22 C 116/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno FO, tituly za jménem sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bulharský státní příslušník bytem Adresa žalovaného o zaplacení 26 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 150 Kč od 14. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 593 Kč, a to k rukám tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 2. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 150 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že dne 10. 9. 2023 došlo na adresa v městské části Praha 8 k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo tovární značky Škoda Fabia, RZ: SPZ (dále jen „Vozidlo“) ve vlastnictví žalovaného, a vozidlo tovární značky Hyundai i30, RZ: SPZ, ve vlastnictví jméno FO. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla č. hodnota odpovědnostním pojistitelem Vozidla. Žalobkyně eviduje dopravní nehodu jako pojistnou událost č. hodnota. Žalobkyně na tuto pojistnou událost vyplatila žalovanému částku 26 150 Kč, a to jako pojistné plnění za totální škodu na Vozidle. Žalobkyně však zjistila, že žalovanému bylo vyplaceno pojistné plnění rovněž právnická osoba. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem ze dne 9. 11. 2023 k vrácení vyplacené částky, žalovaný však dosud dlužnou částku nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění dne 22. 9. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, ale žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky, je poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, poměrem s mezinárodním prvkem, a soud proto nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právním řádem se tento poměr řídí. Pravomoc soudů členských států Evropské unie se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Jelikož žalovaný má bydliště na území České republiky, je dána pravomoc soudů České republiky podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení. Žalobkyně svůj nárok odvozuje od tvrzeného bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího v přijetí pojistného plnění, na které neměl nárok. Rozhodné právo je proto třeba určit podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Podle čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení se bezdůvodné obohacení řídí právem země, v níž k bezdůvodnému obohacení došlo. Jelikož k tvrzenému bezdůvodnému obohacení mělo dojít přijetím pojistného plnění vyplaceného žalobkyní v České republice, řídí se poměr účastníků českým právním řádem.

4. Usnesením ze dne 1. 5. 2026, č. j. EPR 39213/2026-18, vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení (usnesení bylo žalovanému doručeno dne 15. 5. 2026) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

7. Dne 18. 10. 2022 navrhla žalobkyně jméno FO uzavření pojistné smlouvy č. hodnota, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značky Hyundai i30, RZ: SPZ, VIN: VIN kód, a to na dobu neurčitou, s počátkem dne 22. 10. 2022. Uvedený návrh mohl jméno FO akceptovat zaplacením první splátky pojistného ve lhůtě do 5. 11. 2022, což také žalovaný učinil (viz návrh pojistné smlouvy, pojistka k pojistné smlouvě, žalovaný netvrdil opak). Dne 10. 9. 2023 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce tovární značky Škoda Fabia, RZ: SPZ (dále jen „Vozidlo“) a vozidlo jméno FO tovární značky Hyundai i30, RZ: SPZ, přičemž viníkem nehody byla řidička vozidla Hyundai (viz záznam o dopravní nehodě). Žalobkyně evidovala předmětnou nehodu jako pojistnou událost č. hodnota, přičemž po prošetření informovala žalovaného dopisem ze dne 10. 10. 2023 o tom, že mu vyplatí pojistné plnění ve výši 26 150 Kč jako totální škodu na Vozidle, což dne 11. 10. 2023 učinila (viz informace o vyřízení pojistné události ze dne 10. 10. 2023, výpis z účtu ze dne 11. 10. 2023). Žalobkyně však dopisem ze dne 9. 11. 2023 vyzvala žalovaného k vrácení částky 26 150 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy, neboť zjistila, že mu tato částka byla vyplacena neoprávněně, když pojistné plnění odpovídající škodě na jeho Vozidle vzniklé při nehodě žalovanému vyplatila již právnická osoba (viz dopis ze dne 9. 11. 2023). Žalovaný však dlužnou částku dosud neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 9. 2025 (viz předžalobní výzva k plnění).

8. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Dne 10. 9. 2023 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno Vozidlo žalovaného. Žalobkyně byla ke dni 10. 9. 2023 na základě pojistné smlouvy č. hodnota pojistitelem odpovědnosti za újmu způsobenou provozem Vozidla Hyundai, RZ RZ: SPZ, VIN: VIN kód, ve vlastnictví jméno FO, jehož řidička nehodu zavinila. Žalobkyně proto následně vyplatila žalovanému dne 11. 10. 2023 částku ve výši 26 150 Kč jako pojistné plnění za totální škodu na Vozidle.

15. Jelikož žalobkyně vyplatila žalovanému pojistné plnění za škodu na jeho Vozidle z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přestože již žalovanému uvedenou škodu uhradila právnická osoba, plnila žalobkyně žalovanému bez právního důvodu a žalovaný tím získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně, tedy se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. a je povinen toho bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný přitom v řízení netvrdil žádné skutečnosti, že by měl právní důvod si uvedenou částku ponechat.

16. Žalovaný ale žalobkyni ve lhůtě splatnosti uvedené ve výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne 9. 11. 2023 (15 dnů od doručení této výzvy), ale ani po předžalobní upomínce ze dne 22. 9. 2025 neuhradil, tedy dostal se do prodlení podle ust. § 1968 o. z. a žalobkyni proto vzniklo rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok II.) podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto jí soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady ve výši 10 593 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 046 Kč, odměna za tři úkony právní služby učiněné advokátem žalobkyně, a to převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), předžalobní výzva k plnění ze dne 22. 9. 2025 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a žaloba ze dne 17. 2. 2026 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, která podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu činí částku 2 180 Kč za každý úkon právní služby (vypočteno z tarifní hodnoty podle ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 26 150 Kč), celkem částku 6 540 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby podle ust. § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, tedy celkem částku 1 350 Kč, a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z částky 7 890 Kč ve výši 1 657 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni k rukám jejího advokáta.

19. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.