22 C 107/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno jméno , advokátem sídlem adresa o zaplacení 680,87 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 102 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 276 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 404,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 404,87 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu 79 % nákladů tohoto řízení ve výši určené samostatným usnesením, a to na účet státu.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 9. 2019 ve znění jejích pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 580,87 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 21. 7. 2014 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], IČO [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], s žalovanou rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu [číslo] (dále také jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a ceník. Na základě Smlouvy zřídila [právnická osoba] žalované sporožirový účet č. [bankovní účet] bez povoleného debetu, za což se žalovaná zavázala platit poplatky dle ceníku platném v době poskytnutí služby. Dne 30. 9. 2016 vznikl na účtu žalované nepovolený debetní zůstatek, který byl tvořen částí poplatku za dotazy na zůstatek v bankomatu cizí banky (18 x 20 Kč) ve výši 344,86 Kč, smluvní pokutou za prodlení ve výši 500 Kč ze dne 5. 10. 2016 a 4. 11. 2016, poplatkem za vedení účtu ve výši 69 Kč ze dne 31. 10. 2016, 30. 11. 2016, 31. 12. 2016 a 31. 1. 2017, poplatkem za dotazy na zůstatek na účtu v cizím bankomatu (3 x 20 Kč) ve výši 60 Kč ze dne 30. 11. 2016. Tento debetní zůstatek byla žalovaná povinna podle Smlouvy vyrovnat, to však ani přes upomínky neučinila. Žalobkyně se proto dále domáhala po žalované částky 102 Kč tvořené úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužných částek kapitalizovaného ke dni 1. 2. 2017 na částku ve výši 43,37 Kč a z částky 2 580,87 Kč ode dne 2. 2. 2017 do 1. 6. 2017 ve výši 60,63 Kč. Pohledávka za žalovanou ze Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany [obec] spořitelny postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2017, a to s účinností ke dni 1. 6. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 6. 2017. Žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho, a to i přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby ze dne 29. 6. 2017.

2. Žalovaná je bulharská státní příslušnice, která na území České republiky nemá hlášený přechodný pobyt cizince, na adrese uvedené v žalobě [ulice a číslo], [obec a číslo], nebydlí a jiné místo jejího pobytu se soudu nepodařilo zjistit. Proto soud žalované usnesením ze dne 25. května 2021, č. j. 22 C 107/2020-173, ustanovil podle ust. § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) opatrovníka, a to Mgr. [jméno] [jméno], advokáta.

3. Opatrovník žalované v podání ze dne 23. 7. 2021 uvedl, že nárok žalobkyně uvedený v žalobě neuznává, s žádným tvrzením obsaženým v žalobě nesouhlasí a navrhuje žalobu zamítnout. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka rozporuje pravost jejího podpisu na rámcové smlouvě o finančních službách i na smlouvě o účtu, které měla uzavřít s [právnická osoba] a skutečnost, že by to byla právě ona, kdo měl využívat služeb žalobkyně. Dále opatrovník žalované namítl, že žalovaná od [obec] spořitelny neobdržela všeobecné obchodní podmínky ani sazebník produktů a služeb. I v případě, že by smlouvy skutečně uzavřela žalovaná, nesouhlasí s výši tvrzeného nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalované, když žalobkyně neprokázala, že by žalovaná učinila v průběhu měsíce září 2016 celkem 18 dotazů na zůstatek na účtu, za který jí [právnická osoba] naúčtovala dne 30. 9. 2016 poplatek ve výši 360 Kč, když uvedený počet dotazů je zcela neobvyklý a svědčí minimálně o zneužití karty či o chybě na straně žalobkyně či jiné banky, kde měly být tyto dotazy činěny. Žalovaná také není povinna hradit ani smluvní pokuty či náklady spojené s prodlením, neboť tyto byly neplatně sjednány mimo smlouvu samotnou, a to v ceníku. Účtované smluvní pokuty jsou navíc nepřiměřeně vysoké, tedy v rozporu s dobrými mravy.

4. Usnesením ze dne 3. listopadu 2021, č. j. 22 C 107/2020-185, soud řízení podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil co do částky ve výši 1 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 900 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení, tvořené smluvní pokutou ve výši 500 Kč ze dne 5. 10. 2016 a 4. 11. 2016 a dále náklady spojenými s prodlením ve výši 900 Kč ze dne 10. 12. 2016, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu bez odůvodnění zpět podáním ze dne 14. 9. 2021.

5. Výrokem I. tohoto rozsudku soud řízení podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil co do částky 102 Kč, tvořené kapitalizovanými úroky z prodlení, neboť při jednání soudu dne 2. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu v této části zpět a žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila.

6. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaná je státní příslušnice Bulharské republiky, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná měla na území České republiky své poslední známé bydliště, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo (posledního) obvyklého místa bydliště žalované, která je spotřebitelem, tedy české právo.

7. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné.

8. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

9. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

10. Dne 21. 7. 2014 podepsala [právnická osoba] jednající bankovní poradkyní [jméno] [příjmení] a žalovaná rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu (Smlouva), na jejímž základě zřídila [právnická osoba] žalované dne 21. 7. 2014 sporožirový účet č. [bankovní účet] a upravila podmínky vedení účtu a provádění plateb, výběrů a vkladů z účtu nebo na účet, podmínky používání platebních karet a internetového bankovnictví a podmínky dalších služeb k účtu. Podrobné podmínky pro vedení účtu a jeho používání jsou uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba] [jméno], které budou žalované účtovány za vedení účtu a další služby poskytované dle Smlouvy jsou uvedeny v ceníku [právnická osoba] pro bankovní obchody. Ceník je dostupný na internetových stránkách www.csas.cz/cenik a v pobočkách [právnická osoba] Pokud žalovaná vybere peníze z účtu nebo bude zúčtována cena vůči účtu, i když na účtu není dostatek peněz nebo překročí limit kontokorentu bez předchozího souhlasu nebo nesplatí kontokorent ve sjednané lhůtě, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek. Smlouvu o účtu může vypovědět písemně bez uvedení důvodu i [právnická osoba] Podpisem Smlouvy žalovaná potvrzuje, že všeobecné obchodní podmínky a další dokumenty, na které Smlouva odkazuje převzala, a že se s jejich obsahem seznámila. Cena za vedení účtu činí dle bodu [číslo] ceníku [právnická osoba] pro bankovní obchody částku ve výši 69 Kč měsíčně. [právnická osoba] naúčtovala žalované poplatek za dotazy na zůstatek účtu z cizího bankomatu dne 30. 9. 2016 částku ve výši 360 Kč (12 x 20 Kč) dne 30. 11. 2016 částku ve výši 60 Kč (3 x 20 Kč) a dále poplatky za vedení účtu ve výši 69 Kč, a to dne 31. 10. 2016, 30. 11. 2016, 31. 12. 2016 a 31. 1. 2017. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila [právnická osoba] na žalobkyni, a to smlouvou ze dne 31. 5. 2017 s účinností ke dni 1. 6. 2017. Postoupení pohledávky oznámila [právnická osoba] žalované dopisem ze dne 13. 6. 2017. Žalovaná však dosud žalobkyni žalovanou pohledávku neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 28. 6. 2017.

11. Opatrovník žalované sice zpochybnil pravost podpisu žalované na Smlouvě, ale ani k dotazu soudu neuvedl, z jakých skutečností jeho pochybnosti o pravosti podpisu žalované vyplývají. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 9. 10. 2019 pak vyplývá, že žalovaná byla na území České republiky registrována jako občan EU (Bulharsko) na adrese [adresa], [obec a číslo], přičemž ze sdělení majitele domu na uvedené adrese ze dne 3. 11. 2020 vyplývá, že na uvedené adrese žalovaná bydlela od 1. 9. 2013 do 22. 12. 2014, tedy i v době uzavření Smlouvy. Ze Smlouvy pak vyplývá, že při jejím podpisu byla totožnost žalované ověřena z dokladu č. [číslo obč. průkazu] a žalovaná jako svou korespondenční adresu uvedla právě adresu [adresa]. Přihlédnout je možno i ke skutečnosti, že z výpisu z účtu žalované vyplývá, že některé platby či výběry z účtu byly prováděny z Bulharska. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud námitku pravosti podpisu žalované na Smlouvě neshledal důvodnou a jako nadbytečný posoudil v této souvislosti návrh opatrovníka žalované na doplnění dokazování o sdělení příslušného bulharského orgánu, zda byl žalované odcizen doklad totožnosti. Skutečnost, že žalovaná od [obec] [anonymizováno] obdržela všeobecné obchodní podmínky i ceník pak žalovaná stvrdila podpisem Smlouvy, proto ani tuto námitku soud nepovažuje za důvodnou.

12. Pokud však žalobkyně tvrdila, že žalovaná učinila v době od 30. 8. 2016 do 11. 11. 2016 celkem 23 dotazů na zůstatek na účtu žalované, které byly titulem pro část žalované pohledávky ve výši 404,87 Kč, tak byť žalobkyně dodatečně specifikovala dobu a místo učinění takového dotazu žalovanou, ani po poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 a § 118b o. s. ř. při jednání dne 2. 12. 2021 k tomuto tvrzení neoznačila žádné důkazy, a proto nemá soud učinění těchto dotazů žalovanou za prokázané. V tomto případě lze totiž přisvědčit logické námitce opatrovníka žalované, že uvedený počet dotazů (v krátkém časovém období) je zcela neobvyklý a může tak jít o chybu na straně žalobkyně či jiné banky, kde měly být tyto dotazy činěny.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně v průběhu řízení zpět a soud v uvedeném rozsahu řízení zastavil, nebylo třeba se již z důvodu procesní ekonomie zabývat dalšími námitkami opatrovníka žalované.

14. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 276 Kč (4 x 69 Kč) s příslušenstvím (výrok I.), když nárok žalobkyně na zaplacení poplatků za vedení účtu vzniklý z platné Smlouvy, která je smlouvou o účtu podle ust. § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), shledal důvodným. Úrok z prodlení z uvedené částky přiznal soud žalobkyni na základě ust. § 1968 a 1970 o. z., a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky podle ust. § 1879 o. z.

15. Ve zbytku, tedy co do částky ve výši 404,87 Kč s příslušenstvím, pak soud žalobu z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní zamítl (výrok III).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok IV.) podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí.

17. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované částky ve výši 2 580,87 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 102 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 580,87 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku 3. 12. 2021 činil částku ve výši 937 Kč. Předmětem sporu tak je celkem částka ve výši 3 619,87 Kč.

18. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 382 Kč (276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 276 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení, který ke dni 3. 12. 2021 činil částku ve výši 106 Kč), neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok II.) a neúspěšná co do částky ve výši 3 237,87 Kč, skládající se z částky ve výši 404,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 404,87 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení, ve které byla žaloba zamítnuta (výrok III.) a částky 1 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 900 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení, ve které bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 3. listopadu 2021, č. j. 22 C 107/2020-185 a částky ve výši 102 Kč, ve které bylo řízení zastaveno výrokem I. tohoto rozsudku, když obě částečná zastavení řízení zavinila žalobkyně, když žalobu vzala zpět aniž by důvodem bylo chování žalované po podání žaloby, a proto má žalovaná v tomto rozsahu právo na náhradu nákladů řízení (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.), jde tedy o úspěch žalované. Úspěch žalobkyně ve výši 382 Kč činí 10,5 % předmětu sporu, úspěch žalované pak činí zbývajících 89,5 %. Žalovaná má proto proti žalobkyni právo na náhradu 79 % jejích nákladů v tomto řízení.

19. Náklady žalované představuje odměna za zastupování, náhrada hotových výdajů a náhrada daně z přidané hodnoty opatrovníka. Podle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř. je soud povinen rozhodnout v tomto rozsudku, neboť se jím řízení končí, o základu náhrady nákladů řízení účastníků, tedy že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 79 % nákladů tohoto řízení, přičemž výše této náhrady bude stanovena samostatným usnesením po pravomocném rozhodnutí soudu o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníkovi žalovaného. Jelikož žalovanou zastupoval v tomto řízení opatrovník, který je advokátem (ust. § 29 o. s. ř.), je žalobkyně podle ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. povinna zaplatit náklady řízení žalované k rukám státu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008).

20. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.