22 C 31/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, které měl žalobce s žalovanou ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobce přikazují tyto věci: a) bytová jednotka č. Anonymizováno nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno na pozemcích parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno a parcelní číslo Anonymizováno se spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na společných částech domu č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na pozemcích parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno, parcelní číslo Anonymizováno a parcelní číslo Anonymizováno a spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na jednotkách č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno,Anonymizováno č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, č. Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno pro k.ú. adresa, katastrální úřad pro hl. m. Praha, katastrální pracoviště Praha v ceně 5 290 000 Kč b) vybavení a zařízení bytu č. adresa, a to botník, zrcadlo a koberec v předsíni, pračka v koupelně, dvoulůžko, skříňka, stolek pod počítač, včetně nástaveb, ribstole, dřevěné dveře, obraz v ložnici, lednice s mrazákem, kávovar, odšťavňovač, kuchyňský robot, keramické sošky, gauč, stolek a dvě židle v kuchyni, rozkládací gauč, dvě křesla, dřevěný stůl, obraz, obývací stěna, konferenční stolek, stěna pro květiny, stojací lampa, dřevěné dveře v obývacím pokoji, vše v ceně 15 000 Kč

II. Z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů se do vlastnictví žalované přikazují tyto věci: a) nebytová jednotka – garáž č. Anonymizováno nacházející se v budově č.p. Anonymizováno na pozemku č. parcelní Anonymizováno se spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na společných částech budovy č.p. Anonymizováno a pozemku č. Anonymizováno zapsaných na LV č. hodnota a Anonymizováno pro k.ú. Libeň, obec Praha, vedeným u katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, katastrální pracoviště Praha v ceně 820 000 Kč b) pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 2 122 m2 zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. Kácov, vedeném u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kutná Hora v ceně 320 000 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 077 000 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 1 491 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 491 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 2. 2020 se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů, a to a) bytové jednotky č. Anonymizováno nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno na pozemcích parcelní číslo Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno se spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na společných částech domu č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na pozemcích parcelní číslo Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno a spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na nebytových jednotkách č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno pro k.ú. Libeň, vedeným katastrálním úřadem pro hl. m. Praha, katastrální pracoviště Praha (dále také jen „Byt“), b) nebytová jednotky – garáže č. Anonymizováno nacházející se v budově č.p. Anonymizováno na pozemku č. parcelní Anonymizováno se spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno na společných částech budovy č.p. Anonymizováno a pozemku č. Anonymizováno, zaspáno na LV č. hodnota a Anonymizováno pro k.ú. Libeň, obec Praha, vedené u katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, katastrální pracoviště Praha (dále také jen „Garáž“), c) pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 2 122 m2 zapsaný na LV č. hodnota pro k.ú. Kácov, vedený u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kutná Hora (dále také jen „Pozemek“), d) vybavení a zařízení Bytu, e) pohledávky žalobce za jméno FO (synem žalované) v původní výši 420 000 Kč, která byla nepravidelně splácena částkami ve výši 2 000 Kč, celkem částkou 26 000 Kč, zůstatek pak činí částku ve výši 394 000 Kč, f) dluhu vůči jméno FO (synovi žalobce) celkem ve výši 250 000 Kč skládajícího se z zápůjček částky 100 000 Kč dne 19. 12. 2016, 1000 000 Kč dne 19. 12. 2016 a 50 000 Kč dne 20. 12. 2016. Protože účastníci se na vypořádání společného jmění manželů nedohodli, domáhá se žalobce tohoto vypořádání žalobou v této věci. Dále žalobce navrhl, aby soud rozhodl o disparitě podílů v poměru 90:10 v jeho prospěch a odůvodnil to tím, že o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů se zasloužil výlučně on, zatímco žalovaná z těchto hodnot pouze profitovala, neboť za celou dobu trvání manželství pracovala pouze brigádně a příležitostně. Byl to také pouze on, který se jako nástupce svojí matky stal nájemcem původně družstevního Bytu a družstevní Garáže a teprve poté bytové družstvo adresa převedlo vlastnictví Bytu a Garáže na oba manžele. Navíc aktuálně Byt využívá pouze žalovaná, žalobce jej musel opustit a najít si bydlení na jiné adrese a žalovaná tak parazituje na nejpodstatnějším z předmětů spadajících do společného jmění manželů, aniž by za to žalobci poskytovala jakoukoliv náhradu. Žalobce navrhl, aby jeho výlučného vlastnictví byl přikázán Byt a Garáž, do výlučného vlastnictví žalované pak zařízení a vybavení Bytu, pohledávka za jméno FO, Pozemek a případně, aby soud určil, že na vypořádání společného jmění manželů jsou si žalobce a žalovaná povinni poskytnout částku ve výši určené soudem, a to ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 3. 6. 2020 tak, že navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byl přikázán Byt, Garáž a zařízení a vybavení Bytu a do výlučného vlastnictví žalobce pak Pozemek. Dále uvedla, že nemovitý majetek nabyli manželé za trvání manželství, a to Byt za cenu ve výši 70 521 Kč, Garáž za cenu ve výši 74 486 Kč a Pozemek za cenu ve výši 90 000 Kč. Vybavení a zařízení se v Bytě skutečně nachází. K pohledávce za jméno FO se žalovaná nemůže vyjádřit, stejně tak jako k dluhu za jméno FO ve výši 250 000 Kč, neboť o půjčce jméno FO nic neví. Tvrzení žalobce o půjčce jsou navíc nevěrohodná, ale pokud k ní skutečně došlo, je to záležitost výlučně žalobce, který je povinen tuto půjčku vrátit. Se žalobcem navrženou disparitou podílů účastníků nesouhlasí, neboť až do roku 2011 pracovala u společnosti právnická osoba, poté byla sice v domácnosti, ale bylo to na výslovné přání žalobce a jeho matky. Navíc to byl žalobce, kdo opustil společnou domácnost, protože navázal známost s jinou ženou, jak vyplývá i z rozsudku o rozvodu manželství. Žalovaná připustila, že sice bydlí v Bytě sama, ale užívá pouze obývací pokoj s kuchyní a předsíň, pokoj, který byl předtím ložnicí, neužívá, jsou tam uskladněny věci žalobce, a proto žalobci žádné právo na náhradu za užívání Bytu ze strany žalované nevzniklo.

3. Žalobce dále k výzvě soudu podáním ze dne 20. 7. 2020 specifikoval, které konkrétní věci z vybavení a zařízení Bytu, navrhl k vypořádání: botník, zrcadlo a koberec v předsíni, pračka v koupelně, dvoulůžko, skříňka, skříň, stolek pod počítač, včetně nástaveb, ribstole, dřevěné dveře, obraz v ložnici, lednice s mrazákem, kávovar, toustovač, kuchyňský robot, keramické sošky, gauč, stolek a dvě židle v kuchyni, rozkládací gauč, dvě křesla, dřevěný stůl, obraz, obývací stěna, konferenční stolek, stěna pro květiny, stojací lampa, dřevěné dveře v obývacím pokoji.

4. Žalovaná dále v podání ze dne 21. 8. 2020 uvedla k vybavení a zařízení Bytu navrženému žalobcem k vypořádání, že toto vybavení bylo pořízeno v roce 2008, jeho součástí ale není kuchyňský robot, který žalobce pravděpodobně zaměnil s odšťavňovačem, tvrzené keramické sošky nejsou folklórní sbírkou, ale pouze dekoračními láhvemi s alkoholem, který již žalobce vypil. S ohledem na stáří věcí je jejich hodnota minimální.

5. Při jednání soudu dne 1. 9. 2020 dále žalovaná uvedla, že nesouhlasí s navrženou s disparitou podílů z důvodu, že se nezasloužila o rozvrat vztahů manželů a také z důvodů výše kupních cen předmětných nemovitostí náležejících do společného jmění manželů. Dále uvedla, že není ani pravdou, že by se o majetek náležející do společného jmění manželů nijak nezasloužila, neboť pracovala a posléze se starala o domácnost a o matku žalobce, a to na žádost žalobce tím, že výdaje společné domácnosti, a to běžné výdaje této domácnosti, byly hrazeny z jejich prostředků naopak prostředky žalobce byly poukazovány na účty žalobce.

6. Podáním ze dne 24. 6. 2021 pak žalovaná dále žádala o vypořádání finančních prostředků na účtu na jméno žalovaného vedeného u právnická osoba. č. ú. č. účtu, se kterými disponoval ve dnech 4. 1. 2017, 6. 1. 2017, 10. 1. 2017, 2 x 11. 1. 2017, 18. 1. 2017, 19. 1. 2017, 2x 24. 1. 2017, 25. 1. 2017, 2 x 25. 1. 2017, 2 x 26. 1. 2017, 2x 27. 1. 2017, 12. 2. 2017, 13. 2. 2017, 2 x 19. 2. 2017, 2x 28. 2. 2017, 5. 3. 2017, 13. 3. 2017, 4 x 15. 3. 2017, 2 x 21. 3.2 017, 27. 3. 2017, 29. 3. 2017, 1. 4. 2017, 6. 4. 2017, 11. 4. 2017, 2 x 13. 4. 2017, 2 x 18. 4. 2017, 27. 4. 2017, 3. 5. 2017, 8. 5. 2017, 11. 5. 2017, 12. 5. 2017, 15. 5. 2017, 16. 5. 2017, 18. 5. 2017, 19. 5. 2017 a 12. 6. 2017.

7. Účastníci poté učinili nesporným, že vybavení a zařízení Bytu: botník, zrcadlo a koberec v předsíni, pračka v koupelně, dvoulůžko, skříňka, stolek pod počítač, včetně nástaveb, ribstole, dřevěné dveře, obraz v ložnici, lednice s mrazákem, kávovar, odšťavňovač, kuchyňský robot, keramické sošky, gauč, stolek a dvě židle v kuchyni, rozkládací gauč, dvě křesla, dřevěný stůl, obraz, obývací stěna, konferenční stolek, stěna pro květiny, stojací lampa, dřevěné dveře v obývacím pokoji (dále také jen „Vybavení Bytu“), je součástí společného jmění manželů a aktuálně má hodnotu ve výši 15 000 Kč.

8. Podáním ze dne 7. 10. 2022 navrhla žalovaná dále vypořádat také platby z jejích vlastních prostředků od července 2017 do Společenství vlastníků adresa k. ú. týkající se Bytu, a to celkem ve výši 220 626 Kč a pojištění Bytu celkem ve výši 17 724 Kč, celkem tedy částku ve výši 238 350 Kč.

9. V závěrečném návrhu pak žalobce uvedl, že v řízení vyšlo najevo, že finanční záležitosti účastníků, včetně jakýkoliv investic, zápůjček apod. obstarával výlučně žalobce a žalovaná jeho finanční aktivitu akceptovala, nic proti ní nenamítala (ani se za dobu manželství nedovolala relativní neplatnosti jakéhokoliv právního jednání žalobce) a zároveň se v ní ani neorientovala a neměla o ní úplný přehled, a proto pokud jí začala zpochybňovat, stalo se tak až v řízení o vypořádání společného jmění manželů, aby pro sebe získala větší podíl na majetku určenému k vypořádání. Byl to však žalobce, který do manželství přinesl veškerá aktiva, která jsou předmětem vypořádání, ať už je získal od jeho matky (Byt nebo Garáž) nebo je získal v rámci svých podnikatelských či jiných aktivit, zatímco žalovaná se nepodílela prakticky na ničem, nezískala žádné majetkové zdroje, které by byla předmětem vypořádání. Byla v domácnosti, o kterou se starala, pobírala starobní důchod z Ruské federace a přivydělávala si pletením svetrů, ale jakoukoliv tvrzenou péči o matku žalobce neprokázala, neboť byla soběstačná a staral se o ní žalobce a jeho syn jméno FO. Proto je participace žalované na majetku náležejícím do společného jmění manželů i v rozporu s dobrými mravy, navíc žalovaná získávala finanční prostředky od matky žalobce ve starobním důchodu, namísto toho, aby si našla práci a zneužívala a zneužívá zdravotního stavu žalobce, který je po dvojnásobné mrtvici s omezenou schopností si vybavovat proběhlé finanční operace v předcházejícím časovém období, a žalobce tak navrhl disparitu podílů. Pokud pak žalobce prováděl finanční operace činil tak v zájmu rozmnožení svého majetku, a proto i občas potřeboval překlenout nedostatek hotových peněz např. zápůjčkou u svého syna. Žalobce dál rekapituloval, že manželství účastníků trvalo od 10. 4. 2018 do 21. 6. 2019, přičemž v únoru 2017 se žalobce ze společné domácnosti odstěhoval, aby se do ní posléze přechodně v květnu 2017 vrátil a posléze byl postižen opakovanou mozkovou mrtvicí. Hodnota majetku náležejícího do vypořádávaného společného jmění manželů byla v řízení řádně zjištěna a zároveň nevyšly najevo žádné vnosy z výlučného majetku jednoho z manželů do společného jmění manželů ani investice ze společného jmění manželů do výlučného majetku jednoho z účastníků. Vypořádání společného jmění manželů je podle žalobce třeba provést tak, aby jednotlivé majetkové položky do něj náležející byly přikázány jednomu z manželů tak, aby celkový vypořádací podíl byl co možná nejnižším a aby taková náhrada v případě, že bude přikazována žalobci, mu byla zaplacena co nejdříve či bezodkladně, a to s ohledem na jeho aktuální zdravotní stav. Předmětem vypořádání je podle žalobce a) Vybavení Bytu v hodnotě podle shodného tvrzení účastníků ve výši 15 000 Kč, b) Byt v hodnotě 5 290 000 Kč, c) Garáž v hodnotě 820 000 Kč, d) Pozemek v hodnotě 320 000 Kč, e) pohledávka žalobce za dlužníkem jméno FO v zůstatkové hodnotě ve výši 394 000 Kč, přičemž existenci této pohledávky přiznal svědek jméno FO v průběhu jeho svědecké výpovědi a uznal ji i splácením jednotlivých splátek, kterými dosud uhradil z původního dluhu ve výši 420 000 Kč částku ve výši 26 000 Kč, ale vrácení zbývající části dluhu neprokázal, když neodpovídají ani tvrzení žalované, že jméno FO předal žalobci částku přesahující 400 000 Kč v hotovosti, když zároveň bylo prokázáno uhrazení částky ve výši 26 000 Kč splátkami na účet žalobce, f) pohledávka žalované na účtu číslo č. účtu vedeného u právnická osoba ve zjištěné hodnotě dle určení soudu, g) pohledávka žalobce na účtech vedených na jeho jméno u bankovních ústavů ve zjištěné hodnotě dle určení soudu. h) dluh spadající do společného jmění manželů, neboť vznikl za trvání manželství, a to dluh vůči jméno FO ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím, zajištěný směnkou vlastní, který nebyl jmenovanému dosud vrácena, přičemž uvedenou zápůjčku je nutno považovat za obvyklou správu finančních záležitostí a potřeb účastníků (převody částek 50 000 Kč až 100 000 Kč byly součástí běžných finančních záležitostí účastníků a nedosahovaly ani zdaleka rozsahu dalších finančních záležitostí žalobcem jako např. zápůjček 420 000 Kč a 250 000 Kč jméno FO), žalovaná o dluhu věděla podle výpovědi jméno FO a zároveň se případně ani nedovolala relativní neplatnosti tohoto jednání žalobce vůči věřiteli, když jméno FO bez zbytečného odkladu neoznámila, že se vzniklým dluhem nesouhlasí. Předmětem vypořádání společného jmění manželů pak podle žalobce nemohou být a) žalovanou tvrzené vnosy spočívající v platbách žalované na náklady na správu domu a pozemku ve výši 220 626 Kč a pojištění ve výši 17 724 Kč, neboť k uplatnění uvedeného vnosu došlo až po uplynutí tříleté doby od zániku manželství, navíc se jednalo částečně i o plnění závazků žalované z prostředků v společném jmění manželů a zčásti o plnění, ke kterému byla žalovaná povinna z titulu vlastníka Bytu a jejího výlučného uživatele, přičemž tento nárok by bylo možno hodnotit také jako rozporný s dobrými mravy, neboť žalovaná v uvedeném období Byt užívala ve svůj prospěch. b) peněžní částky, které žalobce vybral ze svého účtu b1) dne 25. 1. 2017 ve výši 37 500 kč a dne 26. 1. 2017 ve výši 25 600 Kč, neboť šlo pouze finanční prostředky spravované žalobcem (nájemné a jistotu, které inkasoval jako příkazník od nájemců pro pronajímatele, kterému je poté zasílal. b2) dne 18. 4. 2017 ve výši 12 825 000 Kč, kterou žalobce obdržel na jeho účet dne 13. 4. 2017 od schovatele a poté ji zaslal oprávněnému příjemci. b3) finanční částky v rozmezí 10 000 Kč a 200 000 Kč, které žalobce převáděl mezi účty nebo vybíral z bankomatu, neboť šlo o obvyklou správu majetku ve společném jmění manželů za trvání manželství, přičemž s finančními prostředky na účtech na jméno žalovaného prováděla do 3. 7. 2017 také žalované, která měla k uvedeným účtům žalobce dispoziční právo. b4) částky ve výši 997 486,22 Kč a ve výši 11 995 Kč z účtu u Moneta stavební spořitelny a. s., neboť šlo o bankovní operace převádějící finanční prostředky z původního úvěrového účtu na účet stavebního spoření, které nevstupují do vypořádání zaniklého společného jmění manželů i z důvodu, že k zániku účtu stavebního spoření došlo ke dni 4. 4. 2016. Pokud jde o přikázání jednotlivých majetkových položek v společném manželům pak žalobce odkázal na své předchozí návrhy a pouze doplnil, že pohledávka za dlužníkem jméno FO by měla být rozdělena shodně mezi oba účastníky soudního řízení a stejně tak jako dluh vůči jméno FO a tomu účastníku, kterému bude přikázán Byt a by mělo být zároveň přikázáno Vybavení Bytu s tím, že jednomu z manželů by měl být přikázán do vlastnictví Byt a druhému pak Garáž a Pozemek, a to z důvodu vzájemného vyrovnání.K navrhované disparitě podílů dále doplnil, že ji uplatnil ze dvou důvodů: principu zásluhovosti na nabytí majetku náležejícího do společného jmění manželů, neboť to byl výlučně žalobce, který se o získání tohoto majetku zasloužil anebo získal společný majetek převodem od jeho matky jméno FO a fyzického násilí způsobovanému žalovanou žalobci a neposkytnutí pomoci žalovanou žalobci v okamžiku, kdy u něj nastala první mozková mrtvice (polévaní žalobce svěcenou vodou, otálení s přivoláním rychlé záchranné služby, když žalobce byl v ohrožení života). Žalobce sice navrhl disparitu v poměru 70:30 v jeho prospěch, ale spokojil by se i s poměrem 70:30, přičemž disparity se domáhá pouze vůči Bytu a Garáži Naopak okolnosti či důvody rozvodu manželství účastníků existovaly na straně obou účastníků, nejde o žádné mimořádné okolnosti, které by mohly být zohledněny ve prospěch žalované a neprospěch žalobce.

10. Žalovaná pak v závěrečném návrhu uvedla, že manželství účastníků trvalo po dobu 10 let a bylo uzavřeno z důvodu oboustranné citové náklonnosti. Z dokazování v tomto řízení vyplynulo, že až do roku 2015 bylo manželství spokojené. Žalobce pracoval pro cizineckou Policii a žalovaná byla také zaměstnána, ale na přání žalobce a jeho matky nakonec zůstala doma a pečovala o domácnost a často navštěvovala tchýni a pomáhala jí s úklidem, prala jí, pomáhala jí zajišťovat osobní hygienu, pedikúru, po úrazu žeber v letech 2012 až 2013 zajišťovala péči o ní, vozila jí jídlo, nakupovala, uklízela a pomáhala, po jiném jejím úrazu v roce 2014 jí dávala injekce a léky na ředění krve, doprovázela jí k lékaři. Žalovaná s tchýní měli oboustranně pěkný vztah. Žalobce se věnoval převážně práci, ale v roce 2018 mu zaměstnavatel neprodloužil smlouvu, a to mělo negativní vliv na jeho zdraví. V souvislosti s onemocněním se žalobce seznámil s fyzioterapeutkou jméno FO, do které se zamiloval a denně se vídali i po skončení rehabilitace. Žalovaná zaznamenala razantní změnu v chování žalobce, ale o vztahu žalobce s jméno FO se dozvěděla náhodně, když žalobce jí následně potvrdil, že se do jméno FO zamiloval, ale tvrdil také že miluje i jí. Protože žalobce odmítal vztah ukončit a nic se nezměnilo ani po více než dvouměsíčním pobytu žalované v Rusku v roce 2016, ani po návštěvě žalované u jméno FO, další soužití účastníků bylo problematické a účastníci si tak příčkou rozdělili Byt, aby měli soukromí. Žalovaná začala opět pracovat na dohodu, aby byla schopna se o sebe sama finančně postarat, když veškeré finanční prostředky, které v minulosti vydělala, investovala do domácnosti s tím, že příjem žalobce účastníci šetřili na stáří. V průběhu manželství pak žalovaná pečovala o domácnost, vařila, prala, uklízela, o víkendech pak účastníci jezdili převážně společně na výlety. Žalobce se poprvé odstěhoval z Bytu k jméno FO, jak sám uvedl, 13. února 2017, ale již v dubnu téhož roku se vrátil do Bytu, nadále však udržoval vtah s jméno FO a v Bytě bydlel až do 18. května 2007, kdy prodělal mozkovou příhodu. Žalovaná téhož dne večer komunikovala se žalobcem, byť byla jejich komunikace velmi strohá jako obvykle, posléze přijel syn žalobce jméno FO. Žalovaná je nechala o samotě a poté již pouze otevírala dveře záchranářům a posléze se dozvěděla, že žalobce měl mozkovou příhodu. Žalovaná poté žalobce navštěvovala v nemocnici a to i společně s jméno FO, žalobce se však po hospitalizaci odstěhoval rovnou k jméno FO a tím soužití účastníků definitivně skončilo. Žalovaná má za to, že na rozpadu manželství nenese žádnou vinu, neboť důvodem rozvratu manželství bylo výhradně navázání mileneckého poměru žalobce s jméno FO (přestože to svědkyně jméno FO popřela, svědčí o tom intimní fotografie, které žalobci posílala), k čemuž by soud měl přihlédnout při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů v tomto řízení. Manželství bylo následně rozvedeno z podnětu žalobce, přestože žalovaná měla žalobce stále ráda a rozvádět se nechtěla. Podle žalované by tak v rámci tohoto řízení měl být vypořádán majetek náležející do společného jmění manželů, a to Byt v hodnotě 5 290 000 Kč, Vybavení Bytu v hodnotě 15 000 Kč, Garáž v hodnotě 820 000 Kč, Pozemek v hodnotě 320 000 Kč, ale také finanční prostředky, které zkonzumoval za trvání manželství výhradně žalobce, a to především částka ve výši 429 100 Kč, z které náleží žalované částka ve výši 214 500 Kč. Do vypořádání společného jmění účastníků pak podle žalované nepatří dluh ve výši 250 000 Kč vůči jméno FO, neboť podle žalované takový dluh neexistuje. Tvrzení jméno FO o půjčkách žalobci v uvedené výši jsou nevěrohodná a účelová, a to mj. proto, že zatímco synovi žalované jméno FO žalobce opakovaně půjčoval finanční prostředky bez vyhotovení listinných dokladů o tom, nelze uvěřit tomu, že uvěřit tvrzení žalobce, že na uvedenou půjčku byla vystavena směnka, tedy že uvedená směnka byla vystavena až následně pro potřeby tohoto řízení. Žalovaná navíc o údajných půjčkách jméno FO žalobci nic neví, tedy ani neví, k čemu byly žalobcem uvedené finanční prostředky určeny. Nevěrohodné je i tvrzení žalobce, že mu žalovaný měl půjčku ve výši 420 000 Kč splácet ve splátkách ve výši 2 000 Kč, neboť by takovou půjčku musel jméno FO splácet žalobci, kterému v té době bylo 73 let, po dobu 17,5 roku. Žalovaná navrhla, aby soud provedl vypořádání společného jmění manželů tak, aby jí náležel podíl z tohoto majetku minimálně ve výši 80% a žalobci podíl ve výši 20%.

11. Ze shodných skutkových tvrzení a z provedeného dokazování soud zjistil následující stav:

12. Účastníci byli manželé od 21.10.2011. Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. července 2018, č. j. 6 C 317/2016-58, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2019. Hlavní příčinou rozvratu manželství byly odlišné představy účastníků o manželském soužití, přičemž k rozpadu manželství přispěla i skutečnost, že žalobce navázal citový vztah s paní jméno FO (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. července 2018, č.j. 22 C 317/2016-58, výpověď žalované, výpověď svědkyně jméno FO, výpověď jméno FO).

13. Soužití účastníků bylo spokojené až do roku 2015 (výpověď žalované, výpověď svědkyně jméno FO, písemná závět žalobce ve prospěch želované ze dne 11. 10. 2012 a 30. 1. 2015, výpověď svědka jméno FO)¸kdy žalobce navázal bližší vztah s jméno FO (viz výpověď svědkyně jméno FO, výpověď žalované), ke které začal chodit od dubna 2015 na rehabilitace (viz výpověď žalované a svědkyně jméno FO). Poté mezi účastníky docházelo k hádkám, které zahrnovaly i vzájemné urážky, jednou dala žalovaná žalobci i facku (viz výpověď žalované).

14. Rodinnou domácnost vedli účastníci až do listopadu 2016, kdy žalobce odmítl ukončit poměr s jméno FO a Byt účastníci rozdělili příčkou, aby měli každý své soukromí (viz výpověď žalované). V Bytě žili oba účastníci až do února 2017, kdy se žalobce odstěhoval, a přestože se žalobce do Bytu dne 21. 4. 2017 vrátil, bydlel tam jen do 18. 5. 2017, kdy utrpěl těžkou cévní mozkovou příhodu a po hospitalizaci v nemocnici opustil společný Byt již definitivně (viz shodné skutkové tvrzení účastníků a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. července 2018, č.j. 22 C 317/2016-58). Dne 17. 5. 2017 se žalobce vrátil od jméno FO a se žalovanou normálně komunikoval, když do Bytu dorazil jméno FO, nechala je o samotě a jeho syn poté zavolal žalobci sanitku s tím, že žalobce potřebuje pomoc (viz výpověď žalované, ke skutečnostem týkajícím se zhoršení vzájemného vztahu účastníků a okolností přivolání sanitky žalobci dne 17. 5. 2017 také protokol z řízení rozvod manželství účastníků ze dne 26. července 2018, č.j. 6 C 317/2016-54). Žalobce trpí organickým psychosyndromem po opakovaných mozkových příhodách a lehkými depresemi, je v péči psychiatra, bere medikaci a podstupuje rehabilitace (viz zpráva tituly před jménem jméno FO ze dne 20. 6. 2018 a tituly před jménem jméno FO ze dne 18. 6. 2018), má narušenou kognitivní složku, výrazně zpomalené tempo a kognitivní deficit, zhoršení novopaměti s uchováním staropaměti, spojený s emoční labilitou, nedošlo však k narušení rozpoznávacích a ovládacích schopností (viz zpráva tituly před jménem jméno FO ze dne 19. 5. 2021 a 2. 6. 2021).

15. O domácnost účastníků se starala výlučně žalovaná (vařila, uklízela, prala, nakupovala), přičemž veškeré její příjmy používala na úhradu potřeb společné domácnosti, přičemž na potřeby společné domácnosti jí také přispívala tchýně částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, výdaje za bydlení v Bytě a výlety hradil žalobce, z jeho příjmů také šetřili na šťastné stáří (viz výpověď žalované).

16. Žalobce od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2013 pracoval jako referent bezpečnosti státu na právnická osoba (viz potvrzení o zaměstnání ze dne 26. 2. 2021), poté pobíral starobní důchod v souběhu s výsluhovým příspěvkem ve výši 14 680 Kč v roce 2015 do 16 944 Kč v roce 2019 (viz sdělení právnická osoba ze dne 24. 3. 2022), v roce 2015 měl také příjmy z dohody o provedení práce u společnosti právnická osoba (viz dohoda o provedení práce ze dne 4. 12. 2014) a příjmy z podnikání v oboru realitní činnost (zprostředkování koupě a prodeje realit a správa bytů – viz živnostenský list ze dne 22. 5. 2007), přičemž za rok 2015 činily příjmy žalobce z podnikání částku ve výši 22 000 Kč a výdaje ve výši 13 200 Kč, za rok 2016 příjmy částku ve výši 88 423 Kč a výdaje částku ve výši 53 054 Kč, za rok 2017 pak příjmy částku ve výši 99 160 Kč a výdaje ve výši 59 496 Kč (viz přiznání k dani z příjmů žalobce za roky 2015 až 2017).

17. Žalovaná pracovala od 20. 11. 2006 až do konce roku 2011 na pozici pracovníka úklidu pro společnost právnická osoba (viz dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 27. 10. 2011, zápočtový list ze dne 12. 1. 2012 a sdělení Anonymizováno ze dne 16. 3. 2021) s průměrným čistým příjmem ve výši 14 183 Kč měsíčně (viz potvrzení o příjmech pro výpočet důchodu ze dne 19. 10. 2012), poté byla hlášena na Úřadu práce a pobírala podporu v nezaměstnanosti po dobu 8 měsíců (viz rozhodnutí Úřadu práce o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne 5. 2. 2012), dále žalovaná od roku 2013 pobírá důchod z Ruské federace ve výši 8 680 rublů (viz potvrzení ze dne 12. 10. 2018) a v letech 2013 až 2018 si žalovaná také přivydělávala pletením pulovrů pro společnost právnická osoba. s příjmem cca 4 - 5000 Kč měsíčně, resp. 50 000 Kč ročně (viz výpověď žalované a potvrzení společnosti právnická osoba. ze dne 19. 7. 2021). Žalovaná tak od roku 2012 sice nebyla zaměstnaná, starala se ale o domácnost, nakupovala, vařila, uklízela (viz shodné skutkové tvrzení účastníků) a pomáhala i s péčí o matku žalobce, vařila jí, uklízela či nakupovala, nejvíce po jejích úrazech, zlomeninách žeber v roce 2012 a poškození čéšky v roce 2014 (viz výpověď žalované, výpověď svědka jméno FO, výpověď svědkyně jméno FO). Soud žalované uvěřil, že od roku 2012 nebyla zaměstnána a posléze po absolvování průvodcovského kurzu se neživila ani jako průvodkyně, protože to chtěl jak žalobce (protože by často nebyla doma a nemohli být spolu o víkendech) tak i jeho matka, přičemž její vzájemní vztahy s tchýní byly dobré (viz výpověď žalované a shodně také svědkyně jméno FO). Pokud žalobce popíral podíl žalované na péči o matku žalobce a potvrzovala to i výpověď svědka jméno FO, který dokonce uvedl, že matka žalobce neměla žalovanou moc ráda, je to v rozporu s dalšími v řízení provedenými výše uvedenými důkazy, přičemž podíl žalované na péči o matku žalobce nevylučuje ani to, že matka žalobce měla být až do úrazu roku 2018 soběstačná a že jí teprve dne 13. 11. 2017 byl přiznán příspěvek na péči z důvodu existence lehké závislosti na pomoci jiné osoby, neboť nezvládá tři nebo čtyři základní životní potřeby (viz rozhodnutí Úřadu práce ze dne 13. 11. 2017).

18. Byt účastníci jako společní členové Bytového družstva adresa nabyli smlouvou o převodu vlastnictví jednotky ze dne 29. 6. 2010 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 2. 7. 2010 od Bytového družstva adresa, IČ IČO, a to za cenu ve výši 70 521 Kč (viz smlouva ze dne 29. 6. 2010 a list vlastnictví č. hodnota a hodnota pro k. ú. adresa). Společnými členy Bytového družstva adresa se účastníci stali na základě dohody o převodu členských práv a povinností od jméno FO, nar. datum, přičemž jejich součástí bylo i právo nájmu Bytu (viz dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne 31. 10. 2009). Obvyklá (tržní) cena Bytu činila ke dni 30. 9. 2022 částku ve výši 5 290 000 Kč (viz znalecký posudek a výslech znalce tituly před jménem jméno FO).

19. Garáž účastníci nabyli (viz shodné skutkové tvrzení účastníků) smlouvou o převodu nebytového prostoru do vlastnictví ze dne 13. 5. 2008 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 21. 5. 2008 od právnická osoba, IČ IČO za cenu 74 486 Kč, přestože v uvedené smlouvě je jako nabyvatel uveden pouze žalobce, který je také jako výlučný vlastník zapsán v katastru nemovitostí (viz smlouva ze dne 13. 5. 2008 a list vlastnictví č. hodnota pro k. ú. Libeň). Žalobce se stal členem Stavebního bytového družstva právnická osoba ke dni 12. 5. 2008 (viz členský průkaz žalobce). Obvyklá (tržní) cena garáže činila ke dni 30. 9. 2022 částku ve výši 820 000 Kč (viz znalecký posudek a výslech znalce tituly před jménem jméno FO).

20. Pozemek účastníci nabyli kupní smlouvou ze dne 17. 9. 2009 s právní účinky vkladu vlastnického práva ke dni 23. 9. 2009 od jméno FO, nar. datum za cenu ve výši 90 000 Kč (viz smlouva ze dne 29. 6. 2010 a list vlastnictví č. hodnota pro k. ú. Kácov). Obvyklá (tržní) cena Pozemku činila ke dni 30. 9. 2022 částku ve výši 320 000 Kč (viz znalecký posudek a výslech znalce tituly před jménem jméno FO).

21. Vybavení Bytu (botník, zrcadlo a koberec v předsíni, pračka v koupelně, dvoulůžko, skříňka, stolek pod počítač, včetně nástaveb, ribstole, dřevěné dveře, obraz v ložnici, lednice s mrazákem, kávovar, odšťavňovač, kuchyňský robot, keramické sošky, gauč, stolek a dvě židle v kuchyni, rozkládací gauč, dvě křesla, dřevěný stůl, obraz, obývací stěna, konferenční stolek, stěna pro květiny, stojací lampa, dřevěné dveře v obývacím pokoji nabyli účastníci za trvání manželství a jeho aktuální hodnota činí částku ve výši 15 000 Kč (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

22. Žalobce tvrdil, že součástí společného jmění manželů je i pohledávka za jméno FO v aktuální výši 394 000 Kč, přičemž původně se jednalo o zápůjčku ve výši 420 000 Kč, z které jmenovaný uhradil žalobci ve splátkách zatím částku ve výši 26 000 Kč, soud to v řízení nezjistil, respektive to bylo vyvráceno dalšími v řízení provedenými důkazy. Existence uvedené zápůjčky, kdy žalobce měl na začátku roku 2017 půjčit jméno FO částku ve výši 250 000 Kč, byla sice v řízení prokázána, když existenci této půjčky při své svědecké výpovědi potvrdil právě svědek jméno FO, ale soud vzal zároveň z jeho výpovědi za prokázané, že již tuto půjčku žalobci zcela vrátil v hotovosti. Soud i v této části výpovědi svědka jméno FO uvěřil, když jeho výpověď byla konzistentní a přesvědčivá, a to nejen ze způsobu jakým sděloval soudu zjišťované skutečnosti, když svědek nejenže připustil existenci půjčky, přestože o ní neexistuje žádný listinný doklad, zároveň ale svědek věrohodně vysvětlil, na co byla uvedená půjčka (na úhradu části kupní ceny bytu), z čeho a jak ji žalobci vrátil (v hotovosti výběrem z bankomatů asi do tří měsíců po zapůjčení peněz – viz také výpisy z účtu svědka s výběry ve výši3 x 80 000 Kč dne 6. 2. 2017, 9. 2. 2017 a 20. 2. 2017 a smlouva o úvěru ze stavebního spoření ze dne 14. 12. 2016) a dokonce i věrohodně a bezprostředně vysvětlil, proč posílal žalobci splátky ve výši 2 000 Kč, že šlo o jinou pozdější půjčku od žalobce (na auto ve výši 26 000 Kč), kterou už mu nemohl vracet osobně v hotovosti, neboť se z důvodu zhoršení vztahů účastníků se žalobcem již nevídal.

23. Pokud žalobce tvrdil a vyplývá to i z provedených důkazů, že mu jméno FO uhradil částku ve výši 26 000 Kč (viz výpisy z účtu žalobce č. č. účtu u právnická osoba za období od října 2017 do prosince 2019 s třinácti platbami ve výši 2 000 Kč), soud má však za prokázané z výpovědi svědka jméno FO, že šlo o splátky poslední části jiné půjčky, když splátky pak začal posílat až po rozchodu účastníků, kdy již se žalobcem nebyl v kontaktu, tedy že vrátil žalobci celou půjčku ve výši 250 000 Kč.

24. Soud dále nemá za prokázané, že součástí společného jmění manželů je i dluh ve výši 250 000 Kč za jméno FO. V řízení bylo sice prokázáno, že uvedenou částku poukázal jméno FO na účet žalobce ve třech platbách ve výši 100 000 Kč dne 19. 12. 2016, 100 000 Kč dne 20. 12. 2016 a dne 50 000 Kč dne 20. 12. 2016 (viz detaily plateb z účtu jméno FO č. č. účtu u právnická osoba z uvedených dnů), soud však neuvěřil svědku jméno FO, že mu žalobce uvedenou zápůjčku dosud nevrátil, neboť z jiných provedených důkazů vyplývá, že tyto peníze měli sloužit k zapůjčení jméno FO, který je již v únoru 2017 vrátil žalobci v hotovosti (viz výpověď svědka jméno FO) a další pozdější zápůjčky vracel žalobce svědkovi vzápětí, přičemž k tomu měl finanční prostředky na jeho účtu (viz výpis z účtu č. č. účtu týkající se platby dne 21. 3. 2017 ve výši 100 000 Kč).

25. Z Účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. č. ú. č. účtu vyplývá, že z něj byly odepsány následující částky: dne 10. 1. 2017 částka ve výši 19 000 Kč, dne 19. 1. 2017 částka ve výši 19 000 Kč, dne 5. 1. 2017 částka ve výši 37 500 Kč, dne 26. 1. 2017 částka ve výši 25 600 Kč, dne 12. 2. 2017 částka ve výši 19 000 Kč, dne 19. 2. 2017 částka ve výši 25 000 Kč, dne 21. 3. 2017 částka ve výši 100 000 Kč, dne 6. 4. 2017 částka ve výši 19 000 Kč, dne 18. 4. 2017 částka ve výši 2 825 000 Kč, dne 8. 5. 2017 částka ve výši 25 000 Kč, dne 15. 5. 2007 částka ve výši 25 000 Kč, dne 16. 5. 2017 částka ve výši 50 000 Kč, dne 17. 5. 2017 částka ve výši 30 000 Kč a dne 18. 5. 2017 částka ve výši 60 000 Kč.

26. V případě částek ve výši 19 000 Kč případně částek 25 000 Kč, byly tyto částky ve dnech 10. 1. 2017, 19. 1. 2017, 12. 2. 2017, 19. 2. 2017 a 6. 4. 2017 poukázány z účtu žalobce jako trvalý převod na účet č. č. účtu vedený na jméno jméno FO (viz výpis z účtu č. č. účtu).

27. V případě částky ve výši 35 500 Kč byla tato dne 25. 1. 2017 poukázána z účtu žalobce na účet č. č. účtu s poznámkou adresa nájem + jistota 2 + kk (3. NP), v případě částky ve výši 25 600 Kč byla tato dne 26. 1. 2017 poukázána z účtu žalobce na účet č. č. účtu (jde o účet majitele jméno FO – viz sdělení právnická osoba. ze dne 21. 3. 2022) s poznámkou adresa nájmy na 02/2017 – 3+1 (1. NP), 192 200 Kč a 1+0 (3.NP) 6 400 Kč, přičemž u obou částek šlo o finanční prostředky náležející jméno FO, které žalobce pouze jako příkazník v pozici správce domu obdržel od nájemců v hotovosti a následně poukázal na účet vlastníka bytů jméno FO (viz výpis z účtu č. č. účtu a výpověď svědka jméno FO a sdělení jméno FO, který potvrdil, že žalobce dělal správce domu na adrese adresa, adresa).

28. V případě částky ve výši 100 000 Kč, která byla na účet žalobce připsána dne 15. 3. 2017 z účtu č. č. účtu s poznámkou půjčka a následně byla žalobcem poukázána zpět na stejný účet dne 21. 3. 2017, šlo o vrácení půjčky ze strany syna žalobce jméno FO (viz výpis z účtu č. č. účtu a výpověď svědka jméno FO).

29. V případě částky ve výši 2 825 000 Kč, která byla připsána na účet žalobce dne 13. 4. 2017 z účtu č. č. účtu s označením jméno FO a poznámkou advokátní úschova a poté poukázána z účtu žalobce dne 18. 4. 2017 na účet č. č. účtu (jde o účet majitele jméno FO – viz sdělení právnická osoba ze dne 22. 3. 2022) s poznámkou převod Anonymizováno, šlo o finanční prostředky náležející jméno FO, pouze spravované žalobcem jako schovatelem (viz výpis z účtu č. č. účtu a výpověď svědka jméno FO, podle které žalobce zajišťoval prodej jeho bytu v adresa a uvedenou částku mu žalobce zasílal jako kupní cenu za tento byt).

30. V případě částky ve výši 60 000 Kč poukázané dne 15. 5. 2017 z účtu žalobce na účet č. č. účtu šlo pouze o převod na jiný účet žalobce (viz výpis z účtu č. č. účtu a potvrzení právnická osoba. ze dne 16. 3. 2021).

31. V případě částky ve výši 25 000 Kč, která byla z účtu žalobce poukázána dne 15. 5. 2017 na účet č. č. účtu šlo o platbu v rámci obvyklé správy majetku na zamýšlenou letní dovolenou, že v případě částek ve výši 50 000 Kč a 30 000 Kč, které žalobce z účtu vybral v hotovosti dne 16. 5. 2017 a 17. 5. 2017, přičemž šlo o finanční prostředky, které měl žalobce u sebe v den 18. 5. 2017, kdy utrpěl mozkovou příhodu, a byly mu odcizeny (viz tvrzení žalobce).

32. Dne 28. 11. 2008 čerpali účastníci na základě smlouvy úvěr ve výši 1 710 000 Kč ze stavebního spoření založeného smlouvou č. hodnota u právnická osoba. žalobcem, přičemž převod částky ve výši 996 598,61 Kč dne 31. 1. 2016 z účtu Anonymizováno (překlenovací úvěr) na účet jméno FO (úvěr ze stavebního spoření) byl pouze převodem zůstatku již čerpaného úvěru z Anonymizováno, který byl následně zrušen ke dni 4. 4. 2016 se zůstatkem ve výši 11 955 Kč (viz sdělení právnická osoba ze dne 30. 3. 2023, smlouva o stavebním spoření ze dne 12. 9. 2003 a smlouva o překlenovacím úvěru ze dne 25. 11. 2008)

33. Žalobce nemá k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu žalované, ale uvedené finanční prostředky do částky ve výši 2 500 000 Kč se zavázal mu poskytnout jeho syn jméno FO (viz sdělení jméno FO ze dne 15. 3. 2022).

34. Výpovědi svědků jméno FO a jméno FO soud uvěřil, neboť tito vypovídali o skutečnostech, které sami vnímali, když oba byli v kontaktu s oběma účastníky i matkou žalobce po delší dobu jejich společného soužití, jejich výpověď byla konzistentní, odpovídá ostatním v řízení provedeným důkazům a žádné skutečnosti snižující jejich věrohodnost soud nezjistil ani ze způsobu, jakým svědci sdělovali soudu zjišťované skutečnosti nebo z jejich chování při výpovědi.

35. Naopak výpověď svědkyně jméno FO (ke vztahu se žalobcem, k příčinám rozvratu manželství účastníků, k půjčce jméno FO) i svědka jméno FO (ve vztahu k úhradě prostředků na domácnost účastníků, k důvodům rozvratu manželství, k pomoci žalované matce žalobce a jejich vztahu, k půjčce 250 000 Kč žalobci) soud posoudil jako částečně účelovou, a to především pro její rozpor s jinými v řízení provedenými důkazy, navíc svědkyně jméno FO pouze reprodukovala informace, které se měla dozvědět od žalobce, a to pokud jde o příčiny rozvratu manželství účastníků, okolnosti zavolání pomoci žalobci v květnu 2017 či půjčku žalobce jméno FO.

36. Svědkyně jméno FO uvedla, že žalobce pouze přátelsky políbila, to však vylučují k důkazu provedené fotografie na č. l. 59 až 60 spisu, ke kterým navíc uvedla, že neví, zda jde o její osobu, přestože na této fotografii je stejná žena, která je i na fotografii na č. l. 204 (má stejnou barvu vlasů, stejné náušnice), na níž se svědkyně poznala. Svědkyně jméno FO sice potvrzovala při své výpovědi tvrzení žalobce, který navázání bližšího (intimního) vztahu s ní popřel a označil jej pouze za přátelský, byť vztah žalobce k ní byl podle svědkyně platonicko intimnější, soud tomu neuvěřil, neboť to vyvracejí v řízení provedené důkazy např. již shora uvedené fotografie žalobce s jméno FO při polibku /č. l. 59 a 60 spisu/ nebo i intimní fotografie jméno FO (akty) focené v Bytě, které sice nebyly prováděny k důkazu, ale jejich existenci při výpovědi svědkyně jméno FO potvrdila. Pokud pak žalobce odůvodňoval rozvrat manželství chováním žalované k jeho osobě (např. že jej urážela, fyzicky napadla, sledovala a ničila jeho věci – viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. července 2018, č.j. 22 C 317/2016-58), soud uvěřil žalované, že důvodem hádek (žalovaná připustila že dala žalobci jednou i facku) mezi účastníky byl poměr žalobce k jméno FO (viz shodně rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. července 2018, č.j. 22 C 317/2016-58). V případě půjčky jméno FO dále svědkyně jméno FO uvedla, že žalobce půjčil jméno FO částku ve výši přes 400 000 Kč v roce 2014 nebo 2015, podle svědka jméno FO ale tento půjčoval žalobci částku ve výši 250 000 Kč na konci roku 2016 právě pro jméno FO.

37. Svědek jméno FO při své výpovědi popíral péči žalované o matku žalobce s tím, že ji matka žalobce neměla ráda, zatímco svědkyně jméno FO připustila, že matka žalobce se s žalovanou stýkala, byť si měli údajně jen povídat, to pak je v rozporu s výpovědí svědkyně jméno FO a svědka jméno FO o péči žalované o matku žalobce.

38. Podle ust. § 708 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

39. Podle ust. § 709 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (odst. 1). Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (odst. 2).

40. Podle ust. § 711 o. z. o nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona (odst. 1). Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat (odst. 2).

41. Podle ust. § 713 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody (odst. 1). Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně (odst. 2). Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně (odst. 3).

42. Podle ust. § 714 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého (odst. 1). Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (odst. 2).

43. Podle ust. § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

44. Podle ust. § 738 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

45. Podle ust. § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

46. Podle ust. § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

47. Podle ust. § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

48. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následujícím způsobem:

49. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. července 2018, č.j. 6 C 317/2016-58, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2019 a tohoto dne pak zaniklo i společné jmění manželů (ust. § 708 a 709 o. z. a contrario).

50. V případě, že společné jmění manželů zaniklo, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním (ust. § 736 o. z.). K vypořádání společného jmění manželů může dojít dohodou účastníků (ust. § 738 o. z.), ale protože k takové dohodě mezi účastníky v tříleté prekluzivní lhůtě od zániku společného jmění manželů nedošlo (ust. § 741 o. z.) a žalobce podal v uvedené lhůtě žalobu o vypořádání společného jmění manželů, rozhodne o tomto vypořádání soud (ust. § 740 o. z.) podle pravidel v ust. § 742 o. z.

51. V průběhu řízení o vypořádání společného jmění manželů lze měnit předmět vypořádání, tedy rozsah věcí, jejichž vypořádání se účastníci domáhají, aniž by šlo vzájemný návrh ze strany žalovaného či aniž by soud rozhodoval o připuštění změny žaloby či jejím částečném zpětvzetí, neboť účastníci mají v tomto řízení zároveň postavení navrhovatele i odpůrce (iudicium duplex). Toto oprávnění účastníků je však omezeno již shora uvedenou prekluzivní lhůtou tří let od zániku společného jmění. Soud pak může vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2674/2012, ze dne 25. 2. 2014). Přestože tedy žalovaná podáním ze dne 7. 10. 2022 navrhovala vypořádat také platby z jejích vlastních prostředků od července 2017 do Společenství vlastníků adresa k. ú. týkající se Bytu, a to celkem ve výši 220 626 Kč a pojištění Bytu celkem ve výši 17 724 Kč, celkem tedy částku ve výši 238 350 Kč, je třeba přisvědčit žalobci, že to soud pro uplynutí tříleté prekluzivní lhůty od zániku společného jmění účastníků nijak ve vypořádání zohlednit.

52. Protože soud dospěl k závěru, že pohledávka za jméno FO ve výši 394 000 Kč i dluh vůči jméno FO zanikly splněním před zánikem společného jmění manželů, tedy v uvedené době nebyly jeho součástí, nelze je vypořádat.

53. Mezi účastníky nebylo sporu, že do společného jmění manželů náleží Byt, Garáž, Pozemek a Vybavení Bytu, neboť tento majetek nabyli za trvání manželství podle ust. § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále také jen „obč. zák.“) a zároveň netvrdili, že by byla v jeho případě dána některá z výjimek uvedených v citovaném ustanovení obč. zák. Přestože vypořádání společného jmění manželů se řídí režimem o. z., a to z důvodu zániku společného jmění manželů v době účinnosti o. z., rozsah společného jmění manželů, tj. rozsah aktiv a pasiv, které tvoří součást společného jmění manželů a mohou být předmětem vypořádání, se v případě majetku nabytého do 31. 12. 2013 posuzuje podle obč. zák., a to vzhledem k ust. § 3028 odst. 2 o. z. Do společného jmění manželů náleží i Garáž, přestože ve smlouvě je jako nabyvatel uveden pouze žalobce, který je také jako výlučný vlastník zapsán v katastru nemovitostí, a to proto, že Garáž nabyl žalobce za trvání manželství, rozsah společného jmění manželů nebyl nijak modifikován a není ani dána žádná z výluk ust. § 143 odst. 1 obč. zák. (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2012 sp. zn. 22 Cdo 47/2011).

54. Byt a Vybavení Bytu soud přikázal do vlastnictví žalobce (výrok I.). Přestože Byt od května 2017, kdy účastníci definitivně ukončili společné soužití, užívá pouze žalovaná, učinil tak soud z důvodu, že o Byt měli zájem oba účastníci, ale o nabytí Bytu se zasloužil výlučně žalobce, neboť šlo původně o byt družstevní, přičemž členská práva v bytovém družstvu, k nimž náleželo právo nájmu Bytu, převedla na účastníky matka žalobce, a teprve poté Byt účastníci získali do společného jmění manželů od bytového družstva. Výlučné zásluhy žalobce na nabytí Bytu do společného jmění manželů považuje soud za nutné zohlednit i disparitou podílů účastníků na této majetkové hodnotě, která je zdaleka nejhodnotnější součástí společného jmění manželů, ve prospěch manžela v rámci vypořádání společného jmění manželů podle ust. § 742 odst. 1 písm. f) o. z., a to v rozsahu 70:30 ve prospěch žalobce.

55. Naopak soud neshledal důvod pro stanovení disparity podílů ve prospěch žalobce z důvodu tvrzeného žalobcem, že o nabytí udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů se zasloužil výlučně žalobce, neboť žalovaná po dobu trvání manželství pracovala pouze brigádně a příležitostně nebo z důvodu opakovaného fyzického násilí ze strany žalované vůči žalobci, neboť takové fyzické násilí nebylo v řízení prokázáno.

56. Přestože tedy příjmy žalobce byly po dobu trvání manželství větší než v případě žalované, a to i proto, že žalovaná od roku 2012 do 2016, kdy došlo k ukončení vedení společné domácnosti, podle žalobce nepracovala, nelze to při vypořádání společného jmění manželů zohlednit. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a – v mezích jeho možností – o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011). Přestože žalovaná ukončila poslední pracovní poměr na konci roku 2011 (navíc to bylo na přání žalobce a jeho matky), nejenže měla příjmy ve formě důchodu z Ruské federace a také příjmy z pletení svetrů, nadto se výlučně starala o domácnost a podílela se i na péči o matku žalobce, což je třeba hodnotit tak, že žalovaná po celou dobu trvání manželství obstarávala přiměřeně svým schopnostem hodnoty do společného jmění manželů.

57. Za fyzické násilí nelze podle soudu považovat jedinou facku, kterou žalovaná dala žalobci (sama to v řízení připustila) v souvislosti s jeho poměrem k jméno FO, přičemž jiný případ, který by bylo možno za fyzické násilí považovat, ani žalobce konkrétně nespecifikoval, tedy jej nemohl ani prokázat. Prokázáno pak v řízení nebylo ani neposkytnutí pomoci žalovanou žalobci v květnu 2017, kdy utrpěl mozkovou mrtvici, když skutečnost, že zda žalovaná měla zavolat pomoc žalobci dříve, než tak učinil jeho syn jméno FO, nelze ani z výpovědi jméno FO jednoznačně dovodit, za situace, že žalobce nebyl např. v bezvědomí, navíc soud uvěřil žalované, že chování žalobce nevykazovalo známky mrtvice, neboť žalobce normálně komunikoval. Pokud pak žalobce dále tvrdil, že žalovaná jej polévala svěcenou vodou, svědčí to naopak o tom, že osud žalobce nebyl žalované lhostejný.

58. Soud ale dále neshledal důvod pro stanovení disparity podílů na vypořádávaném majetku ani ve prospěch žalované z důvodu, že žalovaná nenese žádnou vinu na rozpadu manželství. Vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění manželů však nelze snížit jenom proto, že příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2921/2005). Samotné příčiny rozvratu manželství nejsou ale pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném společném jmění manželů významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči rodinu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3110/2010). Protože manželství účastníků trvalo od roku 2008 do 2019 a k zániku společného hospodaření manželů došlo až v roce 2016, není možno mít za to, že by se tato příčina významně negativně promítla do nabytí a udržení vypořádávaného majetku.

59. Vzhledem k tomu, že soud přikázal Byt a Vybavení Bytu do vlastnictví žalobce, přikázal Garáž a Pozemek do vlastnictví žalované, tak aby vypořádací podíl žalobce byl co nejnižší (výrok II.).

60. Prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Proto při vypořádání společného jmění manželů soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (dnes obdobně ust. § 713 a 714 o. z.). Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku ve společném jmění manželů, přičemž na to, je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem. To, zda v konkrétní věci jde vzhledem k majetkovým poměrům manželů o obvyklou správu, ponechává zákon na úvaze soudů rozhodujících o vypořádání společného jmění manželů; jejich úvahu by mohl dovolací soud přezkoumat, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená. Samotný výběr z účtu nemůže být neplatným úkonem; přesahuje-li však následné nakládání s vybranými prostředky rámec obvyklé správy, pak k němu nelze přihlížet, a tyto prostředky je třeba zařadit do společného jmění manželů a vypořádat. Toho manžela, který finanční prostředky z účtu u peněžního ústavu vybere, tíží povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložil. V případě, že takto získané částky spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a je v souladu s institutem společného jmění manželů, případně tuto částku žalovaný nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní druhého z manželů se v daném směru omezuje na prokázání, že taková částka byla nabyta za trvání manželství a druhým manželem z účtu u peněžního ústavu vybrána, případně na vyjádření souhlasu či nesouhlasu při zjištění, jakým způsobem bylo s takto vybranými finančními prostředky naloženo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. října 2013, sp. zn. 22 Cdo 3128/2013).

61. Protože žalovaný netvrdil, že by finanční prostředky naspořené na účtu vedeném na jeho jméno u právnická osoba. č. č. účtu byly finanční prostředky náležející do jeho výlučného vlastnictví (s výjimkami uvedenými níže, kde šlo o finanční prostředky jiné osoby), a proto je irelevantní, kdo uvedené finanční prostředky na účet poukazoval, ale pouze to, že byly poukázány na účet v průběhu manželství, a proto uvedené finanční prostředky patřily do jejich společného jmění manželů (ust. § 709 ve spojení s ust. § 711 odst. 2 o. z.). Pokud tedy žalobce některé z finančních prostředků na účtu vybral a tyto finanční prostředky spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a je v souladu s institutem společného jmění manželů, případně tuto částku žalovaný nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů. Žalované o dispozici žalobce s těmito finančními prostředky není nic známo, nevyjádřila s nimi souhlas (žalovaný to ani netvrdil), a proto bylo na žalobci, aby v případě dispozic s vybranými částkami z účtu, pouze však v případě dispozic s finančními částkami, kde nelze hovořit o obvyklé správě majetku náležejícího do společného jmění manželů, tvrdil a prokázal, že tyto finanční prostředky spotřeboval v souladu s ust. § 713 a 714 o. z., přičemž na tom nemůže změnit nic ani skutečnost, že žalobce před zánikem společného jmění manželů utrpěl mozkovou příhodu, v důsledku které došlo ke zhoršení kognitivních funkcí žalobce, který si tak nebude schopen převody finančních prostředků vybavit.

62. Z uvedených důvodů se soud zabýval pouze částkami, které žalobce z účtu č. č. účtu vedeného na jeho jméno u právnická osoba. vybral, případně poukázal na jiný účet a nikoliv těmi, které mu byly na tento účet připsány. Nezabýval se také částkami pod 10 000 Kč, neboť má za to, že s ohledem na příjmy žalovaného je možno dispozice s nižšími částkami označit za běžnou záležitost týkající se společného jmění manžel ve smyslu ust. § 714 o. z. Tvrzení žalobce, že za takovou běžnou záležitost týkající se společného jmění manželů je možno posoudit nakládání žalobce bez souhlasu žalované s částkami v rozmezí 10 000 Kč a 200 000 Kč, nelze akceptovat, a to ani s odůvodněním, že žalobce poskytl v minulosti byť i vícekrát zápůjčky vyšších částek synům žalované nebo si bral zápůjčky vyšších částek od svého syna.

63. V případě částek ve výši 19 000 Kč případně částek 25 000 Kč, které byly z účtu žalobce poukázány ve dnech 10. 1. 2017, 19. 1. 2017, 12. 2. 2017, 19. 2. 2017 a 6. 4. 2017, částky ve výši 100 000 Kč, která byla z účtu žalobce poukázána dne 21. 3. 2017, u těchto má soud za prokázané, že s nimi žalobce nakládat v souladu s ust. § 714 o. z., v případě částek ve výši 35 500 Kč poukázané z jeho účtu dne 25. 1. 2017, ve výši 25 600 Kč poukázané z jeho účtu dne 26. 1. 2017 a částky ve výši 2 825 000 Kč poukázané z jeho účtu dne 18. 4. 2017 šlo o finanční prostředky ve vlastnictví jiných osob, tedy nešlo o finanční prostředky náležející do společného jmění manželů. V případě částky ve výši 60 000 Kč poukázané z účtu žalobce dne 15. 5. 2017 a částek týkajících se účtu č. hodnota u právnická osoba šlo pouze o převod finančních prostředků mezi účty žalovaného, aniž by bylo prokázáno, že tyto byly součástí společného jmění manželů ke dni zániku manželství. V případě uvedených částek tak nejde o finanční prostředky náležející do vypořádání společného jmění manželů.

64. V případě částek ve výši 25 000 Kč poukázané z účtu žalobce dne 15. 5. 2017, která měla být úhradou plánované dovolené, částek ve výši 50 000 Kč a 30 000 Kč, které žalobce z účtu vybral v hotovosti dne 16. 5. 2017 a 17. 5. 2017 a které mu měly být dne 18. 5. 2017 odcizeny, žalobce neprokázal, že uvedené finanční prostředky spotřeboval v souladu s ust. § 713 a 714 o. z., ani po poučení podle ust. § 118a odst. 3 a 118b o. s. ř., tedy neprokázal, že by uvedené finanční prostředky použil ve prospěch rodiny, případně pro svou potřebu, ale se souhlasem žalované. Proto je třeba uvedenou částku ve výši 105 000 Kč zahrnout do vypořádání společného jmění manželů.

65. Jelikož celková hodnota majetku náležejícího do společného jmění manželů činí částku ve výši 6 550 000 Kč (Byt – 5 290 000 Kč, Garáž – 820 000 Kč, Pozemek – 320 000 Kč, Vybavení Bytu - 15 000 Kč a částka ve výši 105 000 Kč), která je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků, při rovnosti podílu účastníků je to polovina uvedené částky. V tomto případě z důvodu částečné disparity podílu ve prospěch žalobce týkající se však pouze Bytu, činí tento základní podíl v případě žalobce částku ve výši 4 333 000 Kč (70% podíl z hodnoty Bytu ve výši 3 703 000 Kč + polovina hodnoty zbývajícího majetku náležejícího do společného jmění manželů /Garáž, Pozemek, Vybavení Bytu a částka ve výši 105 000 Kč/, tedy částka ve výši 630 000 Kč), v případě žalované pak částku ve výši 2 217 000 Kč (30% podíl z hodnoty Bytu ve výši 1 587 000 Kč + polovina hodnoty zbývajícího majetku náležejícího do společného jmění manželů /Garáž, Pozemek, Vybavení Bytu a částka ve výši 105 000 Kč/, tedy částka ve výši 630 000 Kč). Žalobci byl v řízení přikázán do vlastnictví majetek původně tvořící společné jmění manželů v hodnotě ve výši 5 410 000 Kč (Byt – 5 290 000 Kč, Vybavení Bytu – 15 000 Kč a částka 105 000 Kč), přičemž se mu měla dostat částka ve výši 4 333 000 Kč (jeho základní podíl na majetku náležejícím do společného jmění manželů činil částku 4 333 000 Kč), tedy žalobci byl přikázán majetek ve vyšší hodnotě než činil jeho základní podíl, a proto je žalobce uvedený rozdíl ve výši 1 077 000 Kč povinen uhradit žalované jako vypořádací podíl (výrok III. – ke způsobu vyčíslení vypořádacího podílu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, ze dne 27. 3. 2019). Jelikož žalobce nemá k dispozici vlastní finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu žalované, ale s ohledem na žalobcem prokázanou možnost zapůjčení finančních prostředků na vypořádací podíl od jeho syna jméno FO určil soud žalobci jako přiměřenou lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu 3 měsíce od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

66. O nákladech řízení státu (výroky IV. a V.) soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu činí celkem částku ve výši 14 982 Kč a jsou tvořené znalečným za písemně podaný znalecký posudek ve výši 13 982 Kč, které bylo znalci tituly před jménem jméno FO přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 13. října 2022, č. j. 22 C 31/2020-452 a znalečným ve výši 1 000 Kč za výslech znalce u soudu dne 31. 1. 2023, které bylo znalci přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 20. března 2023, č. j. 22 C 31/2020-477. Protože každý z účastníků uhradil 23. 3. 2021, resp. 29. 3. 2021 zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč a protože řízení o vypořádání společného jmění manželů je tzv. iudicium duplex, kde nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu jednoho z účastníků, uložil soud každému z účastníků uhradit státu polovinu ze zbývajících nákladů řízení (které nebyly uhrazeny ze zaplacených záloh celkem ve výši 12 000 Kč na náklady řízení státu ve výši 14 982 Kč) ve výši 2 982 Kč, tedy částku ve výši 1 491 Kč, a to ve standardní třídenní lhůtě podle ust. § 160 o. s. ř.

67. O náhradě nákladů řízení účastníků (výrok VI.) rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, tedy že si každý z účastníků ponese náklady řízení sám. Soud se přitom řídil aktuální judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19 nebo nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22) podle kterého v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva. Jelikož soud nemá za to, že procesní postup některého účastníka řízení v tomto řízení bylo možno posoudit jako šikanózní výkon práva, obstrukční chování anebo zneužití procesních práv, a proto zde není důvod postupovat podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., tedy uložit povinnost zaplatit jednomu z účastníků náhradu nákladů řízení účastníku druhému. Za obstrukční chování nebo zneužití procesních práv přitom nelze považovat skutečnost, pokud se účastník domáhá vypořádání jakékoliv majetku náležejícího podle jeho názoru do společného jmění manželů nebo odmítá určitý způsob vypořádání společného jmění manželů, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť jím pouze fakticky hájí své vlastnické právo, obdobně to platí i pro žalobcem tvrzené prodlužování řízení o rozvod podáváním neúčelných důkazních návrhů nebo podáním odvolání ze strany žalované, která s rozvodem nesouhlasila. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.