22 C 347/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 ukrajinská státní příslušnice bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupené advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 55 838 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 55 838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 55 838 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 9. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 58 838 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že jako pojištěná uzavřela dne 9. 7. 2012 se žalovanou jako pojistitelkou pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo mimo jiné pojištění pro případ úrazu, přičemž předmětem pojistného krytí byla jednak náhrada trvalých následků úrazu žalobkyně a jednak náhrada tělesného poškození žalobkyně úrazem (dále také jen „Smlouva“). Žalobkyně dne 15. 10. 2012 utrpěla úraz – zlomeninu pravého hlezna/kotníku (dále také jen „Úraz“), za což jí bylo v roce 2013 žalovanou uhrazeno pojistné plnění spočívající v náhradě za pobyt v nemocnici. Výplatou tohoto pojistného plnění došlo k uznání dluhu co do důvodu i výše ze strany pojistitele směrem k pojištěné, uznání závazku pojistitele plnit veškeré části pojistného nároku pojištěné, a to dle Smlouvy v souladu s ust. § 110 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku se všemi právnímu důsledky tam uvedenými. Přestože žalobkyni vznikly po Úraze i trvalé následky, žalovaná jí neuhradila pojistné plnění odpovídající náhradě za tyto trvalé následky Úrazu ani za tělesné poškození Úrazem. Trvalé následky po Úraze však byly u žalobkyně zjištěny až později, a to na základě návštěv žalobkyně ve , Anonymizováno, , adresa, dne 4. 11. 2021 a 9. 12. 2021 a na základě znaleckého posudku č. 883/2022 ze dne 8. 2. 2022 vypracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , která tyto trvalé následky žalobkyně v podobě ztížení společenského uplatnění ohodnotila na částku ve výši 48 000 Kč. Žalobkyně se kromě toho dále po žalované domáhá i náhrady nákladů spojených se zjištěním trvalých následků Úrazu žalobkyně, tedy nákladů na vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, ve výši 5 000 Kč a náhrady nákladů žalobkyně za cesty osobním vozidlem značky , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, do , Anonymizováno, , adresa, ve dnech 4. 11. 2021 a 9. 12. 2021 a za znalkyní do , adresa, dne 27. 1. 2022 podle vyhlášky MPSV č. 511/2021 o cestovních náhradách celkem ve výši 2 838 Kč. Žalovaná však žalobkyni požadované pojistné plnění neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 29. 4. 2022.

2. Žalovaná v podání ze dne 18. 11. 2022 uvedla, že žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznává a byť učinila nesporným tvrzení žalobkyně o uzavření Smlouvy a o vzniku pojistné události – Úrazu žalobkyně dne 14. 10. 2012, navrhla žalobu zamítnout. Dále uvedla, že na základě hlášení žalobkyně zaregistrovala dne 11. 4. 2013 pojistnou událost za tělesné poškození úrazem, přičemž Úraz byl hodnocen podle položky 440 platné oceňovací tabulky jako zlomenina zevního kotníku otevřená nebo léčená operativně – 14% a pojistné plnění bylo vyplaceno žalované dne 16. 4. 2013 poštovní poukázkou. Toto pojistné plnění není předmětem tohoto sporu. Podle čl. VIII odst. 9 zvláštních pojistných podmínek, které byly součástí Smlouvy, zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, vyplatí mu pojistitel pojistné plnění ve výši procentního podílu z pojistné částky, které přísluší pro jednotlivá tělesná poškození podle příslušné oceňovací tabulky a odpovídá rozsahu trvalých následků po jejich ustálení, a v případě, že se neustálily do tří let ode dne úrazu, vyplatí pojistitel pojistné plnění podle procentního podílu, který odpovídá rozsahu ke konci této lhůty. Stanoví-li příslušná oceňovací tabulka procentní rozpětí, určí pojistitel výši pojistného plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo povaze a rozsahu trvalého poškození způsobeného úrazem. Dne 30. 10. 2013 zaregistrovala žalovaná na základě hlášení žalobkyně i pojistnou událost za trvalé následky po Úrazu. Žalovaná poté provedla šetření pojistné události a po prohlídce žalobkyně smluvním lékařem , tituly před jménem, dne 19. 11. 2013 (lékař dospěl k závěru, že stav žalobkyně po Úrazu je již neměnný) a podle platné oceňovací tabulky pro hodnocení trvalých následků Úrazu byly tyto následky hodnoceny podle položky 924 – omezení hybnosti hlezenního kloubu lehkého stupně – 3%. Příslušné pojistné plnění ve výši 15 150 Kč bylo poté vyplaceno žalobkyni dne 26. 11. 2013 poštovní poukázkou. Žalovaná dále uvedla, že stanovení rozsahu trvalých následků podle Smlouvy je omezeno na dobu tří let po Úraze, ale přestože trvalé následky žalobkyně po Úraze jsou ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, oceněny chybně podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která se na Smlouvu nevztahuje, znalkyně v tomto posudku stanovila rozsah trvalých následků žalobkyně jako omezení pohyblivosti hlezenního kloubu lehkého stupně, tedy stejně jako je byly stanoveny žalovanou, respektive posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Vzhledem k tomu považuje žalovaná žalobou uplatněný doplatek pojistného plnění ve výši 48 000 Kč za nedůvodný, stejně jako nárok žalobkyně na náhradu nákladů znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč a náhradu nákladů cestovného ve výši 2 838 Kč, neboť tyto nejsou podle Smlouvy kryty sjednaným pojištěním.

3. V podání ze dne 18. 7. 2023 vznesla žalovaná námitku promlčení žalovaného nároku s tím, že je bezmála sedm let promlčen, neboť promlčecí doba počala běžet jeden rok po pojistné události dne 14. 10. 2013, tedy dne 15. 10. 2013, a skončila dne 15. 10. 2016 a přitom odkázala na konstantní judikaturu vyšších soudů v obdobné věci.

4. Žalobkyně dále doplnila, že námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná. Tvrdila, že žalovaná v podáních ze dne 25. 11. 2013 a 16. 4. 2013 uznala nárok žalobkyně na bolestné a ztížení společenského uplatnění co do jeho základu, a proto počala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta pro celé předmětné nároky. Nárok na náhradu za trvalé následky Úrazu, Anonymizováno, žalobkyně, tedy za ztížení společenského uplatnění žalobkyně, nemůže být promlčen, neboť tyto trvalé následky Úrazu (otoky hlezna s tím spojené problémy s pohybem) se u žalobkyně projevily až v roce 2021. Námitka promlčení vznesená žalovanou je navíc v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně je spotřebitelkou a byla popřena veškerá její spotřebitelská práva a kdy v důsledku závažného Úrazu pociťuje následky dodnes a bude je pociťovat pravděpodobně doživotně. Žalobkyně dále namítla, že Smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele, navíc je ukrajinské národnosti a v uvedené době neovládala dobře český jazyk, nebyla přitom seznámena ani s pojistnými podmínkami ani s tím, že pojistné plnění bude stanoveno podle oceňovacích tabulek (které navíc považuje za výsměch), a proto očekávala plnění podle zákonné úpravy týkající se bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pokud navíc žalovaná tvrdí, že je podle Smlouvy třeba vycházet z následků, které zde byly maximálně tři roky po Úraze, považuje žalobkyně takové ustanovení za neplatné pro rozpor s ustanoveními zákona o spotřebitelských smlouvách. Žalovaná dále poukázala na hrubý nepoměr mezi žalobkyní placeným pojistným a vyplaceným pojistným plněním, které činí zhruba částku odpovídající ročnímu pojistnému zaplacenému žalobkyní. Pokud jde o platby pojistného plnění, nekorespondují v důkazech žalované a , právnická osoba, čísla pošt, není zřejmé, kdy a kde byly platby vyplaceny, nesouhlasí ani čísla složenek a není proto zřejmé, že by šlo o stejné platby. Žalobkyně ani neobdržela pozvánku na vyšetření k , tituly před jménem, , jméno FO, a ani se tohoto vyšetření neúčastnila. Podle žalobkyně pojistné plnění nebylo správně stanoveno ani podle oceňovacích tabulek.

5. Žalobkyně k tomu uvedla, že Smlouvu žalobkyně uzavřela svobodně, k jejímu uzavření nebyla nijak nucena, mohla si vybrat i jinou pojišťovnu s obdobným pojištěním, s obsahem Smlouvy byla seznámena a obdržela i pojistné podmínky, což stvrdila podpisem Smlouvy. Pojistné hrazené žalobkyní se skládalo z úrazového pojištění a investiční složky, která tvořila převážnou část, přičemž na úrazové pojištění hradila žalobkyně částku 100 Kč měsíčně. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, když žalobkyní zmíněné dopisy jsou výplatní dopisy, kde žalovaná potvrdila ukončení šetření pojistné události, ale nevyplývá z nich žádný nárok žalobkyně na pojistné plnění do budoucna. Běh promlčecí lhůty v tomto případě vychází ze zákonné úpravy a je navázán na pojistnou událost, kterou je podle Smlouvy Úraz, a proto promlčecí doba začne běžet jeden rok po této pojistné události. Skutečnosti tvrzené žalobkyní se týkají obecné úpravy náhrady škody podle občanského zákoníku a na tuto věc se nevztahují, přičemž žalovanou vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.

6. Jelikož žalobkyně je ukrajinskou státní příslušnicí a žalovaná je právnickou osobou se sídlem na území Česka, proto na závazkový poměr mezi účastníky vzniklý ze Smlouvy dopadá podle ust. § 1 zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, kterého se podle ustanovení jeho § 2 použije, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česko vázáno. Tou je smlouva mezi Českem a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 a uveřejněná pod číslem 123/2002 Sbírky mezinárodních smluv. Podle ustanovení článku 48 odst. 1, 2 této Smlouvy se závazkové poměry příslušníků dvou různých států řídí právním řádem státu, na kterém se shodli, jinak právním řádem státu, na jehož území uzavřeli smlouvu. Jelikož pojistná smlouva byla uzavřena na území Česka, řídí se poměr účastníků českým právem. Pravomoc českých soudů k projednání tohoto sporu pak plyne z ustanovení článku 48 odst. 5 zmíněné mezinárodní smlouvy, podle něhož má k řízení ve sporu ze smluvního závazku pravomoc justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce, tedy žalovaná své sídlo.

7. Na základě shodných skutkových tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobkyně jako pojistník a hlavní pojištěný a , jméno FO, jako zástupce žalované - pojistitele podepsali dne 9. 7. 2012 smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, podle sazby , Anonymizováno, . Pojistník potvrzuje, že byl před uzavřením pojistné smlouvy seznámen s informacemi pro zájemce o pojištění osob a s dalšími dokumenty k této pojistné smlouvě uvedenými v sekci Dokumenty k pojistné smlouvě, které tvoří její nedílnou součást a rovněž prohlašuje, že je převzal v písemné podobě (viz Smlouva). Součástí Smlouvy jsou Informace pro zájemce o pojištění osob , Anonymizováno, , Informace k investičnímu životnímu pojištění , Anonymizováno, , Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob O, Anonymizováno, (dále jen „VPP“), Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, /, Anonymizováno, , Zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“), Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění pro případ nemoci , Anonymizováno, , Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění pro případ invalidity , Anonymizováno, a Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění pro případ zajištění zdravotní péče , Anonymizováno, (viz část H. Smlouvy).

9. Pojistným nebezpečím je neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly pojištěného nezávisle na jeho vůli (viz čl. II. odst. 1 ZPP). Pojistnou událostí je úraz pojištěného v důsledku pojistného nebezpečí uvedeného v odstavci 1, který nastal v době trvání pojištění a pojištěnému způsobil poškození zdraví nebo smrt, a to i tehdy, pokud se poškození zdraví projevilo nebo smrt nastala až po skončení pojištění (viz čl. II. odst. 2 ZPP). Pojistitel poskytne pojistné plnění podle ujednání v pojistné smlouvě, a to pojištěnému mj. i) za tělesné poškození způsobené úrazem, ii) za trvalé následky úrazu (viz čl. III. odst. 1 ZPP). Dojde-li k úrazu pojištěného, pojistitel stanoví výši pojistného plnění za tělesné poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno, podle příslušné oceňovací tabulky. Pojistné plnění vyplatí ve formě procentního podílu z pojistné částky, nebo ve formě denního odškodného, a to podle toho, co bylo sjednáno ve smlouvě (viz čl. V. odst. 1 ZPP). Zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, vyplatí mu pojistitel pojistné plnění ve výši procentního podílu z pojistné částky, které přísluší pro jednotlivá tělesná poškození podle příslušné oceňovací tabulky a odpovídá rozsahu trvalých následků po jejich ustálení, a v případě, že se neustálily do tří let ode dne úrazu, vyplatí pojistitel pojistné plnění podle procentního podílu, který odpovídá rozsahu ke konci této lhůty. Stanoví-li příslušná oceňovací tabulka procentní rozpětí, určí pojistitel výši pojistného plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo povaze a rozsahu trvalého poškození způsobeného úrazem (viz čl. VIII odst. 1 ZPP). Oceňovacími tabulkami jsou tabulky zpracované pojistitelem, podle nichž pojistitel stanoví výši pojistného plnění z úrazového pojištění a pojištění pro případ pracovní neschopnosti, do oceňovacích tabulek mohou pojistník a pojištěný nahlížet na každém obchodním místě pojistitele (viz čl. XX. písm. n) VPP).

10. Žalobkyně utrpěla dne 14. 10. 2012 Úraz – zlomeninu pravého hlezna/kotníku (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

11. Dopisem ze dne 16. 4. 2013 žalovaná sdělila žalobkyni, že ukončila všechna nezbytná šetření ve věci pojistné události č. , hodnota, ze dne 14. 10. 2012 vztahující se k pojistné smlouvě č. , hodnota, . Výši pojistného plnění za tělesné poškození způsobené úrazem stanovila žalovaná na základě zprávy ošetřujícího lékaře a oceňovacích tabulek pro likvidaci pojistných událostí z úrazového pojištění takto: 440 – zlomenina zevního kotníku otevřená nebo léčená operativně - 14%. Celkem 14% ze sjednané pojistné částky 200 000 Kč. Celkové pojistné plnění činí 28 000 Kč, přičemž uvedenou částku zasílá žalovaná poštovní poukázkou na adresu , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , adresa, (viz dopis žalované sdělení o výši pojistného plnění ze dne 16. 4. 2013).

12. Pojistné plnění ve výši 28 000 Kč bylo vyplaceno žalobkyni dne 22. 4. 2013 po předložení poštovní poukázky B, datum podání 19. 4. 2013, podací pošta , Anonymizováno, a podací číslo , adresa, (viz tabulka , právnická osoba, . na č. l. 134), a to po prokázání totožnosti žalobkyně předložením cestovního dokladu a stvrzení převzetí poukázané peněžní částky podpisem žalobkyně (viz sdělení , právnická osoba, ze dne 20. 10. 2023).

13. Dopisem ze dne 25. 11. 2013 žalovaná sdělila žalobkyni, že ukončila šetření ve věci pojistné události č. , hodnota, ze dne 14. 10. 2012 vztahující se ke Smlouvě č. , hodnota, . Výši pojistného plnění za trvalé následky způsobené úrazem stanovila žalovaná na základě posudku lékaře a oceňovacích tabulek pro likvidaci pojistných událostí z úrazového pojištění takto: 924 – omezení pohyblivosti hlezenního kloubu lehkého stupně - 3%. Toto hodnocení trvalých následků odpovídá progresivnímu plnění ve výši celkem 3% ze sjednané pojistné částky 500 000 Kč. Celkové pojistné plnění činí 15 150 Kč (včetně lékařského honoráře), přičemž 12 030 Kč zasílá žalovaná poštovní poukázkou na adresu , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , adresa, a částku ve výši 3 120 Kč převádí žalovaná jako dlužné pojistné k pojistné smlouvě č. , hodnota, , tímto je pojistná smlouva uhrazena do dne zániku (viz dopis žalované sdělení o výši pojistného plnění ze dne 25. 11. 2013).

14. Pojistné plnění ve výši 12 030 Kč bylo vyplaceno žalobkyni dne 5. 12. 2013 po předložení poštovní poukázky B, datum podání 28. 11. 2013, podací pošta , Anonymizováno, a podací číslo , adresa, (viz tabulka , právnická osoba, . na č. l. 132), a to po prokázání totožnosti žalobkyně předložením průkazu o povolení k pobytu a stvrzení převzetí poukázané peněžní částky podpisem žalobkyně (viz sdělení , právnická osoba, ze dne 20. 10. 2023).

15. Pokud žalobkyně namítala, že ve shora uvedené tabulce , právnická osoba, předložené žalovanou a sdělením , právnická osoba, o výplatě pojistného plnění ze dne 20. 10. 2023 nesouhlasí čísla pošt ani čísla složenek, není zřejmé, kde byly uvedené částky vyplaceny, a tedy ani že by šlo o stejné platby, není tato námitka důvodná. Oba uvedené listinné důkazy obsahují nejen stejné číslo podací pošty, podací datum i podací číslo, ale ze sdělení , právnická osoba, ze dne 20. 10. 2023 (které bylo odpovědí na dotaz soudu, zda žalobkyni byly proplaceny poštovní poukázky s konkrétními podacími čísly na uvedené částky pojistného plnění) i vyplývá, že žalobkyně, která prokázala svoji totožnost cestovním pasem resp. průkazem o povolení k trvalému pobytu, potvrdila převzetí uvedených částek svým podpisem, a proto jde o předmětné platby pojistného plnění, přičemž skutečnost, kde byly uvedené platby vyplaceny je irelevantní, neboť výběr pobočky , právnická osoba, , kde žalobkyně inkasovala pomocí poštovní poukázky pojistné plnění, byl zcela na žalobkyni.

16. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti, přičemž shora uvedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav v takovém rozsahu, že bylo možno o věci rozhodnout, a proto soud pro irelevantnost neprováděl další účastníky navržené důkazy např. výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , výslech žalobkyně, neboť by jejich provedení nemohlo zvrátit zamítavé rozhodnutí v této věci.

17. Podle ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

18. Vzhledem k výše uvedenému znění 3028 odst. 1 a 3 o. z. a skutečnosti, že žalobou uplatněný nárok vznikl ze Smlouvy uzavřené dne 9. 7. 2012, je třeba věc po právní stránce posoudit podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen „obč. zák.“) a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále také jen „ZoPS“).

19. Podle ust. § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

20. Podle ust. § 110 odst. 1 věta druhá obč. zák. bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

21. Podle ust. § 558 věta první obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.

22. Podle ust. § 1 ZoPS. tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen „soukromé pojištění“), pokud zvláštní předpis tyto vztahy neupravuje jinak (odst. 1). Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem (odst. 2).

23. Podle ust. § 2 ZoPS pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

24. Podle ust. 8 ZoPS právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění, za 10 let, promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

25. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

26. Žalobkyně jako pojistník a zároveň pojištěná uzavřela s žalovanou jako pojistitelem dne 9. 7. 2012 Smlouvu, která je smlouvou pojistnou podle ust. § 2 ZoPS a jejímž předmětem bylo mj. i úrazové pojištění žalobkyně jako pojištěné pro případ trvalých následků úrazu a pro případ tělesného poškození úrazem nebo pojištění pro případ pracovní neschopnosti a pojištění pro případ pobytu v nemocnici. Dne 14. 10. 2012 došlo k pojistné události podle Smlouvy, a to Úrazu žalobkyně.

27. Protože však žalovaná namítla promlčení práva žalobkyně na zaplacení požadovaného pojistného plnění, soud se primárně zabýval touto námitkou a shledal ji důvodnou.

28. Soud především uvádí, že má za prokázané, že žalobkyně byla před uzavřením Smlouvy seznámena s pojistnými podmínkami, které jsou součástí Smlouvy, neboť to včetně skutečnosti, že tyto pojistné podmínky převzala v písemné podobě, vyplývá ze Smlouvy samotné. Nadto k tvrzením žalobkyně, že nebyla seznámena s pojistnými podmínkami nebo oceňovacími tabulkami soud již nemohl přihlédnout, neboť to žalobkyně tvrdila až při druhém jednání ve věci dne 26. 9. 2023, tedy po koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dála také jen „o. s. ř.“). Ale i kdyby tomu tak nebylo, žalobkyně se domáhá po žalované plnění z úrazového pojištění podle Smlouvy (pojistnou událostí, tedy nahodilou skutečností, se kterou je podle ZoPS spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, je proto úraz), nikoliv náhrady škody na zdraví žalobkyně, neboť žalovaná neodpovídá za škodu na zdraví žalobkyně. Tomu také odpovídá úprava promlčecí doby, která podle ust. § 8 ZoPS počíná běžet za rok po vzniku pojistné události, přičemž okamžik vzniku trvalých následků Úrazu žalobkyně je irelevantní (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3594/2021). Vzhledem k tomu jsou námitky žalobkyně týkající se neplatnosti jakýchkoliv ustanovení Smlouvy včetně pojistných podmínek nebo oceňovacích tabulek v důsledku porušení práv žalobkyně jako spotřebitelky nebo i námitky nesprávně určeného pojistného plnění podle oceňovacích tabulek či nepoměru mezi žalobkyní uhrazeným pojistným a žalovanou vyplaceným pojistným plněním pro posouzení nároku uplatněného žalobou v této věci irelevantní, tedy soud se ani jejich důvodností nezabýval.

29. Jelikož k pojistné události, tedy Úrazu žalobkyně došlo dne 14. 10. 2012 a tříletá promlčecí lhůta práva na plnění z pojištění (podle Smlouvy) počala podle ust. § 8 ZoPS běžet za rok po vzniku pojistné události, tedy dne 14. 10. 2013, uplynula proto dne 14. 10. 2016.

30. Žalobkyně sice také namítala, že žalovaná nárok žalobkyně na veškeré části pojistného plnění podle Smlouvy co do důvodu a výše uznala, a to i do budoucnosti, tím, že vyplatila žalobkyni pojistné plnění z pojištění pro případ pobytu v nemocnici sjednaného ve Smlouvě, případně v podáních ze dne 25. 11. 2013 a 16. 4. 2013, ale ani této námitce žalobkyně nelze přisvědčit.

31. Dopisy žalované ze dne 16. 4. 2013 a 25. 11. 2013 jsou pouze sděleními žalované adresované žalobkyni o výši pojistného plnění, v případě dopisu ze dne 16. 4. 2013 o plnění ve výši 28 000 Kč z pojištění za tělesné poškození způsobené Úrazem a v případě dopisu ze dne 25. 11. 2013 o plnění ve výši 12 030 Kč z pojištění trvalých následků Úrazu. Podle ust. § 558 obč. zák. i judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2440/2014 ze dne 13. 8. 2014) by tak bylo možno uvedené výplatní dopisy považovat za uznání dluhu žalovanou pouze co do tam uvedených částek z titulu specifikovaných pojištění, neboť z nich vyplývá, že předmětné částky žalobkyni uhradí, nikoliv ale jako uznání dluhu žalované vůči žalobkyni zahrnujícího veškerá pojistná plnění z pojištění podle Smlouvy, a to i do budoucna, jak to dovozuje žalobkyně. Obdobně výplatu pojistného plnění žalovanou z pojištění pobytu v nemocnici nelze považovat za uznání dluhu z dalších pojištění sjednaných Smlouvou. Protože žalovaná žalobkyni uhradila mj. pojistné plnění z pojištění trvalých následků úrazu ve výši 12 030 Kč a z pojištění tělesného poškození úrazem ve výši 28 000 Kč, aniž by uznala jakýkoliv další dluh vůči žalobkyni, a to ani ze Smlouvy, neplatí pro žalobou uplatněné právo desetiletá promlčecí lhůta podle ust. § 110 odst. 1 věta první obč. zák, ale pouze tříletá lhůta podle ust. § 8 ZoPS.

32. Žalobkyně dále namítla, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy, ale ani tato námitka není důvodná.

33. Při posouzení této námitky žalované zdejší soud vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, podle které dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť promlčení, přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které včas právo neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 1860/2011). Přitom soulad výkonu určitého práva s dobrými mravy je třeba posoudit individuálně, s přihlédnutím ke všem zvláštnostem konkrétního případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3891/2013), přitom však rozpor námitky promlčení s dobrým mravy je třeba primárně dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2908/2014).

34. Žalobkyně však neuvedla žádné okolnosti, za kterých byla námitka promlčení žalovanou uplatněna, ze kterých by bylo možno dovodit rozpor takové námitky promlčení s dobrými mravy, přičemž ze skutečností, že žalovaná uzavírala Smlouvu v pozici spotřebitelky, navíc neovládala dobře český jazyk, že měla být popřena veškerá její spotřebitelská práva, že důsledky závažného Úrazu pociťuje dodnes ani tvrzený nepoměr mezi žalobkyní zaplaceným pojistným a vyplaceným pojistným plněním ze Smlouvy, rozpor námitky promlčení s dobrými mravy dovodit nelze, neboť jde dle shora uvedené judikatury o okolnosti či důvody, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku.

35. Pokud žalobkyně podala žalobu až dne 14. 9. 2022, podala ji až po uplynutí promlčecí doby dne 14. 10. 2016, a protože žalovaná namítla promlčení žalobou uplatněného nároku, nelze podle ust. § 100 odst. 1 obč. zák. žalobkyni promlčené právo na pojistné plnění přiznat, aniž by bylo třeba se zabývat tím, zda žalobou uplatněné právo existuje či nikoliv (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 23 Cdo 460/2012), když navíc lze i přisvědčit žalované, že žalovaná část nároku na zaplacení náhrady za vypracování znaleckého posudku či náhrady cestovních výdajů žalobkyně souvisejících se zjištěním trvalých následků žalobkyně nejsou kryty pojištěním podle Smlouvy. Vzhledem k tomu soud žalobu zamítl (výrok I).

36. Jelikož soud žalobu zcela zamítl, byla v tomto řízená plně úspěšná žalovaná, a proto ji soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal proti žalobkyni právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 200 Kč (výrok II.), které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen „Vyhláška“) paušální náhrada hotových výdajů žalované ve výši 300 Kč za každý z následujících úkonů právní služby, odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 17. 10. 2022 včetně jeho odůvodnění (vyjádření k žalobě) ze dne 18. 11. 2022 podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, účast u jednání soudu dne 23. 5. 2023, 26. 9. 2023 a 7. 11. 2023 podle ust. § 1 odst. 3 písm. c) Vyhlášky. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.