22 C 161/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 066 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku výše 9 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 7 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právnická osoba“) dne 29. 5. 2024 poté, co řádně ověřila úvěruschopnost žalované lustrací v dlužnických registrech, uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Žalovaná o půjčku zažádala online vyplněním žádosti s požadovaným úvěrem a termínem splatnosti na webu právnická osoba, dále vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž si vytvořila zákaznický účet. Následně byl žalované odeslán na její telefonní číslo tel. číslo SMS kód nezbytný k podpisu Smlouvy. Žalovaná vyjádřila souhlas s návrhem Smlouvy zadáním tohoto kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu. právnická osoba na základě Smlouvy poskytla žalované na účet č. č. účtu částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se podle Smlouvy zavázala vrátit právnická osoba poskytnutý úvěr ve výši 9 000 Kč a úroky ve výši 7 066 Kč do 7. 12. 2024. Žalovaná však dluh v termínu splatnosti neuhradila. právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalovaná pohledávka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 9 000 Kč, úrokem ve výši 7 066 Kč za období od 30. 5. 2024 do 7. 12. 2024 a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu zaslanou dne 5. 1. 2025.

2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 1. 9. 2025, č. j. 22 C 161/2025-12, aby doplnila na základě jakých konkrétních skutečností s uvedením jejich zdroje právnická osoba dospěla při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet a označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření Smlouvy způsobem popsaným v žalobě. Poté žalobkyně podáním ze dne 8. 10. 2025 doručeným soudu dne 9. 10. 2025 uvedla, že právnická osoba před uzavřením Smlouvy řádně ověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z prohlášení žalované, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, nenachází se v exekuci či insolvenci a nenachází se v tíživé finanční situaci. Dále prohlásila, že si není vědoma toho, že by byla evidována v jakékoliv databázi dlužníků. právnická osoba dále provedla lustraci žalované v databázi SOLUS, NRKI, BKRI, ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že právnická osoba dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně však nedisponuje dalšími listinnými doklady, které žalovaná předkládala původní věřitelce k prokázání úvěruschopnosti.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

4. K projednání věci soud nařídil jednání na den 19. 12. 2025. Jelikož zástupce žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání omluvil a zároveň souhlasil s rozhodnutím bez jejich přítomnosti a žalovaná se i přes řádně doručenou žalobu a předvolání k jednání soudu nedostavila, soud věc projednal podle ust. § 101 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, poukázala dne 29. 5. 2024 na běžný účet žalované č. č. účtu částku ve výši 9 000 Kč (viz výpis z běžného účtu, přípis právnická osoba). Dne 10. 12. 2024 podepsal jméno FO za právnická osoba jako postupitele a dne 12. 12. 2024 jméno FO za žalobkyni jako postupníka rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ve znění dodatku č. 1 (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek), kterou právnická osoba postoupila mj. žalovanou pohledávku na žalobkyni. právnická osoba informovala žalovanou o postoupení pohledávky dopisem ze dne 15. 1. 2025 (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalovaná však žalobkyni žalovanou částku dosud neuhradila (žalovaná netvrdila opak), a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 15. 1. 2025 (viz výzva k plnění ze dne 15. 1. 2025 včetně podacího lístku).

7. Žalobkyně sice dále tvrdila, že právnická osoba se žalovanou uzavřela dne 29. 5. 2024 prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 9 000 Kč, toto tvrzení však nemá soud za prokázané. Žalobkyně i po výzvě soudu usnesením ze dne 1. 9. 2025 nenavrhla k prokázání tvrzení o uzavření Smlouvy kromě návrhu Smlouvy žádné důkazy. Pokud Smlouva není žalovanou podepsána, což ale ani žalobkyně netvrdí, neboť Smlouva měly být uzavřena prostřednictvím internetových stránek právnická osoba, pak tato listina neprokazuje vůli žalované uzavřít Smlouvu.

8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ust. § 75 ZSU je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle ust. § 84 odst. 2 ZSU spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

15. Podle ust. § 86 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

16. Podle ust. § 87 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

17. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle příslušných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

18. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaná akceptovala návrh Smlouvy, a tedy že došlo k uzavření Smlouvy. Podle tvrzení žalobkyně však mělo jít o smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a to úvěru spotřebitelského (§ 2 odst. 1 ZSU). Práva a povinnosti stran Smlouvy by se proto řídily i režimem ZSU.

19. Proto i v případě, že by žalobkyně prokázala akceptaci návrhu Smlouvy ze strany žalované, tedy skutečnosti, které by soud mohl právně hodnotit tak, že k uzavření Smlouvy došlo, soud dospěl k závěru, že Smlouva by s ohledem na nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované nebyla platně uzavřena (§ 86 a § 87 odst. 1 ZSU), přičemž soud je povinen se zabývat platností Smlouvy i bez návrhu žalované. Žalobkyně totiž ani k výzvě soudu neuvedla, jakým konkrétním způsobem právnická osoba posuzovala před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalované, naopak uvedla, že nedisponuje důkazy prokazujícími posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, tedy ani nemohla prokázat, že by poskytovatel (právnická osoba) poskytl úvěr za situace, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele (žalované) úvěr splácet.

20. Zástupce žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání u zdejšího soudu nařízeného na den 19. 12. 2025 omluvil a souhlasil s rozhodnutím soudu v jeho nepřítomnosti. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce k jednání soudu nedostavili, zbavila se žalobkyně možnosti poskytnutí dalšího poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila relevantní tvrzení a označila další důkazy k prokázání svých tvrzení. Poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci), který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, kdo svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27. 9. 2006).

21. Vzhledem k porušení povinnosti právnická osoba stanovené v ust. § 75 a 86 odst. 1 ZSU by byla Smlouva podle ust. § 87 odst. 1 ZSU neplatná. Žalovaná tak není povinna hradit žalobkyni závazky vyplývající ze Smlouvy (úroky z úvěru), ale pouze vrátit jí poskytnutou částku (která měla být jistinou úvěru) ve výši 9 000 Kč, a to jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 o. z. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky podle ust. § 1879 o. z.

22. Žalovaná však není v prodlení ani s vrácením uvedeného bezdůvodného obohacení žalobkyni, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZSU, neboť „ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele“ – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, ze dne 20. 4. 2022). Za situace, že žalovaná se ve věci nevyjádřila, a tedy ani neuvedla, jaká je s ohledem na její možnosti přiměřená doba pro vrácení bezdůvodného obohacení a soudu nejsou známé ani její poměry, stanovil soud uvedenou dobu k plnění v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran v délce 30 dnů, když standardní lhůta v délce tří dnů je s ohledem na charakter sporu a dosavadní prodlení žalované zjevně nepřiměřená, naopak delší lhůta by především s ohledem na pasivitu žalované nepřiměřeně zvýhodňovala žalovanou.

23. S ohledem na výše uvedené soud posoudil žalobu jako důvodnou pouze co do částky ve výši 9 000 Kč a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil soud podle výše uvedeného v délce třiceti dnů (výrok I.), ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 066 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku dne 19. 12. 2025 činil částku ve výši 1 185,22 Kč. Předmětem sporu tak byla celkem částka ve výši 17 251,22 Kč.

25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 9 000 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do částky ve výši 8 251,22 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. Poměr úspěchu účastníků je tak téměř stejný, a proto soud ve výroku III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.