22 C 208/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr Janem Maruškou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 8. 1. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 300 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazených nákladů za provedený technický úkon ze dne 6. 6. 2019 spočívající v dočasném umístění vozidla provozovaného žalovaným registrační značka na odtahový vůz a jeho vrácení zpět po odpadnutí důvodu pro jeho odtažení, neboť toto vozidlo bylo uvedeného dne zaparkováno na adrese adresa.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný byl usnesením zdejšího soudu ze dne 29. ledna 2021, č. j. 22 C 208/2020-38 vyzván, aby se ve lhůtě do sedmi dnů od doručení tohoto usnesení (doručeno dnem 18. 2. 2021) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný na shora uvedenou výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Prahou dne 1. 1. 2000, a to mj. za účelem zajišťování odstraňování vozidel z komunikací (odtahová služba). Dne 6. 6. 2019 bylo vozidlo ŠKODA Octavia registrační značka, jehož vlastníkem i provozovatelem byl v uvedené době žalovaný, zaparkováno na ulici ulice v obec a číslo v místě, kde bylo příslušnou dopravní značkou z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno zastavení a stání silničních vozidel, a to opatřením obecné povahy vydaným Městskou částí obec a číslo pod číslo jednací ze dne 15. 3. 2019. Žalobkyně proto provedla tzv. technický úkon, tedy dočasně umístila vozidlo žalovaného na odtahový vůz a po odpadnutí důvodu pro jeho odtah jej následně vrátila na původní místo. Přestože žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů na technický úkon ve výši 1 3000 Kč dopisem ze dne 25. 11. 2019 (doručen dne 28. 11. 2019) ve lhůtě do 25. 12. 2019, žalovaný je dosud žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání upomínky před podáním žaloby ze dne 20. 1. 2020.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále také jen„ Zákon“). Žalovaný nerespektoval dočasný zákaz zastavení vozidel na ulici ulice v obec a číslo, stanovený podle ust. § 19a odst. 1 Zákona z důvodu blokového čištění pozemních komunikací, a proto žalobkyně podle ust. § 19b odst. 1 Zákona po dobu čištění komunikace vozidlo žalovaného z této komunikace odstranila a náklady na odstranění, odstavení a vrácení vozidla poté podle ust. § 19b odst. 2 Zákona vyúčtovala žalovanému. Náklady žalobkyně na technický úkon činí podle ust. § 2 odst. 2 a § 3 odst. 4 nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy automobilů včetně jejich střežení na parkovišti částku ve výši 1 300 Kč. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala podle ust. § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) na výzvu žalobkyně. Právo na příslušenství pohledávky náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a 1970 o. z., a to ve výši ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. S ohledem na shora uvedené pak soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu ji vyhověl (výrok I.).

10. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen„ Vyhláška“) zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč, tvořená částkou 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, podání žaloby podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky). Pokud žalobkyně požadovala dále uhradit paušální náhradu hotových výdajů podle Vyhlášky za úkon spočívající v podání ze dne 8. 1. 2021, soud ji žalobkyni nepřiznal, když náklady spojené s uvedeným úkonem totiž nelze považovat za účelně vynaložené, neboť obsahem uvedeného podání bylo doplnění žaloby na výzvu soudu o tvrzení, která mohla a měla být obsažena již v žalobě.

11. Lhůta splatnosti byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.