16 C 43/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zapl. 12 180 Kč s přísl., <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 180 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně a částku ve výši 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, ro vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 247 Kč to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 180 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla stavebníkem, prvním vlastníkem a správcem bytového domu na adrese [adresa], Praha, [adresa] nacházejícího se na pozemku p [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ BD“) s přilehlým pozemkem p [číslo]. Žalovanému byl Stavebním úřadem Městské části [obec a číslo] udělen dne [datum] kolaudační souhlas s užíváním stavby BD (dále jen jako„ KS“) Žalobce vznikl na základě prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám v BD ze dne [datum] učiněného žalovanou jako stavebníkem a následným zápisem do obchodního rejstříku provedeným dne [datum], kdy žalovaná byla současně prvním statutárním orgánem žalobce. K předání správy BD z žalované na žalobce došlo na základě písemného protokolu. Jedním z podkladů pro vydání KS, který žalovaná stavebnímu úřadu předkládala, byl souhlas Hlavního města Praha se sídlem [adresa], [IČO] s užíváním vodovodní přípojky a kanalizační přípojky (dále jen„ Přípojky“) na pozemku [anonymizováno] s parc. [číslo] v katastrálním území Strašnice, obec Praha, který je zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro katastrální území Strašnice (dále jen„ Pozemek města“), který sousedí s přilehlým pozemkem p [číslo] uvedeným výše; Hlavní město Prahu v těchto věcech zastupuje [právnická osoba] správa komunikací hl. m. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], ve které je jediným akcionářem (dále jen„ [anonymizováno]“). Přípojky vybudovala žalovaná. V souladu s § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) jsou Přípojky od jejich vybudování žalovanou ve vlastnictví žalobce, tzn. nejsou součástí Pozemku města. Při předání správy BD žalovaná žalobci nesdělila, že nezajistila zřízení příslušného věcného břemene pozemkové služebnosti vedení inženýrské sítě dle ust. § 1267 OZ ve vztahu k Přípojkám (dále jen„ Věcné břemeno“). Dne [datum] se na žalobce obrátila [anonymizováno] s žádosti o dokončení procesu zřízení Věcného břemena, a to e-mailem zaměstnankyně Bc. [jméno] [příjmení]. Na to se žalobce opakovaně obracel na žalovanou s žádostí o úhradu s tím spojených nákladů, jelikož se jedná o jeho povinnost jako stavebníka BD, tj. profesionála v oblasti výstavby rezidenčních objektů, že tuto povinnost vůči [anonymizováno] žalovaná také počátečně převzala a odsouhlasila cenu za zřízení Věcného břemene v jednorázové výši 9.240 Kč + DPH (tj celkem 11.180 Kč) (dále jen„ Cena za VB“) a úhradu poplatku za vklad do katastru nemovitostí ve výši 1.000 Kč (dále jen„ Poplatek na KN“). O nesplnění této převzaté povinnosti žalobce nikdy neinformovala a neupozornila a žalobce tak nikdy na sebe tento závazek nepřevzal. Žalovaná předmětnou povinnost opakovaně v emailové či telefonické komunikaci odmítala. Vzhledem k nutnosti potřeby zajištění Věcného břemene pro případ havárie Přípojek nakonec žalobce zajistil s [anonymizováno] podpis příslušné smlouvy o zřízení Věcného břemene dne [datum], jeho zápis do Katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum], o provedení kterého byl následně vyrozuměn a zaplatil všechny s tím spojení náklady. I nadále po žalované požadoval kompenzaci těchto nákladů, jak je uvedeno výše. Žalovaná opětovně odmítala a nevyhověla ani předžalobní výzvě žalobce ze dne [datum], včetně faktury [anonymizováno] za cenu zřízení Věcného břemena. Žalobkyně tak dne [datum] uhradila na účet [anonymizováno] z vlastních prostředků Cenu za VB a také Poplatek na KN dne [datum], kdy žalobce podal příslušný návrh na Katastr nemovitostí a tuto poplatkovou povinnost uhradil, jinak by nebylo o jeho návrhu rozhodnuto vyhověním. S ohledem na výše uvedené má žalobce za to, že úhradou částek, se žalovaná ve smyslu § 2991 OZ na úkor žalobce úmyslně a bez spravedlivého důvodu obohatila tím, že žalobce tyto částky plnil za žalovanou, přestože tak po právu měla plnit žalovaná. Žalovaná je proto povinná toto obohacení žalobci vydat.

2. Nadepsaný soud vydal dne [datum] platební rozkaz, č. j.: [číslo jednací], proti němuž žalovaný podal odpor a vyjádření k žalobě. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani v části ani co do základu. V úvodu vyjádření učinila nesporným, že byla stavebníkem a prvním vlastníkem bytového domu na adrese [adresa], [část obce], k němuž je nyní žalobce subjektem povolaným k zajišťování správy domu pozemku. Dále žalovaná činí nesporným, že jako vlastník pozemku učinila dne [datum] prohlášení, kterým vlastnické právo k domu a pozemku rozdělila na vlastnické právo k jednotkám, a že na základě tohoto prohlášení a následného zápisu do rejstříku společenství vznikl žalobce. Dále žalovaná uvádí, že skutečně dne [datum] jako budoucí oprávněný uzavřela s Hlavním městem Prahou, jako budoucím povinným, Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene (dále jen„ Smlouva o smlouvě budoucí“). Budoucí věcné břemeno dle této smlouvy mělo spočívat v právu užívat část pozemku povinného, parc. [číslo] k.ú. [část obce], pro umístění stavby dle geometrického plánu a v právu vstupu na pozemek za účelem provozování a údržby stavby; stavbou se rozumí inženýrské sítě 1x vodovodní přípojka, 1x kanalizační přípojka a 1x plynovodní přípojka v komunikaci na pozemku parc. [číslo] k nemovitosti resp. pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Strašnice. Poté, kdy byly příslušné sítě kolaudovány, žalovaná v souladu s uzavřenou Smlouvou o smlouvě budoucí zajistila pořízení příslušného geometrického plánu a výzvou ze dne [datum], doručenou budoucímu povinnému k rukám jeho zmocněnce dne [datum], vyzvala budoucího povinného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. K uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene bezprostředně po doručení výzvy nedošlo z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany budoucího povinného. Jelikož budoucí povinný ani v následujících týdnech neposkytl součinnost potřebnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, přistoupila žalovaná k učinění prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově [adresa] a následně k prodeji jednotlivých jednotek, k čemuž byla vázána uzavřenými smlouvami o budoucích kupních smlouvách s budoucími vlastníky jednotek v domě. Skutečnost, že dosud nebyly splněny závazky ze Smlouvy o smlouvě budoucí, žalovaná promítla do prohlášení vlastníka, kde jsou práva a povinnosti ze Smlouvy o smlouvě budoucí uvedeny v čl. E. odst. 3 jako práva a závazky přecházející na vlastníky jednotek. Nabytím vlastnického práva k jednotkám v domě [adresa] se pak vlastníci jednotek stali budoucími oprávněnými ze Smlouvy o smlouvě budoucí. Smlouvou o smlouvě budoucí byl sjednán způsob stanovení ceny za zřízení věcného břemene. Podle Smlouvy o smlouvě budoucí měla být cena stanovena na základě skutečné délky vedení jednotlivých sítí a povinnost k jejímu zaplacení měla být sjednána v tzv. [příjmení] smlouvě, tedy ve smlouvě o zřízení věcného břemene. Cena pak měla být splatná na základě faktury, kterou povinný doručí oprávněnému po uzavření [příjmení] smlouvy. Ke dni přechodu práv a povinností ze Smlouvy o smlouvě budoucí na nové vlastníky jednotek tak žalovaná nejenom nebyla v prodlení se zaplacením ceny za věcné břemeno, závazek k zaplacení ceny za věcné břemeno ani neexistoval. Žalované není znám další vývoj jednání s budoucím povinným ani bližší okolnosti, za nichž byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, které bylo podle údajů v katastru nemovitostí zapsáno k tíži pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] v řízení čj. V [číslo]. Z informace o tomto řízení z katastru nemovitostí je však zřejmé, že toto věcné břemeno bylo sjednáno na základě smlouvy uzavřené žalobkyní. Žalobkyně přitom nebyla právní nástupkyní žalované ze Smlouvy o smlouvě budoucí, neboť toto postavení přešlo na vlastníky jednotek v domě [adresa]. Podle Smlouvy o smlouvě budoucí mělo být věcné břemeno sjednáno ve prospěch pozemku budoucího oprávněného uvedeného v čl. II./2 jako panujícího pozemku (viz čl. IV. odst. 3 Smlouvy o smlouvě budoucí). Ze zápisu v katastru nemovitostí je však zřejmé, že věcné břemeno k tíži pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zřizované v souvislosti s vedením inženýrských sítí, bylo žalobkyní sjednáno jako osobní služebnost, ve prospěch žalobkyně. Ze shora uvedeného je zřejmé, že práva a povinnosti ze Smlouvy o smlouvě budoucí přešly na vlastníky jednotek v domě [adresa]. Poté, kdy žalovaná přestala být vlastníkem poslední jednotky v domě [adresa], přestala být též účastníkem Smlouvy o smlouvě budoucí. Ve vztahu k této smlouvě nadále neměla žádná práva ani povinnosti. Stejně tak z titulu původní smluvní strany Smlouvy o smlouvě budoucí neměla poté ani žádné další povinnosti vůči svým právním nástupcům - vlastníkům jednotlivých jednotek. Žalovaná tak neměla žádnou povinnost platit cenu za zřízení věcného břemene, a to ani v případě, že by smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřeli vlastníci jednotek. I kdyby tyto osoby následně vynaložily náklad na zaplacení ceny za zřízení věcného břemene a jeho zápis do katastru nemovitostí, nevznikl by jim tím tedy žádný nárok vůči žalované, neboť by se z jejich strany jednalo o plnění závazku ze smlouvy, z níž na ně práva a povinnosti přešly nabytím vlastnického práva k jednotce. Pokud však dané náklady vynaložila žalovaná, činila tak na základě smlouvy, kterou sjednala ze svého rozhodnutí, bez vazby na předchozí závazky sjednané žalovanou. Věcné břemeno, které žalovaná sjednala, je věcným břemenem sjednaným ve prospěch osoby, tedy odlišné, než věcné břemeno, jehož zřízení bylo sjednáno Smlouvou o smlouvě budoucí. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná byla stavebníkem a prvním vlastníkem bytového domu na adrese [adresa], [část obce], k němuž je nyní žalobce subjektem povolaným k zajišťování správy domu pozemku. žalovaná jako vlastník pozemku učinila dne [datum] prohlášení, kterým vlastnické právo k domu a pozemku rozdělila na vlastnické právo k jednotkám, a že na základě tohoto prohlášení a následného zápisu do rejstříku společenství vznikl žalobce. Došlo k předání správy BD z žalované na žalobce. Při předání správy BD žalovaná žalobci nesdělila, že nezajistila zřízení příslušného věcného břemene pozemkové služebnosti vedení inženýrské sítě ve vztahu k Přípojkám. Dne [datum] se na žalobce obrátila [anonymizováno] s žádosti o dokončení procesu zřízení Věcného břemena. Žalobce zajistil s [anonymizováno] podpis příslušné smlouvy o zřízení Věcného břemene dne [datum], jeho zápis do Katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum] Náklady spojené s uvedeným byly vyčísleny na 12 180 Kč. Žalovaná odmítala tyto náklady uhradit. Žalobkyně tak dne [datum] uhradila na účet [anonymizováno] z vlastních prostředků cenu za Věcné břemeno a také Poplatek na KN dne [datum], kdy žalobce podal příslušný návrh na Katastr nemovitostí a tuto poplatkovou povinnost uhradil.

4. Takovýto skutkový stav vzal soud za prokázaný ze: zápisu z jednání výboru Společenství vlastníků domu [ulice a číslo], k. ú. [část obce] ze dne [datum], seznamu nemovitostí na LV, informativního výpisu z internetu, kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne [datum], úplného výpisu z veřejného rejstříku, předávacího dopisu ze dne [datum], výpisu z veřejného rejstříku, e-mailové korespondence, vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo], dodejky, zesplatnění dluhu ze dne [datum], faktury [číslo] běžného daňového dokladu, kopie dodejky, detailu pohybu – bezhotovostní platba, prohlášení vlastníka o rozdělení práva z domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám včetně nákresů, kolaudačního dopis ze dne [datum] Městské části [obec a číslo], usnesení Oprava zřejmých nesprávností ze dne [datum], sdělení Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], dokladu o přidělení čísla popisného orientačního v budově, žádosti o založení podpisového vzoru, podpisového prohlášení, žádosti o založení výpisu z obchodního rejstříku, výpisu z veřejného rejstříku, smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] včetně přílohy ohledně náčrtku plynovodní přípojky a splaškové kanalizační přípojky, které jsou součástí tohoto svazku, dopisu adresovaného Hlavnímu městu [obec] ze strany pana [příjmení] [jméno] [příjmení], informativního výpis z katastru nemovitostí ohledně nahlížení, z výpisu z katastru nemovitostí 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť legitimace Společenství vlastníků jednotek uplatňovat předmětné nároky plyne jak z § [číslo] odst. 2 a § 1196 OZ občanského zákoníku, tak z § 1189 OZ. Společenství vlastníků jednotek po právu uzavřelo smlouvu, kterou zřídilo věcné břemeno a má právo na jeho úhradu ze strany žalované. Žalovaná uvádí, že došlo k převodu práv a povinností ze Smlouvy o smlouvě budoucí na nové vlastníky jednotek, a tak žalovaná nejenom nebyla v prodlení se zaplacením ceny za věcné břemeno, závazek k zaplacení ceny za věcné břemeno ani neexistoval. S tímto soud nesouhlasí, jelikož v prohlášení vlastníků jednotek je straně 14 je v odstavci 2 uvedeno„ se vznikem vlastnického práva k jednotce přecházejí na všechny vlastníky jednotek, kromě práv a povinností ze smluv uvedených v odstavci 3“, v odstavci 3 je smlouva o smlouvě budoucí. Proto dle soudu k převodu smlouvy o smlouvě budoucí na vlastníky nebo na SVJ, na žalobkyni nedošlo. Vzhledem k výše uvedenému došlo dle § 2991 OZ k bezdůvodnému obohacení žalované 6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 247 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 180 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 840 Kč ve výši 807 Kč. A dále 2 x 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. jako náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za výzvu k plnění a účast na ústním jednání dne [datum].