22 C 194/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , Spojené království příjmení jméno a Severního Irska zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 7 782 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 782 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 782 060 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 158 857 Kč, a to k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu [datum] se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 7 782 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 782 060 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že se žalovanou a sestrou žalované [jméno] [příjmení], narozenou [datum] uzavřela dne [datum] mandátní smlouvu (dále také jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou a její sestru provádět následující činnosti: a) zajistit projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (otci žalované), a to včetně nemovitostí, pozemek parcelní [číslo] parcelní [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále také jen„ Nemovitosti“), respektive soudní ochranu majetku žalované a její sestry a b) zařídit změnu územního plánu upravující účel Nemovitostí na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území (v pořadí podle priorit). Za to se žalovaná a její sestra zavázaly uhradit žalobkyni odměnu podle článku V odst. 1 Smlouvy ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, a to podle článku V odst. 3 Smlouvy se splatností do patnáctého dne, kdy žalovaná obdrží kupní cenu za prodej Nemovitosti bez daní a jiných výdajů. Žalobkyně svůj závazek ze Smlouvy splnila, když na základě projednání a vypořádání dědictví po zesnulém otci žalované a její sestry [jméno] [příjmení] bylo v dědickém řízení vydáno dne [datum] usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, číslo jednací 37 D 217/2013-51, na základě kterého byly následně zapsány žalovaná a její sestra jako spoluvlastnice Nemovitostí, každá se spoluvlastnickým podílem ve výši jedné poloviny a následně na základě podané žádosti žalobkyně byl dne [datum] zastupitelstvem obce Vestec schválen nový územní plán a předmětné plochy byly tímto územním plánem zařazeny do zastavitelných ploch. Byť se schválení územního plánu [územní celek] pozdrželo, bylo to bez zavinění žalobkyně a žalobkyně tak provedením všech činností splnila svůj závazek ze Smlouvy a vznikl jí tak nárok na úhradu odměny ze strany žalované a její sestry. Žalobkyně se pak touto žalobou domáhá zaplacení odměny ze Smlouvy pouze po žalované, když po její sestře [jméno] [příjmení], respektive po její smrti jejím manželovi jako jejím právním nástupci, se domáhá zaplacení uvedené odměny samostatnou žalobou. Žalobkyně po splnění jejího závazku ze Slouvy opakovaně vyzývala žalovanou a její sestru, zda se rozhodly předmětné Nemovitosti prodat, případně aby jí sdělily osobu znalce za účelem zjištění tržní ceny Nemovitostí. Na tyto výzvy však žalovaná a její sestra reagovaly prostřednictvím jejich právní zástupkyně tak, že se necítí zavázány ze Smlouvy a osobu znalce za účelem ocenění tržní hodnoty Nemovitostí nenavrhly. Přesto dne [datum] žalovaná a dědic po zemřelé [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] podali ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, návrh na zápis změn do katastru nemovitostí, kdy na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] přistoupili k prodeji Nemovitostí, respektive prodali uvedené Nemovitosti novým vlastníkům, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], celkem za částku ve výši 51 880 400 Kč. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] pak žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedla, že nárok neuznává. Z důvodu návrhu na mimosoudní řešení věci nabídla žalobkyni částku 800 000 Kč, tato je však pro žalobkyni zcela neakceptovatelná. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení 15 % z částky 51 880 400 Kč, tedy částky ve výši 7 782 060 Kč.

2. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť považuje žalobu za vykonstruovanou a nedůvodnou. Připustila sice, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou a její sestrou [jméno] [příjmení] Smlouvu podle ustanovení § 724 a následující občanského zákoníku, žalobkyně se v ní však zavázala, že zařídí změnu územního plánu upravujícího účel Nemovitostí na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území (v pořadí podle priorit), ale Smlouva byla uzavřena na dobu dvou let od jejího podepsání, tedy do [datum], případně mohla být prodloužena o další dva roky až do [datum], v případě, že žalobkyně nezařídí závazek, tedy změnu územního plánu upravující účel Nemovitostí do původně stanoveného termínu. Za splnění takového závazku žalobkyni náležela odměna ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, pouze za však za podmínek, že žalovaná a paní [jméno] [příjmení] budou mít potvrzení jejich spoluvlastnictví Nemovitostí a současně bude dosaženo po dobu trvání Smlouvy změny účelu užívání v územním plánu upravující účel Nemovitostí. Podle žalované je zřejmé, že závazek žalobkyně ze Smlouvy nebyl po dobu platnosti a účinnosti této Smlouvy splněn, když do [datum], respektive ani do [datum], nedošlo ke změně účelu užití Nemovitostí z orné půdy na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území. K prodloužení platnosti a účinnosti mandátní smlouvy z [datum] na [datum] potom ani nemohlo dojít, neboť žalobkyně ještě po uvedeném datu [datum] činila kroky k zařízení změny územního plánu upravující účel Nemovitostí. Pokud tedy žalobkyně převzala závazek a zavázala se jej splnit ve lhůtě stanovené ve Smlouvě, skutečnost, že v uvedené lhůtě tento závazek nesplnila, nelze přenášet na další osoby, a to ani na žalovanou. Pokud tedy žalobkyně prováděla nějakou činnost pro žalovanou v období po [datum], tato nebyla nijak dohodnuta, ani žalovanou, ani paní [jméno] [příjmení] požadována, a proto žalobkyně nemá nárok na částku ve výši 7 782 060 Kč.

3. V závěrečném návrhu pak žalobkyně rekapitulovala, že splnila své povinnosti ze Smlouvy, když vykonala činnosti, ke kterým se ve Smlouvě zavázala a vznikl jí proto nárok na odměnu podle Smlouvy. Žalobkyně pro žalovanou podle Smlouvy zajistila projednání pozůstalosti po jejím zemřelém otci [jméno] [příjmení] a zajistila rovněž změnu územního plánu, když vypracovala potřebnou dokumentaci a ve lhůtě stanovené Smlouvou podala obci [obec] řádný a úplný návrh na změnu územního plánu a zařazení předmětných pozemků do zastavitelných ploch, přičemž podle Smlouvy bylo závazkem žalobkyně zajistit uvedené činnosti, nikoliv výsledek těchto činností, neboť to nebylo v silách žalobkyně, ale záviselo to na projednání nového územního plánu jeho pořizovatelem [územní celek]. Podle žalobkyně pak skutečnost, že k zamýšlené změně územního plánu došlo později, není možné dávat žalobkyni k tíži a nemůže to pak mít vliv na nárok žalobkyně na odměnu ze Smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že původní postoj žalované se změnil, když ještě v e-mailu ze září 2014 se žalovaná hlásí ke své povinnosti uhradit žalobkyni odměnu podle Smlouvy ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, následná změna jejího postoje souvisí podle názoru žalobkyně s vlivem jejího syna pana [jméno] [příjmení], přičemž i v případě, že by si smluvní strany dojednaly další prodloužení smlouvy po [datum], bylo by to pouze z účelu, aby žalobkyně mohla pro žalovanou monitorovat další vývoj věci, neboť nic dalšího již nemohla pro žalovanou v předmětné záležitosti zařídit ani ovlivnit. Podle žalobkyně pak Smlouva je smlouvou příkazní, když tomu svědčí odkaz uvedený přímo v záhlaví smlouvy, přímo na ustanovení § 724 občanského zákoníku a výklad žalované této smlouvy jako smlouvy o obstarání věci je nesprávný, přičemž nesprávný je i závěr žalované, že příkazní smlouva je v zásadě bezúplatná. V tomto případě se však žalovaná zavázala za výše uvedenou činnost žalobkyni uhradit odměnu. Skutečnost, že to bylo navázáno na vykonání činností žalobkyně, nikoliv na pravomocné dosažení změny užívání Nemovitostí svědčí podle žalobkyně i článek V odst. 3 poslední věta smlouvy, podle které se žalovaná zavázala Nemovitost prodat, pokud budou splněny podmínky v článku I odst. 1 a odst. 1 písm. b) smlouvy. Podle občanského zákoníku pak platí, že příkazce je dle příkazní smlouvy povinen příkazníkovi poskytnout odměnu, když výsledek nenastal, a tak se stalo i v tomto případě, kdy veškeré činnosti dle příkazní smlouvy byly ze strany žalobkyně splněny a proto jí prodejem pozemků vznikl nárok na zaplacení sjednané odměny. Žalobkyně činila veškeré činnosti podle Smlouvy bezodkladně a dokonce dvojkolejně, když podala návrh na změnu územního plánu u příslušného orgánu územního plánování dne [datum], tedy ještě v době, než bylo projednáno dědictví po zemřelému [jméno] [příjmení], k čemuž došlo až [datum], a to i proto, že žalovaná a její sestra měly podle Smlouvy poskytnout žalobkyni součinnost, tedy zajistit úmrtní list po svém otci, to však nesplnily, a proto žalobkyně iniciovala řízení o prohlášení za mrtvého. Žalovaná dále původně tvrdila, že jedná výslovně jako laik v oboru bez pomoci rad profesionálů, přitom z dokazování vyplynulo, že do věci aktivně zasahoval nejenom syn žalované pan [jméno] [celé jméno žalované], tedy developer působící přímo v [obec], ale že žalovaná byla zastoupena i právním zástupcem, který byl s celou věcí detailně obeznámen, se Smlouvou v podepsaném znění taktéž souhlasil. Pokud jde o výši smluvené odměny, tato je podle žalované zjevně nepřiměřená, k tomu však žalobkyně uvádí, že odměna 4 až 5 % z ceny Nemovitostí je běžnou odměnou při standardních realitních prodejích, i v tomto případě plnění příkazů předpokládalo soustavnou a kvalifikovanou činnost žalobkyně, ale i jeho smluvních partnerů, například genealogické služby, právní služby, činnost architektů a projektantů, činnost advokáta, přitom veškeré náklady po celou dobu nesla žalobkyně, případně jeho smluvní partneři. Žalobkyně pak současně nesla rizika spočívající například v tom, že Nemovitosti budou zatíženy právní vadou a i tedy její činnosti a činnost jejích partnerů přijde vniveč a s ohledem na uvedené skutečnosti pak sjednaná odměna ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí není nepřiměřená, přičemž jako přiměřenou ji žalovaná ještě v roce 2014 vnímala. Pokud pak žalovaná tvrdí, že si chtěly se sestrou užít výtěžek z Nemovitostí za jejich života, jde podle žalobkyně o nedoložené tvrzení předkládané s cílem působit na city soudu a zároveň pak žalobkyně poukázala na skutečnost, že nebýt její činnosti, Nemovitosti by do dnešního dne patrně byly vedeny na nedostatečně identifikovaného vlastníka pana [jméno] [příjmení].

4. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že žalovaná se sestrou [jméno] [příjmení] zdědily po svém otci [jméno] [příjmení] [jméno] v obci [obec], a protože v roce 2011 žily mimo Českou republiku, jako právní laici pověřily profesionály v realitách, tedy žalobkyni, aby pro ně a) vypořádala pozůstalost po jejich zemřelém otci [jméno] [příjmení] a b) dosáhla tzv. změny územního plánu, tak aby obě sestry mohly Nemovitosti prodat jako stavební pozemky za vyšší cenu a mít z této ceny za svého života alespoň nějaký užitek. Všem zúčastněným stranám bylo zcela zřejmé, že zásadním prvkem smlouvy je rychlé dosažení změny územního plánu, tj. nejpozději do [datum], s tím, že bez tohoto by žalovaná a její sestra smlouvu nepodepsaly, neboť si chtěly ještě získané peníze užít ve zdraví za jejich života, proto také ze Smlouvy vyplývá, že pokud nebudou v září 2015 Nemovitosti vedeny jako pozemky stavební, bude smlouva ukončena a nebude splatná žádná odměna. Na splnění výsledku za podmínek uvedených ve Smlouvě byla navázána i mimořádně vysoká smluvní odměna pro žalobkyni ve výši 30 % z ceny Nemovitostí, neboť žalovaná, ani její sestra, ani [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované] neznali nikoho jiného, kdo by požadované výsledky byl schopen v dohodnutém čase splnit, v opačném případě by netrvali na rychlém vyřízení dědictví a dosažení změny územního plánu, ale dohodli by se se standardní advokátní kanceláří na pevné odměně ve výši zhruba 5 % z ceny Nemovitostí. Odměna tak byla sjednána pouze v případě splnění obou podmínek, nikoliv dílčí platby za částečné plnění. Vůle stran vázat odměnu na dosažení výsledku pak vyplývá pak bez jakýchkoli pochyb z článku V odst. 1 písm. b) Smlouvy, a to během doby trvání smlouvy, tedy maximálně do [datum]. Žalovaná má za to, že Smlouva je z právního hlediska smlouvou o obstarání věci, neboť o tom svědčí logický i systematický výklad Smlouvy i jednání před uzavřením Smlouvy i po jejím uzavření. A to z důvodu, že žalobkyně se zavázala smluvně zajistit, tj. obstarat určitou konkrétní záležitost, smluvní strany si sjednaly ve Smlouvě konkrétní odměnu za obstarání věci, tj. konkrétní záležitosti, žalobkyně požaduje sjednanou odměnu, která je náležitostí smlouvy o obstarání věci a nikoliv náhradu potřebných a užitečných nákladů vynaložených při provádění příkazu a strany si zároveň sjednaly konkrétní dobu, ve které má být konkrétní záležitost obstarána. Smlouva o obstarání věci je pak speciálním subtypem obecné smlouvy příkazní, u které platí, že nárok na odměnu nevzniká, pokud záležitost není obstarána v konkrétní pro to sjednané době. Jelikož smlouva o obstarání věci je ve vztahu speciality ke smlouvě příkazní, včetně ustanovení o odměně, neuplatní se„ obecná“ úprava § 730 odst. 2 původního občanského zákoníku, od jehož dispozitivního ustanovení se smluvní strany odchýlily v článku V odst. 1 písm. b) Smlouvy právě tím, že odměna je spojena s dosažením požadovaného výsledku – dosažení změny územního plánu. Žalobkyně pak sama tvrdí, že splnila pouze svoji první smluvní povinnost podle článku I odst. 1 písm. a), tj. zajistila projednání a vypořádání dědictví po zesnulém [jméno] [příjmení] tím, že bylo vydáno usnesení soudu a žalovaná a paní [jméno] [příjmení] byly následně zapsány jako spoluvlastnice předmětných Nemovitostí, čímž žalobkyně přiznává, že k zajištění sjednané záležitosti došlo až dosažením sjednaného výsledku, tedy zápisu žalované a její sestry do katastru nemovitostí. Protože však ke změně územního plánu upravující účel Nemovitostí ve lhůtě do [datum] ani ve lhůtě do [datum] nedošlo, závazek žalobkyně ze Smlouvy nebyl splněn, čehož si byla vědoma i žalobkyně, a proto dopisem ze dne [datum] žádala žalovanou a paní [jméno] [příjmení] o prodloužení smlouvy o dalších 12 měsíců. Žalovaná přesto nabídla žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, tuto však žalobkyně odmítla.

5. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaná je státním příslušnicí Spojeného království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, na závazkový poměr účastníků, který je poměrem s mezinárodním prvkem, dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Podle ust. § 123 odst. 1 ZMPS se vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jelikož smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne [datum], je třeba otázku rozhodného práva posoudit v souladu s ust. § 123 odst. 1 ZMPS podle tehdy platného zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, jehož se však také použije, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána (§ 1 a 2 ZMPS). Jelikož obě účastnice měly v době zahájení tohoto řízení bydliště, resp. sídlo na území EU, je třeba pravomoc a rozhodné právo posoudit podle přímo použitelných ustanovení práva EU. Přestože žalovaná je státní příslušnicí Spojeného království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, má zdejší soud pravomoc k rozhodnutí této věci, a to podle ust. čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) citovaného nařízení, neboť předmětem Smlouvy byl závazek žalobkyně zajistit pro žalovanou činnost (projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] a změna územního plánu upravujícího účel Nemovitostí), přičemž tyto služby měla žalobkyně poskytnout žalované na území Česka. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo země, v níž má žalobkyně jako poskytovatel služby své sídlo, tedy české právo.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobkyně je právnickou osobou s předmětem činnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, obchodní závod a pronájem nemovitostí a, bytů a nebytových prostor, jejímž jediným společníkem i jednatelem je JUDr. [obec] [anonymizováno] (viz výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalobkyně se zabývá od roku 1999 tím, že vyhledává v katastru nemovitostí neznámé vlastníky, kteří vlastní nemovitosti na území České republiky, a tyto vlastníky případně jejich potomky, jako to bylo v případě [jméno] [příjmení], potom hledají (viz výpověď JUDr. [ulice]).

8. Žalovaná, rozená [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou dcery [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (viz rodný a křestní list žalované ze dne [datum], kopie zápisu o sňatku ze dne [datum], rodné listy žalované a [jméno] [příjmení]). Ke dni [datum] byl jako vlastník Nemovitostí zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz list vlastnictví [číslo] ze dne [datum])

9. Dne [datum] podepsali žalobkyně jednající jednatelem JUDr. [anonymizováno], žalovaná a [jméno] [příjmení] jako klientky a Mgr. [příjmení], advokátka, smlouvu, v originálním znění v anglickém jazyce označenou jako [příjmení] agreement, v překladu označenou jako mandátní smlouva, uzavřená podle ust. § 724 a následujících obč. zák. Žalobkyně se ve smlouvě zavazuje provádět pro klienty následující činnosti: a) zajistit projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], a to včetně Nemovitostí v [katastrální uzemí], respektive soudní ochranu majetku klientů a b) zařídit změnu územního plánu upravující účel na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území, v pořadí podle priorit (viz článek I odst. 1 Smlouvy). Klienti se zavazují za výše uvedenou činnost uhradit odměnu specifikovanou v této smlouvě (viz článek I odst. 2 Smlouvy). Za účelem dosažení předmětu této Smlouvy se žalobkyně zavazuje zejména: a) získat jakékoliv nezbytné informace o Nemovitostech (právní postavení, tržní hodnotu, stav, identifikaci uživatele a podobně); b) jednat s uživateli Nemovitostí; c) jednat s příslušnými správními úřady; d) hradit jakékoliv veškeré náklady s tím spojené, včetně nákladů dědických řízení, soudních poplatků, notářských poplatků, znaleckých posudků, překladů dokumentů, nedoplatků na dani z nemovitostí, dědické daně a podobně; e) provádět jakékoliv úkony vztahující se k dosažení změny v územním plánu, včetně úhrady jakýchkoliv s tím spojených nákladů; f) vykonávat jakékoliv jiné činnosti, nezbytné k dosažení účelu této smlouvy; g) uhradit jakékoliv náklady [jméno] [příjmení] [jméno] and Unite, vztahující se k vyhledávání klientů (viz článek II odst. 1 Smlouvy). Při provádění všech nezbytných úkonů vyplývajících z této smlouvy, budou žalobkyně i advokát jednat pečlivě a s náležitou péčí, také budou klientovi poskytovat aktualizované informace o projektu, takové informace budou poskytovány klientovi pravidelně, a to písemnou formou (prostřednictvím e-mailu), aktualizované informace budou poskytovány klientovi nejméně jednou za dva měsíce (viz článek II odst. 2 Smlouvy). Klienti se zavazují poskytovat součinnost nezbytnou pro vyřizování záležitostí žalobkyní a advokátem, především zajistit jakékoliv dokumenty nezbytné pro dědické řízení, které zahrnují: úmrtní list [jméno] [příjmení] a oddací list [jméno] [příjmení] (originál nebo ověřené kopie). Jestli klienti nebudou mít tyto potřebné dokumenty k dispozici, žalobkyně se zavazuje obstarat je na vlastní náklady (viz článek IV odst. 1 Smlouvy). Za provedené činnosti specifikované v článku I odst. 1 této smlouvy žalobkyni náleží odměna ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, tj. a) klienti budou mít potvrzené jejich spoluvlastnictví Nemovitostí (právoplatným usnesením o dědictví nebo soudním rozhodnutím) a b) bude dosaženo změny účelu užívání v územním plánu upravující účel Nemovitostí - OC, respektive OV, respektive OS (viz článek V odst. 1 Smlouvy). Tržní cena je definována jako maximální kupní cena dosažená prodejem Nemovitostí. Pro účely této smlouvy se prodejem Nemovitostí rozumí a) uzavřená a uhrazená kupní smlouva mezi klienty a třetí stranou a / nebo b) vložení Nemovitostí do společnosti a následný prodej obchodních podílů a akcií a / nebo i jiná forma převodu vlastnického práva na třetí osobu (viz článek V odst. 2 Smlouvy). Odměna žalobkyně je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy klienti obdrží kupní cenu bez daní a jiných výdajů (nebo cenu za akcie nebo obchodní podíly) na účet žalobkyně na základě řádně vystavené faktury. Odměna ve výši 30 % musí zahrnovat všechny daně, včetně DPH. Klienti se zavazují Nemovitosti prodat, budou-li I odst. 1 písm. a) a I. odst. 1 písm. b) splněny (viz článek V odst. 3 Smlouvy). V případě, že se klienti rozhodnout neprodat Nemovitosti a ponechat si je ve svém vlastnictví, odměna [právnická osoba] bude vyčíslena na základě tržního ocenění od znalce z oboru nemovitostí, který vypočítá tržní cenu podle podobných nemovitostí v určitém místě a čase. Jestliže se [anonymizováno] a klienti nedohodnou na osobě znalce, strany požádají [právnická osoba] [příjmení] [jméno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o jmenování odhadce, aby stanovil cenu Nemovitostí, a jehož posudek bude pro strany závazný. V tomto případě se klienti budou stejným dílem podílet na nákladech spojených s vyhotovením takového znaleckého posudku. Odměna [právnická osoba] bude splatná do patnácti dnů po vyčíslení tržní ceny Nemovitosti (viz článek V odst. 4 Smlouvy). Jestliže [anonymizováno] nezařídí změnu územního plánu, respektive užití jak je uvedeno v článku I do dvou let od podepsání této smlouvy z důvodů nevzniklých z jejich strany, platnost a účinnost této smlouvy bude prodloužena za těch samých podmínek o další dva roky (článek VII odst. 1 Smlouvy).

10. Dne [datum] bylo u Obvodního soudu pro Prahu 1 zahájeno řízení o prohlášení [jméno] [příjmení], narozeného [datum] za mrtvého (viz návrh ze dne [datum] s podacím razítkem soudu), kde opatrovníkem nezvěstného [jméno] [příjmení] byl ustanoven jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum]). Uvedené řízení však bylo dne [datum] zastaveno, neboť se prostřednictvím Velvyslanectví ČR ve Francii podařilo dohledat v archivu v Paříži úmrtní list [jméno] [příjmení], podle kterého jmenovaný zemřel dne [datum] v Paříži (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum], č. j. 33 Nc 951/2012-93). Poté usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum] byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] tak, že pozůstalé dcery žalovaná a [jméno] [příjmení] nabývají rovným dílem, tj. každá jednu polovinu, majetku zůstavitele, pozemky [číslo] – orná půda a 815 – orná půda zaspané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, na listu vlastnictví [číslo] pro okres [okres], obec Vestec a katastrální území Vestec u Prahy, v obecné ceně k datu úmrtí zůstavitele ve výši celkem 9 433 Kč (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum], č. j. 37 D 217/2013-42).

11. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřela (viz úmrtní list [číslo]) a protože [jméno] [příjmení] sjednala s manželem [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] režim univerzálního majetkového společenství vztahující se na současný i budoucí majetek, přešel tento majetek, včetně spoluvlastnického podílu na Nemovitostech, na manžela [jméno] [příjmení] (viz osvědčení ze dne [datum] a viz list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec] ze dne [datum]).

12. Dne [datum] podala [právnická osoba] A. N. S. stavby a. s. návrh na pořízení územního plánu pro Nemovitosti (viz také návrh na pořízení územního plánu Nemovitostí ze dne [datum] s podacím razítkem Obecního úřadu Vestec ze dne [datum]), čemuž předcházelo vypracování a projednání studie řešení s obcí a správci sítí v období od února 2012. Následně byly prováděny práce na dokumentaci pro územní řízení tak, aby po zajištění změny územního plánu byla k dispozici souhlasná stanoviska a bylo možné podat žádost o územní rozhodnutí o dělení pozemků a umístit inženýrské sítě. Na základě žádosti zástupce dědiček [příjmení] [příjmení] byl geometrický plán území upraven a dělení pozemků z daňových důvodů změněno, což zpozdilo přípravu projektové dokumentace o téměř rok. Dokumentace pro územní řízení byla upravena podle nového geometrického plánu a dokumentace byla projednána s dotčenými orgány a účastníky řízení a byla zajištěna stanoviska k této dokumentaci, následně byla podána žádost o územní rozhodnutí o dělení pozemků a dne [datum] žádost o umístění staveb infrastruktury a komunikací, řízení však bylo následně přerušeno do doby vyhlášení nového územního plánu obce Vestec (viz sdělení časového postupu ve věci přípravy projektu rezidenční areál [obec] Drazdy ze dne [datum]).

13. Návrh na pořízení územního plánu nemovitostí podaný dne [datum] zástupcem vlastníků pozemků, [právnická osoba] A. N. S. stavby a. s. a JUDr. [jméno] [příjmení] byl úplný a dostačující k projednání územního plánu a zařazení pozemků do zastavitelného území. Dne [datum] zastupitelstvo obce Vestec vydalo územní plán formou opatření obecní povahy, dne [datum] nabyl účinnosti (viz sdělení obce Vestec k průběhu projednání a schválení územního plánu obce Vestec ze dne [datum] a výpověď svědkyně [příjmení]).

14. Dne [datum] podepsali žalovaná a [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] jako prodávající v zastoupení Ing. [jméno] [příjmení] a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupující kupní smlouvu, kterou prodávající prodali kupujícím Nemovitosti za cenu ve výši 51 880 400 Kč. Kupní cenu uhradili kupující před podpisem smlouvy na účet schovatele [právnická osoba] s tím, že bude vyplacena na uvedené účty prodávajících do 5 dnů poté, co mu bude předloženo aktuální vyhotovení příslušného listu vlastnictví, na kterém budou jako vlastníci Nemovitostí zapsáni kupující (viz kupní smlouva a smlouva o postoupení pohledávky).

15. Žalovaná pohledávku žalobkyně ve výši 7 782 060 Kč neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum] (viz předžalobní výzva ze dne [datum]).

16. Pokud žalovaná tvrdila, že ona i její sestra měly zájem na rychlém vyřízení věci, neboť chtěly Nemovitosti prodat jako stavební pozemky a peníze získané z prodeje užít ve zdraví za jejich života, a proto přistoupily na mimořádnou odměnu žalobkyně ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, a vyplývalo to i z provedeného důkazu, čestné prohlášení žalované ze dne [datum] a prohlášení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], soud tomu neuvěřil. V případě, že by žalovaná a její sestra měly zájem na rychlém vyřízení věci (tím spíše s ohledem na jejich věk v době uzavření Smlouvy), mohly prodat Nemovitosti ihned, ale z jednání žalované a její sestry je však jednoznačně zřejmé, že převážil jejich zájem na zhodnocení Nemovitostí změnou jejich účelu z orné půdy na stavební pozemky. Nelze uvěřit ani tvrzení žalované, že by jinak se sestrou oslovily standardní realitní či advokátní kancelář, kde by se její odměna pohybovala max. ve výši 5 % z hodnoty Nemovitostí, když je třeba přisvědčit žalobkyni, že taková odměna je standardní pouze při běžném zprostředkování prodeje nemovitosti, o to však v případě Smlouvy nešlo. Vzhledem k tomu pak již bylo nadbytečné doplnění dokazování o výslech [anonymizována dvě slova].

17. Podle ust. § 3028 odst. 1 a 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Vzhledem k ust. § 3028 odst. 1 a 3 o. z. a skutečnosti, že k uzavření Smlouvy mezi účastníky došlo dne [datum] je třeba věc po právní stránce posoudit podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále také jen„ obč. zák.“), ve znění účinném ke dni [datum].

19. Podle ust. § 35 obč. zák. právní úkony vyjádřen slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým vyjádřením (odst. 2).

20. Podle ust. § 724 obč. zák. příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

21. Podle ust. § 730 obč. zák. příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka (odst. 1). Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka (odst. 2).

22. Podle ust. § 733 obč. zák. smlouvou o obstarání věci se obstaratel zavazuje objednateli obstarat určitou věc. Obstaratel má právo věc obstarat i prostřednictvím jiné osoby. Objednatel je povinen obstarateli za obstarání věci poskytnout odměnu.

23. Podle ust. § 734 obč. zák. o uzavření smlouvy musí obstaratel vydat objednateli písemné potvrzení, ve kterém musí být uveden předmět obstarání, jeho cena a doba obstarání.

24. Podle ust. § 489 obč. zák. závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.

25. Podle ust. § 491 odst. 1 obč. zák. závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv.

26. Podle ust. § 494 obč. zák. z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

27. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

28. Účastníci tohoto řízení za účasti [jméno] [příjmení] a Mgr. [příjmení] uzavřeli dne [datum] v anglickém jazyce Smlouvu (§ 44 odst. 1 obč. zák.), jejímž obsahem (§ 494 obč. zák.) byly závazky účastníků uvedené v čl. I. této Smlouvy, tedy povinnost žalobkyně a) zajistit projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], včetně Nemovitostí a b) zařídit změnu územního plánu upravující účel Nemovitostí na čistě obytné území, resp. všeobecně obytné území, resp. smíšené území (v pořadí podle priorit) a zároveň povinnost žalované a její sestry [jméno] [příjmení] uhradit žalobkyni za uvedenou činnost odměnu specifikovanou ve Smlouvě. Podle článku VII. odst. 1 Smlouva byla sjednána na dobu dvou let, s možností prodloužení na dobu dalších dvou let. To ostatně účastnice ani nesporovaly. 29. [příjmení] mezi účastnicemi je pouze o to, o jaký smluvní typ se v případě Smlouvy jedná, resp. zda žalobkyně svůj závazek ze Smlouvy splnila a má tak nárok na sjednanou odměnu.

30. Pro určení typu smlouvy je rozhodující její obsah, tedy v ní obsažená specifikace práv a povinností smluvních stran, neboť pokud podstatné náležitosti uzavřené smlouvy lze podřadit pod některý ze smluvních typů upravených v obč. zák, řídí se tato smlouva ustanoveními obč. zák. upravující uvedený typ smlouvy (ust. § 491 obč. zák.).

31. Jelikož obsah Smlouvy zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy příkazní (ust. § 724 obč. zák.), neboť žalobkyně jako příkazník se ve Smlouvě zavázala vykonat pro žalovanou a její sestru [jméno] [příjmení] činnosti uvedené v čl. I. odst. 1 Smlouvy. [příjmení] Smlouva se proto řídí ust. § 724 až 732 obč. zák. Označení Smlouvy pak není pro určení smluvního typu rozhodující, neboť v českém překladu originálního anglického znění je Smlouva nadepsána jako mandátní, podle českého práva však mandátní smlouva jako smluvní typ podle tehdy platného obchodního zákoníku mohla být uzavřena pouze mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

32. Pochybnosti o obsahu smlouvy, jako v tomto případě, je pak třeba odstranit jejím výkladem podle pravidel uvedených v ust. § 35 obč. zák.

33. Žalovaná sice namítá, že Smlouva je smlouvou o obstarání věci podle ust. § 733 až 736 obč. zák., s tím však soud nesouhlasí. Je pravdou, že smlouva o obstarání věci je speciálním subtypem příkazní smlouvy a je ve vztahu speciality ke smlouvě příkazní, jak tvrdí žalovaná, nelze však přisvědčit argumentaci žalované, že logickým a systematickým výkladem Smlouvy lze dovodit, že Smlouva je smlouvou o obstarání věci, neboť žalobkyně se smluvně zavázala zajistit, tj. obstarat určitou konkrétní záležitost, ve Smlouvě byla sjednána konkrétní odměna za obstarání věci, žalobkyně požaduje speciální odměnu a nikoliv náhradu potřebných a užitečných nákladů vynaložených při provádění příkazu a strany si sjednaly ve Smlouvě konkrétní dobu, ve které má být záležitost obstarána.

34. Již pouze z terminologie užité v ustanovení § 733 obč. zák. lze soudit, že předmětem obstarání není obecně jakákoliv záležitost objednatele (kterou nelze ocenit), nýbrž obstarání konkrétní věci, tedy hmotného, ocenitelného předmětu (viz komentář k § 733 obč. zák. dostupný v systému ASPI), čemž nasvědčuje i znění ust. § 734 obč. zák.„ …..předmět obstarání, jeho cena…..“, což se v případě Smlouvy nestalo, neboť žalobkyně se ve Smlouvě zavázala provádět (zajistit, zařídit) pro žalovanou záležitost spočívající v činnosti blíže specifikované v čl. I. odst. 1 Smlouvy. Konkrétní odměnu za provedení činnosti lze v příkazní smlouvě sjednat, ale i kdyby nebyla sjednána, náležela by žalobkyni i proto, že je s ohledem na předmět činnosti žalobkyně obvyklá (ust. § 730 obč. zák.). Pouhé sjednání doby ve Smlouvě, kdy měla být činnost žalobkyní provedena, pak bez dalšího nesvědčí o uzavření smlouvy o obstarání věci, neboť i smlouva příkazní může být časově omezena.

35. Naopak gramatický, logický i systematický výklad Smlouvy svědčí podle soudu pro závěr, že jde o smlouvu příkazní. Žalovaná a její sestra„ ….se zavázaly za výše uvedenou činnost uhradit odměnu ….“ (viz čl. I. odst. 2 Smlouvy) a„ Za provedené činnosti specifikované v článku I. odst. 1. této smlouvy žalobkyni náleží odměna …..“ (viz čl. V. odst. 1 Smlouvy). Systematicky je Smlouva uvozena sdělením„ uzavřená podle ustanovení § 724 a násl. občanského zákoníku“, tedy ustanoveními upravujícími smlouvu příkazní. Ze skutečnosti, že žalobkyně je společnost s ručením omezeným, tedy právnickou sobou založenou primárně za účelem dosažení zisku, proto vyplývá, že žalobkyně uzavřela Smlouvu za účelem zisku ve formě sjednané odměny, nikoliv tedy pouze za úhradu nákladů vynaložených při provádění příkazu.

36. Soud pak nesouhlasí ani se závěrem žalované, že dohodnutá odměna byla vůlí stran Smlouvy vázána na dosažení výsledku dohodnuté činnosti žalobkyně, tedy změny účelu užívání Nemovitostí v územním plánu, čímž se smluvní strany odchýlily od dispozitivního ustanovení § 730 odst. 2 obč. zák., podle kterého je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu, i když výsledek nenastal. Byť lze k takovému závěru dojít pouhým gramatickým výkladem čl. V. odst. 1 Smlouvy, ostatními metodami výkladu citovaného čl. Smlouvy i Smlouvy celé (jak uvedeno shora) je však třeba dojít k opačnému závěru, tedy že odměna nebyla vázána na dosažení výsledku činnosti žalobkyně, a proto je třeba nadále aplikovat ust. § 730 odst. 2 obč. zák.

37. Jelikož žalobkyně pro žalovanou provedla řádně dohodnuté činnosti podle čl. I. odst. 1 Smlouvy, tedy splnila své povinnosti ze Smlouvy, a to ještě v době trvání Smlouvy, když zajistila nejen projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 9. 2013, č. j. 37 D 217/2013-42), ale ještě předtím dne [datum] podala řádný návrh na změnu územní plánu upravujícího účel Nemovitostí na obytné území, přičemž dosažení výsledku uvedených činností nemohla žalobkyně nijak ovlivnit. Nedůvodný je pak i argument žalované, že žalobkyně prováděla pro žalovanou činnosti podle Smlouvy i po [datum], z čehož vyplývá, že své povinnosti podle Smlouvy ve stanovené době nesplnila. Je totiž zřejmé, že další činnost žalobkyně pro žalovanou týkající se Nemovitostí po [datum], tedy po podání návrhu na změnu územního plánu, byla nad rámec povinností žalobkyně podle Smlouvy, ale se souhlasem žalované, jejímž smyslem bylo další zvýšení hodnoty Nemovitostí, které by mělo za následek i zvýšení odměny žalobkyně. Byť tedy ke změně územního plánu ve vztahu k Nemovitostem došlo až dne [datum], tedy po uplynutí doby trvání Smlouvy, došlo k ní v důsledku činnosti žalobkyně na základě čl. I. odst. 1 Smlouvy a po dobu jejího trvání.

38. Vzhledem k výše uvedenému vzniklo žalobkyni podle čl. I. a čl. V. odst. 1 Smlouvy právo na odměnu ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, která je podle čl. V. odst. 2 cenou dosaženou prodejem Nemovitosti, tedy ve výši 30 % z částky 51 880 400 Kč, tedy 15 564 120 Kč, přičemž žalobkyně se domáhá po žalované, jako spoluvlastnici nemovitosti v rozsahu 1/2, pouze poloviny uvedené částky, tedy částky ve výši 7 782 060 Kč.

39. Splatnost uvedené pohledávky žalobkyně je podle Smlouvy 15 dnů od doby, kdy prodávající obdrží kupní cenu za prodej Nemovitostí. Ke vkladu vlastnického práva manželů [příjmení] došlo dne [datum], když následně měla podle kupní smlouvy žalovaná obdržet kupní cenu, tedy ke dni [datum] byla již žalovaná s úhradou dlužné částky nepochybně v prodlení. Žalobkyni tak podle ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. náleží i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od uvedeného data až do zaplacení.

40. Vzhledem k tomu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud proti žalované přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 158 857 Kč Tyto náklady tvoří podle ust. § 137 o. s. ř. a) zaplacený soudní poplatek ve výši 389 103 Kč, b) odměna za zastupování za šestnáct advokátem žalobkyně učiněných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, písemný úkon ve věci samé - žaloba podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, písemné podání ve věci samé - replika k vyjádření žalované ze dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, písemné podání ve věci samé – doplnění žaloby ze dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při jednání soudu dne [datum], [datum] v době od 9:45 hod. do 15:00 hod, [datum] v době od 10:10 hod. do 12:20 hod., [datum], [datum] v době od 9:35 hod. do 12:30 hod., [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, písemný závěrečný návrh podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 39 460 Kč za úkon podle ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu, celkem částku ve výši ve výši 631 360 Kč, c) náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu, celkem částka ve výši 4 800 Kč, d) náhrada 21% DPH ve výši 133 594 Kč podle § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.

42. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.