22 C 193/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč, a to k rukám , Jméno advokátky, , advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (původně , právnická osoba, , nebo , právnická osoba, ), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Původní věřitelka“), jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, jednala se žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalované dne 29. 1. 2024 částku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . Protože smlouva o úvěru mezi Původní věřitelkou a žalovanou týkající se předmětných finančních prostředků nebyla uzavřena, žalovaná proto získala majetkový prospěch bez právního důvodu, tedy se na úkor Původní věřitelky bezdůvodně obohatila a byla povinna toto plnění vrátit. Původní věřitelka následně smlouvou ze dne 18. 5. 2025 postoupila svou pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která tuto dále postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025. Původní věřitelka oznámila postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni dopisem ze dne 20. 6. 2025. Žalovaná však dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy dne 20. 6. 2025, přičemž datum splatnosti žalované pohledávky žalobkyně určila dnem 30. 6. 2025, tedy desátým dnem po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Dne 29. 1. 2024 byla na účet žalované č. , č. účtu, připsána částka ve výši 20 000 Kč od společnosti , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, .), IČO , IČO, (Původní věřitelka), přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedena Původní věřitelka (viz potvrzení , právnická osoba, . ze dne 1. 4. 2024). Dne 18. 5. 2025 podepsali , jméno FO, za Původní věřitelku jako postupitele a , jméno FO, za společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, jako postupníka smlouvu o postoupení pohledávky, kterou Původní věřitelka postoupila mj. žalovanou pohledávku na společnost , právnická osoba, . (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025). Dne 22. 5. 2025 podepsal , jméno FO, za společnost De Vries , právnická osoba, . jako postupitele a , jméno FO, za žalobkyni jako postupníka smlouvu o postoupení pohledávky, kterou společnost , právnická osoba, . postoupila mj. žalovanou pohledávku na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025). Dopisem ze dne 20. 6. 2025 Původní věřitelka oznámila žalované postoupení pohledávky oběma shora uvedenými smlouvami na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025). Přestože žalobkyně poté vyzvala žalovanou k úhradě žalované pohledávky dopisem ze dne 20. 6. 2025, který je předžalobní výzvou a žalované byl odeslán doporučeně v den jeho vyhotovení (viz výzva k plnění ze dne 20. 6. 2025, podací lístek), žalovaná na tuto výzvu dosud nereagovala.

5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 4. 2024 (dále jen „ZSU“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ust. § 75 ZSU je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle ust. § 84 odst. 2 ZSU spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

12. Podle ust. § 86 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

13. Podle ust. § 87 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 2).

14. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle příslušných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je, kromě požadovaného úroku z prodlení, důvodná.

15. Dne 29. 1. 2024 byla na účet žalované č. , č. účtu, připsána částka ve výši 20 000 Kč od Původní věřitelky.

16. Žalobkyně sice tvrdila, že mezi Původní věřitelkou a žalovanou probíhalo jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není schopna doložit, přesto z provedeného dokazování (předmět podnikání Původní věřitelky, označení titulu postupované pohledávky ve smlouvách o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky) vyplynulo, že Původní věřitelka poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy, která by byla podle jejího obsahu smlouvou o úvěru (§ 2395 o. z.), a to spotřebitelského úvěru (§ 2 odst. 1 ZSU). Práva a povinnosti stran takové smlouvy by se proto řídila i režimem ZSU.

17. Zástupkyně žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání u zdejšího soudu nařízeného na den 27. 11. 2025 omluvila a souhlasila s rozhodnutím soudu v její nepřítomnosti. Tím, že se žalobkyně ani její zástupkyně k jednání soudu nedostavily, zbavila se žalobkyně možnosti poskytnutí dalšího poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila relevantní tvrzení (k akceptaci návrhu smlouvy žalovanou a posuzování úvěruschopnosti žalované) a označila další důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci), který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, kdo svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27. 9. 2006).

18. Bez relevantních tvrzení týkajících se splnění povinností Původní věřitelky stanovené v ust. § 75, 84 odst. 2 a 86 ZSU by ale bylo třeba smlouvu, na základě které byla žalované poukázána Původní věřitelkou žalovaná částka 20 000 Kč, posoudit podle ust. § 87 odst. 1 ZSU jako neplatnou, přičemž soud je povinen zabývat se platností takové smlouvy i bez návrhu žalované.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru mezi Původní věřitelkou a žalovanou, ale taková smlouva by byla i z výše uvedeného důvodu neplatná, je třeba přisvědčit žalobkyni, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni, jejíž aktivní věcná legitimace je dána smlouvami o postoupení pohledávky podle ust. § 1879 o. z, poskytnutou částku (která měla být jistinou úvěru), případně sníženou o žalovanou Původní věřitelce nebo žalobkyni zaplacenou částku, a to jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 o. z.

20. Žalovaná však není v prodlení ani s vrácením uvedeného bezdůvodného obohacení žalobkyni, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZSU, neboť „ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele“ – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, ze dne 20. 4. 2022). Za situace, že žalovaná se ve věci nevyjádřila, a tedy ani neuvedla, jaká je s ohledem na její možnosti přiměřená doba pro vrácení bezdůvodného obohacení a soudu nejsou známé ani její poměry, stanovil soud uvedenou dobu k plnění v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran v délce 30 dnů, když standardní lhůta v délce tří dnů je s ohledem na charakter sporu a dosavadní prodlení žalované zjevně nepřiměřená, naopak delší lhůta by pak především s ohledem na pasivitu žalované nepřiměřeně zvýhodňovala žalovanou.

21. Vzhledem k tomu soud žalobě co do částky ve výši 20 000 Kč vyhověl (výrok I). a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř, když žalobkyně měla ve věci úspěch sice pouze částečný, ale neúspěšná byla pouze v poměrně nepatrné části, a proto ji soud přiznal plnou výši náhrady nákladů řízení. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu žalobce řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku 27. 11. 2025 činil částku ve výši 945,20 Kč. Předmětem sporu tak je celkem částka ve výši 20 945,20 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 20 000 Kč (výrok I.) a neúspěšná co do částky 945,20 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do 27. 11. 2025 – výrok II.). Úspěch žalobkyně ve výši 20 000 Kč činí 95,5 % předmětu sporu, úspěch žalované, a tedy neúspěch žalobkyně, ve výši 945,20 Kč pak činí zbylých 4,5 %.

23. Náklady řízení žalobkyně ve výši 2 815 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastupování za tři advokátkou žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 400 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 2 a. t., celkem částku ve výši 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 315 Kč podle § 137 o. s. ř. Byť žalobkyně požadovala uhradit náklady řízení bez aplikace ust. § 14b advokátního tarifu, soud dospěl k závěru, že předpoklady pro použití cit. ust. jsou dány, neboť předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na jednom z ustálených vzorů opakovaně uplatňovaných žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám její advokátky.

24. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.