22 C 159/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 130 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 130 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 200 Kč od 11. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 76 993 Kč, a to k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení ve výši 3 799 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 5. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši 130 200 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že dne 15. 9. 2022 došlo na silnici č. , hodnota, , v , adresa, k dopravní nehodě (dále také jen „Nehoda“), při které bylo poškozeno vozidlo značky Mercedes Benz, typu S, kupé, 63 AMG, RZ , SPZ, (dále také jen „Vozidlo“), které měl žalobce od 5. 4. 2018 v držení a provozu na základě leasingové smlouvy (smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2018) uzavřené se společností , právnická osoba, Součástí leasingové smlouvy bylo i ujednání o zajišťovacím převodu práva, podle kterého až do splacení zajištěných dluhů žalobcem bude mít leasingová společnost Vozidlo ve svém dočasném vlastnictví a žalobce jej bude užívat formou dočasné výpůjčky. Nehodu zavinil řidič vozidla Volvo V70, RZ , SPZ, , který narazil do zadní části Vozidla, pravděpodobně nestačil dobrzdit. Vlastníkem a provozovatelem vozidla Volvo V70 byl , jméno FO, , který měl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Při Nehodě bylo Vozidlo poškozeno v následujícím rozsahu: víko motoru, PP dveře, LP dveře, PP blatník, LP blatník, P boční část P nárazníku, LP nárazník, PP mlhové světlo, P nárazník, P maska, čelní sklo, motor, LP brzdový kotouč, PP brzdový kotouč a PP tlumič. Žalovaná škodu na Vozidle uznala jako tzv. totální ekonomickou škodu a stanovila ji ve výši rozdílu obvyklé ceny Vozidla před poškozením ve výši 1 417 000 Kč bez DPH a odhadní cenou vraku Vozidla ve výši 64 629 Kč bez DPH, tedy v částce ve výši 772 371 Kč, kterou žalobci uhradila. Žalobce se ale dále po žalované domáhá úhrady nákladů na pronájem náhradního vozidla po dobu trvání šetření pojistné události a po dobu nezbytně nutnou k obstarání nového vozidla. Žalobce si jako manažer, lékař a obchodní cestující musel po Nehodě zapůjčit náhradní vozidlo, zvolil Mercedes Benz řady S, RZ , SPZ, (dále také jen „, právnická osoba, “) od společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , která provozuje půjčovnu automobilů. Za pronájem , právnická osoba, , Anonymizováno, po dobu 30 dnů žalobce zaplatil částku ve výši 145 200 Kč včetně DPH. Přestože žalobce si zapůjčil Náhradní vozidlo, které bylo obdobné Vozidlu poškozenému, dokonce mírně nižší kategorie, a to pouze po dobu nezbytně nutnou k tomu, aby si zakoupil nové vozidlo a obvyklá cena krátkodobých nájmů vozidel obdobných poškozenému Vozidlu se pohybuje od 4 000 do 6 000 Kč za den včetně DPH, žalovaná dopisem ze dne 14. 2. 2022 sdělila žalobci, že mu uhradí náklady za pronájem pouze ve výši 15 000 Kč, tvořenou částkou 1 000 Kč za den po dobu 15 dnů. To žalovaná odůvodnila tím, že náhradní vozidlo je možné si zapůjčit pouze u společnosti podnikající v daném oboru, taková podmínka však z ničeho nevyplývá a byly žalobci sdělena až zpětně.

2. Žalovaná v podání ze dne 14. 8. 2024 uvedla, že nesporná jsou tvrzení žalobce o Nehodě, při které bylo poškozeno Vozidlo žalobce, že tuto Nehodu zavinil řidič vozidla Volvo V70, RZ , SPZ, , jehož pojistitelem byla ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, že škodná událost jí byla nahlášena dne 16. 9. 2022 a že žalobci uhradila dne 14. 11. 2022 částku ve výši 772 371 Kč bez DPH jako ekonomickou totální škodu na Vozidle, o čemž byl žalobce informován zápisem o prohlídce Vozidla ze dne 20. 9. 2022 a dále částku ve výši 15 000 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, přesto navrhla žalobu zamítnout s tím, že mezi účastníky je sporná výše nároku na zapůjčení Náhradního vozidla. Výši pojistného plnění z uvedeného titulu stanovila po prošetření předložených dokladů, podle kterých si žalobce zapůjčil vozidlo od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která za pronájem Náhradního vozidla v době od 16. 9. 2022 do 16. 10. 2022 účtovala částku ve výši 120 000 Kč bez DPH, tedy za den částku ve výši 4 000 Kč bez DPH. Protože společnost , právnická osoba, . nepodniká v oboru pronájmu automobilů, kdy tržní nájemné zohledňuje veškeré náklady a odvody podnikatele (např. založení živnosti, náklady na provozovnu, reklamu, zaměstnance a další), je třeba takový pronájem posoudit spíše jako výpomoc osobě blízké či jinak spřízněné, a proto považuje žalovaná za přiměřenou cenu nájmu částku 1 000 Kč bez DPH za den odpovídající nákladům na provoz vozidla navýšenou o přiměřenou odměnu pronajímateli částku ve výši 1 000 Kč. Za účelně vynaložené dále žalovaná považuje pouze náklady na pronájem Náhradního vozidla za dobu 15 dnů, tedy pouze do doby, kdy bylo zřejmé, že oprava Vozidla prováděna nebude a to včetně zohlednění přiměřené doby na pořízení jiného vozidla žalobcem. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že dosud není ani zřejmé, zda žalobce fakturu za pronájem náhradního vozidla uhradil.

3. Žalobce dále při jednání dne 17. 12. 2024 doplnil k účelnosti požadované doby zapůjčení Náhradního vozidla, že bylo třeba nejprve vypořádat leasing, tedy zaplatit leasingové společnosti zbývající leasingové splátky ve výši 446 000 Kč, posléze žalobce čekal na výplatu pojistného plnění, které mu přišlo ve dvou splátkách, nejprve cena vraku a po jejím zaplacení kupujícím teprve zbývající částka.

4. Žalovaná pak při jednání dne 17. 12. 2024 doplnila, že žalobce se o formě likvidace tzv. totální škody na jeho Vozidle dozvěděl již ze zápisu o poškození Vozidla ze dne 20. 9. 2022. Dále učinila nesporným nutnost zapůjčení náhradního vozidla žalobcem. Dále žalovaná namítla, že žalobce je registrovaným plátcem DPH, tudíž by mu mělo být pojistné plnění vyplaceno bez DPH, což žaloba nereflektuje.

5. Žalobce namítal, že náhradní vozidlo používal i k soukromým účelům, a nikoliv pouze pro podnikání, a proto by DPH mohlo být odečítáno pouze částečně, přičemž by mělo být zohledněno, že pojistné plnění by mělo nahradit jím uhrazenou fakturu za náhradní vozidlo, která byla vystavena na určitou částku.

6. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že v řízení prokázal, že výše jím požadované náhrady odpovídá nákladům na zapůjčení srovnatelného vozidla, respektive je v rozmezí obvyklých nákladů stanovených ve znaleckém posudku. Požadovaná doba 30 dnů pronájmu náhradního vozidla je adekvátní s ohledem na vyšší hodnotu Vozidla, skutečnosti, že žalobce neměl po poškození Vozidla dostatek finančních prostředků k pořízení nového vozidla, že bylo třeba nejprve vypořádat leasing a posléze žalobce čekal i na výplatu pojistného plnění i z důvodu neúspěchu aukce. Argument žalované, že si žalobce měl náhradní vozidlo zapůjčit od profesionální půjčovny je irelevantní.

7. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že i po provedeném dokazování považuje žalobci poskytnutou náhradu za přiměřenou a odpovídající, a to jak z hlediska délky pronájmu náhradního vozidla, tak i výše denní sazby za jeho pronájem. Soud by měl při posouzení věci zohlednit konkrétní okolnosti, tedy v tomto případě především, že žalobce měl možnost si zapůjčit náhradní vozidlo od subjektu nepodnikajícího v oblasti pronájmu vozidel. Žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout.

8. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

9. Žalobce Vozidlo užíval, ale vlastníkem Vozidla byla v době Nehody společnost , právnická osoba, (viz osvědčení o registraci Vozidla), na kterou žalobce podmíněně převedl vlastnické právo k Vozidlu smlouvou o zajišťovacím převodu práva č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2018, a to za účelem zajištění dluhu žalobce za jmenovanou společností ze smlouvy o poskytnutí účelového úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 4. 2018 mezi stejnými smluvní stranami poskytnutého žalobci k financování nákupu Vozidla, přičemž vlastnictví Vozidla přejde na žalobce okamžikem úplné úhrady veškerých zajištěných dluhů žalobce vůči věřiteli (viz smlouva o zajišťovacím převodu práva a smlouva o poskytnutí účelového úvěru č. , hodnota, , předávací protokol).

10. Dne 15. 9. 2022 došlo na silnici č. , hodnota, mezi obcemi , adresa, k Nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo značky Mercedes Benz, typu S, kupé, 63 AMG, RZ , SPZ, (Vozidlo) a kterou zavinil řidič vozidla Volvo V70, RZ , SPZ, , který narazil do zadní části Vozidla. Vlastník vozidla Volvo V70 měl v době Nehody sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované (viz shodná skutková tvrzení účastníků).

11. Žalobce byl dne 20. 9. 2022 informován žalovanou v zápise o poškození motorového vozidla, že pojistná událost z Nehody bude likvidována formou totální škody (viz zápis o poškození Vozidla ze dne 20. 9. 2022).

12. Dne 17. 10. 2022 žalobce uhradil společnosti , právnická osoba, a. s. částku ve výši 446 301,88 Kč, tedy zbývající neuhrazené splátky leasingu (viz potvrzení o platbě ze dne 17. 10. 2022). Následně došlo k ukončení platnosti úvěrové smlouvy z důvodu doplacení splátek leasingu (viz dopis o ukončení leasingové smlouvy ze dne 18. 10. 2022), přičemž společnost , právnická osoba, . zároveň vydala dne 18. 10. 2022 devinkulační prohlášení, podle kterého souhlasila s výplatou pojistného plnění žalobci (viz devinkulační prohlášení ze dne 19. 10. 2022).

13. Dne 14. 11. 2022 bylo žalobci poukázáno žalovanou na jeho účet pojistné plnění ve výši 772 371 Kč (viz k částce shodné skutkové tvrzení účastníků, k datu výplaty viz dopis žalované ze dne 10. 11. 2022 a tvrzení žalované).

14. Jelikož žalobce Vozidlo potřeboval z pracovních důvodů a jiné vozidlo nevlastnil (viz nesporné tvrzení účastníků), zapůjčil si po dobu opravy Vozidla od společnosti , právnická osoba, . náhradní vozidlo značky Mercedess Benz S, RZ , SPZ, , a to po dobu od 16. 9. 2029 do 16. 10. 2022 (viz protokol o převzetí vozidla ze dne 16. 9. 2024 a protokol o předání vozidla ze dne 16. 10. 2024). Za zapůjčení náhradního vozidla společnost , právnická osoba, . vyúčtovala žalobci fakturou číslo , hodnota, částku ve výši 145 200 Kč s DPH při sazbě 4 000 Kč bez DPH za den (30 dnů x 4 000 Kč – viz faktura č. , hodnota, ).

15. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u žalované, která mu sdělila dopisem ze dne 10. 11. 2022, že ukončila šetření pojistné události a celková výše pojistného plnění za poškozené Vozidlo činí 772 371 Kč bez DPH a toto plnění bylo stanoveno formou totální ekonomické škody s ohledem na technicky nemožnou nebo ekonomicky nerentabilní opravu Vozidla, a to rozdílem ceny Vozidla před poškozením ve výši 1 417 000 Kč bez DPH podle průzkumu trhu a po poškození ve výši 644 629 Kč bez DPH podle aukční nabídky (viz oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne 10. 11. 2022).

16. Dále žalovaná oznámila žalobci dopisem ze dne 14. 12. 2022, že mu jako pojistné plnění za zapůjčení Náhradního vozidla uhradí částku ve výši 15 000 Kč bez DPH, a to za dobu 15 dnů (v případě totální škody hradíme účelně vynaložené náklady na půjčovné pouze do doby, kdy je zřejmé, že oprava nebude prováděna a v době nájmu je zohledněna i přiměřená doba na pořízení jiného vozidla, které má být používáno namísto vozidla poškozeného) ve výši 1 000 Kč bez DPH /den (která je přiměřenou cenou nájmu odpovídající nákladům na provoz vozidla navýšeným o přiměřenou odměnu pronajímateli, který nepodniká v oboru pronájmu automobilů, nelze proto považovat běžný tržní nájem – viz oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne 14. 12. 2022).

17. Žalobce si až dne 27. 2. 2023 zakoupil ojeté vozidlo značky Mercedes – Benz, typ MBS 400 L, a to za cenu ve výši 3 211 891,47 Kč (viz kupní smlouva ze dne 27. 2. 2023 a faktura č. , hodnota, ).

18. Přestože žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k doplacení pojistného plnění ve výši 130 200 Kč, žalovaná mu uvedenou částku dosud neuhradila (viz předžalobní výzva ze dne 24. 5. 2023), která byla žalované doručena dne 25. 5. 2023 (viz dodejka datové zprávy).

19. Z důkazu znaleckým posudkem číslo , hodnota, , jméno FO, ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že poškozené Vozidlo Mercedes Benz, typ S, kupé 63 AMG je srovnatelné se žalobcem zapůjčeným Náhradním vozidlem Mercedes Benz S 400sd 400 matic pouze v případě karoserie, zatímco v případě motorizace a podvozku jde o výrazně odlišná vozidla, neboť zatímco Vozidlo mělo motor o objemu skoro 5 500 ccm s výkonem 430 kW a upravený podvozek (úprava pérování, řízení a brzd), Náhradní vozidlo Náhradní vozidlo pouze motor o objemu necelé 3 000 ccm, výkon 243 kW a vznětový motor. Cena za zapůjčení Vozidla žalobce nebo obdobného vozidla v září a říjnu 2022 se v Praze pohybovala od 1 800 Kč do 5 000 Kč denně bez DPH, v průměru šlo o částku ve výši 3 475,50 Kč bez DPH, byť v daném období šlo o postcovidové období a vozidla, především ta luxusní, se prakticky nepůjčovala, a proto v případě oslovení nevylučují cenu dohodou.

20. Z prohlášení , jméno FO, , účetní žalobce ze dne 17. 3. 2026, soud zjistil, že o smlouvě o pronájmu dopravního prostředku ze dne 16. 9. 2022 týkající se Náhradního vozidla (viz tato smlouva), nebylo účtováno, tedy nebyla zanesena do účetnictví žalobce jako fyzické osoby podnikající pod IČO , IČO, a tedy ani nebyl uplatněn odpočet DPH z částky 145 200 Kč.

21. Z výpisu z účtu žalobce č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . za období 1. 9. 2022 do 31. 10. 2022 soud zjistil, že zůstatek na uvedeném účtu byl ke dni 30. 9. 2022 ve výši 131 432,80 Kč a ke dni 31. 10. 2002 ve výši 74 578,71 Kč (viz také čestné prohlášení žalobce ze dne 17. 3. 2026).

22. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném ke dni 15. 9. 2022 (dále také jen „Zákon“) vzniká pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem.

23. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mj. způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

24. Podle ust. § 9 Zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ust. § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

25. Podle ust. § 2951 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

26. Podle ust. § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

27. Podle ust. § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

28. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

29. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) ve spojení s ust. § 9 Zákona je žalovaná jako pojistitel automobilu viníka Nehody, povinna uhradit žalobci mj. skutečnou škodu podle ust. § 2952 občanského zákoníku, která vznikla žalobci jako vlastníkovi poškozeného Vozidla v příčinné souvislosti s Nehodou, a to v penězích podle ust. § 2951 o.z. Skutečnou škodou se ve smyslu ust. § 2952 obč. zák. rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a reprezentující majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu, popř. k vyvážení důsledků vyplývajících z toho, že nedošlo k uvedení v předešlý stav (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 55/71). Skutečnou škodou podle ust. § 2952 obč. zák. nejsou pouze přímé náklady na opravu Vozidla, ale také majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit v příčinné souvislosti se vznikem škody na Vozidle, a to na nápravu stavu způsobeného škodnou událostí, mimo jiné tedy i náklady na vypůjčení náhradního automobilu, který má nahradit automobil v důsledku poškození dočasně nepoužitelný ve srovnání s náklady na užití poškozeného automobilu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1990, sp. zn. 1 Cz 86/90, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 7/1992).

30. Škodu spočívající v nákladech na pronájem Náhradního vozidla, jež převyšují náklady na provoz vlastního vozu, je odpovědný subjekt (v tomto případě žalovaná) povinen nahradit jen v rozsahu, v jakém náklady byly vynaloženy nutně a účelně na nájem náhradního vozu. Výši náhrady účelně vynaložených nákladů na pronájem (vypůjčení) vozu po dobu opravy vlastního poškozeného vozidla soud stanoví s ohledem na obvyklé ceny pronájmu obdobných aut v daném místě a čase (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.11.1990, sp. zn. 1 Cz 86/90 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.3.2010 sp. zn. 25 Cdo 3911/2007).

31. Podstatou užívání náhradního vozidla je umožnit pojištěnci zachování určitého životního standardu v situaci, kdy dojde, ať již k částečnému nebo totálnímu poškození vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla nebude poškozený ponechán v tísni a bude mu umožněno vést, co do kvality, obdobný život, jako před dopravní nehodou. Podle náhledu Ústavního soudu není výše škody v obdobných případech dána jen hodnotou zničeného vozidla, ale též náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Ve své podstatě tak není důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený. Výklad a aplikace práva nemohou být odtrženy od reálného života a musí zohlednit tu skutečnost, že ne každý poškozený je natolik solventní, aby si mohl dovolit zakoupit nové vozidlo, bez toho, aniž by čekal na zaslání finančních prostředků od pojišťovny. Ve své podstatě není důvod, pro který by se poškozený, jehož vozidlo bylo poškozeno jen částečně, měl nacházet v lepším postavení než ten, jehož vozidlo bylo zničeno totálně. Oba dva poškození se nacházejí ve stejné životní situaci, a to, že z důvodu dopravní nehody nemohou užívat vozidlo vlastní, a proto používají vozidlo cizí, resp. náhradní. podle nějž využívání náhradního vozidla nemůže být zcela bezbřehé a vždy musí být splněna podmínka účelnosti jeho využití. Součástí úvahy o účelnosti musí být i zhodnocení, zda pouhé prohlášení pojistitele odpovědnosti o neúčelnosti opravy je způsobilé zamezit tomu, aby poškozený již nemusel v souvislosti s dopravní nehodou vynakládat další finanční prostředky, jinými slovy, vzhledem ke konkrétním okolnostem lze za účelné považovat i náklady nájmu náhradního vozidla do doby poskytnutí pojistného plnění (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3831/17, ze dne 24. 7. 2018).

32. V tomto případě žalovaná učinila nesporným tvrzení žalobce o nezbytné potřebě (nutnosti) zapůjčení náhradního vozidla žalobcem. Sporná tak byla pouze srovnatelnost poškozeného Vozidla a Náhradního Vozidla, ale především potřebná (účelná) doba k zapůjčení Náhradního vozidla žalobcem.

33. Nejprve však soud konstatuje, že pro posouzení věci je irelevantní námitka žalované, že žalobce neprokázal úhradu faktury č. , hodnota, za Náhradní vozidlo. Skutečná škoda, kterou jsou podle výše uvedené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.11.1990, sp. zn. , právnická osoba, 86/90 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.3.2010 sp. zn. 25 Cdo 3911/2007) náklady na pronájem náhradního vozidla, které má nahradit vozidlo v důsledku poškození nepoužitelné, žalobci v tomto případ nevzniká podle ust. § 2952 věta druhá o. z. až úhradou pohledávky pronajímatele Náhradního vozidla, ale již vznikem dluhu žalobce spočívajícího v povinnosti uhradit nájem za Náhradního vozidlo, a to bez ohledu na to, zda a jak bude tento dluh žalobcem splněn. Soud proto nezkoumal, zda k úhradě pohledávky pronajímatele podle faktury č. , hodnota, skutečně došlo.

34. S ohledem na závěry znalce pak soud uzavřel, že byť z hlediska motorizace a podvozku byly mezi Náhradním vozidlem a poškozeným Vozidlem žalobce rozdíly (Náhradní vozidlo mělo slabší motor a horší podvozek), přesto má soud za to, že šlo o srovnatelná vozidla. Obvyklé nájemné Vozidla nebo jiného srovnatelného vozidla činilo v měsících září a říjen 2022 částku mezi 1 800 Kč až 5 000 Kč bez DPH, a proto žalobcem požadovaná částka ve výši 4 000 Kč bez DPH, respektive 4 840 Kč s DPH, za den pronájmu Náhradního Vozidla je obvyklou částkou za pronájem takového vozidla v době a místě pronájmu tohoto Náhradního vozidla (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.11.1990, sp. zn. 1 Cz 86/90 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.3.2010 sp. zn. 25 Cdo 3911/2007). Skutečnost, že podle znalce šlo v předmětném období o postcovidové období a vozidla, především ta luxusní, se prakticky nepůjčovala, a proto půjčovny v případě oslovení nevyloučily cenu dohodou, nemá na závěr o obvyklé ceně pronájmu obdobného náhradního vozidla vliv. Obdobně to platí i pro námitku žalované, že Náhradní vozidlo si žalobce pronajal od obchodní společnosti, která nepodniká v oboru pronájmu automobilů, a to právě proto, že pronajímatelem účtovaná cena za pronájem Náhradního vozidla se pohybovala v rozmezí obvyklých cen za obdobná vozidla ve stejném místě a čase. Byť žalobce popíral, že pronajímatel je obchodní společností, která nepodniká v oboru pronájmu automobilů, soud k tomu pro irelevantnost neprováděl žádné dokazování.

35. Pokud jde o žalobcem požadovanou dobu od 16. 9. 2022 do 16. 10. 2022, po kterou žádá o uhrazení nákladů na pronájem Náhradního vozidla, náklady na takový pronájem Náhradního vozidla soud shledal za účelně vynaložené. S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3831/17, ze dne 24. 7. 2018 přitom vyšel z konkrétních okolností tohoto případu. Proto přisvědčuje žalobci, že s ohledem na skutečnost, že žalobce musel nejprve vypořádat své závazky z leasingové smlouvy, tedy doplatit zbývající leasingové splátky ve výši 446 301,88 Kč, k čemuž došlo dne 17. 10. 2022, posléze žalobce čekal na výplatu pojistného plnění, které mu přišlo až dne 14. 11. 2022 ve výši 772 371 Kč a přihlédnout je třeba i k vyšší ceně poškozeného Vozidla, když žalobce v uvedené době neměl dostatek finančních prostředků na pořízení nového obdobného vozidla, které nakonec (navíc ojeté) pořídil až dne 27. 2. 2023 za částku ve výši 3 211 891,47 Kč. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je možno hodnotit náklady žalobce na náhradní vozidlo za účelně vynaložené až do doby výplaty pojistného plnění za poškozené Vozidlo dne 14. 11. 2022, tím tedy spíše pouze za období do 16. 10. 2022, jak to požaduje žalobce.

36. Pokud žalovaná dále namítala, že žalobce je plátcem DPH, tedy by mu mělo být vyplaceno pojistné plnění odpovídající náhradě nákladů na pronájem Náhradního vozidla bez DPH, ani tuto námitku soud neshledal důvodnou. Přestože žalobce jako fyzická osoba podnikající je plátcem DPH, soud přisvědčuje žalobci, že pokud Náhradní vozidlo používal především k soukromým účelům, tedy smlouva o pronájmu Náhradního vozidla nebyla zanesena do jeho účetnictví a tedy ani nebyl uplatněn odpočet DPH z částky 145 200 Kč, má žalobce nárok na úhradu celé výše nákladů na pronájem Náhradního vozidla, tedy včetně DPH.

37. Pokud žalobce vynaložil na pronájem Náhradního vozidla částku ve výši 145 200 Kč, jde o škodu mu vzniklou podle ust. § 2952 a § 2969 odst. 1 o. z. v příčinné souvislosti s Nehodou, když soud uvedenou částku posoudil jako účelně vynaloženou, přičemž žalovaná z uvedeného titulu uhradila žalobci pouze částku ve výši 15 000 Kč, a proto je žaloba o zaplacení částky ve výši 130 200 Kč důvodná.

38. Splatnost žalované pohledávky nastala dne 29. 12. 2022, tedy 15. dnem po dni 14. 12. 2022, kdy žalovaná ukončila šetřené pojistné události, pokud jde o nárok žalobce na náhradu nákladů na pronájem Náhradního vozidla, tedy šetření pojistné události ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit a sdělila žalobci výši vyplaceného pojistného plnění (ust. § 9 Zákona). Jelikož je žalovaná s úhradou uvedeného peněžitého dluhu od 30. 12. 2022 v prodlení, má žalobce od tohoto dne i právo na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1968 a 1970 obč. zák., a to ve výši ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobce však požaduje tento úrok z prodlení až od 11. 6. 2023.

39. Vzhledem k tomu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“). Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 76 993 Kč. Tyto náklady tvoří podle ust. § 137 o. s. ř. zaplacený soudní poplatek ve výši 5 208 Kč, náklady důkazů (zaplacená záloha na znalecký posudek) ve výši 15 000 Kč, odměna za zastupování za sedm advokátem žalobce učiněných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 24. 5. 2023 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast u jednání soudu dne 17. 12. 2024 podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, vyjádření ke znaleckému posudku a vyjádření žalované ze dne 20. 2. 2026 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast u jednání soudu dne 5. 3. 2026 a 5. 5. 20026 podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), která činí částku 6 340 Kč za každý úkon podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, celkem částku ve výši ve výši 44 380 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta žalobce, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, respektive 450 Kč za úkony po 1. 1. 2025 podle ust. § 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu v platném znění, celkem částku ve výši 2 550 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 9 855 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.

41. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů státu, který má podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu proti účastníkům, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Za podání znaleckého posudku soud znalci S. Bartoňovi uhradil znalečné ve výši 18 799 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 25. listopadu 2026, č. j. 22 C 159/2024-145). Náklady řízení je státu povinna uhradit žalovaná, neboť žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný a u žalované, která je pojišťovnou, nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož část nákladů řízení státu již ve formě zálohy v částce 15 000 Kč uhradil žalobce, přičemž tato částka byla zohledněna ve výši jemu vzniklých nákladů tohoto řízení, je žalovaná povinna na nákladech státu uhradit ještě částku ve výši 3 799 Kč.

42. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.