16 C 58/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Kubešové a přísedících Antonie Slavíkové a Mgr. Mirky Novákové ve věci žalobce: Jméno žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: jméno žalované , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neplatnost ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru

I. Žaloba, již se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 1. 2019, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 68 764 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, 2019, které zaměstnavatel odůvodnil zvlášť závažným porušením pracovních povinností zaměstnance, spočívající v tom, že žalobce vykonával výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, a to bez písemného souhlasu žalované. Žalobce žalobu odůvodnil zejména tím, že okamžité zrušení pracovního poměru je zcela účelové, nekorektní a v rozporu s dobrými mravy. Žalobce se nemohl dopustit konkurenčního jednání, když k založení nové společnosti došlo na základě výzvy žalované v rámci jednání o ukončení spolupráce, kdy to byla právě žalovaná, která žalobce vyzývala, ať si založí vlastní firmu, osamostatní se a dělá vlastní rozhodnutí. Nově založená společnost ani nedisponovala povolením Ministerstva práce a sociálních věcí k výkonu činnosti: zprostředkování zaměstnání a činnosti agentury práce. Žalobce toto povolení získal až dne , datum, 2019, tedy více než měsíc poté, co mu bylo předáno okamžité zrušení pracovního poměru. Žalovaná domlouvala s žalobcem podmínky ukončení dlouholeté spolupráce, byla to žalovaná, která svolila k tomu, aby si žalobce založil společnost se stejným předmětem podnikání.

2. Žalobce k průběhu svého pracovního poměru uvedl, že dne , datum, 2010 podepsal se společností , právnická osoba, pracovní smlouvu ze dne , datum, 2010. Žalobce byl zaměstnancem a zároveň tichým společníkem společnosti , právnická osoba, , současně byl jednatelem žalované. Žalovaná následně , datum, 2016 převzala činnost společnosti , právnická osoba, , čímž došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele, tedy na žalovanou. Rovněž tím došlo k přechodu pracovněprávního vztahu žalobce. Rozhodnutím jediného společníka ze dne , datum, 2018 byl pak žalobce odvolán z funkce jednatele žalované.

3. K pracovní smlouvě ze dne , datum, 2015 a dohodě o rozvázání pracovního poměru z , datum, 2015 žalobce uvedl, že se jedná o velmi nekvalitní kopie dokumentů a má za to, že podpisy uvedené na těchto dokumentech se liší od jeho běžného podpisu, namítal tak, že předložené dokumenty byly pravděpodobně dodatečně podepsány, neboť žalovaná mu předložila na jeho výzvu smlouvu bez podpisů a žalobce by navíc nikdy nepodepsal pracovní smlouvu s body 14 a 15 tak, jak jsou v předložené pracovní smlouvě uvedeny.

4. K tvrzenému souběhu funkcí jednatele a zaměstnance u žalované žalobce uvedl, že v popisu pracovní činnosti ze dne , datum, 2010 byla součástí pracovní náplně žalobce také činnost na pozici seniorního konzultanta, tuto činnost žalobce vykonával po celou dobu pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, a následně u žalované. Tato činnost žalobce spočívala zejména v akvizici klientů výběru vhodných kandidátů na jimi požadované pozice, jednání s klienty za účelem specifikace pozice k obsazení a konkrétní požadavku na kandidáta, nábor kandidátů, pohovory s kandidáty, výběr vhodných kandidátů pro jednotlivé klienty a zprostředkování těchto kandidátů klientům a podobně. Žalobce odhadoval, že uvedená činnost představovala v průměru 60-70 % jeho pracovní doby. Činnost senior konzultanta je tak svým obsahem zcela odlišná od činnosti jednatelé, který zastupuje společnost navenek a vykonává obchodní vedení společnosti. Žalobce dále poukazoval na skutečnost, že žalovaná po celou dobu jejich vzájemného vztahu jednala s žalobcem jako se zaměstnancem. Žalobci, byla na základě mzdového výměru vyplácena měsíčním mzda, byly za něj odváděny všechny povinné odvody a na žalovanou se vztahovalo zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Takto se žalovaná chovala i v prosinci roku 2018 poté, co byl žalobce odvolán z funkce jednatele a žalovaná žalobci snížila mzdovým výměrem jeho mzdu a v rozporu se zákonem určila jako pracoviště žalobce jeho bydliště. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že žalovaná vyzvala žalobce, aby nastoupil k žalované na dobu soudního sporu do práce.

5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že, že pracovní poměr žalobce u žalované neexistoval, neboť dle ustálené rozhodovací praxe pracovní vztah člena statutárního orgánu, který se náplní práce překrývá s činností statutárního orgánu vymezenou podle zákona obchodních korporací, je neplatný. Žalobce byl jednatelem žalované v období od , datum, 2016 do , datum, 2018. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že souběžně s výkonem funkce jednatele byla formálně s žalobcem uzavřena pracovní smlouva, a to na pozici vedoucího střediska, nicméně druh práce vyplývající z pracovní smlouvy se svojí pracovní náplní zcela překrýval s činností statutárního orgánu. Pozice vedoucího střediska je řídící pozicí, když vedoucí rozhoduje o záležitostech střediska, o obchodním vedení, o vedení účetnictví, řídí podřízené pracovníky, jedná, uzavírá smlouvy se zákazníky, tedy vykonává stejnou činnost, jako vykonává jednatel společnosti s ručením omezeným. Ve vztahu k žalobním tvrzením žalovaná uvedla, že není pravdou, že žalobce byl zaměstnancem žalované na základě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů po převzetí činnosti společnosti , právnická osoba, , s kterou měl žalobce uzavřenou pracovní smlouvu. Pracovní poměr mezi žalobcem a společností , právnická osoba, byl ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru , datum, 2015. Žalovaná dále poukazuje na vyjádření žalobce, který uvádí, že jeho pracovní poměr trvá na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, 2010, avšak současně se domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru založený pracovní smlouvou ze dne , datum, 2015, tedy pracovní smlouvou, ke které se žalobce nehlásí. Žalovaná dále uvedla, že nikdy nesouhlasila s tím, že by před dosažením dohody o ukončení působení žalobce u žalované mohl žalobce vyvíjet jakoukoliv konkurenční činnosti, dokonce vlastním jménem oslovovat zákazníky za účelem poskytnutí služeb v personalistice. Žalovaná žádný souhlas žalobci k zahájení konkurenční činnosti neudělila, natož v obligatorní písemné podobě.

6. Rozsudkem ze dne 4. 9. 2020, č. j. 16 C 58/2019-237 soud žalobu zamítl s odůvodněním, že ke dni doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce nebyl v pracovním poměru u žalované a nemůže se domáhat určení jeho neplatnosti, neboť k ukončení pracovního poměru došlo konkludentní dohodou jmenováním žalobce členem statutárního orgánu.

7. Usnesením ze dne 23. 9. 2021, č. j. 23 Co 209/2021-268 byl rozsudek zdejšího soudu zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soudu uvedl, že zdejší soud správně uzavřel, že jmenováním žalobce do funkce jednatele zanikl jeho pracovní poměr konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru. Uložil však zdejšímu soudu zabývat se tím jaký vztah byl mezi účastníky po datu , datum, 2018 a zda mezi nimi nevznikl konkludentní pracovní poměr.

8. Soud provedl dokazování všemi listinami založenými ve spise a došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce byl tichý společník společnosti , právnická osoba, (prokázáno Smlouvou o tichém společenství ze dne , datum, 2010). Měsíční hrubá mzda od 1. 1. 2011 byla u žalobce 20 000 Kč, od 1. 1. 2012 měla být hrubá mzda žalobce stanovena na 50 000 Kč (prokázáno mzdovým výměrem za dne 1. 1. 2011). Žalobce pracoval pro společnost , právnická osoba, v rámci pracovního poměru na dobu určitou jako vedoucí střediska executive search (prokázáno pracovní smlouvou ze dne , datum, 2010).

9. Žalobce spolu se společností , právnická osoba, uzavřel dohodou o rozvázání pracovního poměru, kdy pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, dohodou skončil ke dni , datum, 2015 (prokázáno dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, 2015).

10. Žalobce uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu, kdy pracovní poměr vznikl dne , datum, 2016 na pozici vedoucího střediska - , Anonymizováno, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou bez zkušební doby (prokázáno pracovní smlouvou ze dne , datum, 2015). Od , datum, 2016 se pak žalobce stal jednatelem žalované, funkce jednatele pak u žalobce zanikla ke dni , datum, 2018 (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované).

11. Od , datum, 2016 přešly obchodní aktivity oblasti recvitmentu ze společnosti , právnická osoba, na žalovanou (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2016).

12. Žalobce jakožto zaměstnanec na pozici vedoucí střediska executive search vykonával následující činnosti: odpovídal za efektivitu a získání střediska, podílel se na stanovení plánu střediska vždy nejméně rok dopředu rozhodoval o nákladech, podepisoval obchodní smlouvy na služby zákazníkům, vzdělával a školil pracovníky střediska, zodpovídal za výběr školení, případné vzdělávání pracovníků, realizoval marketingové aktivity, podílel se na vývoji nových služeb společnosti, zodpovídal za účetní a administrativní agendu střediska, mimo výše uvedené činnosti zastával také činnosti jako senior konzultant (prokázáno popisem pracovní pozice ze dne , datum, 2010). Jako vedoucí střediska pak žalobce vykonával činnosti, kdy odpovídal za efektivitu a ziskovost střediska, podílel se na stanovení plánu vždy nejméně rok dopředu v rozsahu schváleného plánu střediska rozhodoval o nákladech, podepisoval obchodní smlouvy za služby zákazníkům, vzdělával a školil pracovníky, odpovídal za výběr školení a případné vzdělávání těchto pracovníků, realizoval marketingové aktivity, podílel se na vývoji nových služeb společnosti, zodpovídal za účetní a administrativní agendu, jakožto i zastával činnosti jako senior konzultant, popisem pracovní pozice ze dne , datum, 2015).

13. Žalobce hledal vhodné kandidáty pro své klienty (prokázáno emailovou komunikací ze dne , datum, 2018, , datum, 2018, , datum, 2018, , datum, 2018, , datum, 2018, , datum, 2018, , datum, 2018, kdy veškerá komunikace se týkala obsazení pozice ve společnosti , právnická osoba, ).

14. V roce 2018 strany spolu v rámci komunikace řešily odchod žalobce od žalované. Společník žalované předložil žalobci návrh na ukončení jejich spolupráce spolu s poděkováním žalobci za proběhlé roky spolupráce. V rámci návrhu uvedl, že žalobce od počátku ledna nebude jednatelem žalované, rovněž ho co nejdříve zprostí funkce odpovědné osoby u MPSV a jmenuje nového odpovědného zástupce. Dále navrhl žalobci, aby si od začátku ledna začal pracovat na založení vlastní firmy a uvedl, že od počátku ledna žalobce nebude vykonávat práci vedoucího střediska, tedy že jeho pracovní poměr buď skončí k , datum, 2018, nebo bude v pracovním poměru ke společnosti , právnická osoba, , ale bez pracovních povinností, a to do doby, než si založí svou firmu (prokázáno návrhem doručeným emailem ze dne , datum, 2018).

15. Žalobce byl následně odvolán z funkce jednatele žalované, a to ke dni , datum, 2018 (prokázáno rozhodnutím jediného společníka ze dne , datum, 2018 doručeno emailem ze dne , datum, 2018). Žalovaná zaslala žalobci dopis, kterým ho upozornila na hrubé porušení pracovní kázně spočívající v informování zaměstnanců o tom, že si bude zakládat vlastní firmu, přesvědčování kolegů k odchodu do nové firmy (prokázáno e-mailem ze dne , datum, 2018). Žalobce navrhl dohodu jejich vzájemného rozchodu (prokázáno emailem ze dne , datum, 2019). Společník žalované navrhl žalobci finanční vyrovnání za majetek a všechny movité věci (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2019). Mezi stranami pak docházelo ke komunikaci za účelem sjednání dohody o narovnání (prokázáno emailem ze dne , datum, 2019, , datum, 2019).

16. Žalovaná sdělila žalobci, že od ledna má určené „pracoviště home office“, do kanceláře již nemá žalobce docházet. Své rozpracované projekty má dokončit z domova, a pokud toto nebude respektovat, nebude mezi nimi uzavřena žádná dohoda. Dále upozornila žalobce, že odchod ostatních kolegů z firmy do společnosti žalobce má řešit žalobce s těmito osobami mimo jejich pracovní dobu a mimo pracoviště (prokázáno e-mailem ze dne , datum, 2019)

17. Od , datum, 2019 byla žalobci rovněž stanovena měsíční hrubá mzda ve výši 21 900 Kč, s tím, že tato mzda odpovídá sjednanému druhu práce (prokázáno mzdovým výměrem ze dne , datum, 2018). S účinností od , datum, 2019 měl rovněž žalobce určené místo výkonu práce ve svém bydlišti s tím, že nemá docházet do kanceláře zaměstnavatelé (prokázáno určením pracoviště zaměstnance v rámci sjednaného místa výkonu práce ze dne , datum, 2018).

18. Dne , datum, 2019 bylo žalobci předáno Okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že žalobce mohl vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Zaměstnavatel však zjistil, že žalobce bez písemného souhlasu vykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, neboť žalobce je jediným společníkem a jednatelem ve společnosti , právnická osoba, , kdy společnost byla zapsána do obchodního rejstříku ke dni , datum, 2019. Žalovaný v okamžitém zrušení dále uvedl, že uvedené informace jsou patrné i z internetových stránek této společnosti dle kterých, zaměstnanec prostřednictvím této společnosti vykonává konkurenční činnost k činnosti žalované, když provádí činnosti související se zprostředkováním zaměstnání, zejména vyhledává kandidáty na pracovní pozice a poskytuje personální poradenství. Žalobce tak svým jednáním výrazně poškozuje zájmy žalované jakožto svého zaměstnavatele tím, že porušil své povinnosti dle § 304 zákoníku práce, což považuje žalovaná za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností zaměstnance (prokázáno Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne , datum, 2019).

19. Žalobce následně dne , datum, 2019 sdělil žalované, že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru a trvá na dalším zaměstnání (prokázáno dopisem za dne , datum, 2019 spolu s podacím lístkem).

20. Společnost , právnická osoba, je na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí vedena mezi agenturami práce, vykonávající vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly a na poradenskou a informační činnost oblasti právních příležitostí. Platnost tohoto zápisu na stránkách ministerstva je od , datum, 2019 (prokázáno kopií výpisu ze seznamu agentury práce společnosti , právnická osoba, ) Žalobce je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti, která byla zapsána do obchodního rejstříku dne , datum, 2019 (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

21. Předmětem podnikání společnosti , právnická osoba, je kromě jiného zprostředkování zaměstnání, kdy tento předmět podnikání byl zapsán , datum, 2019 (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku a zakladatelskou listinou o založení společnosti – Notářský zápis sp. zn. , Anonymizováno, ). Na webových stránkách společnosti , právnická osoba, se společnost představuje jako profesionál dlouhodobě věnující se na náboru, executive search a personálnímu poradenství s, Anonymizováno, tím, že hledají nejlepší kandidáty pro své zákazníky (prokázáno osvědčením o obsahu webových stránek dle notářského zápisu sepsaného , datum, 2019, sp. zn. , Anonymizováno, ).

22. Žalobce podal žádost o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti ke společnosti , právnická osoba, dne , datum, 2019 (prokázáno žádostí poskytnutou Úřadem práce podáním ze dne , datum, 2023).

23. Žalovaná nesouhlasila s dalším zaměstnáváním žalobce, uvedla, že pracovněprávní vztah člena statutárního orgánu, který se náplní práce překrývá s činností statutárního orgánu vymezenou podle zákona o obchodních korporací, je neplatný, tato smlouva se vykládá jako smlouva o výkonu funkce, na pracovní smlouvu žalobce je třeba nahlížet jako na smlouvu o výkonu funkce, tedy jako na smlouvu, která se, pokud jde o způsob ukončení, vůbec neřídí zákoníkem práce, řídí se výlučně zákonem o obchodních korporací. Jelikož však žalobce na výslovný dotaz jednatele dne , datum, 2019 sdělil, že se cítí být zaměstnancem společnosti, tak z důvodu právní jistoty žalovaná přistoupila k formálnímu ukončení domnělého pracovního vztah, a to na základě okamžitého zrušení pracovního poměru. I přesto však žalovaná na zdůraznila, že nikdy nesouhlasila s tím, aby žalobce před dosažením dohody o ukončení působení v obou společnostech vyvíjel jakoukoliv konkurenční činnost, či dokonce vlastním jménem oslovoval zákazník žalované za účelem poskytování služeb v personalistice. Nicméně žalobce tak učinil bez předchozího písemného souhlasu svého zaměstnavatele. Žalobce zprostředkovatelské služby nabízel, na tomto nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobce svou činnost provozoval bez příslušného povolení ke zprostředkování nebo že toto povolení ke zprostředkování oficiálně nabyl až později (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2019).

24. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že působila pouze ve společnosti , právnická osoba, , nikoli u žalované, že žalobce se v době, kdy oba působili u společnosti , právnická osoba, , věnoval činnostem konzultanta ve vyhledávání a zprostředkování potenciálních zaměstnanců, že takové činnosti představovaly velkou část jeho pracovní náplně, že hodně mentoroval a vedl i statistiky k náborům.

25. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že byla asistentkou kanceláře u žalované, pracovala s oběma jednateli žalované (žalobcem i , tituly před jménem, , jméno FO, ), řízení žalované se více věnoval , tituly před jménem, , jméno FO, , se kterým svědkyně pracovala v Praze, žalobce pracoval spíše v , adresa, . Smlouvy za žalovanou podepisoval většinou , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce prováděl konzultantskou práci.

26. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že v roce 2018 pracoval ve společnosti , právnická osoba, , která si najala žalobce (svědek si nebyl jist, zda šlo o žalovanou, neboť si nevzpomínal na název) k organizaci výběrových řízení. Byl v kontaktu se žalobcem, ve spolupráci s ním definoval pozice, které měly být obsazeny, koncipoval organizační schéma, a cenové podmínky.

27. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že byla u žalované na pozici konzultanta v , adresa, , pracovala se žalobcem na denní bázi, žalobce se věnoval konzultační činnosti zahrnující mj. inzerci pozic, pohovory s kandidáty, komunikaci s klienty, předvýběr kandidátů, organizaci výběrových řízení a vyjednávání o smluvních podmínkách, že to představovalo většinu jeho pracovní náplně, že žalobce prováděl též metodické vedení konzultantů a vedl statistiky pro oddělení náboru. Svědkyně uvedla, že neví, zda smlouvy s klienty podepisoval pouze , tituly před jménem, , jméno FO, , nebo někdy žalobce.

28. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že od roku 2013 pracovala nejprve pro společnost , právnická osoba, , poté pro žalovanou jako konzultant v , adresa, , že na denní bázi pracovala se žalobcem, že cenové podmínky se zákazníkem sjednával buď , tituly před jménem, , jméno FO, , nebo žalobce. Žalobce se věnoval i činnostem konzultanta, a to i na denní bázi. Svědkyně vnímala žalobce jako někoho, kdo vnáší know-how, pokud do firmy přišel někdo nový, a vedl statistiky obchodů.

29. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobce v prosinci 2018 a lednu 2019 dále vykonával práci pro žalovanou.

30. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce od , datum, 2016 pracoval u žalované na pracovní pozici vedoucího střediska , Anonymizováno, , kdy se jednalo o shodný druh práce, který žalobce vykonával na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, 2010 (srov. odst. 13 rozhodnutí odvolacího soudu, který dospěl ke shodnému závěru). Žalobce pak pracoval pro žalovanou i poté, co byl odvolán z funkce jednatele společnosti a plnil pracovní úkoly, za kterou měl obdržet mzdu.

31. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti nové nebo relevantní k posouzení skutkového stavu (zejména fakturace jednotlivých konzultantů, e-mail ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , snímky kalendáře žalobce, faktura ze dne , datum, 2018, výsledovka, výpis z katastru nemovitostí, účastnická smlouva mobilních služeb, e-mailová komunikace na č.l 320-321, 326-334, profily na LinkedIn na č.l. 335-343, 347-350, komunikace přes Messenger na č.l. 344-346, předávací protokol).

32. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud nezjistil nové skutečnosti, když svědkyně nebyla přítomna jednání mezi účastníky, kde by žalobce byl výslovně vyzván k založení nové společnosti, aniž by došlo k podepsání dohody. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud nezjistil rovněž žádné nové skutečnosti, když na většinu podstatných otázek svědkyně odpovídala, že neví. Z výslechu , jméno FO, a , jméno FO, soud rovněž nezjistil nové skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci.

33. Po právní stránce soud věc posoudil mimo jiné podle § 194 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen jako „z. o. k.“) je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. Podle § 195 odst. 1 z. o. k. jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Podle § 59 odst. 1 z. o. k. se práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.

34. K otázce, zda může být mezi obchodní společností a jejím statutárním orgánem (či jeho členem) sjednán rovněž pracovněprávní vztah se opakovaně soudy vyjadřovaly. Judikatura se nakonec ustálila v závěrech vyjádřených například v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, že výkon funkce člena statutárního orgánu není závislou činností, a uzavřou-li společnost a člen statutárního orgánu smlouvu, kterou podřídí svůj vzájemný poměr zákoníku práce, nestane se tím člen statutárního orgánu zaměstnancem. Zákonná ustanovení, která upravují například odvolání člena statutárního orgánu z funkce, se prosadí navzdory úpravě obsažené v zákoníku práce a neuplatní se ochrana poskytovaná zaměstnancům při skončení pracovního poměru. Byť judikatura Nejvyššího soudu mířila především k právní úpravě účinné před 1. 1. 2014, použíjí se její závěry i v poměrech zákona o obchodních korporacích vzhledem k tomu, že současná úprava postavení jednatele společnosti s ručením omezeným a výkonu jeho funkce vychází z podobných principů. Obecně není vyloučeno, aby mezi obchodní společností a statutárním orgánem či jeho členem existoval vedle výkonu funkce též pracovněprávní vztah, kdy je třeba zjišťovat, zda činnost, jež je náplní práce podle pracovní smlouvy uzavřené mezi statutárním orgánem a obchodní společností, není stejná jako činnost, kterou tato osoba vykonávala jako statutární orgán. Jde-li o činnost odlišnou, lze ji v pracovním poměru vykonávat.

35. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že činnosti, které žalobce pro žalovanou vykonával, spadají pod činnost jednatele jakožto statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným. U žalované, která poskytovala služby v oblasti personalistiky a vyhledávání a získávání zaměstnanců pro její zákazníky, představovalo vyhledávání zákazníků, dojednávání obchodních podmínek s nimi, vyhledávání a nábor potenciálních zaměstnanců pro zákazníky apod. činnosti, které spadají do obchodního vedení a zastupování navenek. Totéž platí pro činnosti typu mentorování, školení či metodického vedení zaměstnanců žalované, kontrolování plnění úkolů, vedení statistik a provádění administrativních úkonů.

36. Vzhledem k tomu, že souběh pracovního poměru žalobce a výkonu jeho funkce jednatele nebyl vzhledem ke shodnosti náplně možný, dospěl soud k závěru, že jmenování žalobce jednatelem žalované ke dni , datum, 2016 zanikl jeho pracovní poměr konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru (srov. odst. 17 rozhodnutí odvolacího soudu).

37. Vzhledem k tomu, že žalovaná předala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru až dne , datum, 2019 ačkoliv žalobce byl odvolán z funkce jednatele dne , datum, 2018, zabýval se soud dále tím, zda žalobce po odvolání z funkce vykonával pro žalovanou pracovní činnost a zda mezi stranami vznikl faktický pracovní poměr nebo mezi účastníky vznikl pracovní poměr uzavřený konkludentním jednáním.

38. V případě konkludentního jednání musí být prokázáno, že smluvní strany měly vůli uzavřít pracovní poměr. Z takového pracovněprávního vztahu pak vznikají žalobci jakožto zaměstnanci všechna práva a nároky vyplývající ze zákona.

39. Oproti tomu faktický pracovní poměr spočívá ve výkonu práce „s vědomím zaměstnavatele“, kdy zaměstnavatel musí být s touto informací srozuměn a souhlasit s ní. Projevem tohoto souhlasu zpravidla bude, že zaměstnavatel umožní fyzické osobě vstup na pracoviště, kde mu přidělí práci, k jejímuž výkonu mu poskytne pracovní prostředky a uděluje pokyny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 6014/2016, ze dne 19. 12. 2017). Právní vztah při tzv. faktickém pracovním poměru je vztahem pracovněprávním. Protože nejde o pracovní poměr, neplatí pro něj ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob apod. Faktickým pracovním poměrem tak není situace, kdy se účastníci dohodli na základních podmínkách pracovní smlouvy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3042/2013).

40. V projednávané věci žalobce po odvolání z funkce jednatele dále vykonával práci pro žalovanou. Žalovaná vystavila žalobci nový mzdový výměr, přidělila mu místo výkonu práce v bydlišti žalobce a uložila mu rozpracované projekty dokončit z domova (e-mailem ze dne , datum, 2019). Z chování žalované je tak zřejmé, že žalovaná akceptovala výkon práce žalobce, uložila mu pracovní úkoly, stanovila místo výkonu práce a určila výši mzdy za odvedenou práci. Soud tak dovozuje, že žalovaná definovala základní podmínky pracovní smlouvy a žalobce s těmito podmínkami souhlasil, čímž mezi účastníky vznikl pracovní poměr konkludentním způsobem, tedy bez uzavření pracovní smlouvy v písemné podobě. Soud rovněž odkazuje na znění některých předložených návrhů na uzavření Dohody, dle kterých žalobce uzavřením dohody přestává být zaměstnancem žalované (např. dohoda na č.l. 22 p.v. spisu). Soud tak dále posuzoval platnost okamžitého zrušení pracovního poměru.

41. Dle ustanovení § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen jako „ZP“) může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode kdy pracovní poměr skončil uplatnit u soudu neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru.

42. V projednávané věci žalobce obdržel okamžité zrušení pracovní poměru dne , datum, 2019 a žaloba na určení neplatnosti byla doručena soudu dne , datum, 2019, žalobce tedy podal žalobu v zákonné prekluzivní lhůtě.

43. Dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

44. Porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem představuje relativně neurčitou hypotézu právní normy, jejíž výklad závisí na konkrétních okolnostech případu. Dle ustálené judikatury se při zkoumání intenzity porušení povinností zaměstnancem přihlíží zejména k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, aj. (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 45/1994). Současně okolnosti případu musí odůvodňovat závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1218/2005).

45. Dle ustanovení § 304 odst. 1 ZP mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

46. V projednávané věci je z provedeného dokazování zřejmé, že žalovaný se pokoušel ukončit dlouholetou spolupráci s žalobcem. Navrhoval za tím účelem uzavření Dohody o narovnání a navrhoval žalobci, že si může založit společnost se shodným předmětem podnikání. Z provedeného dokazování se však nepodává, že by žalovaný uvedenými prohlášeními mínil, aby si žalobce uzavřel takovou společnost dříve, než bude Dohoda uzavřena. Například v Dohodě zaslané e-mailem ze dne , datum, 2019 (č. l. 22 p.v. spisu) je uvedeno, že si žalobce založí vlastní společnost podnikající v oblasti náboru a poradenství. Po písemném potvrzení této dohody již nebude působil jako zaměstnanec společnosti. Spolupráce tak bude ukončena ihned po vypořádání jednotlivých bodů dohody, ideálně do konce ledna 2019. Uvedené vyjádření však soud nepovažuje za náhradu písemné dohody o vykonávání výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele. Ve všech případech šlo pouze o návrhy ze strany žalobce či žalované a dohoda jako taková do dne okamžitého zrušení pracovního poměru uzavřena nebyla. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce si založil vlastní společnost, ve které se stal společníkem a jednatelem. Dle notářského zápisu o obsahu webových stránek jakož i ze zakládací listiny pak tato společnost vznikla za účelem činnosti související se zprostředkováním zaměstnání, zejména vyhledávání kandidátů na pracovní pozice a poskytování personálního poradenství, tedy konkurenční činnosti žalované.

47. Soud nepřihlédl k námitce žalobce, že společnost získala povolení MPSV k výkonu činnosti zprostředkování zaměstnávání a činnosti agentury práce až dne , datum, 2019, tj. po ukončení pracovního poměru. Soud má za to, že k naplnění konkurenčního jednání postačuje úmysl jednajícího tak, jak se jeví navenek. Společnost se prezentovala veřejnosti prostřednictvím svých webových stránek tak, že uvedenou činnost vykonává. Lze tak dovozovat, že si již mohla hledat klientelu či alespoň provozovat reklamu na své služby, které by mohla oficiálně provozovat až po vystavení povolení. Rovněž skutečnost, že žalobce požádal o vydání povolení k provozování této činnost již dne , datum, 2019, tj. před skončením pracovního poměru, svědčí o záměru žalobce získat povolení co nejdříve.

48. S ohledem na skutečnost, že žalobce vykonával prostřednictvím své společnosti konkurenční činnost k činnosti žalované bez předchozího písemného souhlasu žalované, kdy takový postup (založení společnosti se stejnou činností) žalovaná spojovala s uzavřením dohody o narovnání mezi účastníky a současně skončení práce žalobce u žalované hodnotí soud kroky žalobce jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Kdy takovým jednání se žalobce vyhýbal vypořádání vzájemných závazků s žalovanou. Soud tak žalobu zamítl, když shledal okamžité zrušení pracovního poměru za platné.

49. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal jejich náhradu plně úspěšnému žalobci. Náklady sestávají z odměny advokáta za 10 úkonů po 2 500 Kč při tarifní hodnotě 35 000 Kč podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ a. t.“, (za převzetí a příprava zastoupení, vyjádření 6. 6. 2019, 30. 8. 2020, účast na jednání soudu dne 26. 2. 2020, účast na jednání dne 8. 7. 2020, účast na jednání dne 31. 8. 2020, účast na jednání dne 27. 6. 2022, účast na jednání dne 5. 12. 2022, účast na jednání dne 1. 3. 2023, účast na jednání dne 21. 11. 2023), paušální náhradou hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. za 10 úkonů po 300 Kč, a z náhrady za DPH ve výši 28 000 Kč.Soud v rámci náhrady nákladů žalované dále přiznal náklady cestovného ve výši 34 884 Kč představované:- cestou z , adresa, ke zdejšímu soudu a zpět realizovanou ve dnech 26. 2. 2020, 8. 7. 2020 a 31. 8. 2020 osobním vozidlem , tovární značka, RZ: , SPZ, , vždy za ujetých , Anonymizováno, km (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.);- cestou z , adresa, ke zdejšímu soudu a zpět realizovanou ve dnech 27. 6. 2022 a 5. 12. 2022, osobním vozidlem , tovární značka, RZ: , SPZ, , vždy za ujetých , Anonymizováno, km (48,3 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.);- cestou z , adresa, ke zdejšímu soudu a zpět realizovanou ve dnech 1. 3. 2023 a 21. 11. 2023, osobním vozidlem , tovární značka, RZ: , SPZ, , vždy za ujetých , Anonymizováno, km v částce (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.);a spojené náhrady za ztrátu času v trvání 42 × 30 minut v částce 4 200 Kč podle § 14 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 829,75 Kč ve výši 6 054,25 Kč. Celkové náklady tak činí 68 764 Kč.

50. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl v souladu § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.