22 C 285/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované stát státní příslušnice neznámého pobytu zastoupena opatrovníkem titul jméno příjmení, titul, advokátem sídlem adresa o zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši částka, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám státu náklady řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši částka, a to z titulu neuhrazeného nájemného ve výši částka měsíčně a záloh za služby ve výši částka měsíčně, a to za měsíce měsíc až měsíc rok. V žalobě dále uvedl, že dne datum uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu bytu číslo (dále také jen„ Smlouva“) umístěného v 2. podlaží domu na adrese adresa (dále také jen„ Byt“), na základě které vzniklo žalované právo od datum užívat Byt a povinnost platit za to žalobci nájemné ve výši částka měsíčně a za služby spojené v s nájmem Bytu zálohu ve výši částka měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 4 měsíců s ujednáním o automatickém prodlužováním doby nájmu, pokud ani jedna za smluvních stran nesdělí nejpozději do 30 dnů před skončením nájmu, že nemá na jeho dalším trvání. Žalovaná žalobci nesdělila, že na dalším trvání nájmu nemá zájem, ale Byt opustila dne datum. Jelikož naposledy uhradila žalovaná žalobci nájem a zálohy za služby za měsíc rok, dluží žalobci nájemné a zálohy za služby za měsíce měsíc až měsíc rok.

2. Žalovaná je stát státní příslušnice, která již na území Česka nemá hlášený povolený pobyt cizince, na adrese uvedené v žalobě nebydlí a místo jejího pobytu se soudu nepodařilo zjistit. Proto soud žalované podle ust. § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 13. května 2022, č. j. 22 C 285/2022-42 ustanovil opatrovníka, a to titul jméno příjmení, titul, advokáta.

3. Opatrovník žalované uvedl, že nárok žalobce neuznává. Namítal, že sjednané automatické prodlužování nájmu každé 4 měsíce po dobu nejvýše dvou let odporuje dobrým mravům, tedy je absolutně neplatné, neboť nepřiměřeně znevýhodňuje žalovanou jako nájemníka. Žalobce podle opatrovníka žalované dále neprokázal, že Byt nebyl v předmětném období od měsíc do měsíc rok užíván třetí osobou, když v případě uzavření nové smlouvy by žalobce konkludentně uznal skončení nájemního vztahu se žalovanou. Žalobce dále neuvedl, zda a do jaké výše započetl pohledávku žalované na vrácení jistoty proti své pohledávce za žalovanou z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby. Vzhledem k tomu žalovaná uplatnila námitku započtení co do částky ve výši částka. Konečně opatrovník žalované namítl, že již bylo provedeno vyúčtování služeb za rok rok s nedoplatkem ve výši částka, a proto žalobce nemá právo domáhat se neuhrazených záloh za služby za rok rok. Vyúčtování služeb za rok rok má navíc vady, resp. nesplňuje náležitosti zákona č. 67/2013 Sb.

4. Jelikož žalobce je český státní příslušník, ale žalovaná je stát státní příslušnice, na závazkový poměr účastníků ze Smlouvy, který je poměrem s mezinárodním prvkem, dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k stát nebyla dosud uzavřena žádná mezinárodní smlouva obsahující kolizní normy. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Poslední známé bydliště žalované bylo na území Česka, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo země, kde se nachází nemovitost, která byla předmětem nájmu, tedy české právo.

5. Jelikož žalobce vzal při jednání dne datum žalobu co do částky ve výši částka zpět s odůvodněním, že chybně vyčíslil dlužnou částku a nezapočetl pohledávku žalované na vrácení jistoty, neboť žalovaná byt mohla užívat pouze do měsíc rok, neboť již do datum byl byt znovu pronajat. Žalovaná s tímto zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas.

6. Vzhledem k tomu soud řízení usnesením ze dne 7. února 2023, č. j. 22 C 285/2021-65 co do částky ve výši částka zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo jehož součástí je budova adresa, k. ú. část obce, zapsáno na list vlastnictví (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne datum). Účastnící, žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce, podepsali dne datum Smlouvu, na základě které byla žalovaná oprávněna užívat Byt (čl. I. Smlouvy) a zavázala se za to hradit žalobci nájemné ve výši částka měsíčně a zálohu za služby poskytované společně s nájmem (vodné, stočné, osvětlení společných prostor a odvoz odpadu) ve výši částka za každou osobu obávající Byt, a to vždy do 5. dne v měsíci (viz čl. II. Smlouvy). Nájem byl sjednán na dobu určitou 4 měsíců od datum s automatickým prodloužením doby trvání nájmu o stejné období, a to i opakovaně, pokud ani jedna ze stran nesdělí, nejpozději 30 dní přede dnem uplynutí nájmu, že nemá zájem na dalším trvání nájmu. Toto bylo sjednáno pouze na dobu 2 let, když poté by bylo k dalšímu prodloužení nájmu třeba písemného dodatku ke smlouvě (viz čl. VI. Smlouvy). Žalovaná uhradila žalobci kauci ve výši částka a zavázala se dále ji doplnit do 14 dnů od podpisu Smlouvy do výše jednoho nového měsíčního nájmu a měsíční spotřeby energií za dvě osoby, což činí částka. Výše uvedenou kauci, sníženou o veškeré pohledávky žalobce vůči žalované, žalobce vyplatí žalované v hotovosti po závěrečném vyúčtování všech plateb a poplatků do 25. dne od ukončení této Smlouvy (viz čl.. VII. Smlouvy). Účastníci dne datum podepsali dodatek ke Smlouvě, kterým byl nájem bytu rozšířen na 4 osoby a zálohy na služby zvýšeny na částku ve výši částka měsíčně (viz dodatek číslo ke Smlouvě).

8. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k zaplacení dlužného nájemného za měsíce měsíc až měsíc rok ve výši částka (viz upomínka ze dne datum) a dne datum ji zaslal žalované (viz podací arch ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě nedoplatku za služby v roce rok rok ve výši částka, jehož součástí bylo i nedatované vyúčtování služeb (viz upomínka ze dne datum včetně vyúčtování služeb). Žalobce sice dále vyhotovil dne datum upomínku pro žalovanou k úhradě nedoplatku služeb za rok rok ve výši částka včetně nového nedatovaného vyúčtování služeb za rok rok (viz upomínka ze dne datum včetně vyúčtování služeb). Tuto upomínku a vyúčtování však žalované nezaslal (viz tvrzení žalobce).

9. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud věc posoudil po právní stránce následujícím způsobem: Účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu, která je smlouvou o nájmu bytu podle ust. § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) a § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě žalobce přenechal žalované Byt k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to žalobci nájemné podle ust. § 2217 a § 2246 o. z. Účastníci si podle ust. § 2204 odst. 1 o. z. dohodli délku trvání nájmu na dobu určitou 4 měsíců, kterou je možné v souladu s ust. § 2285 o. z. automaticky prodlužovat o stejné období, a to i opakovaně, maximálně však po dobu dvou let, pokud některý z účastníků nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání nájmu. Soud dospěl k závěru, že uvedené ujednání Smlouvy je platné, neboť není v rozporu s dobrými mravy, když naopak odpovídá svým zněním ust. § 2285 o. z. a umožňuje ukončit Smlouvu oběma smluvním straním stejně, navíc omezení doby automatického prodlužování Smlouvy pouze na dobu dvou let stejně jako jiné omezení doby nájmu je projevem smluvní volnosti účastníků každé nájemní smlouvy.

10. Žalovaná neuhradila žalobci sjednané nájemné ve výši částka za měsíce měsíc, měsíc a měsíc rok, celkem tedy částku ve výši částka, po zápočtu vzájemné pohledávky žalované na vrácení zaplacené jistoty ve výši částka (ust. § 1982 o. z.), kterou žalobce provedl po námitce žalované, však žalovaná dluží žalobci na nájemném za uvedené období pouze částku ve výši částka. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobce neprokázal, že Byt nebyl v předmětném období naopak na žalované, aby tvrdila, že Byt byl v uvedeném období užíván jinou osobou, resp. že žalobce v uvedeném období k Bytu uzavřel nájemní smlouvu s jiným nájemcem, to však žalovaná netvrdila, a tedy to ani nemohla prokázat a netvrdila ani, že by žalovaná v souladu s čl. VI. Smlouvy sdělila žalobci ve stanovené lhůtě, že na dalším prodloužení nájmu nemá zájem, a proto nájem podle Smlouvy trval až do datum.

11. Žalovaná se v nájemní smlouvě ve znění jejich dodatků podle ust. § 2247 a 2251 o. z. zavázala hradit společně s nájemným i zálohy na služby spojené s užíváním Bytu. Žalobce byl pak povinen řádně po skončení zúčtovacího období, zde roku rok, vyúčtovat skutečnou částku nákladů na služby, a to podle ust. § 2247 odst. 3 a § 7 zákona č. 67/2013 Sb. nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Protože však žalobce zálohy na služby za rok rok žalované řádně nevyúčtoval, neboť obě jím vyhotovená vyúčtování nesplňují náležitosti takového vyúčtování podle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb., neboť nejsou podepsaná a druhé z nich ani nebylo žalované doručeno, a proto vyúčtování služeb za rok rok není splatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2778/2019 ze dne 26. 8. 2020) a žaloba v části, ve které se žalobce po žalované domáhal záloh/nedoplatku z vyúčtování služeb za rok rok není důvodná.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě co do částky ve výši částka vyhověl (výrok I.) a ve zbytku, tedy co do částky ve výši částka, soud žalobu zamítl (výrok II.).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) v souladu s ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., podle kterých měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Částečné zastavení řízení usnesením ze dne 7. února 2023, č. j. 22 C 285/2021-65 je třeba posoudit jako neúspěch žalobce, neboť právo na náhradu nákladů řízení v této části řízení náleží žalované, když částečné zastavení řízení zavinil žalobce, a to z důvodu chybného vyčíslení dlužné částky a nezapočtení vzájemné pohledávky žalované na vrácení jistoty. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši částka, která tak byla předmětem sporu.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobce byl v řízení úspěšný (výrok I.) co do částky ve výši částka, žalovaná pak byla úspěšná co do částky ve výši částka (částka, do které bylo řízení zastaveno + částka, do které soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku). Úspěch žalobce ve výši částka činí 40 % předmětu sporu, úspěch žalované ve výši částka pak činí zbylých 60 % předmětu sporu. Právo na náhradu řízení tak podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží žalované, a to v rozsahu 20 % žalované vzniklých účelně vynaložených nákladů tohoto řízení.

15. Náklady řízení žalované ve výši částka tvoří odměna za zastupování za tři advokátem žalované učiněné úkony právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, písemné podání ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast u jednání soudu dne datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), která činí částku částka za každý úkon podle ust. § 6 odst. 1 a 7 bod 5 adv. tarifu (z tarifní hodnoty ve výši částka) a za jeden úkon právní služby (účast u jednání soudu dne datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu) částku ve výši částka podle § 6 odst. 1 a 7 bod 5 adv. tarifu (z tarifní hodnoty ve výši částka), celkem částku ve výši částka, náhrada hotových výdajů advokáta podle ust. § 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu ve výši částka za každý úkon právní služby, celkem částku ve výši částka a náhrada 21 % DPH ve výši částka podle ust. § 137 o. s. ř. Soud vzhledem k výše uvedenému přiznal žalované náhradu 20 % jejích nákladů řízení z celkové výše částka, tedy částku ve výši částka, kterou je žalobce povinen zaplatit podle ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. k rukám státu.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.