16 C 97/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Kubešové a přísedících Antonie Slavíkové a Mgr. Mirky Novákové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení doplatku mzdy v částce 11 285 Kč

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky 11 285 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 099,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce se žalobou ze dne 12. dubna. 2021 domáhal zaplacení částky 11 285 Kč. Žalobu odůvodnil zejména tím, že účastníci spolu uzavřeli dne 5. 7. 2004 pracovní smlouvu, podle níž se žalobce zavázal vykonávat pro žalovanou práci řidiče silničního motorového vozidla. Mzda žalobce se skládala ze základní mzdy, která byla pro rok 2019 dohodnuta na částku 20 600 Kč měsíčně, a dále z pohyblivé složky mzdy, která je závislá na počtu ujetých kilometrů a počtu manipulací při vykládce a nakládce pohonných hmot. Uvedené složky mzdy byly stanoveny v kolektivní smlouvě uzavřené mezi žalovanou a Základní organizací , právnická osoba, ze dne 26. 4. 2018. Dle kolektivní smlouvy bylo rovněž dohodnuto, že pohyblivá složka mzdy bude přiznávána v závislosti na vyhodnocení ukazatelů plnění kritérií stanovených pro měsíční vyhodnocení v Lize řidičů, která je přílohou kolektivní smlouvy. Žalovaná pak podle stanovených pravidel pro odměňování řidičů krátila žalobci pohyblivou složku mzdy o 6 409 Kč pro hrubé porušení pracovních povinností v srpnu roku 2020, dále o částku 1 000 Kč pro porušení bezpečnostních předpisů a manuálu řidiče v říjnu roku 2020, dále o částku 2 576 Kč pro porušení bezpečnostních předpisů a manuálu řidiče v listopadu roku 2020 a o částku 1 000 Kč pro porušení bezpečnostních předpisů a manuálu řidiče v prosinci roku 2020. Celkem tak byla pro porušení pracovních povinností žalobci odňata z jeho mzdy v roce 2020 částka 11 285 Kč. Žalovaná částka představuje pohyblivou složku mzdy, kterou žalovaná krátí v rozporu se zákoníkem práce.

2. Žalobce zdůraznil, že pracovněprávní předpisy neumožňují snížit zaměstnanci mzdu pro porušení pracovní kázně, jedná se o výkonovou složku mzdy řidiče, která je mzdou nárokovou a odvíjí se od počtu ujetých kilometrů a počtu provedených manipulací. Jde tak o nárokovou pohyblivou složku mzdy, o jejímž vyplacení již zaměstnavatel není oprávněn rozhodovat. Žalobce dále uvedl, že část kolektivní smlouvy upravující možnost zaměstnavatele krátit výkonovou část mzdy v závislosti na plnění pracovních či jiných právních povinností řidičem je v rozporu s právními předpisy a je tedy neplatná, neboť pracovněprávní předpisy neumožňují snížit mzdu zaměstnanci pro porušení pracovní kázně.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, namítala zejména, že odměňování zaměstnanců žalované se řídí čl. XI. Kolektivní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a odborovou organizací, jejíž platnost byla dodatky prodloužena až do 31. 12. 2021. Žalovaný byl s Kolektivní smlouvou, s jejími přílohami i dodatky seznámen, neboť je žalobce za odborovou organizaci podepisoval, jakožto její předseda. Žalobce byl, jakožto předseda odborové organizace, vždy účasten jednání o obsahu Kolektivní smlouvy, jejích příloh a následných dodatků.

4. V roce 2020 se žalobce dopustil porušení kritérií pro přiznání pohybové složky mzdy. V červenci roku 2020 porušil povinnost tím, že dne 30. 7. 2020 při výkonu práce odložil ochranný pracovní oděv, nepoužíval ochrannou pokrývku hlavy a ochranné brýle během manipulace s hadicemi. Při procesu stáčení opakovaně odcházel od vozidla, chodil po prostoru čerpací stanice, nesledoval stáčení produktů z cisternového vozidla, nebyl tak v průběhu stáčení připraven k okamžitému ukončení stáčení v případě jakékoliv poruchy, tak, jak je jeho povinností v souvislosti s výkonem práce při procesu stáčení na čerpací stanici. Jeho chování tak bylo v hrubém rozporu s povinnostmi vyplývajícími z Pracovního manuálu řidiče a provozního předpisu čerpací stanice. Žalovaná za hrubé porušení pracovní povinnosti mohla žalobci nepřiznat 100% pohybové složky mzdy (dle Ligy řidičů) avšak přistoupila k nepřiznání pouze 50 %. V říjnu roku 2020 porušil žalobce bezpečnostní předpisy a pracovní manuál řidiče tím, že telefonoval za jízdy v rychlosti 80 km/hod po dobu 244 sekund. V listopadu 2020 porušil žalobce bezpečnostní předpisy a pracovní manuál řidiči tím, že vědomě změnil trasu určenou dispečerem, předem nenahlásil nepovolenou zastávku, nedodržel stanovené postupy přepravy, vykázal neoprávněnou jízdu a porušil tak pravidla třetích stran, tedy zákazníka zaměstnavatele, a v prosinci roku 2020 žalobce porušil bezpečnostní předpisy a pracovní manuál řidiče tím, že dne 31. 12. 2020 nenahlásil výpadek elektronického měřícího systému na cisternovém návěsu a po jeho restartu pokračoval v procesu stáčení produktu z cisternového návěsu. Po ukončení stáčecí procedury elektronický systém vykazoval na stáčecích lístcích k dodávce zboží hodnoty s rozdíly v řádech stovek litrů u dovezených produktů. Žalobce byl seznámen s tím, že pokud dojde během stáčení k závadě na měřidle, musí toto neprodleně oznámen na dispečink zaměstnavatele. Uvedené však neučinil a bez dalšího odjel. Informaci nahlásil až šest hodin po incidentu. Jednáním žalobce mohlo dojít k potencionálnímu smíchání paliva na čerpací stanici, ohrožení dobrého jména zákazníka zaměstnavatele a k poškození dobrého jména žalované. Dále žalovaná zdůraznila, že pohyblivá složka mzdy, tak, jak byla v kolektivní smlouvě sjednána je nenárokovou složkou mzdy, kdy žalované je ponechána určitá míra diskrece, která spočívá ve vyhodnocení toho, jak kvalitní se zdál pracovní výkon konkrétního zaměstnance pro následné rozhodnutí o vyplacení či nevyplacení pohyblivé složky mzdy a její výše. Žalovaná uvedla, že snížení pohyblivé složky mzdy nelze považovat za peněžní postih za porušení povinnosti vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu.

5. Mezi účastníky byla nesporná ta skutečnost, že žalobce porušil své pracovní povinnosti tak, jak mu je žalovaná vytkla, a jenž jsou uvedené v pravidlech dle přílohy 1 Kolektivní smlouvy nazvané jako Liga řidičů a že nepřiznané částky odpovídají svou výší pravidlům dle Ligy řidičů. Mezi stranami rovněž nebylo sporu o počtu manipulací a ujetých kilometrů, které byly v rámci pohyblivé složky mzdy zohledněny.

6. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a po provedeném dokazování dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobce pracoval pro žalovanou na pracovní pozici řidiče silničního motorového vozidla od 19. 7. 2004. V rámci pracovní smlouvy si strany sjednaly, že o způsobu odměňování, o práci přesčas a jejím odměňováním, případě o poskytování náhradního volna, platí obecné předpisy a vnitřní předpisy zaměstnavatele, s nimiž byl zaměstnanec v potřebném rozsahu seznámen (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 15. 7. 2004).

7. Žalovaná spolu se Základní organizací , právnická osoba, uzavřela dne 26. 4. 2018 Kolektivní smlouvu, jejíž součástí bylo stanovení pravidel odměňování zaměstnanců. Dle čl. XI kolektivní smlouvy se mzda zaměstnanců skládá ze: „základní mzdy, pohyblivé (nenárokové) složky mzdy při odvedení práce provedené v souladu s pracovním manuálem řidičem, z mimořádných odměn, motivačních odměn a odměny za dlouhodobé kvalitní pracovní výsledky, z příplatků ke mzdě, odměny za pracovní pohotovost, a z příspěvků“. Základní mzda řidičů pro rok 2018 byla stanovena ve výši 20 000 s účinností od 1. 5. 2018 a s účinností od 1. 1. 2019 byla stanovena měsíční mzda pro rok 2019 ve výši 20 600 Kč. Pohyblivá složka mzdy dle odst. 2 čl. XI Kolektivní smlouvy byla stanovena jako částka 75 Kč za jednu manipulaci v případě nakládky/vykládky standardní cisternové soupravy nebo nakládky sólo bez přívěsu i s přívěsem, dále částka 90 Kč za jednu manipulaci v případě vykládky sólo s přívěsem a částka 1,5 Kč za jeden ujetý kilometr podle počtu ujetých kilometrů s poznámkou, že od 1. 1. 2019 budou sazby navýšeny o 2 %. Kolektivní smlouva dále vždy u pohyblivé složky mzdy uvedla do závorek, že jde o mzdu “nenárokovou”. Ke mzdě bylo dál v Kolektivní smlouvě stanoveno, že plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních jednotlivých pohyblivých složek mzdy je vyhodnocováno měsíčně samostatně, pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců v případě splnění všech kritérií, které jsou stanoveny v příloze č. 1 této kolektivní smlouvy, označená jako „Liga řidičů“. Odměna je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu a objemu prací za příslušné období, evidenci poskytování pohyblivé složky mzdy vede příslušný vedoucí zaměstnanec. Přílohu č. 1 ke kolektivní smlouvě tvořilo ujednání o pravidlech Ligy řidičů (prokázáno Kolektivní smlouvou ze dne 26. 4. 2018 spolu s přílohou a dodatkem).

8. Pohyblivá složka mzdy se vypočítává podle jasně stanovených kritérií, kdy mezi podmínky vzniku nároku na odměnu patří podle kolektivní smlouvy i podmínky a kritéria stanovené v příloze 1 Kolektivní smlouvy, kterým je Liga řidičů, kdy tato příloha 1 je neoddělitelně spjata s pohyblivou složkou mzdy. Platnost Kolektivní smlouvy byla stanovena do 31. 12. 2021 (prokázáno Dodatkem číslo 1, dodatkem číslo 2).

9. Základní pracovní postupy a povinnosti řidiče jsou stanoveny v Pracovním manuálu řidiče. Dle bodu 3.6 jsou řidiči povinni používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení, před zahájením práce si ověřit, že jsou dostatečně chráněny před možným nebezpečím a používají stanovené osobní ochranné prostředky. Dle bodu 3.11 je řidiči zakázáno za jízdy telefonovat nebo držet v ruce telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Telefonování je povoleno jen v případě, že řidič neřídí nebo nevykonává jinou pracovní činnost. Podle bodu 4.5.2 má řidič při přepravě důsledně dodržovat trasu určenou v plánu cest, popřípadě dispečerem. V případě, že při přepravě dojde k nutnosti provedení změny odklonění z trasy, řidič zastaví vozidlo na nejbližším možném bezpečném místě a informuje dispečink a nadále postupuje dle pokynu dispečinku. Dle bodu 4.10.3 při nakládce zboží na terminálu používá řidič předepsané osobní ochranné pracovní pomůcky, mezi které se řadí ochranné brýle, ochranná přilba, pracovní obuv a oděv. Podle bodu 4.11.1 řidič dohlíží na vykládku po celý její průběh. Podle bodu 4.18 nesmí řidič provádět zastávky vozidla mimo prostory společnosti nebo prostory zákazníků společnosti při stáčení pohonných hmot. Pokud řidič takovou zastávku udělá, je povinen o ní informovat dispečera a učinit o ní zápis. Podle bodu 4.11.4b pokud dojde během stáčení k závadě na měřidle vozidla, řidič neprodleně informuje dispečera, který určí další postup (prokázáno z Pracovního manuálu řidiče s platností od 1. 1. 2013).

10. V srpnu roku 2020 žalobce hrubě porušil pracovní povinnosti dle Ligy řidičů. Z uvedeného důvodu mu žalovaná při výpočtu výše pohyblivé složky mzdy nepřiznala částku ve výši 6 409 Kč (prokázáno Kalkulací pohyblivé složky mzdy za srpen 2020). Žalovaná tak vyplatila žalobci mzdu ve výši 29 454 Kč, jejíž součástí byla pohyblivá složka mzdy ve výši 6 409 Kč (prokázáno Výplatním lístkem za 8/2020). V říjnu roku 2020 žalovaná při výpočtu výše pohyblivé složky mzdy za porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a manuálu řidiče nepřiznala žalobci dle Ligy řidičů částku ve výši 1 000 Kč (prokázáno Kalkulací pohyblivé složky mzdy za říjen 2020). Žalovaná tak vyplatila žalobci na účet 29 846 Kč, když součást této výplaty byla pohyblivá složka mzdy ve výši 10 988 Kč (prokázáno Výplatným lístkem za 10/2020). V listopadu roku 2020 žalovaná při výpočtu výše pohyblivé složky mzdy nepřiznala žalobci za porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a manuálu řidiče dle Ligy řidičů částku 2 576 Kč (prokázáno Kalkulací pohyblivé složky mzdy za 11/2020) a vyplatila žalobci na účet celkem 26 004 Kč, když součást této výplaty byla pohyblivá složka mzdy ve výši 8 624 Kč (prokázáno Výplatním lístkem za 11/2020). V prosinci roku 2020 žalovaná při výpočtu výše pohyblivé složky mzdy nevyplatila žalobci dle Ligy řidičů částku 1 000 Kč za nedodržování plánu trasy a nepovolenou zastávku (prokázáno Kalkulací pohyblivé složky mzdy za prosinec 2020). Celkem žalobci za měsíc prosinec roku 2020 žalovaná vyplatila na mzdě 28 190 Kč, jejíž součástí byla pohyblivá složka mzdy ve výši 8 197 Kč (prokázáno Výplatním lístkem za 12/2020).

11. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně (prokázáno upomínkou před podáním žaloby ze dne 22. 2. 2021 spolu s podacím lístkem).

12. Z ostatních provedených důkazů (zejména z dopisu žalované ze dne 10. 3. 2021, upozornění na závažné porušení povinnosti vyplývajících správných předpisů ze dne 18. 2. 2021, upozornění na porušování povinností ze dne 7. 9. 2000, spolu s dodejkou do vlastních rukou, upozornění na porušování povinností ze dne 25. 11. 2000 spolu s dodejkou, neboť se týkaly tvrzení, které strany označily za nesporné) soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

13. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 109 odst. 1 a 2 ve spojení s § 364 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), dle kterého za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

14. Dle § 113 odst. 1 zákoníku práce se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

15. Vedle základní mzdy (měsíční, hodinové) je třeba za mzdu považovat i její ostatní složky (např. příplatky, odměny, prémie apod.), byly-li poskytnuty zaměstnanci za práci. Mzda, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci se tak sjednává zpravidla v pracovní smlouvě. Výše uvedenému zákonnému ustavení však neodporuje ani sjednání mzdy v kolektivní smlouvě, tak jako v uvedeném případě.

16. S ohledem na skutečnost, že mzda může být tvořena z mnoha složek, tak jako v uvedeném případě, kdy dle uzavřené Kolektivní smlouvy je mzda tvořena ze základní mzdy, z pohyblivé složky mzdy, z odměn, příplatků atd. rozlišuje se tzv nároková složka mzdy a nenároková složka mzdy.

17. O nárokovou složku mzdy jde v případě, že požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky. O nenárokovou složku mzdy jde naopak v případě, kdy zaměstnanci na ní vzniká nárok - bez ohledu na splnění dalších sjednaných předpokladů a podmínek pro její poskytnutí - až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání. Bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu nároku pouze fakultativního (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 537/2004). Obecně tak lze shrnout, že nárokovou složku mzdy musí zaměstnavatel poskytnout, jestliže zaměstnanec splní předem vytyčená objektivní kritéria a tento nárok není podmíněn rozhodnutím zaměstnavatele o jeho přiznání. Naopak nenároková složka mzdy musí být přiznávána rozhodnutím zaměstnavatele a bez tohoto rozhodnutí na ni zaměstnanci nevzniká nárok.

18. V projednávané věci soud ujednání o pohyblivé složce mzdy uvedené v Kolektivní smlouvě posoudil jako nárokovou složku mzdy. Zaměstnavatel se v Kolektivní smlouvě zavázal vyplatit pohyblivou složku mzdy v případě, že zaměstnanec splní daná kritéria. Sama kolektivní smlouva stanovuje, že pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců v případě splnění všech kritérií. Z uvedeného textu smlouvy je tak patrné, že o přiznání pohyblivé složky mzdy nikdo nerozhoduje zvláštním rozhodnutím, ale mzda náleží zaměstnanci pokaždé, když splnil daná kritéria uvedená v Kolektivní smlouvě. Soud se tak nepřiklonil k názoru žalované, že pohyblivá složka mzdy, tak, jak byla v Kolektivní smlouvě stanovena, je složkou nenárokovou, neboť naopak naplňuje podmínky nárokové složky mzdy. Na uvedeném závěru nemůže nic měnit ani skutečnost, že v Kolektivní smlouvě je vždy u slov: „Pohyblivá složka mzdy“ uvedeno v závorce, že jde o složku „nenárokovou“, neboť takové označení odporuje závazku zaměstnavatele, který následuje. Samotná kalkulace pohyblivé složky mzdy, která je podkladem pro výplatu mzdy, také nemůže představovat zvláštní rozhodnutí zaměstnavatele, v důsledku kterého je pohyblivá složka mzdy přiznávána. Jde jen o výpočet mzdy dle kritérií stanovených v Kolektivní smlouvě.

19. Kolektivní smlouva stanovuje jasná kritéria k výpočtu pohyblivé složky mzdy. Mezi tyto kritéria patří nejen výše uvedené částky za manipulaci v případě nakládky/vykládky standardní cisternové soupravy nebo nakládky sólo bez přívěsu i s přívěsem, manipulaci v případě vykládky sólo s přívěsem či za jeden ujetý kilometr podle počtu ujetých kilometrů ale současně se do výpočtu zahrnuje, zda řidič postupoval dle tzv. Ligy řidičů. A zatímco částky za manipulace či ujeté kilometry jsou částkami plusovými, za prohřešky dle Ligy řidičů jsou stanoveny částky záporné. Prostřednictvím těchto kritérií pro výpočet pohyblivé složky mzdy je stanovena její konečná výše. Soud se tak nepřiklonil k názoru žalobce, že žalovaná „protizákonně krátí žalobci mzdu za porušování pracovních povinností“, neboť prohřešky podle Ligy řidičů jsou toliko jedním z kritérií pro výpočet mzdy a nejde o peněžní postih dle § 346b zákoníku práce.

20. S ohledem na skutečnost, že žalobce nesporoval, že porušil pravidla stanovená v Lize řidičů a že částky za tyto prohřešky odpovídají sjednaným částkám dle uvedené přílohy, nezbylo soudu nic jiného než žalobu zamítnout, neboť dle uzavřené Kolektivní smlouvy měla žalovaná nárok vypočíst pohyblivou složku mzdy sjednaným způsobem (výrok I.)

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 099,20 Kč (výrok II). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 285 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 24. 9. 2021, účast na jednání dne 13. 3. 2023 a dne 21. 11. 2023 dle § 11 odst. 1 a. t.) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 579,20 Kč.

22. Povinnost k plnění nákladů řízení soud stanovil v obecné pariční lhůtě (dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (dle § 149 odst. 1 o.s.ř.).