Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

16 C 9/2022

č. j. 16 C 9/2022-63

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2022:16.C.9.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu žalobkyně o náhradu částky 3 560 Kč za odvody na zdravotní pojištění. Soud se opřel o § 5 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, podle něhož zaměstnavatel je povinen odvádět pojistné za zaměstnance i během jejich nepřítomnosti. Pracovní poměr trval až k okamžiku doručení okamžitého zrušení, přičemž povinnost odvádět pojištění vznikla a zanikla v souladu s právní úpravou. Žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů, protože žalovaná nebyla v řízení aktivní a náklady jí nevznikly.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Tůmové a přísedících Márie Čerňanské a Jany Lorenzové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 3 560 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 650 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 560 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum uzavřena pracovní smlouva, na základě které mezi žalovanou a žalobcem vznikl pracovní poměr ke dni datum (dále jen„ Pracovní poměr“). Počínaje dnem datum přestala žalovaná chodit do práce, aniž by Pracovní poměr ukončila některým ze způsobů upravených v ust. § 48 ZP, anebo aniž bys žalobce uvědomila o legitimních důvodech a předpokládané době trvání své nepřítomnosti v práci a prokázala mu existenci zákonné překážky v práci. Pracovní poměr byl žalobcem ukončen na základě okamžitého zrušení Pracovního poměru v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Předmětnou písemnost žalovaná převzala dne datum. Na základě rozvázání Pracovního poměru vznikl žalobci vůči žalované nárok na úhradu částky ve výši 3.560 Kč z titulu uhrazeného pojistného na zdravotní pojištění. Žalobce žalovanou opakovaně písemně vyzýval k úhradě dlužné částky, a to přípisem ze dne datum, v němž stanovil lhůtu k úhradě nejpozději do datum; následně upomínkou ze dne datum. Dne datum žalovaná potvrdila svůj dluh a požádala žalobce o splátkový kalendář, který nebyl nicméně dodržen. Dne datum vyzval žalobce žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná však k dnešnímu dni dlužnou částku žalobci neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Právní zástupce žalobkyně a žalovaná byli k jednání řádně a včas předvoláni, nicméně k jednání konanému dne datum se žalovaná nedostavila. Soud proto v podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) rozhodl, že bude jednáno v její nepřítomnosti.

4. Soud provedl následující listinné důkazy: Výpis z obchodního rejstříku na č.l. 7, 7 p.v. spisu, Pracovní smlouva ze dne datum na č.l. 8 – 10 spisu, Mzdový list pracovníka na č.l. 11 spisu, Mzdové údaje na č.l. 12 – 13 p.v. spisu, Mailová komunikace na č.l. 14 – 15 spisu, Okamžité zrušení pracovního poměru na č.l. 16 spisu, Předžalobní upomínka na č.l. 17 spisu, Výzva k úhradě dlužné částky na č.l. 17 p.v. spisu, Kopie doručenky na č.l. 18 spisu, Kopie dodejky na č.l. 19, 19 p.v. spisu, Předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky ze dne datum na č.l. 20 – 21 spisu, Výpis z centrální evidence obyvatel na č.l. 23 spisu, na č.l. 34 spisu.

5. Z těchto důkazů vyplynul následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena pracovní smlouva zakládající pracovní poměru mezi žalobcem a žalovanou, kdy pracovala u žalobce jako pokladní/prodavač, dále že žalobce dal žalované okamžité zrušení pracovního poměru, neboť se po dobu 5 dnů bez omluvy nedostavila na pracoviště (od datum do datum), přičemž toto bylo doručeno žalované dne datum, stejným dnem skončil pracovní poměr. Až do doručení okamžitého zrušení pracovního poměru odváděl žalobce za žalovanou pojistné, které nyní požaduje po žalované zpět. K úhradě vyzval žalovanou předžalobní upomínkou.

6. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu, potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci, kdy po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 o. s. ř. shledal, že žaloba není důvodná.

7. Podle § 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, (1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. (2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. (3) Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna), u níž je pojištěnec pojištěn.

8. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena pracovní smlouva zakládající pracovní poměru mezi žalobcem a žalovanou, kdy pracovala u žalobce jako pokladní/prodavač, dále že žalobce dal žalované okamžité zrušení pracovního poměru, neboť se po dobu 5 dnů bez omluvy nedostavila na pracoviště (od datum do datum), přičemž toto bylo doručeno žalované dne datum, stejným dnem skončil pracovní poměr. Nicméně v této době nepřítomnosti byla stále zaměstnancem žalobce, který dle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, přesněji řečeno jeho § 5 odst. 1, měl povinnost za zaměstnance odvádět pojistné Veřejné zdravotní pojišťovně. Na věci nic nemění, že žalovaný se nedostavoval do zaměstnání, neboť přes tyto absence jeho pracovní poměr nadále trval a trvala tak povinnost žalobce odvádět zdravotní a sociální pojištění. Tato povinnost zanikla až okamžikem doručení okamžitého zrušení pracovního poměru dne datum, kdy pracovní poměr skončil a zanikl tak povinnost žalobce jako zaměstnavatele. Žalobci tak nesvědčí vůči žalovanému žádný nárok na to, aby tento mu vyplatil částku zdravotního pojištění, kterou za něho odvedl. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal ani jednomu z účastníků náhradu nákladů řízení. Na náhradu nákladů by měla právo žalovaná, neboť byla v řízení plně úspěšná, ale v řízení byla pasivní a tak jí žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.