22 C 47/2019
č. j. 22 C 47/2019-121
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu o náhradu částky 443 000 Kč a 2 000 EUR, protože důkazy prokázaly, že žalobce finanční prostředky nezískal jako zápůjčku, ale vrátil žalované peníze získané z prodeje vozidla a z nákladů na obchod. Soud se opřel o § 2390 a § 2991 občanského zákoníku, které upravují smlouvy o zápůjčce a náhradu bezdůvodného obohacení. Žalovaná byla výhodnější stranou, proto soud jí přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 109 202 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce italský státní příslušník bytem adresa zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 443 000 Kč s příslušenstvím a 2 000 Eur s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 443 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 443 000 Kč od datum do zaplacení a částky 2 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 000 EUR od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplat žalované náhradu nákladů řízení ve výši 109 202 Kč, a to k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 443 000 Kč s příslušenstvím a 2 000 Eur s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že žalované poskytl půjčku ve výši 443 000 Kč a 2 000 Eur, a to tak, že žalované zaslal na její bankovní účet dne datum částku ve výši 202 000 Kč, dne datum částku ve výši 241 000 Kč a dne datum částku ve výši 2 000 EUR. Protože mezi účastníky nebyla sjednána lhůta pro vrácení zápůjčky, žalobce dopisem ze dne datum žalované zápůjčku vypověděl a vyzval ji k vrácení zapůjčených částek do šesti týdnů od doručení této výzvy, k čemuž došlo dne datum. Žalovaná však dosud žalobci uvedené částky nevrátila, a proto se žalobce domáhá i úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z předmětných částek od datum do zaplacení.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že tvrzení žalobce o poskytnutí zápůjčky je lživé, naopak žalobce od žalované vylákal finanční prostředky. Žalovaná dále uvedla, že je zcela absurdní, aby si jako osoba disponující majetkem v řádu stovek miliónů korun zapůjčovala od žalobce, který je nemajetnou osobou, finanční prostředky v řádu stovek tisíc korun. Žalobce bydlel s žalovanou v době do datum do datum ve společné domácnosti na adrese bydliště žalované a předmětné finanční převody zaslané žalobcem na účet žalované byly finanční prostředky ve výši 40 000 EUR za prodej vozidla Range Rover, které mu žalovaná svěřila v měně EUR a žalobce je směnil na české koruny a poté poukázal na bankovní účet žalované, v případě částky ve výši 2 000 EUR pak šlo vrácení zápůjčky poskytnuté žalovanou žalobci na nákup nábytku do obchodu v obec.
3. Žalobkyně je sice českou státní příslušnicí, ale žalovaný státním příslušníkem Itálie, a proto vztah mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, tudíž soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento vztah účastníků řídí. Na tento vztah dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). S ohledem na bydliště obou účastníků v České republice je třeba vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Pravomoc zdejšího soudu k rozhodnutí této věci vyplývá z ust. čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2015 ze dne datum o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má v České republice své bydliště. Rozhodným právem bude s ohledem na bydliště obou účastníků v České republice právo české, a to na základě dohody účastníků ve smyslu ust. čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
5. Účastníci byli partneři a v době od ledna 2018 do datum žili společně v domě žalované na adrese adresa (viz shodné skutkové tvrzení účastníků)
6. Žalovaná společně s dvěma jejími dětmi nabyli děděním po zůstaviteli jméno příjmení zemřelém dne datum (manželovi žalované a otci dětí) majetek v hodnotě 239 481 585,80 Kč (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 12. 2011, č. j. 20 D 639/2010-286).
7. Žalovaná na počátku března 2018 prodala prostřednictvím zprostředkovatele anonymizována dvě slova autobazaru anonymizována čtyři slova v SRN vozidlo anonymizováno, a to za částku ve výši 515 000 Kč (viz faktura číslo ze dne datum, výpověď svědka příjmení). Žalovaná dále prodala dne datum své osobní vozidlo anonymizována tři slova (dále také jen„ Vozidlo“) autobazaru anonymizována čtyři slova v SRN (viz část II. velkého technického průkazu) za částku ve výši 40 000 EUR, přičemž prodej vozidla pro ni zprostředkoval jméno příjmení, který vozidlo odvezl do anonymizováno a žalované následně předal finanční prostředky za prodej Vozidla ve výši 40 000 EUR dne datum v hotovosti v anonymizováno ulici v obec (viz výpověď žalované a svědka příjmení).
8. Pokud však žalobce tvrdil, že finanční prostředky ve výši 443 000 Kč a 2 000 EUR poskytl žalované jako zápůjčku a žalovaná mu je měla vrátit, provedeným dokazováním bylo toto jeho tvrzení vyvráceno, neboť bylo zjištěno, že uvedené finanční částky žalobce naopak vracel žalované. Soud přitom hodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) každý jednotlivě a všechny v jejich souvislosti a přihlédl i k tomu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci.
9. Pokud jde o výpovědi žalobce, té soud jako nevěrohodné neuvěřil, neboť žalobce na výzvu soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) při jednání dne datum, aby doplnil okolnosti, za kterých zápůjčku žalované poskytl, tedy kdy, kde a případně z jakých důvodů žalované předal předmětné finanční prostředky, v podání ze dne datum pouze uvedl, že„ byl o poskytnutí zápůjčky požádán žalovanou, kdy žalovaná mu tvrdila, že peníze potřebuje na plánovanou dovolenou v anonymizováno a některé další osobní výdaje, tedy žalobce předpokládá, že přístup žalované k finančním prostředkům by nějak omezen“, ale jeho účastnická výpověď byla s těmito tvrzeními v rozporu, když uvedl„ že se na důvod neptal, poté, že peníze v případě první zápůjčky v březnu 2018 potřebovala žalovaná na nákup oděvních kolekcí, v případě druhé zápůjčky potřebovala něco zaplatit, měla také jet na dovolenou do Portugalska, vzápětí však uvedl, že nešlo o peníze na oděvní kolekce, ale že jej žalovaná žádala o zápůjčku pár dní před těmito zápůjčkami, a to v průběhu cesty na veletrhy oděvních kolekcí, které se konají v lednu a únoru“. Žalobcova výpověď tedy byla nejen v rozporu s jeho tvrzeními v řízení ale zároveň i vnitřně rozporná, navíc i v rozporu s dalšími provedenými důkazy, když žalobce popřel, že by se účastnil předání peněz za žalovanou prodané vozidla, zatímco z výpovědi svědka příjmení i žalované soud zjistil opak. Byť lze sice obecně přisvědčit žalobci, že majetnost žalované nevylučuje, že by takové osobě mohla být poskytnuta zápůjčka, žalobce konkrétně věrohodně logicky nevysvětlil důvod tvrzených zápůjček žalované, tedy proč by žalovaná potřebovala zápůjčky konkrétně ve výši a době odpovídající jím zaslaným částkám na účet žalované, když žalobcem vyslovený předpoklad, že přístup žalované k finančním prostředkům byl nějak omezen“, vyvrací výpověď žalované,„ že kromě účtu u obec spořitelny má i účet ve obec, přičemž k oběma má přístup bez omezení, pouze převod peněz trvá dva až tři dny“ i listinné důkazy, podle kterých si žalovaná na účet u obec spořitelny zasílala finanční prostředky z účtu u anonymizováno č. bankovní účet, např. dne datum částku 2 000 000 Kč (viz výpis z účtu žalované za období měsíce prosince 2017) nebo i dne datum, tedy krátce po poukázání částek žalobcem dne datum a datum, částku 3 000 000 Kč (viz výpis z účtu žalované za období měsíce března 2018).
10. Naopak výpovědi žalované soud uvěřil, byť lze přisvědčit žalobci, že žalovaná reagovala na dopis žalobce ze dne datum k vrácení zápůjček ze dne datum ve výši 202 000 Kč, ze dne datum ve výši 241 000 Kč a ze dne datum ve výši 2 000 EUR dopisem ze dne datum tak, že zmiňované finanční prostředky byly jen poskytnutá součinnost společnosti právnická osoba, tedy že její odpověď není zcela srozumitelná, zároveň však žalovaná již tehdy popřela, že by jí žalobce poskytl jakoukoliv zápůjčku a tvrdila, že žalobce se zavázal směnit uvedené finanční prostředky v hotovosti, poslal je však žalované posléze bezhotovostním převodem (viz dopis žalované ze dne datum). Soud však její tvrzení v průběhu řízení považuje za upřesnění jejích tvrzení z dopisu ze dne datum. Pokud pak žalovaná v podání ze dne datum uváděla, že částku 40 000 ER za Vozidlo„ obdržela postupně v několika dnech začátkem března v hotovosti od zprostředkovatele anonymizována dvě slova“, zatímco později vypověděla, že uvedenou částku převzala od anonymizována dvě slova v hotovosti najednou (shodně také výpověď svědka příjmení), přisuzuje soud tento rozpor uplynulé době a skutečnosti, že žalovaná od anonymizována dvě slova přebírala v uvedené době i další finanční prostředky za prodej vozidla anonymizováno. Uvedený rozpor stejně jako výpověď žalované, že částku 40 000 EUR jí svědek příjmení předal dne datum (zatímco z výpovědi svědka příjmení vyplynulo, že to bylo ve středu, kdy chodil na poker, tedy dne datum, nikoliv ve čtvrtek datum), soud přisuzuje spontánnosti výpovědi žalované, která svědčí obecně o věrohodnosti žalované. Výpověď žalované je pak i v souladu s dalšími provedenými důkazy. Těmito jsou jednak výpověď Svědka příjmení (z jehož výpovědi soud zjistil, že zprostředkovával prodej Vozidla žalované v autobazaru v anonymizováno a takto získanou částku ve výši 40 000 EUR v hotovosti za prodané Vozidlo následně předla žalované do jejího vozidla v obec v anonymizováno ulici, která je obratem předala žalobci sedícímu vedle ní, také svědka jméno příjmení, syna žalované (z jehož výpovědi soud zjistil, že peníze za prodané Vozidlo, které jí přivezl kamarád anonymizováno, přinesla žalovaná večer domů v obálce a společně je přepočítávali, mělo tam být 40 000 Eur, ale chybělo 500 EUR, následně peníze žalovaná dala do trezoru a druhý den ráno je předala žalobci, který si je dával do tašky, aby je poslal v korunách na účet žalované, poté žalobce vezl děti žalované do školy) a svědkyně celé jméno žalované, dcery žalované (z jejíž výpovědi soud zjistil, že byla přítomna ukládání peněz v obálce do trezoru a jejich předávání žalobci druhý den ráno, kdy ji a jejího bratra měl žalobce odvézt do školy, přičemž žalobce si peníze dal do tašky a měl je odvézt do trezoru a poté poslat žalované na účet v korunách). Byť se v případě těchto svědků jednalo o kamaráda žalované či její rodinné příslušníky, jejich výpovědi soud hodnotí jako věrohodné, neboť jejich výpovědi v základních okolnostech spolu časově i skutkově souvisí a žádné skutečnosti snižující jejich věrohodnost soud nezjistil ani ze způsobu, jakým svědci sdělovali soudu zjišťované skutečnosti a či z jejich chování při výpovědi. Jejich věrohodnost nezpochybňuje ani to, že věděli, z jakého důvodu byli předvolání k podání svědecký výpovědi (svědek anonymizováno mohl být žalovanou obecně informován o důvodu jeho předvolání – svědectví o předání peněz, v případě dětí žalované, že tyto jako rodinní příslušníci žalované věděli obecně o předmětu sporu mezi účastníky), neboť byli před jejich výpovědí poučení o následcích křivé výpovědi podle ust. § 126 o. s. ř. a vyloučili, že by byli instruováni, jak mají vypovídat, jak tvrdí žalobce. Naopak jejich věrohodnost potvrzuje (obdobně jako výše u výpovědi žalované), že si některé skutečnosti s ohledem na uplynulou dobu nepamatovali (např. den předání částky 40 000 EUR žalované v případě svědka příjmení, den předávání předmětné částky žalovanou žalobci a její výše v případě svědectví svědkyně jméno celé jméno žalované, den předání částky 40 000 EUR žalovanou žalobci v případě svědectví jméno příjmení) nebo dokonce, že části jejich výpovědí byly v rozporu s provedenými listinnými důkazy (např. výpověď svědka příjmení, že žalovaná v případě prodeje Vozidla vystavila fakturu na částku 40 000 EUR, zatímco tato faktura byla vystavena dne datum na částku 1 053 000 Kč nebo výpověď svědka jméno příjmení, že předmětnou částku 40 000 Eur měl žalované přivézt domů kamarád anonymizováno, zatímco tento je předal žalované v anonymizováno ulici).
11. Ze všech shora uvedených důvodů soud níže uvedená skutková zjištění učinil z výpovědi žalované (vyjma data předání 40 000 EUR žalované svědkem příjmení).
12. Finanční prostředky za prodej Vozidla ve výši 40 000 EUR žalovaná předala dne datum ráno žalobci, který se je zavázal směnit pro žalovanou na české koruny, ale vrátil žalované pouze částku celkem ve výši 443 000 Kč, když poukázal z jeho účtu č. bankovní účet u anonymizováno banky na účet žalované u obec spořitelny č. bankovní účet dvě částky, dne datum částku ve výši 202 000 Kč (viz detail bezhotovostní transakce ze dne datum v 10: 22:27 hodin) a dne datum částku ve výši 241 000 Kč (viz detail transakce ze dne datum v 14:3 3:18 hodin), 13. Žalovaná dále předala žalobci v hotovosti částku ve výši 2 000 EUR, a to na pořízení nábytku z Itálie určeného do obchodu v anonymizováno u letiště - obec (viz výpověď žalované), žalovaný jí tuto částku vrátil dne datum, když ji poukázal z jeho účtu č. bankovní účet u anonymizováno banky na účet žalované bankovní účet (viz detail bezhotovostní transakce ze dne datum v 9:3 5:39 hod.). Že žalovaná předala žalobci uvedenou částku za účelem pořízení nábytku do obchodu, nijak nevylučuje, jak tvrdí žalobce, závěr, že uvedenou částku se jí žalobce zavázal vrátit, i když šlo o obchod provozovaný obchodní společností, kde měla kromě žalobce obchodní podíl i žalovaná.
14. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil další relevantní skutečnosti.
15. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle ust. 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
17. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
18. Byť v řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalované na její účet dne datum částku 202 000 Kč, dne datum částku ve výši 241 000 Kč a dne datum částku ve výši 2 000 EUR, zároveň bylo provedenými důkazy vyvráceno, že by bezhotovostním převodem uvedených částek žalobce přenechal žalované finanční prostředky, které by se mu žalovaná zavázala vrátit, tedy že by účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčkách předmětných částek podle ust. § 2390 o. z. i že by se žalovaná připsáním předmětných finančních částek na její účet a jejich nevrácením žalobci podle ust. § 2291 o. z. bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť bylo zjištěno, že uvedenými finančními transakcemi žalobce poukazoval (vracel) žalované finanční prostředky, které od ní převzal a zavázal se je ze shora uvedených důvodů vrátit.
19. Vzhledem k tomu soud žalobu zcela zamítl (výrok I.).
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok II.) podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalovaná měla s ohledem na zamítnutí žaloby ve věci plný úspěch (výrok I.), soud jí přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Předmětem řízení v této věci je částka ve výši 443 000 Kč a 2 000 EUR Náklady řízení žalované činí celkem částku ve výši 109 202 Kč a tvoří je odměna za zastupování za devět advokátem žalované učiněných úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) ze dne datum, kdy kurz ČNB činil 25,73 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 494 460 Kč (443 000 Kč + 51 460 Kč), odměna za tento úkon tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 10 300 Kč, odpor proti platebnímu rozkazu ze dne datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu ze dne datum, kdy kurz ČNB činil 25,775 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 494 550 Kč (443 000 Kč + 51 550 Kč), odměna za tento úkon tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 10 300 Kč, odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ze dne datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, kdy kurz ČNB činil 25,58 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 494 160 Kč (443 000 Kč + 51 160 Kč), odměna za tento úkon tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 10 300 Kč, účast na jednání soudu dne datum, podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu, kdy kurz ČNB činil 25,805 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 494 610 Kč (443 000 Kč + 51 610 Kč), odměna za tento úkon tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 10 300 Kč, účast na jednání soudu dne datum v době od 9:05 hodin do 11:00 hodin a od 12:00 hod. do 12:40 hod. podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu, kdy kurz ČNB činil 25,275 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 493 550 Kč (443 000 K č + 50 550 Kč), odměna za tyto úkony tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 10 300 Kč x 2, tedy částku ve výši 20 600 Kč, účast na jednání soudu dne datum v době od 13:35 hod. do 16:00 hod. podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu, kdy kurz ČNB činil 26,25 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 495 500 Kč (443 000 Kč + 52 500 Kč), odměna za tyto úkony tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 10 300 Kč x 2, tedy částku ve výši 20 600 Kč, účast na jednání soudu dne datum, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku podle ust. § 11 odst. 2 písm. f) adv. tarifu, kdy kurz ČNB činil 26,22 Kč/EUR, tarifní hodnota podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu činila částku 495 440 Kč (443 000 Kč + 52 440 Kč), odměna za tento úkon tedy činí podle ust. § 7 bod 6 adv. tarifu částku ve výši 5 150 Kč, celkem částka 87 550 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 4 adv. tarifu, celkem částku 2 700 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 18 952 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Pokud žalovaná požadovala uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů i za úkon spočívající v písemném podání ze dne datum soud je žalované nepřiznal, neboť náklady s ním spojené nepovažoval za účelně vynaložené, jelikož se jednalo o doplnění tvrzení k výzvě soudu, která měla být obsažena již ve vyjádření k žalobě. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta.
21. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, a to ve dvou stejnopisech.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.