16 C 55/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Jitky Kubešové a přísedících Mgr. Mirky Novákové a Antonie Slavíkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B , sídlem Adresa žalované B o zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 719 978 Kč spolu s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám vedlejšího účastníka.

1. Žalobce se domáhal zaplacení výše uvedené částky z titulu náhrady za ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobu odůvodnil tím, že pracovní poměr byl rozvázán dne , datum, z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti. Žalobce byl smluvním lékařem žalované uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce v důsledku pracovního úrazu ze dne , datum, při výkonu pracovních povinností. K pracovnímu úrazu došlo v roce , Anonymizováno, , kdy žalobce byl při obsluze bagru zavalen při masivním závalu v , Anonymizováno, . V důsledku závalu došlo ke vzniku srdeční komoce s arytmií – fibrilace síní s přechodnou dysfunkcí levé komory. Z důvodu ukončení pracovního poměru u žalované došlo u žalobce ke ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, žalobce tak uplatňuje náhradu za měsíce duben 2018 až srpen 2021.

2. Žalobce dále poukazoval zejména na skutečnost, že sám smluvní lékař žalované určil, že žalobce je pracovně nezpůsobilý k výkonu práce z důvodu pracovního úrazu. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce uvedl, že znalec vychází pouze z fotografií po částečném vyhrabání žalobce a dospěl tak k mylnému závěru, že žalobce byl zavalen pouze ve spodní části těla. Žalobce byl zavalen až do úrovně svého krku. Žalobce dále uvedl, že z důvodu uvedené události a stresu žalobce utrpěl šok, který mu neumožňoval racionálně uvažovat. Vytažen byl po 5-6 hodinách zavalení. Nikdo v nemocnici se mu ostatně ani nevěnoval a on sám si neumí vysvětlit, proč ho nikdo neošetřoval. Z toho důvodu i odmítl hospitalizaci. Uvedl, že žádnými zdravotními obtížemi před závalem netrpěl. Žalobce upozornil zejména na skutečnost, že v roce , Anonymizováno, absolvoval zdravotní preventivní prohlídku u smluvního lékaře žalované včetně měření EKG bez zjištění jakýchkoliv zdravotních komplikací a se závěrem o zdravotní způsobilosti.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného uvedl, že nárok žalobce neuznává, neboť má za to, že žalobce neprokázal, že škoda, jenž požaduje po žalované uhradit, je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Odkazoval pak zejména na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle znalce ze zdravotní dokumentace vyplývá, že arytmie u žalobce trvala delší dobu a počátek této poruchy nelze přesně stanovit. Mohla trvat řadu let i měsíců před předmětným úrazem. V roce , Anonymizováno, byla žalobci v IKEMu diagnostikována ischemická choroba srdeční, přičemž tato diagnóza dle znalce nijak nesouvisí s pracovním úrazem ze dne 5. 7. 2010. Oporu ve zdravotnické dokumentaci nemá ani tvrzení žalobce o zasypání včetně hrudníku. Ve zdravotnické dokumentaci nejsou dle znalce záznamy o polytraumatu, nebylo provedeno vyšetření hrudníku ani vyšetření výpočetní tomografií k diagnostice rozsahu polytraumatu a zjištění eventuálních orgánových poškození, které by jinak v případě polytraumatu učiněno bylo. Tvrzení žalobce vylučuje rovněž fotodokumentace z místa úrazu. K plicní embolii uvedl, že přestože byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce odmítl doporučovanou hospitalizaci v , Anonymizováno, nemocnici , adresa, (dále jen jako „, Anonymizováno, “) a následně i ve , Anonymizováno, nemocnici , adresa, , kdy dle znalce uvedené odmítnutí zhoršilo včasnou diagnostiku a léčbu uvedeného onemocnění a mělo potencionální negativní vliv na vývoj zdravotního stavu žalobce.

4. Žalovaná se ve všech vyjádření ztotožňovala s vyjádřením vedlejšího účastníka.

5. Soud provedl veškeré účastníky předložené listinné důkazy založené ve spisu, včetně znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zadávaného žalovanou. Vzhledem k tomu, že podstatou projednávané věci bylo nejprve si zodpovědět skutkovou otázku, zda žalobce utrpěl výše tvrzené zdravotní problémy při pracovním úrazu dne , datum, , kdy lékařské zprávy předložené žalobcem neuváděly jasnou odpověď na uvedenou otázku nebo byly v rozporu s předloženým znaleckým posudkem, zadával soud vypracování znaleckého posudku k zodpovězení dané otázky , tituly před jménem, , právnická osoba, , znalci v oboru zdravotnictví, odvětví , Anonymizováno, .

6. Soud zamítl návrh žalobce na výslech svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , adresa, ,, Anonymizováno, kteří byli navrženi k prokázání tvrzení, že žalobce byl zavalen zeminou až po krk a měl tak rovněž zavalen zeminou i hrudník. Žalobce navrhl jejich výslech při současném předložení jejich čestných prohlášení, které soud k důkazu provedl. Soud zamítl uvedený důkazní návrh z důvodu nadbytečnosti. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, soud zjistil, že v případě že by byl žalobce zavalen v takovém rozsahu, muselo by to na jeho těle zanechat alespoň nějaké stopy (pokud by zával přežil). Uvedené závěry se shodovaly i se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále soud zamítl návrh žalobce na zpracování nového znaleckého posudku z důvodu nadbytečnosti. Soud má za to, že znalecký posudek , tituly před jménem, , Anonymizováno, splňuje všechny náležitosti znaleckého posudku, je přezkoumatelný a znalec ho při soudním jednání obhájil. Nadto jsou závěry v uvedeném posudku podobné závěrům znalce , jméno FO, , a proto soud neshledal důvod pro vypracování nového posudku.

7. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a po provedeném dokazování dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobce byl shledán při zdravotní prohlídce dne , datum, způsobilým k výkonu práce (prokázáno posudkem o zdravotní způsobilosti k výkonu práce pro žalovanou ze dne , datum, ). Žalobce byl shledán způsobilým k výkonu práce rovněž zdravotním posudkem ze dne , datum, (prokázáno posudkem zdravotní způsobilosti k výkonu práce u žalované ze dne , datum, ). Následně byl žalobce shledán zdravotně nezpůsobilý z důvodu pracovního úrazu při mimořádné lékařské prohlídce (prokázáno lékařským posudkem ze dne , datum, ). Pracovní poměr žalobce u žalované pak zanikl ke dni , datum, (prokázáno dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, ).8. , jméno FO, , narozený , datum, , v rámci svého čestného prohlášení uvedl, že byl přítomen při záchraně žalobce, který při ražbě , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl zavalen horninou, po odtěžení horniny těžkou technikou, došlo k vyproštění žalobce z bagru, kde hornina dosahovala jeho ramen (prokázáno čestným prohlášením , jméno FO, ze dne , datum, ). , jméno FO, , narozený , datum, , v rámci svého čestného prohlášení uvedl, že byl přítomen při záchraně žalobce, jenž byl zavalen v , Anonymizováno, . Zemina dosahovala až do výše ramen žalobce (prokázáno čestným prohlášením , jméno FO, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). , jméno FO, , narozený , datum, , v rámci svého čestného prohlášení uvedl, že byl přítomen při záchraně žalobce, jenž byl zavalen v tunelu Blanka v roce , Anonymizováno, . Hornina dosahovala až do výše ramen žalobce (prokázáno čestným prohlášením , jméno FO, ze dne , datum, ). , jméno FO, narozený , datum, v rámci svého čestného prohlášení uvedl, že byl přítomen při záchraně žalobce, který byl při ražbě , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, zavalen a zavalení dosahovalo až do výše ramen žalobce (prokázáno čestným prohlášením , jméno FO, ze dne , datum, ).9. , tituly před jménem, , jméno FO, , praktický lékař, v nálezu ze dne , datum, uvedl, že žalobce se před úrazem s ničím neléčil, téměř nenavštěvoval ordinaci, dokumentace je téměř nulová (prokázáno lékařskou zprávou ze dne , datum, ). V lékařské zprávě ze dne , datum, lékař uvedl u žalobce crush syndrom obou dolních končetin, fibrilace síní uzavřená jako komoce srdce. Embolie do plic subsegmentálně dorzobazálně vpravo jako následek závalu (prokázáno z lékařské zprávy ze dne , datum, ). Lékař dále vycházel z anamnézy zahrnující pracovní úraz v důsledku závalu v tunelu roku , Anonymizováno, a utrpěného crush syndromu. Lékař následně uvedl, závěr, že je nutná pravidelná dispenzarizace kardiologie (prokázáno z lékařské zprávy ze dne , datum, ).10. , tituly před jménem, , jméno FO, ve své zprávě uvedl, že žalobce byl po závalu v tunelu asi 3 dny doma, potom pro bolesti na hrudi byl přijat na interní oddělení v Příbrami, kde byla zjištěna fibrilace síní (prokázáno Lékařskou zprávou ze dne , datum, ).

11. Ke zdravotnímu stavu se odmítla vyjádřit , tituly před jménem, , jméno FO, s odůvodněním, že žalobce byl vyšetřen v mnoha odborných zařízeních, kdy ve zprávách je konstatováno, že příčina zdravotních obtíží souvisí se závalem (prokázáno lékařskou zprávou ze dne , datum, ).

12. Z přiložené fotodokumentace bylo zjištěno, že stroj, ve kterém žalobce seděl byl zasypán až po střechu. Z otvoru po čelním sklu se dostala do kabiny zemina. Pravé boční sklo tlak zeminy vydrželo. Na fotografiích je zachycen žalobce, jak sedí v kabině zasypán zeminou od nohou až do úrovně pasu (prokázáno přiloženými fotografiemi).

13. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v důsledku utrpěného pracovního úrazu (prokázáno dopisem ze dne , datum, ). Žalovaná odmítla uvedenou částku zaplatit s odkazem na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že nejsou splněny podmínky pro výplatu požadované částky (prokázáno e mailovou komunikací ze dne , datum, ).

14. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce v oboru zdravotnictví, odvětví vnitřního lékařství se specializací kardiologie, bylo zjištěno, že první epizoda diagnózy fibrilaci síní byla zdokumentovaná nálezem při prvotním vyšetření , datum, v , Anonymizováno, nemocnici (, Anonymizováno, ), tato fibrilace byla bez příznaků a posuzovaný ji nevnímal. Přesný počátek vzniku této poruchy však nelze u žalobce stanovit a mohl trvat řadu měsíců i let. Z vyšetření provedeného šestý den po úrazu je však patrný vývoj srdečního selhání, který je důkazem toho, že arytmie trvala delší dobu. Znalec dále uvedl, že přestože v lékařské zprávě , Anonymizováno, nejsou žádné zmínky o kardiovaskulárních onemocnění žalobce, je naopak v propouštěcí zprávě z Interního oddělení nemocnice , adresa, uvedena „cca měsíční anamnéza převážně námahových stenokardií a námahové dušnosti“, kdy vznik těchto obtíží se tak datuje do doby před úrazem. Znalec dále konstatoval, že pokud by žalobce utrpěl polytrauma v oblasti hrudníku, pak by lékaři , Anonymizováno, i nemocnice , adresa, indikovali a provedli rentgenové vyšetření hrudníku a vyšetření výpočetní tomografií k diagnostice rozsahu polytraumatu. Údaje o srdeční nemoci se objevují poprvé až v kardiologické dokumentaci z , Anonymizováno, . Dospěl k závěru, že fibrilaci síní, srdeční selhání, ischemickou chorobu srdeční nelze považovat za následek pracovního úrazu ze dne , datum, . U těchto diagnóz nelze shledat příčinnou souvislost s pracovním úrazem, příčinnou souvislost s pracovním úrazem má pouze plicní embolizace, kdy však žalobce odmítl doporučenou hospitalizaci ve dvou zdravotnických zařízení bezprostředně po úrazu, což je modifikujícím faktorem, který nepochybně vedl k pozdější diagnostice flebotrombózy a nemožnosti včasného zahájení léčby a prevenci vzniku plicní embolizace (prokázáno znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ).

15. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že znalec považuje za nemožné z medicínského hlediska, aby pracovník po zavalení a zasypání těla až po hrudník po 5 hodinách tento úraz vůbec přežil. Došlo by k udušení pro nemožnost dýchacích pohybů hrudníků. Žalobce však nebyl po úrazu hospitalizován ani mu nebyla vystavena pracovní neschopnost. Souhlasil se závěry , tituly před jménem, , jméno FO, o rozsahu zavalení a že jediným možným následkem může být plicní embolie jako následek flebotrombózy levé dolní končetiny. Znalec dospěl k závěru, že pracovní úraz nezpůsobil srdeční kontuzi ani další srdeční onemocnění. Tyto diagnózy jsou obecnými onemocněními (prokázáno znaleckým posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ). Znalec při svém výslechu uvedl, že z ambulantního vyšetření prováděných na , Anonymizováno, nemocnici se nepodává, že by byl atakován hrudník žalobce, rovněž sonografické vyšetření srdečního svalu nepopisuje žádné kontuzní ložisko. Porucha srdečního rytmu před úrazem nebyla nijak verifikována. Zjištěná plicní embolie vznikla v důsledku pohmoždění obou lýtek. Znalec uvedl, že v případě zavalení hrudníku by klinický obraz vypadal jinak, žalobce by musel být hospitalizován a lékaři by si všimli změn na hrudníku. Zavalení hrudního koše v intervalu 4-5 hodin je úrazem neslučitelným se životem, protože by žalobce nemohl dýchat. K tomu postačuje váha 40 kg zatěžující hrudník, poloha těla v sedě na to nemá vliv. Žádná z lékařských zpráv ani nezmiňuje postižení hrudníku – nejsou zaznamenány žádné pohmožděniny, modřiny, syndrom horní duté žíly nebo zmodrání horní části těla. Lékaři to nejen že nepopisují v lékařských zprávách ale ani nevyvíjí tlak na žalobce, aby byl hospitalizován a observován. K hypotéze, zda by mohly být tvrzené zdravotní problémy způsobeny závalem při odhlédnutí od závěru znalce, že k závalu nedošlo, znalec uvedl, že není možné, aby došlo k pouhé poruše srdečního rytmu bez poškození srdečního svalu a dalších příznaků např. poškození ledvin atd. (z výslechu znalce dne , datum, ).

16. S ohledem na špatnou čitelnost, soud nezjistil žádné jiné skutečnosti ze záznamu o preventivní prohlídce ze dne , datum, spolu s předloženým záznamem z EKG než závěr lékaře, že je žalobce schopen k výkonu práce. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti nové či relevantní pro posouzení ve věci (potvrzení zaměstnavatele za období roku , Anonymizováno, o výdělku a příjmech, evidenční list důchodového pojištění za rok , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a rok , Anonymizováno, , potvrzení ze dne , datum, o hrubé hodinové mzdě žalobce), a to s ohledem na následující právní posouzení věci.

17. Soud hodnotil všechny důkazy předložené účastníky, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Své posouzení pak soud opřel zejména o znalecké posudky založené ve spisu. Žalobce znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vytýkal jeho nepřezkoumatelnost, když znalec neměl informace o zdravotním stavu žalobce před úrazem. Dále mu vytýkal, že znalec nezjišťoval zdravotní stav žalobce ke dni vypracování znaleckého posudku a že hodnotil otázky, které mu nepřísluší hodnotit. K uvedeným námitkách je třeba zdůraznit, že uvedený znalecký posudek splňuje všechny náležitosti znaleckého posudku a znalec ho při soudním jednání obhájil. Soud neshledává pochybení znalce v tom, že nezjišťoval zdravotní stav žalobce ke dni vypracování znaleckého posudku. Primární skutkovou otázkou je zjištění, zda žalobce utrpěl tvrzené zdravotní problémy v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Soud souhlasí se znalcem, že nové vyšetření žalobce již nemůže objasnit okolnosti v době pracovního úrazu a je tak nutné vycházet ze zdravotní dokumentace z té doby. Soud současně neshledal vyjádření znalce, že žalobce nemohl být z medicínského hlediska zavalen zeminou v takovém rozsahu v jakém žalobce tvrdí, nad rámec jeho znalecké činnosti. Znalec toliko konstatoval, že tvrzený úrazový děj by musel mít větší následky než jaké se u žalobce projevily nebo s ohledem na tvrzené zdravotní problémy se tento úrazový děj nemohl stát tvrzeným způsobem.

18. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 271b odst. 1 zákoníku práce, dle kterého náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

19. Předpokladem pro vznik nároku žalobce je kumulativní splnění několika podmínek, a to existenci pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) vznik materiální či nemateriální škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodu.

20. Vzhledem ke zcela jednoznačným závěrům znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, neměl soud za naplněnou jednu ze základních podmínek pro vznik nároku žalobce na vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a tvrzenou škodou. Žalobce uvedl, že mu po skončení pracovní neschopnosti vznikla škoda ve ztrátě na výdělku z důvodu pracovního úrazu závalem v tunelu , Anonymizováno, . Pracovním úrazem u něj mělo dojít ke vzniku srdeční komoce s arytmií – fibrilace síní s přechodnou dysfunkcí levé komory. Dokazováním bylo zjištěno, že žalobce byl dne , datum, zavalen při ražbě tunelu , Anonymizováno, . Soud se zabýval úrazovým mechanismem jakož i otázkou ohledně příčinné souvislosti mezi tvrzeným onemocněním a pracovním úrazem.

21. Lékařská zjištění poté, co se žalobce nechal druhý den vyšetřit v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ani předložená fotodokumentace nenasvědčují zavalení hrudníku žalobce až po jeho krk. Jedinými důkazy svědčícími pro takové tvrzení jsou čestná prohlášení výše uvedených osob – pracovníků a kolegů žalobce, kteří pomáhali s odstraněním následků závalu a hledáním žalobce. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, jasně uvedl, že po takovém závalu by musely být na hrudníku žalobce viditelné stopy a muselo by dojít i k dalším zdravotním problémům. Lékaři by s ohledem na závažnost situace, kterou představuje zával hrudníku, učinili patřičná vyšetření a navrhovali by žalobci hospitalizaci. Žalobce však vůbec nebyl v tomto směru vyšetřován. Lékaři se soustřeďovali na crush syndrom s ohledem na zával dolních končetin a doporučovali žalobci hospitalizaci s tímto odůvodněním. Znalec jednoznačně uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by žalobce byl zavalen po hrudní koš. Vznik srdečních komocí a arytmií pak znalec neshledává v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Opakovaně zdůrazňoval jak nedostatky úrazového mechanismu, tak nedostatky v časové souslednosti (mezi první a druhou pracovní neschopností pro ischemickou chorobu srdeční je 6 let). Žalobcem uváděná srdeční choroba je dle znalce obecným onemocněním.

22. Uvedený závěr , tituly před jménem, , jméno FO, se shoduje se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který rovněž uvedl, že srdeční porucha nevznikla následkem pracovního úrazu. Nad rámec znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, upozorňuje na propouštěcí zprávu z Interního oddělení Nemocnice , adresa, , kde se hovoří o cca měsíční anamnéze převážně námahových stenokardií a námahových dušností. Z vyšetření v , Anonymizováno, den po úrazu pak dovozuje, že žalobce byl bez příznaků a nevnímal srdeční poruchu. Ta mohla trvat řadu měsíců i let před pracovním úrazem. S ohledem na vyšetření EKG provedeného 6. den po úraze znalec dovozuje správnost svých úvah o vzniku srdečních potíží před pracovním úrazem. K úrazovému mechanismu pak pouze uvádí, že dle dokumentace měl žalobce zasypaná pouze lýtka a horní část těla byla volná.

23. Přestože znalec , tituly před jménem, , jméno FO, založil své závěry znaleckého posudku na sporování úrazového mechanismu, kdy přesvědčivě obhájil, že žalobce nemohl mít zavalen hrudní koš a tvrzená srdeční choroba tak nemůže být v důsledku pracovního úrazu (a v případě závalu hrudního koše by žalobce měl i další zdravotní problémy), znalec , tituly před jménem, , jméno FO, založil své závěry na hodnocení lékařských zpráv vzniklých v nejbližší době po úrazu a zavalení toliko jen dolních končetin znalec jen konstatuje. Oba znalci však dospěli k závěru, že tvrzená srdeční choroba je obecným onemocněním a nevznikla v důsledku pracovního úrazu dne , datum, . Na uvedeném závěru nemění nic ani předložená čestná prohlášení, že žalobce byl zavalen až po krk zeminou, neboť uvedená prohlášení nevyvrací závěry , tituly před jménem, , jméno FO, stan delší dobu trvající arytmie, jejíž vznik znalec datuje přede dnem pracovního úrazu. Závěr znalců nezpochybnili ani lékařské zprávy předložené žalobcem, kdy velká část těchto zpráv hovoří sice o pracovním úrazu jako příčině onemocnění žalobce, ale povětšinou se jedná o údaj v anamnéze či šlo o lékaře mimo obor kardiologie (praktický lékař , tituly před jménem, , jméno FO, ).

24. Soud s ohledem na tvrzení žalobce, který se domáhal zaplacení náhrady za ztráty na výdělku po pracovním úrazu, když za zdravotní následky označil srdeční komoce s arytmií - fibrilace síní s přechodnou dysfunkcí levé komory, nepřihlédl k výše uvedenému závěru znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , že v příčinné souvislosti s pracovním úrazem byla plicní embolie žalobce. Uvedený zdravotní problém žalobce nespojoval se vzniklou škodou. Soud se tak již dále ani nezabýval závěry znalců, zdali následek tohoto onemocnění je zapříčiněn opakovaným odmítnutím nabízené hospitalizace.

25. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu zamítl (výrok I.).

26. O náhradě nákladů řízení žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze 4 úkonů (vyjádření ze dne 19. 8. 2020, účast na jednání dne 13. 9. 2021, 28. 11. 2022, 19. 12. 2022, 21. 11. 2023) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za vyjádření ze dne 16. 12. 2021, ve které toliko uvedla jednu větu, že souhlasí s vyjádřením vedlejšího účastníka, neboť se nejedná o vyjádření ve věci samé (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z 11 úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne 14. 7. 2020, sdělení o výsledku mediace, příprava na jednání a účast na jednání dne 13. 9. 2021, 28. 11. 2022, 21. 11. 2023, účast na jednání dne 19. 12. 2022, podání ze dne 17. 9. 2021, vyjádření ze dne 18. 11. 2021). Soud nepřiznal vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení za oznámení o vstupu do řízení dne 3. 7. 2020, když se jednalo o jednoduché podání o jedné větě, které mohl účastník spojit s vyjádřením k žalobě ze dne 14. 7. 2020, dále soud účastníkovi nepřiznal náhradu za účast na mediačním jednání, jelikož se nejedná o náklad řízení, a za přípravu na jednání dne 19. 12. 2022, když příprava na jednání byla totožná jako na jednání dne 28. 11. 2023 (k výslechu znalce). Soud dále vedlejšímu účastníkovi nepřiznal náhradu za zaplacené znalečné ve výši 18 150 Kč, když uvedené náklady nelze považovat za náklady řízení v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 o.s.ř. a současně nelze dojít k závěru, že jde o náklady potřebné k účelnému bránění práva v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Ze spisu se nepodává, že by vedlejší účastník odmítl poskytnout pojistné plnění a až s ohledem na nutnost bránit svá práva nechal vypracovat předmětný znalecký posudek. Naopak vedlejší účastník nechal vypracovat znalecký posudek, za účelem rozhodnutí se, zda vyplatit pojistné plnění či nikoliv. Bylo tak zcela na vůli účastníka, zda posudek nechá vypracovat anebo jaké stanovisko zaujme k nároku na výplatu pojistného bez posudku. V uvedeném postupu však nelze spatřovat náklady řízení potřebné k účelnému bránění práva (výrok III.).

28. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.