16 C 86/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 452 498 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 452 498 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 234 812 Kč k rukám právního zástupce žalované, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 921 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlého zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 452 498 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastnice dne [datum] uzavřely pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelských rizik - [anonymizována dvě slova] s platností pojištění do [datum]. Pojištění bylo sjednáno na soubor budov žalobce, tedy i objekt [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. V předmětné smlouvě bylo v čl.

1. Úvodní ustanovení v odst. 3 ujednáno, že pro sjednané pojištění platí zákon o pojistné smlouvě a ostatní obecně závazné právní předpisy v platném znění a pojistné podmínky. Dne [datum] žalobkyně nahlásila žalované škodní událost vzniklou popraskáním topeného systému a otopných těles mrazem v objektu [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Zástupce žalované na to reagoval sdělením, že se mají provést opatření k předcházení dalším škodám na zařízení, aby se škoda dále [anonymizováno]. Proto žalobkyně obratem požádala dvě [anonymizována dvě slova] ze [obec] a [anonymizována dvě slova] p. [příjmení]), aby neprodleně zabezpečily opravy k zabránění dalším škodám. Žalobkyně přijala zabezpečovací opatření-instalovala externí vytápění prostoru plynové kotelny el. přímotopy. Dále byly odpojeny radiátory a zaslepeno potrubí, které však již bylo zamrzlé. Po prohlídce techniků firem s ověřením provozuschopnosti plynových jednotek bylo konstatováno přizvaným revizním technikem p. [příjmení], že i oba kotle jsou havarovány z důvodu mrazu a musí se vyměnit. Dne [datum] byl zástupcem žalované [příjmení] [příjmení] pořízen první zápis o poškození věcí movitých a nemovitých se závěrečnou poznámkou, že v případě zvětšení rozsahu škody bude tato dohlášena. Tato první prohlídka byla jen hrubým odhadem rozsahu poškození topného systému, avšak nejednalo detailní prohlídku a cenové posouzení. V důsledku tohoto prvního zápisu byla žalobkyni z titulu pojištění poskytnuta záloha na likvidaci škody ve výši 100 000 Kč. Dne [datum] se uskutečnila detailnější prohlídka o zvětšení rozsahu škod za účasti Bc. [jméno] [příjmení] a pracovníka fy [anonymizováno], která prováděla dosud schválené opravy. O provedené doprohlídce byl sepsán zápis a pořízena rozsáhlá fotodokumentace. Po té žalobce zjistil, že v protokolu jsou chyby, např. nafotil v [anonymizováno] 4 radiátory, ale do zápisu napsal pouze 3. V této věci bylo sděleno, že to není problém zápis opravit. Podle tohoto zápisu z doprohlídky měla fy [anonymizováno] provést doplnění výpočtu - rozpočtu na opravu, která byla předána žalované k odsouhlasení. Žalobkyně vydala za opravu a výměnu ocelových otopných těles včetně demontáže a vyvození starých popraskaných radiátoru částku ve výši 247 948 Kč.

2. Žalobkyně za druhou etapu po doprohlídce hradila opravy a výměnu zamrzlých stoupaček a zařizovacích předmětů, baterií, ventilů apod., včetně montáže a dodaného materiálu, dle faktury [číslo] 2017 splatné [datum] s DPH 304 550 Kč. Na likvidaci pojistné události vydala celkem 552 498 Kč a po odečtení zálohy 100 000 Kč vznáší nárok na pojistné plnění ve výši nedoplatku 452 498 Kč. Vyzvala žalovanou k úhradě pojistného plnění a předložila uvedené náklady na likvidaci škody. Žalovaná však odmítla plnění v požadovaném rozsahu. Žalobkyně předložila servisní zprávu kotlů ze dne [datum] prokazující provedení roční odborné prohlídky a dílčí opravy a čištění PZ dvou plynových kotlů [příjmení] [jméno] s platností revize do [datum]. Právní zástupce žalobce žalované výzvu k plnění dle ustanovení § 142a odst.1) o.s.ř., dle které má žalobce ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslat žalované výzvu k plnění. Žalobkyně resp. její právní zástupce uvedeným způsobem postupoval a zaslal výzvu podáním ze dne [datum].

3. Žalovaná neuznala uplatněný nárok žalobkyně, ani co do základu, ani co do výše. S tím, že je nesporné, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelských rizik - [anonymizována dvě slova] s platností pojištění do [datum] se sjednanou spoluúčastí pojištěného ve výši 5.000 Kč. Totéž se pak týká i pojistných podmínek. Žalobkyně pojištěný objekt popisuje pouze údajem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a pojistnou událost jako popraskání topného systému a otopných těles, aniž by v tomto směru uvedla jakékoliv bližší okolnosti. Pojištěný objekt sestává jednak z hotelu [příjmení] (dále jen hotel) a objektu depandance, označovaného jako penzion [anonymizováno] (dále jen penzion). Toto rozlišení je důležité zejména proto, že v jednotlivých objektech je odlišný topný systém.Hotel má kotelnu se dvěma kotly na pevné palivo se zásobníky paliva ke každému kotli a s podavačem paliva, zatímco v penzionu je plynová kotelna, ve které jsou osazeny dva plynové kotle. S ohledem na odlišný topný systém v jednotlivých objektech je třeba zabývat se příčinou vzniku škody samostatně v hotelu (kotle na tuhá paliva) a v penzionu (plynové kotle). V kotelně hotelu jsou umístěny dva kotle, [anonymizováno] VM 100 s topným výkonem 95 kW a [anonymizováno] VM 200 s topným výkonem 170 kW. Oba kotle mají zásobníky paliva, VM 100 má objem zásobníku 530 l a VM 200 750 l. Zásobníky jsou plněný pomocí dopravníků s ručním ovládáním z palivové základny. U obou kotlů byly vedeny provozní deník. Podle záznamu provozního deníku kotle VM 100 měl být zásobník naposledy naplněn dne [datum] a vzhledem k tomu, že zásobník vydržel vytápět po dobu jednoho dne, došlo k výhasu dne [datum] O správnosti tohoto údaje však lze mít pochybnosti, neboť statutární zástupce žalobce původně uvedl, že v hotelu byl naposledy dne [datum]. Deník byl proto s největší pravděpodobností dodatečně dopisován. U kotle VM 200 není v deníku žádný údaj o plnění zásobníku, podle ústní informace statutárního zástupce žalobce poskytnuté znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] v případě naplnění vydržel zásobník po dobu 2,5 dne. [příjmení] byl v době pojistné události odstaven a hotel byl temperován pouze kotlem VM 100. V provozním deníku u obou kotlů je údaj, že dne [datum] byla zjištěna havárie topné soustavy - zamrznutí a popraskání. Rovněž tento údaj se jeví být jako účelově upravený, neboť statutární zástupce žalobce se do hotelu v roce 2017 dostavil až 9. 1. a v tento den taky zjistil poškození. K havárii topné soustavy došlo proto, že hotel nebyl v kritické době vytápěn, neboť kotle nebyly obsluhovány.

4. Mezi účastníky je nesporné, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelských rizik – [anonymizována dvě slova] s platností pojištění do [datum] se sjednanou spoluúčastí pojištěného ve výši 5.000 Kč. Pojištění bylo sjednáno na soubor budov žalobce, tedy i objekt [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. V předmětné smlouvě bylo v čl.

1. Úvodní ustanovení v odst. 3 ujednáno, že pro sjednané pojištění platí zákon o pojistné smlouvě a ostatní obecně závazné právní předpisy v platném znění a následující pojistné podmínky:P [číslo] - Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti; P - [číslo] - Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění; P - [číslo] - Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění pro případ odcizení; P - [číslo] - Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění skla; P - [číslo] - Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu; P - [číslo] - Dodatkové pojistně podmínky pro pojištění podnikatelských rizik – [anonymizováno]; ZSU - [číslo] - Zvláštní smluvní ujednání k pojištění odpovědnosti za škodu; které jsou nedílnou součástí této smlouvy a s nimiž byl pojistník seznámen před sepsáním této smlouvy.

5. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy: mailovou komunikaci obsaženou ve spise a znalecký posudek na č.l. 46 - 58 spisu, fotodokumentace na č.l. 187-191 spisu, Přepis telefonického rozhovoru ze dne [datum] – nahlášení škodné události p. [příjmení], závěrečnou zprávu BO4.

6. V řízení byl proveden důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení] [datum narození], [jméno] [příjmení] [datum narození], [celé jméno svědka], [datum narození], [celé jméno svědka], [datum narození].

7. V řízení byl proveden důkaz výslechem znalců [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a [celé jméno znalce], narozeného [datum].

8. Z mailové komunikace soud zjistil, že p. [příjmení] (společník žalobkyně) žalované uvedl, že odížděl z hotelu dne [datum], a tvrdí, že byla automatika kotlů nastavena na nezámrzný provoz. Dále tvrdí, že poškození bylo zjištěno dne [datum], a bylo nahlášeno pojišťovně dne [datum].

9. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že dne [datum] byl provedeno ohledání a zjištění stavu topných těles v hotelu [příjmení] ve [obec]. Jedná se o objekt hlavní budovy hotelu [příjmení] a jeho objektu v ulici [ulice a číslo], [obec]. V obou budovách došlo k zamrznutí topného systému, popraskání radiátorů, rozvodů topné vody, teplé užitkové vody i rozvodů studené vody. Znalec došel k závěru, že příčinu poruchy lze usoudit z výpovědi p. [příjmení] (společníka žalobkyně), který uvedl, že byl v objektu naposledy dne [datum], kdy byla automatika kotlů nastavena na nezámrzný provoz. Spolupracovník znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] se před svědky ptal v jaké poloze byly vypínače na kotli v objektu v ulici [ulice a číslo], p. [příjmení] (společník žalobkyně) uvedl, že v poloze 0 a žádná kontrolka nesvítila. Tento stav dle znalce odpovídá tomu, že kotle byly vypnuty a nejednalo se tak o jejich poruchu. V hlavní budově byl jeden kotel odstaven a druhému VM 200 došlo palivo, neboť byl plně naložen dne [datum], naložení vydrží 2,5 dne, ale závada byla zjištěna až [datum]. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou i podpisem znalce (č.l. 58).

10. Z fotodokumentace soud zjistil pouze to, že několik osob bylo v období zimy u hotelu [příjmení], z těchto fotografií nelze prokázat den pořízení, a proto nelze ani dovodit, že tam tyto osoby byli mezi svátky a až do nového roku 2017, tedy v období, kdy došlo k poruše.

11. Z přepisu telefonického rozhovoru ze dne [datum] – nahlášení škodné události p. [příjmení] soud zjistil, že p. [příjmení] nahlásil pojistnou událost dne [datum]. Při telefonickém rozhovoru uvedl, že v hotelu [příjmení] byl naposledy dne [číslo] a přijel včera (pozn. soudu tj. [datum]). Proto bylo datum zjištění škody uvedeno [datum].

12. Ze závěrečné zprávy BO4 soud zjistil, že pan [příjmení] tvrdil, že při zjištění pojistné události„ byly spínače kotlů v poloze 0 a nikde nic nesvítilo“. Dále, že pan [příjmení] při nahlášení pojistné události uvedl žalovanou v omyl, když vypověděl, že v objektech bylo zatopeno dne [datum], ale v nahlášení škody uvedl datum [datum].

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že tento svědek nebyl nikdy jednatelem žalobce. Soud však z úřední činnosti zjistil, že se jedná o společníka žalobce [právnická osoba] Dále, že obě budovy hotelu byly pronajaté nájemci, který s žalobcem nekomunikoval a o hotel se nestaral. Když svědek kontroloval v lednu 2017 objekt, zjistil, že v objektech nefunguje automatika a jsou tam zamrzlé radiátory. Svědek z vlastní vůle docházel jedenkrát za 14 dnů na kontrolu, neboť věděl, že nájemce se o objekty nestará. Svědek neměl přesnou představu o výdrži naložení kotlů, neboť to nebyla jeho povinnost. Při poslední návštěvě před pojistnou událostí byl velký kotel naplněn, a svědek předpokládal, že vydrží 6 až 7 dnů než přijede nájemce, který však nepřijel.

14. V dalším výslechu svědek [jméno] [příjmení], [datum narození] uvedl, že neřekl, že by našel vypínač kotle v poloze 0. Pouze řekl, že nešla elektřina. Dále uvedl, že v [příjmení] [příjmení] byl přes Vánoční svátky s rodinou a přístavba hotelu [příjmení], byla temperována, jelikož tam s rodinou přes vánoční svátky byli. Při hlášení pojistné události byl svědek v areálu sám bez rodiny. Svědek při svědeckém výslechu uvedl, že v přístavbě areálu [příjmení] (kde bydlí) se nacházel od [číslo] nebo od [číslo] až do [jméno] 2016. Byla tam s ním rodina. Svědek uvedl rozpornou výpověď, kdy nejprve uvedl, že v hotelu byl naposledy dne [číslo] a následně uvedl, že tam byl na prohlídce dne 26., 27. a [datum]

15. V dalším výslechu svědek [jméno] [příjmení], [datum narození] vyjádřil k přepisu telefonického rozhovoru ze dne [datum] – nahlášení škodné události p. [příjmení] uvedl, že sice nejprve uvedl, že v objektu byl naposledy [číslo], ale poté si zkontroloval diář a uvedl že tam byl on a jednatelé společnosti naposledy [číslo]. Poté byly v objektu, kde došlo ke škodné události až 6, nebo 7. ledna. Svědek k rozporu zjištění škodné události uvedl, že sedmého, někdy večer škodu zjistil, osmého, devátého„ okolo toho lítal“, a pak„ sháněl firmy“. Vzhledem k tomu, že pojišťovací makléř uvedl, že škoda se může nahlásit až do devadesáti dnů po škodní události, nepovažoval přesné datum za důležité a pracovnice pojišťovny toto datum sama uvedla, proto odsouhlasil [datum].

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že učinil nabídku na opravu zamrzlého kotle, ale nabídka nebyla přijata, a tak opravu prováděl pan [příjmení]. Svědek uvádí, že kotle byly bez tlaku, byly zamrzlé. Ale příčinu zamrznutí říct nedokáže.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že svědek nacenil nabídku na opravu zamrzlých radiátorů. Přesnou příčinu zamrznutí nezkoumal.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že došlo k nefunkčnosti protizámrzové ochrany, kotle vypadly a v důsledku toho se roztrhalo topení. Svědek se snažil přijít na to, jak k takové závadě může dojít. Pan [anonymizováno] (společník žalobkyně) říkal, že byl spadlý jistič. V případě, kdyby byl spadlý jistič, uvádí svědek, že by závada takto mohla probíhat. Následně šel svědek s majitelem do kotelny a svědek se majitele zeptal:„ Tady je vypínač. V jaké poloze ten vypínač byl nalezen?“. Majitel odpověděl, že byl v nule a že byl vypadlý jistič. Svědek se opakovaně dotazoval na polohu vypínače a vždy dostal stejnou odpověď, a to, že ho skutečně našel v nule, a že tam nic nesvítilo. Svědek ve výslechu uvedl:„ V okamžiku, kdy vypadne jistič a je to zapnuté na jedničku, tak pak nastává ten popisovaný možný efekt, že tam je porucha, ale v okamžiku, kdy já vypnu ten kotel na nulu, tzn., že tam nemám proud a tudíž nemůže vytápět.“ Svědek sice vypínač neviděl, ale několikrát se ptal majitele před svědky, a ten potvrdil, že vypínač byl v poloze nule.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že byl svědek zavolán na opravu kotle, když svědek dorazil na místo, vše bylo zamrzlé. V hotelu byly plynové kotle, které mají fungovat automaticky. Svědek neví, z jakého důvodu nefungovaly.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že svědek tvrdí, že přes Vánoční svátky roku 2016 byl s rodinou v areálu hotelu [příjmení], nicméně data si přesně nepamatuje. Byl požádán aby k tomuto nalezl fotodokumentaci.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] [datum narození] soud zjistil, že svědkyně je jednatelkou žalobkyně. Dále tvrdí, že v areálu hotelu [příjmení] byla od konce Vánočních svátků až přes [jméno] roku 2016 22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] [datum narození] soud zjistil, že svědkyně tvrdí, že po Vánočních svátcích 2016 až do začátku roku 2017 byla s manželem p. [příjmení] (společníkem žalobkyně) v areálu hotelu [příjmení] společně s rodinou.

23. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] a z výslechu a dodatečného výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud zjistil, že svědci pracují pro žalovanou jako vyšetřovatelé. Prováděli v hotelu [příjmení] za účasti pracovníka znalecké kanceláře interní šetření u prasklého vodovodního topení. Prohlídka byla však provedena až s několika měsíčním odstupem. Výsledkem prohlídky je závěrečná zpráva BO4 (v řízení provedený důkaz). V dodatečném výslechu svědek [celé jméno svědka] uvedl, že nemůže říci, zda kotle v době vzniku pojistné události byly nebo nebyly vypnuté, neboť je viděl až v dubnu. Dále svědek [celé jméno svědka] uvedl, že svědka [příjmení] viděl pouze jednou při provádění šetření v hotelu [příjmení], nikdy jindy se s ním nesetkal a neznal ho.

24. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ohledání zamrzlého hotelu neprovedl znalec osobně, ale provedl to za něj kolega [jméno] [příjmení]. Ohledání bylo provedeno dne [datum]. Dále uvedl, že u kotlů na pevná paliva, vystačí palivo zhruba za den nebo na 24 hodin, a u silnějšího kotle – u VM200 vystačí na 2 ½ dne zásobník paliva ořech. Toto je dáno konstrukcí kotle.

25. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že dle znalce by při nízké hladině vytápění mělo palivo pro kotle vydržet až tři dny. Znalec připustil možnost, že kotel se může sám vypnout, a to v případě, že v nějakých kritických místech dojde k zamrznutí, tak dojde k odpojení nebo vypnutí celého topného systému. Dále znalec uvádí, že na místě pojistné události nebyl a předmětné kotle nikdy neviděl, vycházel pouze z posudku Ing. [jméno] [příjmení].

26. Ačkoliv se zástupce žalobce snažil svědky [celé jméno svědka], [datum narození] a svědka [celé jméno svědka], [datum narození] znevěrohodnit a prokázat jisté napojení na znalce [příjmení] a svědka [příjmení], soud považuje tyto svědky, znalce i svědka [příjmení] za věrohodné, neboť po provedeném dokazování neshledal důvod proč jim neuvěřit, jejich výpovědi nebyly vnitřně rozporné a zapadali do skutkového stavu zjištěným dalšími důkazy.

27. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. (Ve zněním účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy – tj. [datum]).

28. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb. jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. (Ve zněním účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy – tj. [datum]).

29. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 37/2004 Sb. obsahují pojistné podmínky zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. (Ve zněním účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy – tj. [datum]).

30. Podle ustanovení § 415 zákona č. 40/1964 Sb. je každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. (Ve zněním účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy – tj. [datum]).

31. Podle ustanovení § 417 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. je povinen ten, komu škoda hrozí, k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. (Ve zněním účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy – tj. [datum]).

32. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému stavu:

33. Účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelských rizik – [anonymizována dvě slova] s platností pojištění do [datum] se sjednanou spoluúčastí pojištěného ve výši 5.000 Kč (§ 2 zákona č. 37/2004 Sb.) Pojištění bylo sjednáno na soubor budov žalobce, tedy i objekt [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. V předmětné smlouvě bylo v čl.

1. Úvodní ustanovení v odst. 3 ujednáno, že pro sjednané pojištění platí zákon o pojistné smlouvě a ostatní obecně závazné právní předpisy v platném znění a pojistné podmínky. (§ 4 odst. 4 a 5 zákona č. 37/2004 Sb.)

34. Pojištěný objekt byl v době pojistné události v nájmu jiného subjektu, se kterým vedl žalobce soudní spor o ukončení nájmu a objekt proto nebyl využíván ke svému účelu.

35. Podle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti P [číslo], účinných ode dne [datum] a platných ke dni pojistné události, čl. IX. bod 1) písm. g) a h) je pojištěný mimo jiné povinen:...dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou. Nesmí rovněž strpět, aby tyto povinnosti porušovaly třetí osoby a je povinen řádně se starat o údržbu pojištěné věci. V čl. XI. odst. 2) jsou stanoveny důsledky porušení povinností pojištěným mimo jiné takto:„ Poruší-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v čl. IX odst. 1 písm. g) a h) a v odst. 2 písm. a) a e) a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

36. Dle názoru soudu nebylo předcházeno vzniku škody. Žalobce (jeho společník) věděl, že nájemce v objektu není a o objekt se nestará, ostatně p. [příjmení] sám vypověděl, že hotel kontroloval a dokonce dne [číslo] nebo [datum] (zde rozpor ve výpovědích) v hotelu sám topil. Pokud zástupci žalobce známo, že o hotel, který vlastní se nájemce nestará, má soud za to, že nesplnil svou prevenční povinnost a dostatečně nepředcházel vzniku škody (§ 415 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.). Z dokazování vyplynulo, že p. [příjmení] s rodinou (mj. jednateli žalobce) trávil období mezi Vánočními svátky a [jméno] roku 2016 v přístavbě v areálu hotelu [příjmení]. Nehledě na to, zda byly kotle v poloze 0 (vypnuté) nebo v poloze 1 (zapnuté) má soud za to, že v situaci, kdy nájemce se o jeho majetek nestará, zástupci žalobce tráví svůj čas v blízkosti areálu hotelu [příjmení], tj. jsou si vědomi mrazivých teplot a mají reálnou možnost zakročit, tj. zatopit, tak je pouhé přihlížení porušením prevenční povinnosti. Nadto z dokazování vyplynulo, že p. [příjmení] dne dne [číslo] nebo [datum] naplnil kotle palivem, které mělo vystačit na 2-3 dny. P. [příjmení] uvedl, že se domnívá, že palivo do kotle vydrží 6-7 dní. Proto není soudu zřejmé, proč pokud toto udělal před Štědrým dnem, kdy v areálu byl, toto neudělal opětovně po Štědrém dnu tj. po 6-7 dnech, když se do areálu opětovně vrátil. Soud zde nezpochybňuje povinnosti nájemce starat se o objekt a vytápět ho, nicméně pokud zástupci žalobce měli vědomost o tom, že se nájemce o objekt nestará a nevytápí ho, měli žalobci předcházet vzniku škody (§ 415 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.).

37. Soud má dále pochybnosti o průběhu pojistné události, tak jak jí uvádí žalobce v žalobě. V provedeného dokazování vyvstaly nejasnosti o důležitých datech. Konkrétně o datu, kdy byl p. [příjmení] v pojištěném objektu naposledy. Při nahlášení pojistné události po telefonu uvedl dne [datum], nicméně později (včetně svědeckého výslechu) uvedl, že poslední kontrola proběhla dne [datum], kdy naplnil zásobníky kotlů. Další pochybnost má soud ohledně data zjištění pojistné události, kdy při telefonickém rozhovoru s žalovanou uvedl, že toto zjistil dne [datum], ale později (včetně svědeckého výslechu) uvedl, že v objektu byl 6. nebo [datum]. Vzhledem k rozporům v provedených důkazech vzal soud jako den, kdy zástupce žalobce odjel z hotelu vzal den [datum], neboť se jedná o den, který uvedl jako první při nahlášení pojistné události. Uvedení dne [datum] se soudu jeví jako účelové, aby žalobce co nejvíce zkrátil dobu, po kterou nekontroloval hotel, a proto žalobci neuvěřil. Dále žalobce tvrdí, že oba plynové kotle funkční a nastavené na nezámrzný režim a k výpadku kotle muselo dojít jeho odpojením od elektřiny (vypadnutím jističů), nicméně z dokazování vyplynulo, že p. [příjmení] řekl, že vypínače na kotlích byly v poloze nula a žádná kontrolka nesvítila, což odpovídá stavu, že někdo musel tyto kotle vypnout. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že kotle mají na resetovém tlačítku světelný prstenec. Svíti-li zeleně, je kotel pod napětím, bliká-li zeleně, je kotel v provozu a je aktivován režim stand-by a kotel je připravený na povel ke startu. Svíti-li žlutě, hoří hořák, jestliže je prstenec červený, je na kotli porucha. Jelikož p. [příjmení] uvedl, že na kotli nic nesvítilo, má soud za to, že kotle byly vypnuté. Soud neuvěřil výpovědi p. [příjmení], že nikdy nic takového neřekl. Z výše uvedených důvodů považuje tuto výpověď za účelovou. Soud nemohl pominout, že svědek je společníkem žalobce, a proto má osobní zájem na tomto řízení.

38. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť Žalobkyně neprokázala, že by s inkriminované období skutečně zajistila obsluhu kotlů tak, aby nedošlo vzniklé škodě toto potvrdil i pan [příjmení] – správce objektu, který uvedl, že v dané období konce roku 2016, byl v areálu hotelu [příjmení] se svou rodinou, vědom si venkovních teplot (cca -15 pod nulou) a vědom si toho, že nájemce se o hotel nestará nesplnil svou prevenční povinnost a nezamezil škodě tím, že by buď zkontroloval stav objektu v období, kdy se v areálu nacházel, nebo přiložil do kotlů (neboť palivo nemohlo na uvedené období vystačit) . P. [příjmení] sice uvedl, že očekával, že přijede nájemce do objektu, ale soud se domnívá, že vzhledem k předchozí zkušenosti p. [příjmení] s nájemcem, nemohl rozumně očekávat, že pokud nájemce nejezdil v průběhu roku, přijede zrovna po Vánočních svátcích.

39. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 234 812 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 452 498 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast při úkonu (mediátor) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění závěrečného návrhu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a dále cestovní náhrady v celkové výši 37 459 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 593 Kč za 420 ujetých km v částce 2 393 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 725 Kč za 420 ujetých km v částce 2 525 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 725 Kč za 420 ujetých km v částce 2 525 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 669 Kč za 420 ujetých km v částce 2 469 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 669 Kč za 420 ujetých km v částce 2 469 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 671 Kč za 420 ujetých km v částce 2 471 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 671 Kč za 420 ujetých km v částce 2 471 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 777 Kč za 420 ujetých km v částce 2 777 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 995 Kč za 420 ujetých km v částce 2 995 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 964 Kč za 420 ujetých km v částce 2 964 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 194 059 Kč ve výši 40 753 Kč.