22 C 173/2025
č. j. 22 C 173/2025-19
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 1
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 4
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 1 § 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného turecký státní příslušník bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 332 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 332 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 032 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 1. 2025 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 11 332 Kč s příslušenstvím, a to částky celkem ve výši 11 032 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku za provozování osobního automobilu reg. značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto automobilu v době od 8. 8. 2023 do 24. 2. 2023 a částky ve výši 300 Kč z titulu neuhrazených nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na uvedený příspěvek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaný je státním příslušníkem Turecka, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Poměry s mezinárodním prvkem podléhají režimu zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Smlouva obsahující kolizní normy nebyla mezi Českou republikou a Tureckem uzavřena, a proto je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské unie. Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat vozidlo registrované na území Česka pouze s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má na území Česka své bydliště, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1 a 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Jelikož oba účastníci měli v době vzniku žalované pohledávky obvyklé bydliště (sídlo) na území Česka, kde také vznikla škoda, je rozhodným právem v této věci právo české.
4. Usnesením ze dne 19. června 2025, č. j. EPR 26120/2025-10 vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení (k čemuž došlo dne 3. 7. 2025) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
7. Žalovaný je od 19. 1. 2011 zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel i vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 968 cm3 reg. značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále také jen „Vozidlo“), které bylo v době od 8. 8. 2023 do 24. 2. 2024 evidováno jako provozované (viz výpis z evidence vozidel), ale nebylo pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti z jeho provozu (žalovaný netvrdil opak). Dopisem ze dne 14. 5. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 13 065 Kč za provozování Vozidla bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v době od 8. 8. 2023 do 24. 2. 2024, a to do šedesáti dnů od doručení této výzvy a zároveň žalovaného poučila o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu (viz výzva žalobkyně ze dne 14. 5. 2025). Přestože výzva byla žalovanému doručena dne 16. 5. 2024 (viz výpis z PoštyOline), žalovaný dosud uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 2 033 Kč, zbytek dluhu však neuhradil ani po výzvě ze dne 7. 8. 2024 (viz výzva ze dne 7. 8. 2024) ani po předžalobní upomínce ze dne 15. 11. 2024 (viz předžalobní upomínka ze dne 15. 11. 2024), odeslané žalovanému téhož dne (viz podací arch).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Žalovaný je podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného do 31. 3. 2024 (dále jen „Zákon“) od 19. 1. 2011 vlastníkem i provozovatelem Vozidla se zdvihovým objemem válců motoru 1 968 cm3, které bylo evidováno v registru vozidel jako provozované, ale které nebylo v období od 8. 8. 2023 do 24. 2. 2024 pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti z provozu vozidla podle ust. § 1 odst. 2 Zákona. Žalovaný je proto podle ust. § 4 odst. 1 a 4 Zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek tvořený podle ust. § 4 odst. 3 a 5 Zákona součinem denní sazby ve výši 65 Kč stanovené podle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí Zákon (dále jen „Vyhláška“), pro daný druh vozidla a počtem dní (201 dní), kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2 Zákona a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 5 Zákona a § 2a Vyhlášky. Splatnost žalované pohledávky nastala dne 16. 10. 2024, a to podle ust. § 4 odst. 7 Zákona. Protože žalovaný dluh žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení z uvedené pohledávky podle ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl (výrok I.).
10. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, má proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady řízení žalobkyně ve výši 2 615 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (tj. příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby), která činí částku 400 Kč za každý úkon do podání žaloby podle ust. § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, celkem částku ve výši 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.
11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.