16 C 46/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kubešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 5 111 178,98 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 054 178,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 054 178,16 Kč za období od 10. 2. 2014 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 346 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 346 000 Kč za období od 15. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč se zamítá.

IV. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplatit majetkové újmy ve výši 1 711 000 Kč se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 140 043 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 592 894,98 Kč z titulu neuhrazených víceprací, částky 461 284 z důvodu odvedených ale nevyfakturovaných prací na betonových podlahách z titulu Smlouvy o dílo, částky 346 000 Kč z titulu neoprávněného zápočtu, tj. celkem 2 400 178,98 Kč. Dále se žalobce domáhal zaplacení majetkové škody ve výši 1 711 000 Kč a nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč.

2. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovanou uzavřel Smlouvu o dílo na zhotovení stavby pro právnická osoba adresa. Celkem bylo uzavřeno 5 Smluv o dílo a pět dodatků na další práce. Během stavby bylo zjištěno, že byla provedena chybně projektová dokumentace a rozpočet pro uvedenou stavbu, v důsledku toho vznikly vícepráce. Část těchto víceprací byla vyúčtována v dodacích, na část víceprací však dodatek sepsán nebyl. Žalobce se tak domáhal zaplacení částky 1 251 490,10 Kč a částky 341 404,88 Kč z důvodu učiněných víceprací, tj. celkem částky 1 592 894,98 Kč, na které nebyl sepsán dodatek ke Smlouvě o dílo. Na všechny tyto vícepráce byla uzavřena ústní smlouva o dílo, kdy měl být sepsán dodatek k dosavadní Smlouvě o dílo při předání díla, avšak k písemnému sepsání dodatků nikdy nedošlo. Žalobce zdůraznil, že ujednání ve Všeobecných obchodních podmínkách, dle kterého měl být případný dodatek nebo smlouva o dílo podepsána před tím, než měly být vícepráce zahájeny, nebylo dlouhodobě dodržováno. Například Dodatek číslo číslo dodatku byl podepsán 27.12.2013, tedy v době, kdy stavba byla již dokončena. Žalobce upozorňoval na to, že prováděli práce, přestože neměl k dispozici podepsanou smlouvu na vícepráce. Tyto pro žalovanou dělal na základě dosavadní dobré spolupráce, kdy neměl důvod nevěřit, že mu bude vícepráce zaplacena.

3. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 461 284 Kč, kdy žalovaná uvedenou částku nepovolila žalobci vyfakturovat z důvodů, které žalobce neuznává. Žalobce uvedené práce spočívající v betonování podlah provedl, avšak žalovaná mu nepovolila práci vyfakturovat. Nakonec z důvodu špatných podlah byla práce provedena jinou společností.

4. Žalobce dále požaduje zaplatit částku 346 000 Kč, které žalovaná uplatnila vůči žalobci jako zádržné. V červnu 2014 byl žalobce vyzván žalovanou stranou, aby opravil popraskané omítky a štuky, žalobce však namítal, že k popraskání došlo zřejmě z důvodu zemětřesení a dále z důvodu špatného technologického postupu zapříčiněného žalovanou, a proto nenese za popraskání omítek odpovědnost a uvedené praskliny odmítl opravit. K nevhodnému technologickému postupu nanášení omítek byl žalobce donucen žalovanou, nebyly dodrženy lhůty pro zrání omítek, ačkoliv žalobce varoval žalovanou, že porušení postupu může následně vést k praskání omítky. Žalovaná nechala omítky opravit jinou společností a vystavila žalobci zápočtové listy na částku 313 800 Kč, kdy o tuto částku ponížila pohledávku žalobce na zaplacení ceny za dílo.

5. Z důvodu vysoké výše nezaplacené částky se žalobcovo podnikání zhroutilo, dostal se do platební neschopnosti. Vedlo to k řadu exekucí, neměl finanční prostředky na placení zaměstnanců, a celá situace vedla k ekonomické likvidaci žalobcova podnikání a jeho psychickému zhroucení. Z toho důvodu se žalobce dále domáhal zaplacení nemajetkové újmy spočívající v psychické a zdravotní újmě ve výši 1 000 000 Kč a újmě majetkové ve výši 1 711 000 Kč. Ke svému nároku na zaplacení majetkové újmy žalobce uvedl, že z důvodu nezaplacení pohledávky žalovanou byl prodán v exekuci jeho dům a pozemky v obci adresa, uvedená exekuce vznikla v důsledku prohry v soudním řízení se společností Kreiner. Uvedené soudní řízení žalobce prohrál z důvodu nečinnosti svého tehdejšího právního zástupce. Žalobce zdůraznil, že pokud by peníze od žalované získal, tak by dlužnou částku zaplatil a následně by se domáhal náhrady škody po právním zástupci. K exekučnímu prodeji nemovitostí by tak nedošlo. S ohledem na chování žalované však nemohl své dluhy splatit a dostal se tak do exekuce. V exekuci byly prodány nemovitosti za 510 000 Kč, přičemž reálná cena nemovitostí byla ve výši 2 150 000 Kč. Způsobená škoda tak činí 1 640 000 Kč. Dále byl prodán spoluvlastnický podíl ve výši ½ u polí v obci adresa za částku 29 000 Kč, přestože hodnota spoluvlastnického podílu žalobce činila 100 000 Kč a způsobená škoda tak představuje 71 000 Kč. Žalobce zdůrazňoval, že je zde příčinná souvislost mezi neplněním závazků ze strany žalované a tím, že žalobce nemohl zaplatit své pohledávky a dostal se tak do exekuce.

6. Ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce uvedl, že v důsledku chování žalované došlo u žalobce k psychickým problémům. Poté, co zkrachovalo jeho podnikání, pokusil se o sebevraždu, skončil v psychiatrické léčebně. Dodnes má problémy, které výrazně omezují jeho pracovní schopnosti, a tedy schopnost vydělat peníze. Tuto újmu žalobce vyčísluje na částku 1 000 000 Kč. Žalobce dříve vydělával přibližně 50 000 Kč měsíčně. Od roku 2013, kdy v důsledku jednání žalované skončil v daňové ztrátě, však již nevydělal více než 20 000 Kč měsíčně. Žalobce tedy na ušlém zisku přišel zejména o 1,5 milionu Kč, k tomuto ušlému zisku je pak nutno připočítat psychické problémy, které jsou popsané ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO, a dále rozpad rodiny, kdy se s ním rozvedla manželka a děti se s ním nestýkají. Žalovaná částka nemajetkové újmy je pak zcela odpovídající psychickým problémům žalobce.

7. Žalovaná uvedla, že nároky žalobce neuznává ani zčásti a vznesla námitku promlčení. K nároku ve výši 1 592 895,04 Kč, který žalobce požaduje z titul víceprací, namítla, že nebyl uzavřen písemný dodatek ani žádná jiná smlouva, kterou by byly zasmluvněny tyto vícepráce. Odkázala na Všeobecné smluvní podmínky, které jsou nedílnou součástí uzavřených smluv o dílo mezi žalobcem a žalovanou, ze kterých vyplývá, že provádění víceprací nemůže zhotovitel zahájit před uzavřením písemné dohody o změně smlouvy, která by stanovila jejich rozsah a částku, za kterou mají být vícepráce prováděny. Pokud nebyl uzavřen písemný dodatek ke smlouvě, jedná se o plnění zahrnutá v ceně díla. Žalovaná dále namítala, že záznamem ve stavebním deníku, přestože byl podepsán manažerem žalované, nelze měnit nebo rušit uzavřenou smlouvu o dílo dle článku V. Všeobecných smluvních podmínek. jméno FO ani pan jméno FO nemohou za žalovanou uzavírat dohody o změně smlouvy dle čl. XXI. Všeobecných smluvních podmínek. V případě dodatků podepsaných až v průběhu realizace díla žalovaná poukazovala na zásadu smluvní autonomie stran, kdy strany si samy sjednaly, od jakého okamžiku založí účinnost smlouvy. Strany smlouvy si pak sjednaly účinnost dodatků přede dnem jejich uzavření.

8. Žalovaná po rozhodnutí odvolacího soudu následně změnila svá tvrzení stran nutnosti uzavřít písemný dodatek ke smlouvě o dílo ve vztahu k vícepracím před zahájením prací a uvedla, že uzavření dodatku ke smlouvě je velmi formální a neefektivní. Podepsání takové dohody širokým plénem zástupců žalované i jejího obchodního partnera, tj. podepsání dohody dvěma hierarchicky vysoce postavenými manažery či přímo statutárním zástupcem by bylo velice zdlouhavé. Proto za účelem vzpružení celého procesu změny díla za současného zachování práv stačí prakticky jakákoliv předem učiněná písemná dohoda a tato písemná dohoda může mít jakoukoliv písemnou podobu. Podstatný je pouze její obsah a včasnost uzavření. Výslovné dodatky ke smlouvám pak jsou často uzavírány až po provedení předmětných prací, vždy však na základě předem učiněné písemné dohody o změně díla, přičemž dodatek má v takovém případě toliko evidenční charakter.

9. K žalobnímu návrhu ve výši 346 000 Kč žalovaná uvedla, že není zřejmé z čeho žalobce při výpočtu vychází. Smlouvami o dílo, žalobce poskytl žalované záruku, že dílo bude mít všechny vlastnosti po dobu 62 měsíců od předání a převzetí předmětu díla. Žalovaná oznámila žalobci vady díla spočívající v prasklinách omítek emailem ze dne 23. 11. 2015. Žalobce však na email nereagoval a vady neodstranil, vady tak byly odstraněny prostřednictvím třetí osoby a žalobce tak byl povinen zaplatit žalované náklady, které žalovaná vynaložila. Žalovaná proto započetla za opravu vad díla částku ve výši 313 800 Kč proti pohledávce žalobce na zaplacení pozastávek, které byly sjednány Smlouvou o dílo v článku IV. odst.

3. Žalovaná namítala, že praskliny v omítce byly uvedeny již v Zápise o předání a převzetí předmětu díla ze dne 10. 2. 2014, tedy dříve než tři měsíce před zemětřesením v uvedené oblasti. K popraskaným omítkám žalovaná uvedla, že není zjevné, jestli zemětřesení bylo jedinou a výhradní příčinou popraskání omítek a toto tvrzení neprokazuje ani zpráva Geofyzikálního ústavu. Omítky byly popraskané již v době předání a převzetí díla, které proběhlo 10. 2. 2014.

10. K nároku žalobce na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč žalovaná namítala, že není nijak prokázáno, že způsobila žalobci nemajetkovou újmu nebo jakoukoliv jinou újmu či škodu. Žalobce nepřeložil znalecký posudek z odvětví odškodňování nemajetkové újmy na zdraví a tituly před jménem jméno FO se ve svém znaleckém posudku vyjadřuje toliko v obecné rovině ke stavu žalobce na základě jednoho vyšetření. Nadto není doložena ani příčinná souvislost mezi jednáním žalované a tvrzeným existenčním traumatem žalobce. K nároku žalobce na zaplacení majetkové újmy ve výši 1 711 000 Kč žalovaná namítala, že není prokázána příčinná souvislost mezi dražebním jednáním a z toho tvrzenou vzniklou škodou a sporem s žalovanou.

11. K nároku žalobce na zaplacení částky 461 284 Kč žalovaná uvedla, že všemi sjednanými smlouvami o dílo byla sjednána maximální cena díla a nikoliv pevná cena díla. Žalobce měl právo vystavovat dílčí měsíční faktury a konečnou fakturu nanejvýš až do částky odpovídající celkové ceně díla sjednané ve smlouvách o dílo. Žalobce uvedenou částku nevyfakturoval.

12. Dle jednotlivých podání žalobce měnil výši žalované částky. Při zkontrolování jednotlivých požadovaných žalobních nároků je však patrné, že žalobce pouze opakovaně špatně sčítá své žalobní nároky či opomíjí uvádět celé částky včetně haléřů. Soud tak vycházel stran jednotlivých nároků z podání ze dne 6. 2. 2018 na č.l. 79 (kdy tyto jednotlivé nároky žalobce opět chybně sečetl).

13. Rozsudkem ze dne 28. 6. 2021, č. j. 16 C 46/2017–309 soud prvního stupně žalobu o zaplacení. částky 5 111 178,16 Kč s příslušenstvím zamítl. Usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. 54 Co 12/2022–339 Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně zabývat se tím, zda žalovaná se může dovolávat znění Všeobecných smluvních podmínek, zda nemohlo dojít k uzavření smlouvy v ústní podobě či zda se žalobce nemůže svého nároku na úhradu víceprací domáhat z titulu bezdůvodného obohacení. Dále soudu prvního stupně uložil, aby se zabýval tím, zda žalovaná částky ve výši 461 284 Kč a 346 000 Kč započetla důvodně, a to jak po stránce skutkové, tak po stránce právní. Dále se odvolací soud vyjádřil ke konstatování soudu prvního stupně ohledně náhrady škody a nemajetkové újmy, kdy uvedl, že závěr soudu prvního stupně o neprokázání příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem majetkové a nemajetkové újmy žalobce, je minimálně předčasný a rovněž nelze dospět k závěru o neunesení důkazního břemene ohledně existence či neexistence příčinné souvislosti bez odpovídajícího poučení žalobci.

14. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce s žalovanou uzavřeli tři smlouvy o dílo, tedy smlouvu číslo číslo smlouvy ze dne 15. 5. 2013 ve znění dodatku číslo číslo dodatku, smlouvu o dílo číslo číslo smlouvy ze dne 21. 6. 2013 a smlouvu o dílo číslo číslo smlouvy ze dne 24. 10. 2013. Žalobce jako zhotovitel provedl práce uvedené v jednotlivých smlouvách u dílo práce, za které žalovaná uhradila částku v celkové výši 6 932 815,01 Kč na základě faktur vystavených žalobcem a to tak, že částku 3 274 762,09 Kč žalobci uhradila převodem a částku 3 658 052,92 Kč započetla. Všemi smlouvami o dílo a dodatky byla sjednána cena za dílo ve výši 7 394 099,41 Kč.

15. Soud provedl dokazování všemi listinami založeným ve spise a v řízení rovněž vyslechl navržené svědky. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: K nároku žalobce na zaplacení víceprací:

16. Z Dodatku č. číslo dodatku ke smlouvě o dílo č. číslo smlouvy bylo zjištěno, že dodatek byl podepsán dne 27. 12. 2013.

17. Ze Zápisu o předání a převzetí předmětu díla bylo zjištěno, že lhůta provedení díla byla od 2. 3. 2013 do 15. 12. 2013. Lhůta úplného vyklizení staveniště byla 20. 12. 2013. Přejímající řízení probíhalo od 20. 12. 2013 do 10. 2. 2014. Shledány byly mezi vadami praskliny na omítkách stropů u novostavby a praskliny v 1NP v úvodní budově.

18. Ze Všeobecných smluvních podmínek pro subdodavatele skupiny Skanska z 1. 2. 2013 bylo zjištěno, že zhotovitel – žalobce – prohlašuje, že má veškeré podklady nezbytné k řádnému provedení díla a že vynaložil odbornou péči k přezkoumání těchto podkladů a v případě zjištění vad na tyto objednatele bez zbytečného odkladu písemně upozornil. Překáží-li vady podkladů řádnému provedení díla, zhotovitel v nezbytném rozsahu práce přeruší až do doby jejich změny nebo písemného sdělení objednatele, že na jejich použití při provádění díla netrvá (článek II.). Pokud dílo nelze provést bez přerušení vzhledem k technologickému postupu, je zhotovitel povinen provádění díla přizpůsobit podmínkám a dbát přitom pokynu objednatele, aniž by došlo ke změně sjednané doby plnění nebo ceny díla. Dle čl. XI v případě, že považuje zhotovitel při provádění díla za nezbytnou jeho změnu, je třeba, aby svůj návrh na změnu projednal s objednatelem. Provádění změněného díla, zejména plnění, o které se dílo rozšiřuje, nemůže zhotovitel zahájit před uzavřením písemné dohody o změně díla, která by stanovila jejich rozsah, o nějž zhotovitel dílo rozšířil. Bez uzavření takové dohody je zhotovitel povinen dílo odstranit a jestliže objednatel zhotovitele nevyzval k odstranění takového plnění a předměty díla převezme, považují se takto provedená plnění za plnění zahrnutá v díle a nezvyšuje se o ně cena díla. Dle článku V. nestanoví-li obchodní podmínky jinak, nelze záznamem ve stavebním deníku měnit nebo rušit smlouvu. Dle čl. XX v technologických věcech souvisejících s předáním díla, ve věcech zápisu o předání staveniště, za činění záznamu ve stavebním deníku, předání a převzetí předmětů díla zastupuje žalovanou určení zástupce objednatele, kdy určení zástupci smluvních stran nemohou za smluvní stranu uzavírat dohody o změně smlouvy, mohou však při provádění díla dohodnout drobné odchylky od projektové dokumentace, které nemění přijaté řešení a nemají vliv na cenu díla ani na dobu plnění. Obsah dohody o takových odchylkách se zapisuje do stavebního deníku. Dle čl. XIII. má zhotovitel právo vystavovat dílčí měsíční faktury objednavateli a konečnou fakturu nanejvýš do částky odpovídající celkové ceně díla sjednané ve smlouvě. Dle čl. XIV. má objednatel právo započíst své splatné peněžité pohledávky z odpovědnosti zhotovitele za vady s právem zhotovitele na zaplacení pozastávky. Dle čl. XVIII. má objednatel právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti zhotovitele za vady. Takovou vadu může objednatel odstranit sám nebo třetí osobou.

19. Ze svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že svědek pracoval pro žalovanou jako manažer. Občas se stávalo, že Smlouvy o dílo před zahájením díla nebyly připraveny z důvodu krátkých lhůt pro nastoupení výkonu práce a jelikož žalovaná je velkou společností, kdy je třeba smlouvy parafovat a připomínkovat řadou kompetentních lidí. Málokdy se tak povedlo, aby všechny smlouvy byly připraveny včas. Co se týká stavby v adresa vyhotovená projektová dokumentace neodpovídala realitě na stavbě. Bylo tam množství odchylek od projektové dokumentace. Smlouvy mezi investorem a žalovanou byly nastavené tak, že žalovaná byla povinna na vícepráce nastoupit prakticky okamžitě, i když neměla od investora vícepráce schváleny. Z tohoto důvodu byly práce dokončeny a ze strany investora byly vícepráce potvrzeny až v řádech týdnů i měsíců po dokončení prací. Svědek souhlasil, že denní záznam stavby ze dne 23. 10. ve stavebním deníku podepsal. Zpravidla se nedodržovalo, že by smlouva nebo dodatek ke smlouvě byl se subdodavatelem uzavřen předem tak, jak stanovují Všeobecné smluvní podmínky, protože na to nebyl časový prostor ze strany žalované. Investor neudělal v rámci tvorby projektové dokumentace kvalitní technicko-stavební průzkum, a proto konečný rozsah výměr nutných omítek byl zjištěn až při samotné realizaci. Z důvodu křivostí zdí v nemovitosti bylo třeba zdi dotvarovat omítkou. K tomu dochází nanesením větší mocnosti omítek v řádech několika centimetrů, kdy potom můžou vzniknout praskliny.

20. Ze svědecké výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že subdodavatel (tj. žalobce) byl vybrán na základě výběrového řízení. Předání staveniště proběhlo zápisem do stavebního deníku a následně začaly probíhat práce. Pokud bylo třeba začít rychle, subdodavatel zpravidla nastoupil na základě objednávky a až následně došlo k sepsání smlouvy. Na budově v Chebu, kde pracoval žalobce, docházelo k vícepracím. Zakázka byla hrazena částečně z fondu Evropské unie, byl tam nepřekročitelný termín dokončení rekonstrukce. Žalovaná se tak dostávala do časového presu a nešlo dodržet, aby byla nejdříve sepsána smlouva a až potom došlo k výkonu práce. V případě víceprací mohlo dojít i k objednání prací do stavebního deníku nebo objednávkou a smluvně se dodatek podepsal až zpětně, protože nezbývalo příliš času ke splnění dané zakázky. Jednotlivé vícepráce byly potvrzovány do stavebního deníku na základě stavebního deníku pak byl učiněn výpis víceprací. Pokud subdodavatel práce provedl, tak byly odsouhlaseny v Zjišťovacím protokolu nebo ve stavebním deníku. Vícepráce v Zajišťovacím listu schvaloval svým podpisem. Vícepráce, pak měly být zaplaceny podle smlouvy a podle dodatku dle platebních podmínek, které byly uvedeny ve smlouvě. Reálné výměry ploch byly rozdílné oproti výkazům od investora/zadavatele, práce měla být tak odvedena na základě skutečného stavu. Po kontrole provedených prací měl být potvrzen rozsah skutečně odvedené práce a případně situaci víceprací dořešit dodatkem. Ve vztahu k zápočtu z důvodu praskání omítek bylo zjištěno, že svědek byl kontaktován svým kolegou poté, co proběhlo v dané lokalitě zemětřesení kvůli poškozeným omítkám, kde se na omítkách objevily praskliny. Žalované pak sděloval, že není možné omítky reklamovat, když zdivo 200 let starého domu nebylo prováděno žalovanou, žalovaná to toliko pouze omítala, dům rovněž neměl správně udělané základy, neboť stál pouze na dřevěných trámech. Ve vztahu k podlahám, představující nárok žalobce na zaplacení částky 461 284 Kč bylo zjištěno, že žalobce práci za podlahy nevyfakturoval, podlahy se nepovedly. Dodělala je nakonec jiná společnost.

21. Ze svědecké výpovědi jméno FO bylo zjištěno, že byl požádán žalobcem, aby doměřil plochy na stavbě. Dělalo se zaměření všech ploch. Po zaměření bylo zjištěno, že výměry vůbec neodpovídají projektu. O rozdílných plochách seznámili manažera žalované pana jméno FO. Rozdíly mezi zaměřenou plochou a plochou uvedenou v projektu byly znatelné od 2 % až po 100 %, kdy některé plochy nebyly v projektu vůbec vyčísleny. Například na dvoře byla přístavba, která v projektu vůbec zanesena nebyla. Ve vztahu k novým výměrám byl vytvořen výměr víceprací. Ohledně psychických problémů žalobce soud ze svědecké výpovědi zjistil, že s žalobcem se měsíce nedalo komunikovat, přestal pracovat, přišel o všechny prostředky a rozpadla se mu rodina, ale detaily svědek nevěděl. Žalobce mluvil o sebevraždě s tím, že svět pro něj skončil.

22. Ze změnového záznamu s uvedením cen za vícepráce k objektu hodnota, bylo zjištěno, že vícepráce na omítkách za chodby, vícepráce na sádrokartonu, více práce na zbývajících omítkách a vícepráce na podlahách činili částku 1 251 490,16 Kč. Ze změnového záznamu s uvedením cen za vícepráce na objekt 003 bylo zjištěno, že za vícepráce na fasádě, sádrokartonu a na podlahách, činí tato částka 341 404,88 Kč. Tedy celkem 1 592 895,04 Kč. Svědek jméno FO uvedené záznamy označil slovy Zajišťovací listy. Listiny jsou podepsány zástupcem žalované jméno FO s uvedením dne 10. 2. 2014. K nároku žalobce ve výši 346 000 Kč z titulu neoprávněného zápočtu za popraskané omítky a štuky:

23. Ze smlouvy č. číslo smlouvy bylo zjištěno, že žalobce se zavázal provést pro žalovanou dílo spočívající v provedení vnitřních omítek. Oprávněně vystavené faktury uhradí objednatel až do výše 95 % fakturované částky. Zbývajících 5 % této částky tvoří pozastávku.

24. Z faktury č. číslo faktury ze dne 30. 1. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná vystavila žalobci fakturu na zaplacení náhrady nákladů za odstraněné reklamační závady na stavbě ve výši 193 800 Kč. Z faktury č. číslo faktury ze dne 17. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná vystavila žalobci fakturu na zaplacení náhrady nákladů za odstraněné reklamační závady na stavbě ve výši 120 000 Kč.

25. Z dopisu ze dne 24. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobci, že provedla zápočet vzájemných pohledávek ve výši 193 800 Kč. Z dopisu ze dne 29. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobci, že provedla zápočet vzájemných pohledávek ve výši 120 000 Kč. Zároveň žalovaná oznámila žalobci, že dle smluvních obchodník podmínek mu byly pozastávky zesplatněny.

26. Z požadavku zhotovitele na změnu číslo 8 ze dne 18. 12. 2012 bylo zjištěno, že po odkrytí zdiva není možné aplikovat běžnou omítku, ale pouze omítku se speciálním složením. Dle změnového listu pak měla být aplikována strojní omítka značky Baumit.

27. Z emailu ze dne 23. 11. 2015 zaslaného žalobci bylo zjištěno, že žalobce reklamoval praskliny omítek a podlah v každém podlaží v budově A a B a vyzval žalobce ke sdělení termínu opravy. Z emailu ze dne 6. 1. 2016 zaslaného žalobci bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce, že 19. 1. 2016 budou zahájeny práce spojené s odstraněním reklamovaných vad a vynaložené náklady budou žalobci strženy z pozastávky.

28. Z denního záznamu stavby ze dne 23. 10. (bez uvedení roku) bylo zjištěno, že toho dne proběhlo jednání mezi firmou právnická osoba, žalovanou a žalobcem, kdy bylo konstatováno, že žalobce provedl jádrové strojní omítky v tloušťce 15 mm až 120 mm, kde doba zrání je 1 den na 1 mm, aby mohly být aplikovány štukové omítky. Tato doba zrání byla na příkaz žalované zkrácena na 14 dní. Bylo upozorněno, že na těchto omítkách mohou vznikat praskliny, a že za tyto praskliny nenese žalobce žádnou zodpovědnost ani záruku. Dále byly ujednány a odsouhlaseny vícepráce na stavbě, které budou vyřešeny na konci stavby jako dodatek ke smlouvě. Vícepráce na stavbě budou zahrnovat zateplení fasády, štukové práce, montážní operace na sádrokartonu, na betonování podlah, strojní omítky a stavební práce. Denní záznam ve stavebním deníku podepsal za žalovanou tituly před jménem jméno FO, za společnost právnická osoba pan jméno FO a žalobce osobně.

29. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že v roce 2013 pracoval jako obchodně technický zástupce pro region kraj pro společnost právnická osoba. V rámci realizace měl na starosti i kontrolu dodržování technologických předpisů a dodávání materiálu ohledně stanovení technologického postupu. Mezi svědkem, žalobcem a žalovanou proběhla minimálně jedna schůzka ke sdělení technologického postupu. Obecně se nanáší jádrové omítky v tloušťce 1 mm za den jako doba zrání, v případě tloušťky omítky 10 mm by tak technologická přestávka před dalším úkonem měla být minimálně 10 dní. Svědek potvrdil, že podepsal denní záznam stavby ve stavebním deníku, ve kterém bylo konstatováno, že doba zrání omítek byla na příkaz pracovníka žalované zkrácena z důvodu zpoždění prací na stavbě a z důvodu splnění konečného termínu. Bylo konstatováno, že v případě nedodržení technologického postupu stran zrání omítky může dojít k povrchovým trhlinám a za společnost právnická osoba nedoučil provedení omítky v takové tloušťce. Dále bylo zjištěno, že obecně bylo těžké určit, kolik materiálu bude potřeba, protože chyběly podklady k výpočtu množství materiálu, veškerý materiál bylo třeba ještě doobjednávat.

30. Z informací od Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2014 došlo v Anonymizováno Čechách k zemětřesení. Ve městě adresa se intenzita zemětřesení pohybovala v hodnotě 5 Richterovy stupnice. K nároku žalobce na zaplacení nemajetkové a majetkové újmy:

31. Ze znaleckého posudku jméno FO, tituly za jménem ze dne 14. 2. 2019 bylo zjištěno, že psychologické vyšetření potvrdilo u žalobce dobré intelektuální schopnosti včetně nadprůměrného abstraktivní abstraktního myšlení před existenčním traumatem. Během existenční krize se dostal do bezvýchodné situace finanční i osobní a v roce 2015 se pokusil o sebevraždu. Aktuálně je osobnost žalobce inhibovaná se silnou poruchou sebepojetí. Trpí depresí a úzkostmi. Žalobce je trvale pod velkým psychickým a existenčním tlakem. Současná intelektová úroveň se pohybuje v pásmu dolní hranice průměru až podprůměru. Žalobce v rámci vyšetření uvedl, že je rozvedený od roku 2010. Rozvod iniciovala manželka, neboť si našla jiný vztah. Znalkyně došla k závěru, že současná osobní devastace žalobce je způsobena těžkou neuroasténií, která je následkem prožitého existenčního traumatu a rozpadu osobních vztahů, kdy psychický propad je v korelaci s existenčním traumatem.

32. Z odborného vyjádření k orientační ceně domu a pozemků ze dne 25. července 2018 bylo zjištěno, že rodinný dům se zahradou umístěný na stavebním pozemku parc. č., v obci adresa, zapsané na LV č. hodnota v Katastrálním pracovišti adresa, má tržní hodnotu nemovitosti ve výši 2 150 000 Kč. Pozemek č. hodnota orná půda a pozemek č. hodnota ostatní plocha o velikosti podílu 1/2 ve vlastnictví žalobce má tržní hodnotu 100 000 Kč.

33. Z usnesení ze dne 18. 4. 2017, sp. zn. Anonymizováno Exekutorského úřadu adresa město bylo zjištěno, že pozemky p. č. hodnota Anonymizováno a hodnota byly prodány v dražbě za částku 29 000 Kč.

34. Z usnesení exekutorského úřadu adresa město ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že dům č. p. 69 byl prodán v dražbě za částku 510 000 Kč.

35. Z dalších provedených důkazů (zejména z jednotlivých vystavených faktur, výpisů z účtu o jejich proplacení a zápočtových listů, které nebyly mezi stranami sporné) soud nezjistil žádná další pro věc podstatná skutková zjištění. Soud dále provedl k důkazu zajišťovací protokoly na číslo listu 351–377, kdy těmito zajišťovacími protokoly chtěl žalobce prokázat své tvrzení ohledně obchodních zvyklostí mezi žalobcem a žalovanou, tedy podepisování dodatku ke smlouvě o dílo až po odvedení prací. Z uvedených důkazů se však uvedený postup nepodává, neboť většina zajišťovacích protokolů není datována.

36. Soud vychází z provedených listinných důkazů a z výslechu svědků, kdy všechny důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud uvěřil výpovědím jednotlivých svědků, když jejich výpověď byla konzistentní a odpovídají ji i další provedené listinné důkazy.

37. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že strany si mezi sebou sjednaly Smlouvu o dílo, na základě níž žalobce pro žalovanou měl vykonat práce ve smlouvě uvedené. Součástí smlouvy o dílo byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Dle těchto Všeobecných obchodních podmínek muselo dojít k písemnému sjednání víceprací před jejich provedením. Konkrétní písemná forma sjednání víceprací dohodnuta nebyla. Vícepráce byly sepisovány záznamem ve stavebním deníku a v rámci Změnových záznamů ze dne 10. 2. 2014. Svědek jméno FO potvrdil, že práce uvedené ve změnových záznamů k objektu 008 a objektu 003 (na č. l. 170-173 spisu) jsou práce, které žalobce prováděl. Vícepráce, jež jsou součástí žalované částky ve výši 1 592 895,04 Kč schválil a podepsal za žalovanou pan jméno FO v rámci Změnového záznamu ze dne 10. 2. 2014.

38. Již předem bylo avizováno, že na stavbě dojde k vícepracím s ohledem na špatné rozsahy výměr v projektové dokumentaci, která neodpovídala realitě. Na uvedenou skutečnost žalobce upozornil žalovanou. Přijetí této informace za žalovanou potvrdil svým podpisem ve stavebním deníku tituly před jménem jméno FO. Pověřenými zástupci žalované podle Smlouvy o dílo byl pan tituly před jménem jméno FO a jméno FO. Mezi žalobcem a žalovanou bylo obchodní zvyklostí sepisovat vícepráce až poté, co byly odvedeny na základě porovnání skutečně odvedené práce oproti uzavřené smlouvě. Na základě soupisu víceprací měl být dle dosavadní zvyklosti sepsán a podepsán dodatek ke Smlouvě o dílo. Pověření zástupci žalované pan. jméno FO a tituly před jménem jméno FO potvrdili, že s ohledem na nutnost dodržení končeného termínu předání stavby, zdlouhavé komunikace s investorem a zdlouhavé administrativní procesy ve společnosti žalované téměř nikdy nedocházelo k podepisování dodatků před zahájením víceprací. Projektová dokumentace předložená investorem nebyla dostatečná, a proto k vícepracím docházelo. Skutečnost, že vícepráce byly prováděny před podpisem Dodatků ke smlouvě o dílo dokládá i datum podepsání Dodatku č. číslo dodatku, který je datován až po zahájení přejímajícího řízení u předání stavby, tj. po dokončení všech prací.

39. Žalobce na jednotlivých stavbách prováděl jádrové strojní omítky. Tyto omítky byly činěny v tloušťce 15 mm až 120 mm. Žalobce upozorňoval žalovanou na nutnost dodržení technologického postupu stran zrání omítek z důvodu možného popraskání omítek. Možnost praskání omítek z důvodu nedodržení technologického postupu při jejich zrání potvrdil i obchodně technický zástupce společnosti právnická osoba, která materiál na omítky dodala, pan jméno FO. Zástupce žalované pan jméno FO byl informován o délce zrání omítek, která činila 1 den na 1mm omítky. Žalovaná na základě těchto informací rozhodla o zkrácení doby zrání na 14 dní. Na omítkách, které žalobce pro žalovanou učinil se následně vytvořili praskliny. Na praskliny byl žalobce upozorněn již v Zápisu o předání stavby dne 10. 2. 2014. V dané lokalitě rovněž proběhlo několik zemětřesení.

40. Žalobci se v roce 2010 rozpadla rodina. Manželka se s žalobcem rozvedla, neboť navázala nový vztah. Chování dětí bylo problematické. Nejstarší dcera experimentuje s drogami. Syn se dopustil vloupání. Nemá s dětmi žádný kontakt. Žalobce se pokusil v roce 2015 o sebevraždu. Jeho podnikání zkrachovalo, dostal se do exekuce, v rámci které byly prodány jeho nemovitosti v dražbě.

41. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. S ohledem na výše uvedené soud po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, neboť vztah mezi žalobcem a žalovanou byl vztahem mezi dvěma podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

42. Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro ednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

43. Podle § 536 odst. 1 obchodního zákoníku se Smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

44. Podle § 264 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku se při určení práv a povinností ze závazkového vztahu přihlíží i k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem. Obchodní zvyklosti, ke kterým se má přihlížet podle smlouvy, se použijí před těmi ustanoveními tohoto zákona, jež nemají donucující povahu.

45. Podle § 265 obchodního zákoníku výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.

46. V projednávané věci spolu účastníci uzavřeli Smlouvu o dílo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky. Dle těchto obchodních podmínek nemůže zhotovitel rozšířit dílo bez předem uzavřené písemné dohody o změně smlouvy, která by stanovovala rozsah prací. V projednávané věci však bylo prokázáno, že v podmínkách, za jakých žalobce pracoval nebylo možné uzavírat předem dohody o změně smlouvy ve formě Dodatku ke smlouvě. Žalovaná byla vázána termínem dokončení stavby sjednaným s investorem. Žalovaná je velkou společností, kde se k uzavření smlouvy musí vyjádřit větší množství osob a rovněž jednotlivé vícepráce musí být formálně schváleny samotným investorem.

47. Svědeckými výpověďmi zástupců žalované pana jméno FO a pana jméno FO bylo prokázáno, že dodatky ke smlouvě byly uzavírány až po odvedení prací a porovnání skutečného rozsahu odvedených prací se zasmluvněnými pracemi. Svědci současně uvedli, že na předmětné stavbě docházelo k velkému množství víceprací z důvodu nedostatečné projektové dokumentace. Jednotlivé vícepráce tak byly zapsány do stavebního deníku nebo ve Změnových záznamech. Vícepráce, jež jsou součástí žaloby ve výši 1 592 895,04 Kč za žalovanou schválil a podepsat pověřený zástupce žalované pan jméno FO dne 10. 2. 2014. Pověření zaměstnance pro provádění díla pak vyplývá ze samotné Smlouvy o dílo.

48. Ode dne 10. 2. 2014 se tak žalobce mohl reálně domáhat zaplacení částky ve výši za provedené vícepráce. V řízení vyplynulo, že ačkoliv byly práce vyhotoveny dříve, až po jejich dokončení se udělal celkový soupis víceprací, který pověřené osoby za žalovanou odsouhlasili. Soud tak má za to, že promlčecí lhůta běží až ode dne 10. 2. 2014. Vzhledem ke čtyřleté promlčecí lhůtě má tak soud za to, že nárok žalobce není promlčen, neboť žaloba byla podána dne 7. 2. 2017.

49. Žalovaná v rámci svých tvrzení nejprve trvala na tom, že změnu smlouvy o dílo lze učinit jen na základě předem podepsaných písemných dodatcích. V rámci změny svých tvrzení nakonec připustila, že písemná forma sjednání víceprací nemusí představovat sepsání dodatku ke Smlouvě o dílo, ale stačí jakýkoliv písemný projev. Žalovaná změnila svá tvrzení až poté, co bylo prokázáno, že i jiné dodatky byly podepsány až po odvedení prací, neboť nebylo v možnostech žalované schválit Dodatek ke smlouvě před realizací prací. Současně tak učinila až poté, co bylo svědeckými výpověďmi prokázáno, že vícepráce byly schvalována zápisem do Stavebního deníku či do Změnových záznamů. Žalovaná přitom sama do té doby stavěla své argumenty na znění článku V. Všeobecných obchodních podmínek, dle kterého nelze záznamem ve stavebním deníku měnit nebo rušit smlouvu. S ohledem na nedostatek definování požadavku na písemnou formu schválení víceprací má soud výše uvedeným a podepsaným Změnovým záznamem písemnou formu sjednání víceprací za prokázanou.

50. Žalovaná dále namítala, že pověření zástupci žalované pro provádění díla neměli oprávnění schvalovat změny Smlouvy o dílo, a tedy ani vícepráce. Ze svědeckých výpovědí, zejména pak z výpovědi pana jméno FO, má však soud za prokázané, že žalovaná vystavovala dodatek ke smlouvě za vícepráce na základě Změnových listů, které podepsal právě pověřený zástupce. Žalovaná neuvedla v rámci svého tvrzení, jaká jiná konkrétní osoba byla tedy pověřena ke schválení víceprací. Nadto pouze pan jméno FO a pan jméno FO byly ve Smlouvě uvedeni jako zástupci žalované pro provádění díla. Obchodní zvyklostí mezi žalobcem a žalovanou rovněž dále bylo sepsání víceprací až na základě skutečně odvedených prací. Uvedenou obchodní zvyklostí mezi stranami se strany rozhodly nedodržovat sjednané ujednání smlouvy potažmo Všeobecných obchodních podmínek. Pokud by se žalovaná nyní dovolávala znění těchto podmínek, přestože dosud velkou část ustanovení obchodních podmínek porušovala, jednalo by se z její strany o jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, který nepožívá právní ochrany. Soud tak žalobě v rozsahu 1 592 895,04 Kč vyhověl.

51. Podle § 546 odst. 1 obchodního zákoníku je objednatel povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.

52. Žalobce dále uvedl, že provedl rovněž zasmluvněné práce na vybetonování podlah. Žalovaná odvedení těchto prací nesporovala, pouze namítala, že žalobce uvedené práce nevyfakturoval. Žalobce namítal, že nemohl práce vyfakturovat, neboť žalovaná fakturaci nedovolila, neboť podlahy musely být opravovány, a nakonec dokončeny jinou společností. V projednávané věci si strany sjednaly cenu za provedení dodávky a montáže vyrovnání podlah ve Smlouvě o dílo č. číslo smlouvy. Žalovaná tak byla povinna nejpozději po předání díla částku za vykonané práce uhradit.

53. Podle § 551 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku je zhotovitel povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Při nedokončení díla má zhotovitel nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu.

54. V projednávané věci žalovaná nevyplatila žalobci částku ve výši 313 800 Kč z důvodu zápočtu, který učinila dle § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Žalovaná započetla žalovanému výše uvedenou částku z důvodu vady omítek, které nechala opravit jinou třetí osobou, neboť žalobce opravu odmítl. Argumentací žalobce byla mimo jiné rovněž skutečnost, že za popraskání omítek nenese odpovědnost, neboť na možné popraskání omítek upozorňoval žalovanou předem z důvodu technologického postupu zvoleného žalovanou. Ve vztahu k omítkám bylo prokázáno, že byl stanovený nevhodný technologický postup. Na stavbě byl přítomen i technik společnosti právnická osoba, která materiál na omítky dodala, který na možné následky zvoleného postupu rovněž upozornil. Technologický postup se pak vztahoval k době zrání omítek před nanášením další vrstvy. Tato doba zrání omítek nebyla s ohledem na množství naneseného materiálu dodržena na pokyn žalované. Doba zrání při 120 mm tloušťky omítky by měla činit 120 dní. Žalovaná však nařídila zkrácení doby zrání na 14 dnů. Žalovaná byla žalobcem i technikem společnosti právnická osoba - panem jméno FO - upozorněna, že nedodržení technologické přestávky při takové mocnosti omítky může vést k jejímu popraskání. Skutečnost, že žalovaná byla o následcích informována potvrdil svědek jméno FO i svědek jméno FO. O informovanosti žalované vypovídá i denní záznam stavby ze dne 23.

10. Žalovaná sice sporovala pravost a věrohodnost zápisu, když záznam není označen kompletním datumem a soudu byl předložen jako jediný list ze stavebního deníku – resp. jeho kopie. Nelze však přehlédnout, že jak svědek jméno FO tak svědek jméno FO potvrdili, že podpisy uvedené na záznamu jsou jejich vlastní podpisy. Současně svědek jméno FO průběh celé schůzky potvrdil při svém výslechu. Soud nemá důvod neuvěřit zejména výpovědi svědka jméno FO, který jako technik společnosti právnická osoba, nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k výsledku sporu. Vzhledem k tomu, že žalobce upozornil na nevhodný pokyn žalované a žalovaná písemně uvedla do stavebního deníku, že trvá na provádění díla dle uvedeného nevhodného pokynu, neodpovídá žalobce za vady dokončeného díla způsobeného tímto nevhodným pokynem.

55. Žalobce dále uváděl do souvislostí popraskání omítek spolu se zemětřesením, které se v dané lokalitě objevilo. V uvedené lokalitě proběhlo 31. 5. 2014 zemětřesení o mocnosti 5 Rychterovy stupnice. V řízení však nebylo prokázáno, že právě zemětřesení vedlo k popraskání omítek, obzvlášť, když žalovaná namítala popraskání omítky již přede dnem uvedeného zemětřesení. Popraskané omítky byly žalobci vytknuty již v rámci Zápisu o předání převzetí předmětu díla ze dne 10. 2. 2014.

56. Pokud žalovaná započetla výše uvedenou částku z důvodu toho, že žalovaný na výzvu neopravil vady na omítkách v podobě prasklin, jedná se po skutkové stránce o zápočet neoprávněný. Žalobce písemně informoval žalovanou o nevhodnosti jejího pokynu při provádění díla a nenese tak odpovědnosti za vzniklé vady na díle.

57. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě vyhověl i co do neoprávněného zápočtu ze strany žalované a přiznal žalobci nárok ve výši 313 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 15. 12. 2018, neboť předmětná částka byla započtena vůči pozastávce žalovaného. Žalobci vzniklo dle Smlouvy o dílo č. číslo smlouvy právo na výplatu pozastávky po uplynutí 36 měsíců od předání a převzetí díla žalovanou. Dílo bylo převzato 10. 2. 2014. Žalobce se však domáhal zákonného úroku z prodlení až po uplynutí 60 měsíců. Soud tak žalobní návrh stran stanovení období zákonného úroku z prodlení nepřekročil.

58. Soud rovněž nepřihlédl k námitce žalované, že nárok žalobce je v uvedeném rozsahu promlčen. Žalobce měl nárok na vyplacení pozastávky po uplynutí 36 měsíců ode dne 10. 2. 2014, tj. 10. 2. 2017. Až po tomto datu mohl žalobce požadovat zaplacení celé pozastávky. S ohledem na termín podání žaloby není ani tento nárok žalobce promlčen. I pokud žalovaná namítá, že nárok žalobce zanikla postupně v důsledku zápočtů, pak je třeba zdůraznit, že žalovaná učinila zápočet co do částky 193 800 Kč dopisem ze dne 24. 2. 2016 a co do částky 120 000 Kč dopisem ze dne 29. 2. 2016. Pokud by tedy promlčení lhůta běžela od uvedených dat, nárok žalobce by rovněž promlčen nebyl.

59. V řízení bylo nesporné, že celkem žalobce vyfakturoval částku 6 932 815,01 Kč. Žalovaná žalobci uhradila částku 3 274 762,09 Kč, a částku 3 658 052,92 Kč započetla. Součástí zápočtu byla i částka 313 800 Kč za popraskané omítky. Soud žalobci vyhověl co do neoprávněného zápočtu ze strany žalované ve výši 313 800 Kč. Soud však má za to, že co do rozdílu k žalované částce ve výši 346 000 Kč, tj. co do částky 32 200 Kč není žaloba důvodná, když uvedenou částku žalovaná buď uhradila nebo oprávněně započetla (když oprávněnost jiného zápočtu než co do částky 193 800 a 120 000 z důvodu popraskání omítek nebyla namítána). Nedopatřením však soud uvedenu částku nezamítl.

60. Ve vztahu k námitce žalované, že nárok žalobce na zaplacení majetkové a nemajetkové újmy je rovněž promlčen má soud za to, že nárok žalobce promlčen není. Žalobce mohl majetkovou újmu vyčíslit nejdříve dne 3. 3. 2016, kdy bylo vydáno první exekuční rozhodnutí o prodání nemovitosti. Nárok žalobce tak není promlčen, přestože uplatit svůj nárok až podáním ze dne 20. 2. 2019. Ve vztahu k nemajetkové újmě běží promlčení lhůta od doby, kdy žalobce mohl újmu vyčíslit poprvé. S ohledem na tvrzení žalovaného, který výši nemajetkové újmy odůvodňuje rovněž svým pokusem o sebevraždu v roce 2015, má zdejší soud za to, že nárok žalobce není promlčen.

61. Dle § 373 obchodního zákoníku kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

62. Dle § 380 obchodního zákoníku za škodu se považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany.

63. V projednávané věci se žalobce domáhal zaplacení škody ve výši 1 711 000 Kč, která je součtem rozdílů mezi skutečnou hodnotou nemovitosti a vydraženou částkou. Žalobce tvrdil, že z důsledku porušení povinnosti na straně žalované spočívající v nezaplacení žalovaných částek, se žalobce dostal do tíživé finanční situace a nebyl schopen zaplatit dluh vůči jiné společnosti. Konkrétně žalobce ve svém vyjádření ze dne 20. 2. 2019 uvedl, že „Žalobce prohrál soudní řízení se společností právnická osoba především z důvodu nečinnosti svého tehdejšího právního zástupce, který následně ani nepodal odvolání. Ačkoliv žalobce má za to že rozsudek byl nespravedlivý, pokud by měl peníze, tak by částku 399 000 Kč s příslušenstvím, tedy přibližně 500 000 Kč zaplatil a následně by se domáhal náhrady škody po svém bývalém právním zástupci.“ V řízení bylo prokázáno, jaké nemovitosti byly v exekuční dražbě prodány, za jakou cenu a jaká byla skutečná hodnota nemovitostí. Soud však z provedeného dokazování nemá za prokázané, že výše uvedená škoda vznikla žalobci v důsledku porušení povinnosti žalované.

64. Dle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3471/2009, ze dne 24. 3. 2011). Ústavní soud dále v nálezu sp. zn. I. ÚS 312/05 ve vztahu k teorii adekvátnosti příčinné souvislosti uvedl, že pro odpovědnost za škodu není nutné, aby vznik určité škody byl pro škůdce konkrétně předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravděpodobný.

65. Soud s ohledem na samotné tvrzení žalobce neshledává příčinou souvislost mezi tvrzenou majetkovou škodou žalobce a porušením povinností žalované. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaná neoprávněně nezaplatila žalobci vícepráce a neoprávněně započetla na pohledávku žalobce částky, které vyplatila třetím osobám, avšak soud nemá za to, že s ohledem na teorii adekvátní příčinné souvislosti je zde příčinná souvislost mezi neproplacením žalované částky a vznikem škody. Žalobce v rámci svého tvrzení uvedl, že škoda vznikla v důsledku exekučního prodeje nemovitosti. Dražba nemovitostí byla nařízena z důvodu pohledávky společnosti právnická osoba za žalobcem. K samotnému vzniku této pohledávky žalobce ničeho neuvedl. Příčinný vztah s pohledávkou za žalovanou dovozoval z toho, že by pohledávku, kterou byl nucen společnosti právnická osoba zaplatit na základě pravomocného rozsudku soudu, po vydání tohoto rozsudku zaplatil, kdyby měl finanční prostředky, které mu žalovaná dlužila. Soud tak spatřuje příčinou souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti žalobce uhradit dlužnou částku, kdy o této právní povinnosti rozhodoval soud, který žalobci uložil pohledávku společnosti právnická osoba uhradit. Tvrzení, že žalobce nemohl uhradit dlužnou částku je pak až zástupnou příčinnou. Primární příčinnou vzniku škody je skutečnost, že společnost právnická osoba měla pohledávku za žalobcem z důvodu porušení jeho závazků. Soud tak nárok žalobce na zaplacení majetkové škody ve výši 1 711 000 Kč zamítl.

66. Ve vztahu k žalované nemajetkové újmě ve výši 1 000 000 Kč soud vycházel zejména ze Znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Z tohoto znaleckého posudku soud nemá za prokázané, že za žalobcovy psychické problémy může špatná finanční situace, do které se dostal v důsledku spolupráce s žalovanou. Žalobce odůvodnil výši nemajetkové újmy psychickými problémy, rozpadem rodiny a zkrachováním podnikání. Ze znaleckého posudku se však podává, že žalobcova rodina se rozpadla podstatně dříve, než došlo k problémům s žalovanou. Žalobce je od rozvedený od roku 2010. Žalobce sám při vyšetření znalkyni uvedl, že má tři děti, kdy nejstarší dcera experimentuje s drogami a syn je rovněž problematický a že nemá s dětmi žádný kontakt. V rámci znaleckého vyšetření žalobce neuváděl, že by problémy s rodinou byly v důsledku jeho finanční krize v rámci podnikání. Znalkyně v rámci svého vyšetření vycházela primárně ze svých testů a z informací, které jí žalobce sdělil. Nevycházela z žádného předchozího spisového materiálu. Přestože znalkyně došla k závěru, že psychický stav žalobce je v důsledku jeho osobní a existenční krize. Ze znaleckého posudku není patrné, že tato existenční krize je zapříčiněna toliko jeho sporem se žalovanou. Stejně tak se ze znaleckého posudku nedá dovodit, že pokus o sebevraždu v roce 2015 byl zapříčiněn sporem s žalovanou. Znalkyně ve svém znaleckém posudku neuvádí jednu jedinou příčinu vzniku traumatu, naopak se ze znaleckého posudku podává, že těchto příčin osobních a existenčních traumat je několik, respektive jejich kumulace. Přestože je možné spatřovat mezi špatným psychickým stavem žalobce vedoucím až k jeho pokusu o sebevraždu a sporem s žalovanou časovou souslednost, nelze s ohledem na velmi problematické rodinné vztahy vyloučit, že tento psychický stav byl způsobem osobními problémy v rodině a spor s žalovanou se na psychickém stavu nepodílel vůbec nebo zcela minimálně. Míra působení sporu s žalovaným na psychický stav pak nelze posoudit, nutno však zdůraznit, že z předložených důkazů ji nelze ani potvrdit a ani vyvrátit.

67. Ve vztahu k nároku žalobce na odškodnění nemajetkové újmy soud rovněž zohlednil výpověď svědka pana jméno FO, který sice uvedl, že žalobce přišel o všechny prostředky a přestal pracovat, přestal komunikovat a hovořil o sebevraždě, ale současně svědek také uvedl, že se žalobci rozpadla rodina a jednotlivé detaily neví, „do rodin nevidí“. Skutečnost, že „nevidí do rodin“, svědek zopakoval vícekrát. Tedy svědek spojoval špatný psychický stav žalobce s rozpadem jeho rodiny, ze samotného znaleckého posudku je však soudu známo, že rodina se žalobci rozpadla již dříve, předtím, než přišel spor s žalovanou. Časová osa těchto problémů neodpovídá. Svědek rovněž spojoval psychický kolaps žalobce s problémem s žalovanou, ale neuváděl k tomu žádné podrobnosti. Do souvislosti nevložil ani finanční problémy žalobce se sporem s žalovanou.

68. Soud tak návrh žalobce na přiznání majetkové újmy ve výši 1 711 000 Kč a nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč zamítl. V zamítavém výroku stran nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč soud nerozhodl o nároku žalobce na zákonný úrok z prodlení, neboť žalobce vznesl uvedený nárok až ve svém podání ze dne 15. 4. 2024, tj. po jednání ze dne 11. 4. 2024, kde byl přednesen závěrečný návrh žalobce a bylo odročeno toliko za účelem vyhlášení rozhodnutí.

69. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 140 043 Kč. Tato částka představuje 15,36 % z jejich celkové výše 911 738 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobce a neúspěchu žalobce, když žalobci, který se domáhal celkem částky 4 161 178,16 Kč (součet žalovaných částek pod výroky I., II., IV. a nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a/ a. t.) bylo přiznáno celkem 2 400 178,16 Kč (součet výroků I. a II.). Celkové náklady ve výši 478 718,90 Kč sestávají ze soudního poplatku za žalobu v částce 215 559 Kč (zaplaceného doposud pouze ve výši 11 839,90 Kč) a soudního poplatku za odvolání ve výši 215 559 (zaplaceného doposud pouze ve výši 11 839 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 161 178,16 Kč sestávající z částky 24 980 Kč za každý z 18 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání dne 22. 10. 2018, 20.2.2019, podání ze dne 3.5.2018 na č.l. 137, účast na jednání dne 18. 9. 2019, 2.12.2019, 17. 2. 2020, 17. 8. 2020, 22. 2. 2021, podání ze dne 23.4.2021, účast na jednání 21.6.2021, odvolání ze dne 25.8.2021 doplněné 16.9.2021, účast na jednání 19. 12. 2022, 19. 10. 2023, 19. 1. 2024, podání ze dne 14.3.2024, účast na jednání 11. 4. 2024), 2 úkonů právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku 18. 4. 2024, 28. 6. 2021) včetně 20 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

70. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za žádost o osvobození od soudních poplatků, upřesnění žaloby ze dne 6.2.2018 na č.l. 79, neboť žalobci nic nebránilo podat žalobu bez vad, sdělení o proběhlé mediaci, vyčíslení nároku na náhradu majetkové a nemajetkové škody na č.l. 113 ze dne 20.2.2019, neboť žalobci nic nebránilo podat žalobu bez neurčitých výroků, založení důkazu dne 10. 6. 2019 na č.l. 140, neboť se nejednalo po podání ve věci samé, vyjádření ze dne 22.2.2021 na č.l. 279, když tentýž den proběhlo jednání, sdělení ze dne 16.2.2024, vyčíslení nákladů ze dne 15. 4. 2024, neboť nejde o úkon ve věci samé a soud rozhoduje o nákladech i bez vyčíslení, 3x mimosoudní jednání před podáním žaloby a 3x porady s klientem přesahující jednu hodinu, neboť žalobce nedoložil žádné podklady prokazující poradu s klientem ani neuvedl dny, kdy mělo k poradě/jednání dojít.

71. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.