22 C 15/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 28 267 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 767 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 27 690,01 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 408 Kč, a to k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 267 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 690,01 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa (dále jen „Poskytovatelka“), jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelských úvěrů, uzavřela dne 15. 10. 2024 se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), podle které poskytla žalovanému dne 15. 10. 2024 úvěr ve výši 19 500 Kč, a to na účet žalovaného č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal úvěr Poskytovatelce vrátit do 14. 11. 2024 a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 8 190,01 Kč a úroky ve výši 576,99 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky Anonymizováno, přičemž žalovaný byl povinen za účelem ověření jeho identity doložit kopii dokladu totožnosti. Žalovaný byl dále povinen za účelem posouzení úvěruschopnosti doložit výplatní pásky za 2 měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byl Poskytovatelkou lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Po ověření identity a úvěruschopnosti žalovaného mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh Smlouvy, žalovaný jej odsouhlasil odesláním SMS obsahující unikátní verifikační kód, který mu byl přidělen na základě žádosti o úvěr. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou úvěru. Poskytovatelka následně smlouvou ze dne 3. 12. 2025 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný však dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy dne 12. 12. 2025. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje jeho přiznání z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Zdejší soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 5. 2. 2026, č. j. 22 C 15/2026-10, aby doplnila, na základě jakých konkrétních skutečností s uvedením jejich zdroje a způsobu jejich ověření dospěla Poskytovatelka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, dále jaký úrok v procentech se žalovaný zavázal hradit ve Smlouvě, kolik činilo RPSN a aby označila důkazy k prokázání uvedených tvrzení a tvrzení o uzavření Smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku způsobem popsaným v žalobě. Poté žalobkyně podáním ze dne 16. 3. 2026, doručeným soudu dne 17. 3. 2026, uvedla, že Poskytovatelka před uzavřením Smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátky, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dle záznamu Poskytovatelky o úvěruschopnosti klienta je zdrojem příjmů žalovaného zaměstnání, zaměstnavatelem žalovaného je právnická osoba. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný se zavázal hradit úrokovou sazbu 36 % ročně, RPSN činí 9058,13 % při překročení doby splatnosti. K uzavření Smlouvy dle žalobkyně došlo podpisem provedeným skrze elektronický kód.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. K projednání věci soud nařídil jednání na den 23. 6. 2026. Jelikož zástupkyně žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání omluvila a zároveň souhlasila s rozhodnutím bez jejich přítomnosti a žalovaný se i přes řádně doručenou žalobu a předvolání k jednání soudu nedostavil, soud věc proto projednal podle ust. § 101 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Společnost právnická osoba (Poskytovatelka) poukázala na účet žalovaného č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol s poznámkou „Anonymizováno pujcka ze dne 2024-10-15“ částku ve výši 19 500 Kč, která byla na jeho účet připsána dne 15. 10. 2024 (viz potvrzení právnická osoba o platbě ze dne 26. 12. 2025, vyjádření právnická osoba ze dne 9. 2. 2026). Dne 25. 8. 2024 podepsal tituly před jménem jméno FO za Poskytovatelku jako postupitele a dne 27. 8. 2024 podepsal jméno FO za žalobkyni jako postupníka rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, kterou si smluvní strany dohodli podmínky postupování pohledávek Poskytovatelky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru, přičemž tyto jednotlivé postupované pohledávky byly (mezi nimž byla i pohledávka za žalovaným) byly specifikovány v dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, kterou podepsali tituly před jménem jméno FO za Poskytovatelku dne 1. 12. 2025 a jméno FO za žalobkyni dne 3. 12. 2023 (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek i dílčí smlouva o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 12. 12. 2025 Poskytovatelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2025). Přestože žalobkyně poté vyzvala žalovaného k úhradě žalované pohledávky dopisem ze dne 12. 12. 2025, který je předžalobní výzvou a žalovanému byl odeslán doporučeně dne 16. 12. 2025 (viz výzva k plnění ze dne 12. 12. 2025, potvrzení o podání doporučené zásilky), žalovaný na tuto výzvu dosud nereagoval (žalovaný netvrdil opak).

7. Žalovaný Poskytovatelce ani žalobkyni dosud žádnou částku neuhradil (žalovaný netvrdil opak).

8. Žalobkyně sice dále tvrdila, že Poskytovatelka s žalovaným uzavřela dne 15. 10. 2024 prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno Smlouvu o úvěru na částku ve výši 19 500 Kč, toto tvrzení však nemá soud za prokázané. Žalobkyně i po výzvě soudu usnesením ze dne 5. 2. 2026 nenavrhla k prokázání tvrzení o uzavření Smlouvy jiné důkazy než ty, které byly přiloženy k žalobě, tj. listina označená jako úvěruschopnost klienta k půjčce k číslu hodnota, formulář pro standartní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, Smlouva. Pokud je na Smlouvě pouze uvedeno „potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2024-10-14 23:05:38 elektronickým kódem Anonymizováno“, tedy Smlouva není žalovaným fyzicky podepsána, což ale ani žalobkyně netvrdí, neboť Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím internetových stránek Poskytovatelky, ani předložené listiny bez dalšího neprokazují vůli žalovaného uzavřít Smlouvu. Navíc ani zaslání uvedeného kódu na telefonní číslo tel. číslo, pokud by to žalobkyně prokázala, neznamená, že jej žalovaný využil k podpisu Smlouvy, resp. že jej k podpisu Smlouvy využil právě žalovaný, a to ani v případě, že uvedené telefonní číslo tel. číslo v rozhodném období právě žalovaný, což rovněž nebylo prokázáno.

9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZSU“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ust. § 75 ZSU je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle ust. § 84 ZSU poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli (odst. 1). Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů (odst. 2).

16. Podle ust. § 86 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

17. Podle ust. § 87 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 2).

18. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle příslušných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

19. Přestože žalobkyně neprokázala, že by žalovaný akceptoval návrh Smlouvy Poskytovatelky, a tedy že došlo k uzavření Smlouvy, žalobkyně v žalobě tvrdí, že Smlouva je smlouvou o úvěru a s Původní věřitelkou ji uzavřel žalovaný jako fyzická osoba nepodnikající (ze Smlouvy pak vyplývá, že jde o spotřebitelský bezúčelový úvěr), a proto by Smlouva byla podle jejího obsahu smlouvou o úvěru (§ 2395 o. z.), a to úvěru spotřebitelského (§ 2 odst. 1 ZSU). Věc by proto bylo třeba posoudit i podle ZSU.

20. I v případě, že by žalobkyně prokázala akceptaci návrhu Smlouvy ze strany žalovaného, tedy uzavření Smlouvy, soud dospěl k závěru, že Smlouva by nebyla platně uzavřena (§ 87 odst. 1 ZSU). Žalobkyně sice tvrdí, že Poskytovatelka prověřovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele zjišťováním jeho příjmů a výdajů, případně lustrací v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, tedy že posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ust. § 86 ZSU na základě porovnání jeho příjmů a výdajů, soud však má přesto za to, že přitom nepostupovala s odbornou péčí podle ust. § 75, 84 a 86 ZSU. Žalobkyně ani po písemné výzvě soudu nedoplnila, a tedy ani nemohla prokázat, z jakých zdrojů získala (ověřila) konkrétní skutečnosti ve smyslu ust. § 84 odst. 2 ZSU, které zohlednila při posouzení úvěruschopnosti, tedy zda ověřila tvrzené příjmy a výdaje žalovaného.

21. Zástupkyně žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání u zdejšího soudu nařízeného na den 23. 6. 2026 omluvila a souhlasila s rozhodnutím soudu v její nepřítomnosti. Tím, že se žalobkyně ani její zástupkyně k jednání soudu nedostavily, zbavila se žalobkyně možnosti poskytnutí dalšího poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila relevantní tvrzení a označila další důkazy k prokázání svých tvrzení. Poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci), který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, kdo svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27. 9. 2006).

22. Věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018-77). Poskytovatelka by tak v tomto případě poskytla žalovanému úvěr, aniž by z důvodu absence ověření příjmů a výdajů žalovaného bylo možno dojít k závěru, že výsledky posouzení úvěruschopnosti žalovaného objektivně nevylučovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet tento úvěr.

23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, na kterou pohledávku za žalovaným Poskytovatelka postoupila smlouvou podle ust. § 1879 o. z., neprokázala uzavření Smlouvy se žalovaným, ale Smlouva by byla i z výše uvedeného důvodu podle ust. § 87 odst. 1 ZSU neplatná (k neplatnosti by soud musel přihlédnout i bez návrhu), nebyl by žalovaný povinen hradit žalobkyni závazky vyplývající ze Smlouvy (tedy úroky či poplatky z úvěru), ale pouze vrátit žalobkyní mu poskytnutou částku ve výši 19 500 Kč (která mu byla poukázána na jeho účet a měla být jistinou úvěru podle Smlouvy), a to jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 o. z.

24. Žalovaný však není v prodlení ani s vrácením uvedeného bezdůvodného obohacení žalobkyni, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZSU, neboť „ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele“ – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, ze dne 20. 4. 2022). Protože však žalovaný ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSU netvrdil, jaké jsou jeho možnosti vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1902/2025 ze dne 13. 8. 2025), stanovil soud lhůtu k plnění podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

25. Vzhledem k tomu soud žalobě co do částky ve výši 19 500 Kč vyhověl (výrok I.) a co do částky ve výši 8 767 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 690,01 od 15. 11. 2024 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, když žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a proto ji soud přiznal proti žalovanému pouze náhradu části jejích nákladů řízení. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu žalobce řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 267 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 690,01 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku 23. 6. 2026 činil částku ve výši 5 668,10 Kč. Předmětem sporu tak je celkem částka ve výši 33 935,10 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 19 500 Kč (výrok I.) a neúspěšná co do částky 14 435,10 Kč (8 767 Kč + úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 690,01 Kč od 33935,115. 11. 2024 do 23. 6. 2026 ve výši 5 668,10 – výrok II.). Úspěch žalobkyně ve výši 19 500 Kč činí 57 % předmětu sporu, úspěch žalovaného, a tedy neúspěch žalobkyně, ve výši 14 435,10 Kč činí zbylých 43 %.

27. Náklady řízení žalobkyně ve výši 2 914 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 414 Kč, odměna za zastupování za tři advokátkou žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), která činí částku 400 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 2 a. t., celkem částku ve výši 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., celkem částku ve výši 300 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně byla procesně úspěšná pouze co do 57 % předmětu sporu a ve zbývajících 43 % uspěl žalovaný, přiznal soud žalobkyni právo na náhradu 14 % (57 % - 43 %) jejích celkových nákladů řízení ve výši 408 Kč.

28. Byť žalobkyně požadovala uhradit náklady řízení bez aplikace ust. § 14b a. t., soud dospěl k závěru, že předpoklady pro použití citovaného ustanovení jsou dány, neboť předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na jednom z ustálených vzorů opakovaně uplatňovaných žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám její advokátky. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.