve věci, kdy žalobce v původně žalované částce nereflektoval obdržený invalidní důchod ve výši 335 520 Kč ani přijatou mzdu (výdělek) od zaměstnavatele v celkové výši 135 879 Kč, v tomto tedy soud shledává procesní neúspěch žalobce. K tomuto soud pro úplnost uvádí, že neakceptoval žalobcem navrhovanou „opravu žalobního petitu“ z důvodu písařské chyby, kdy o.s.ř. tuto možnost nepřipouští; žalobce v žalobním petitu sám uvedl žalovanou částku včetně obdrženého invalidního důchodu a výdělku od zaměstnavatele, žalobce tedy sám stanovil předmět řízení a jeho výši, a to vymezením konkrétní částky v žalobním petitu. Žalobce byl tedy procesně úspěšný co do částky 2 424 545 Kč (tj. částka 1 639 560 Kč, kterou žalovaná žalobci po podání žaloby uhradila + 784 985 Kč) z žalovaných 3 517 545 Kč, procesně neúspěšný byl co do částky 471 399 Kč (335 520 + 135 879 Kč), žalobce má tedy nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 67,44 %. Náklady žalobce sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 895 944 Kč (součet procesního úspěchu a neúspěchu obou účastníků) sestávající z částky 19 900 Kč za každý z 3,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1 úk. převzetí a příprava zastoupení, ½ úk. jednoduchá předžalobní výzva (½ úk. právní služby), 1 úk. návrh ve věci samé, 1 úk. vyjádření vč. částečného zpětvzetí žaloby co do částky 1 639 560 Kč z 13. 1. 2025), dále 3 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 1 paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za úkony učiněné po 1. 1. 2025; dále z tarifní hodnoty (po částečném zpětvzetí co do 1 639 560 Kč) 1 256 384 Kč sestávající z částky 13 340 Kč za 1 úkon – účast na jednání konaném dne 10. 6. 2025 a 1 paušální náhrady výdajů po 450 Kč, dále z tarifní hodnoty (po částečném zpětvzetí co do 330 336 Kč) 926 048 Kč sestávající z částky 12 020 Kč za 4 úkony (1 úk. – doplnění žalobce z 30. 6. 2025, 1 úk. vyjádření žalobce na výzvu soudu z 16. 7. 2025, 1 úk. – účast na jednání dne 12. 8. 2025, 1 úk. – závěrečný návrh žalobce z 2. 9. 2025), 4 x paušální náhrady výdajů po 450 Kč, a DPH ve výši 21 % z výše uvedených částek, tj. celkem 162 951 Kč. S ohledem na částečný úspěch ve věci (67,44 %) činí celková výše nákladů řízení přiznaná žalobci částku 109 894 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce.

65. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.