16 C 60/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 101 250 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 101 250 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 500 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalovaný domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že jméno celé jméno žalobce, datum narození, bratr žalobce, utrpěl dne datum jako chodec velmi vážný úraz při dopravní nehodě, kterou způsobil jméno příjmení, datum narození, řidič vozidla značka automobilu, registrační značka, tak, že při jízdě ve směru od prostředního kruhového objezdu u obchodního domu anonymizováno ke kruhovému objezdu u obchodního domu anonymizováno nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích ve směru jeho jízdy, v důsledku čehož nereagoval na chodce jméno příjmení a poškozeného jdoucích v témže směru při pravém okraji vozovky, přičemž došlo k nárazu do zad obou chodců přední částí vozidlo anonymizováno a k jejich sražení na zem, v důsledku čehož poškozený utrpěl těžké zranění vedoucí k trvalé obrně horních i dolních končetin, kdy poškozený je od dopravní nehody nesoběstačný, samostatně nepohyblivý, inkontinentní a je zcela odkázán na péči druhé osoby. Po propuštění bratra do domácího léčení byl žalobce opět na blízku, kdykoliv mu pomohl, když bratr potřeboval. Po dobu, kdy družka jeho bratra nebyla doma, o něho pečoval téměř výhradně sám, bydlí společně v bytě s bratrem. Žalobce prostřednictvím e-mailu ze dne datum požádal žalovanou o plnění k návrhu ze dne datum, to i s ohledem na již marné uplynutí zákonem stanovené lhůty. K výzvě žalobce obdržel dne datum dopis žalované ze dne datum, na jehož základě žalované doložil emailem téhož dne občanský průkaz žalobce, dopisem ze dne datum žalobce /spolu s ostatními oprávněnými/ doplnil svá tvrzení ve smyslu výzvy žalované. Na základě likvidační zprávy žalované ze dne datum, která byla žalobci doručena dne datum, bylo žalobci na uplatněném nároku na odčinění duševních útrap vyplaceno pouze 101.250 Kč. Při plnění žalobci byla zohledněna žalovanou stanovená míra spoluúčasti poškozeného ve výši 25%, kterou žalobce akceptuje. Ve 100% tak žalovaná u žalobce akceptovala oproti mimosoudně uplatněné částce ve výši 500.000 Kč odčinění pouze ve výši 135.000 Kč. Žalobce považuje žalovanou poskytnuté odčinění duševních útrap za nepřiměřeně nízké. Vozidlo značka automobilu, registrační značka, jehož provozem byla těžká újma na zdraví poškozenému způsobena, bylo v době dopravní nehody pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel u žalované pojišťovny.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila v tom směru, že dne datum došlo k dopravní nehodě, při níž došlo k těžkému ublížení na zdraví jméno celé jméno žalobce jako chodce (dále jen„ poškozený“). ulice nehoda byla způsobena provozem vozidla anonymizováno Partner registrační značka, jehož řidičem byl jméno příjmení a provozovatelem v době nehody byl jméno příjmení mladší, který uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla číslo. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod číslo. Mezi účastníky řízení je nesporné, že spoluúčast poškozeného na vzniku škody činí 25%. Žalobce spolu s dalšími příbuznými poškozeného uplatnili u žalované nárok na náhradu za duševní útrapy při zvlášť závažném ublížení na zdraví ve smyslu ust. § 2959 OZ. Žalobce uplatnil mimosoudně nárok ve výši 500.000 Kč při 100% základu nároku. Žalovaná uhradila žalobci na náhradě za duševní útrapy částku 101.250 Kč, když vycházela z částky 135.000 Kč v případě 100% základu nároku po odečtení 25% spoluúčasti poškozeného, což sdělila žalobci dopisem ze dne datum. Má za to, že poskytnutým plněním odčinila utrpení žalobce v souvislosti se zraněním blízké osoby - jeho bratra, zohlednila veškeré okolnosti daného případu a plnění poskytla podle zásad slušnosti, proto považuje další nároky žalobce za nedůvodné.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.12.2018, sp.zn. 5 T 205/2018, pravomocného dne 23.1.2019, soud zjistil, že řidič jméno příjmení byl v souvislosti s předmětnou nehodou odsouzen pro spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákona. Ze znaleckých posudků MUDr. jméno příjmení, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, zvl.spec.traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dnů datum a datum vyplývá, že při dopravní nehodě poškozený utrpěl těžké polytrauma, zejména zlomeninu těla V. krčního obratle tříštivou, luxační, nestabilní, zlomeninu oblouku V. krčního obratle dislokovanou, zlomeninu oblouku III. krčního obratle dislokovanou, traumatický šok, pneumothorax, transverzální lézi míšní. Poškozený byl náročně a neodkladně operován, došlo u něho během léčby k zásadním, život ohrožujícím, komplikacím /protrahované septické stav, endokarditida, renální selhávání/, opakovaně byla nutnost intubace, tracheostomie, po dlouhou dobu byl v režimu umělé plicní ventilace. Zásadní byly a jsou těžké dekubity řešené náročnými plastikami. Je a trvale bude závislý na intenzívní ošetřovatelské péči, kterou mu zejména poskytuje žalobce, lze i nadále čekat zásadní komplikace stavu, zejména nebezpečí infekcí. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR - KP v obec, příjmení obec, ze dne 18.6.2018, číslo jednací vyplývá, že pro následky úrazu byl poškozenému přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni pro úplnou závislost, když sociálním šetřením bylo mj. zjištěno, že sám se na lůžku neotočí a musí být polohován, stoje a chůze není schopen, musí být krmen, není schopen se převléct, nezvládá hygienu, je plně inkontinentní. Poškozený utrpěl velmi těžký úraz se zcela fatálními následky s absolutním propadem kvality života pro zbytek života ve věku 28 let. Z mailové komunikace právní zástupkyně žalobce bylo zjištěno, že dne datum požádala žalovanou o plnění k návrhu ze dne datum. Z výzvy žalované ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván k doložení dokumentů a tvrzení k likvidaci pojistné události. Dopisem ze dne datum žalobce /spolu s ostatními oprávněnými/ doplnil svá tvrzení ve smyslu výzvy žalované. Z likvidační zprávy žalované ze dne datum, která byla žalobci doručena dne datum, bylo žalobci na uplatněném nároku na odčinění duševních útrap vyplaceno pouze 101.250 Kč. Při plnění žalobci byla zohledněna žalovanou stanovená míra spoluúčasti poškozeného ve výši 25%, kterou žalobce akceptuje. Ve 100% tak žalovaná u žalobce akceptovala oproti mimosoudně uplatněné částce ve výši 500.000 Kč odčinění pouze ve výši 135.000 Kč. Soud provedl i účastnický výslech žalobce, když však z tohoto nevyplynulo nic zásadnějšího nad rámec tvrzení učiněných v podáních.

4. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu, potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci, kdy po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů, jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud shledal, že žaloba není důvodná. Původně navrhovaný důkaz výslechem svědkyně celé jméno svědkyně soud neprovedl, neboť žalobce dále na jeho provedení netrval.

5. Podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 cit. zákona u příslušného pojistitele.

6. Dle ust. § 2959 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, při zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vycházel přitom i z Tiskové zprávy Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, týkající se nároků na náhradu nemajetkové újmy v případě úmrtí, kdy dle názoru Nejvyššího soudu ČR se vzhledem k dosavadní judikatuře, k cenovému vývoji i s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem jako základní rozpětí pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy doporučuje 240.000 Kč až 500.000 Kč u nejbližších osob (manželé, rodiče, děti) v typově neutrálních případech. Tisková zpráva se odvíjí od rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 4 Tdo 1402/2015, kde soud přiznal nezletilé„ Kopretině“ na náhradě nemajetkové újmy za smrt matky, které byla přítomna, částku 700.000 Kč namísto původně přiznaných 4.500.000 Kč„ Přijetí nového občanského zákoníku na jedné straně odstranilo absenci propracovanější úpravy pro odškodnění nemateriální újmy sekundárních obětí, kdy dřívější pravidla přiznávala pouze paušální částky bez zohlednění specifik jednotlivých případů, nadruhé straně vyvolalo u širší veřejnosti ničím nepodložené představy o několikanásobném, potažmo dokonce nelimitovaném, navýšení dříve přiznávaných částek, jež byly tvořeny jednorázovými sumami 240 tis. Kč v případě pozůstalého rodiče a dítěte, resp. ve výši 175 tis. Kč u sourozenců. Je pravdou, že původní paušální limit lze za současného stavu vnímat jako nízký, a to minimálně u nejužších vazeb, jakými jsou rodiče a děti či manželé, a to současně s ohledem na specifika každého jednotlivého případu a jeho individuálního odrazu ve sféře poškozeného. Jak však již bylo uvedeno výše, primárním zájmem zákonodárce bylo sice odstranění paušálních zákonných náhrad, nikoli zpochybnění samotné rozhodovací činnosti soudů, která se k této problematice před nabytím účinnosti občanského zákoníku vyvinula, a tím vědomě nastolení stavu diskontinuity v rozhodovací činnosti.“ Tisková zpráva se neopírá o jediné rozhodnutí. Na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 4 Tdo 1402/2015 (tzv.„ Kopretina“) navazuje např. další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 6 Tdo 1421/2015 (tzv.„ Tulipán a Petrklíč“), kterým byly přiznány částky manželce a dceři 500.000 Kč a vnukům 300.000 Kč. Dále lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 4715/2017, kterým byla přiznána matce nezletilého syna částka 510.000 Kč a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 894/2018, kterým bylo přiznáno matce zemřelého dítěte 750.000 Kč, otci zemřelého dítěte 500.000 Kč, prarodičům zemřelého dítěte pak částky 70.000 Kč a 100.000 Kč. V posuzovaném případě se však nejedná o úmrtí, ale o těžké zdravotní postižení blízké osoby a duševní útrapy v souvislosti se zraněním této blízké osoby. Nelze zpochybnit, že úraz poškozeného, obavy o jeho život, následná pomoc a péče o poškozeného při návratu ze zdravotnických zařízení citelně zasáhly do života žalobce, přesto nelze jeho utrpení srovnávat s utrpením při úmrtí blízké osoby. Poškozený sice zůstal upoután na lůžko s velkou mírou závislosti na péči třetích osob, nicméně rodina se mu snaží zajistit důstojný život i se zdravotním handicapem, který v důsledku dopravní nehody utrpěl. Byť došlo k rozsáhlému zásahu do života celé rodiny a kvalita života všech zúčastněných se citelně zhoršila, přesto není možné připustit, že se jedná o stejný či dokonce horší následek než by byla smrt poškozeného, neboť mezi duševními útrapami v důsledku úmrtí a duševními útrapami v důsledku invalidity poškozeného je diametrální rozdíl. Nejedná se o stav, kdy by poškozený byl ve vegetativním stavu či měl poškozený mozek apod. příjmení poskytnutá žalovanou se tak jeví zcela adekvátní danému případu.

8. O lhůtě k plnění stanovené ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci plně úspěšná, tudíž má nárok na plnou náhradu nákladů. V daném případě se jedná o účastnici nezastoupenou právním zástupcem. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 500 Kč se skládá z náhrady za osm úkonů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. A to za vyjádření ve věci samé z datum a datum a účast u jednání ve dnech datum, datum, datum. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.