22 C 5/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce slovenský státní příslušník bytem adresa zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 101 464 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 101 464 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 101 464 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 1 323 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 101 464 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že dne [datum] v 10:45 hodin se stala na silnici I. třídy [číslo] v km 41,867 v katastru obce Stupava u motorestu [anonymizováno] dopravní nehoda (dále také jen„ [příjmení]“), při které se střetl motocykl [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] (dále také jen„ Motocykl“), jehož je vlastníkem a který i řídil, s vozidlem [značka automobilu] r. z. [anonymizováno] [číslo] (dále také jen„ Vozidlo“), jehož vlastníkem a řidičem byl [jméno] [příjmení], který byl ve Vozidle se spolujezdkyní [jméno] [příjmení]. K Nehodě došlo tak, že [anonymizováno]. [příjmení] jedoucí ve Vozidle ve stoupacím pruhu směrem od [obec] na [obec] zcela nečekaně začal prudce brzdit a odbočovat k motorestu [anonymizováno], zatímco žalobce jedoucí za ním očekával, že se [anonymizováno]. [příjmení] bude zařazovat do pravého jízdního pruhu systémem„ zipu“, jak mu přikazovalo vodorovné dopravní značení na vozovce, a proto snížil rychlost, přesto střetu nedokázal zabránit. [anonymizováno]. [příjmení] svým jednáním porušil nejen povinnost najet do odbočovacího pruhu co nejdříve, ale začal do odbočovacího pruhu najíždět až v místě, kde již byla vlevo vyznačena podélná souvislá čára, tedy až téměř v křižovatce. Při Nehodě došlo k poškození [příjmení], a to palivové nádrže, vrchního plastu nádrže, plexiskla, vrchního, středního, zadního i spodního dílu pravé strany kapotáže, vrchního, spodního, pravého i levého dílu přední strany kapotáže, pravé zadní kapotáže, předních světel (ulomené držáky), držáku budíků (lešení), pravého zrcátka, pravého řídítka, pravé páčky brzdy, levé páčky spojky, závaží do řídítek, plynové rukojeti, spínače na varovná světla, víka motoru (odřené), pravá stupačka (ulomená), držák stupačky (ulomený), držák zadní brzdové pumpy (ulomený), pravého tlumiče výfuku (odřený), padacích protektorů kapotáže. Protože Z. [příjmení] měl u žalované sjednáno povinné ručení, uplatnil žalobce náhradu škody na Motocyklu u žalované, které mu však nejprve dopisem ze dne [datum] sdělila, že mu právo na pojistné plnění nevzniklo, neboť [příjmení] zavinil tím, že nedodržel bezpečnou vzdálenost za Vozidlem. Žalobce s uvedeným závěrem nesouhlasil, a proto dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k úhradě pojistného plnění ve výši 127 519 Kč, přičemž tuto výši škody stanovil na základě proforma faktury vystavené [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa]. Žalovaná poté žalobci dopisem ze dne [datum] sdělila, že mu poukázala pojistné plnění ve výši 26 055 Kč, přičemž výši škody stanovila rozpočtem nákladů na opravu Motocyklu, z které odečetla částku ve výši 51 953 Kč z důvodu spoluviny žalobce na vzniku [příjmení] ve výši 66,6%. Žalobce však nesouhlasí nejen s posouzením vzniku škodní události a míry zavinění účastníků [příjmení], ale ani s celkovou stanovenou výší škody.

2. Žalovaná označila návrh žalobce za nedůvodný a navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že podle Policie ČR, která [příjmení] šetřila, bylo jedinou a hlavní příčinou vzniku [příjmení] nedodržení bezpečné vzdálenosti žalobcem za vpředu jedoucím Vozidlem. Na základě opakovaných stížností žalobce však s ohledem na konkrétní okolnosti [příjmení], ačkoliv žádné dostupné podklady neprokazují ani částečné zavinění [příjmení] řidičem Vozidla, žalovaná přehodnotila svůj původně zamítavý závěr a žalobci uhradila pojistné plnění ve výši 26 055 Kč, když výši škody na Motocyklu stanovila rozpočtem nákladů na její opravu ve výši 78 088 Kč, které krátila o spoluzavinění žalobce (nedodržení bezpečné vzdálenosti za vpředu jedoucím Vozidlem) na vzniku [příjmení] ve výši 66,6%.

3. Jelikož žalovaná je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalobce je státním příslušníkem Slovenské republiky, na závazkový poměr účastníků, který je poměrem s mezinárodním prvkem, dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Pravomoc zdejšího soudu k rozhodnutí této věci vyplývá z čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2015 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má sídlo na území České republiky. Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého má pojistitel povinnost uhradit za pojištěného mj. škodu vzniklou poškozením jeho vozidla. Byť tedy nárok žalobce vůči žalované má charakter pojistného plnění, je podmíněn vznikem práva žalobce na náhradu škody vůči škůdci. Proto rozhodným právem bude právo české, a to na základě čl. 4 odst. 1 i 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť škoda vznikla na území České republiky a oba účastníci bydlí či mají sídlo na území České republiky.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Dne [datum] v 10:45 hod. došlo na silnici I. třídy [číslo] v km 41,867 – v katastru obce Stupava, u motorestu [anonymizováno] k dopravní nehodě („ Nehoda“), jejímiž účastníky byl žalobce jedoucí na motocyklu [značka automobilu], r. z. [anonymizována dvě slova] („ Motocykl“) a vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], r. z. [anonymizováno] [číslo] („ Vozidlo“) ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který také Vozidlo řídil a jehož spolujezdkyní byla manželka [jméno] [příjmení] (viz potvrzení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum] a protokol Policie ČR o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne [datum]).

6. Žalobce jel na Motocyklu po silnici I. třídy [číslo] ve směru od [obec] na [obec], za ním jela na dalším motocyklu jeho přítelkyně [jméno] [příjmení]. [příjmení] před místem [příjmení] překonává horizont (cca 100 metrů od křižovatky – viz [webová adresa], fotografie Policie ČR), poté mírně klesá k odbočce k motorestu [anonymizováno], přičemž je směrem na [obec] tvořena třemi pruhy, a to dvěma průběžnými pruhy (z toho levý stoupací pruh krátce za odbočkou končí, a proto je v tomto pruhu vodorovné dopravní značení – šipky přikazující vozidlům se zařadit do pravého pruhu) a nalevo pruhem odbočovacím (délka cca 111 metrů – viz [webová adresa]), a to k motorestu [anonymizováno]. Odbočovací pruh je od prostředního stoupacího pruhu oddělen čarou, která je nejprve přerušovaná, poté se (cca 27 metrů před koncem odbočovacího pruhu – viz [webová adresa]) mění na čáru souvislou (k situaci na místě [příjmení] viz také fotografie (i letecké/ místa [příjmení]). Vozovka byla před [příjmení] suchá, bez nerovností či znečištění (např. štěrk), v pravém pruhu byl hustý provoz (viz výpověď svědkyně [příjmení] i žalobce). Žalobce se blížil k odbočce k motorestu [anonymizováno], jel v prostředním stoupacím pruhu a dojel Vozidlo [anonymizováno]. [příjmení], který postupně přibržďoval a po zapnutí znamení směru jízdy začal odbočovat vlevo k motorestu [anonymizováno]. V tu chvíli žalobce„ zašlápl“ zadní brzdu, aby uvedl Motocykl do smyku a položil je na vozovku, neboť se obával přímého nárazu do Vozidla. Poté žalobce z Motocyklu spadl a Motocykl doklouzal po vozovce k Vozidlu, do jehož zadní části narazil (viz výpověď žalobce a fotografie poškozené zadní části Vozidla). Vozidlo poté dokončilo odbočovací manévr a zůstalo stát za křižovatkou. [anonymizováno]. [příjmení] připustil, že odbočovací pruh použil až na jeho konci (viz výpověď svědka [příjmení] i žalobce). V případě, že by řidič [příjmení] s Vozidlem zastavil, žalobce by ho objel vlevo (viz výpověď žalobce i svědkyně [příjmení]). 7. [příjmení] vyšetřovala Policie ČR, která dospěla k závěru, že žalobce při jízdě na Motocyklu nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za před ním jedoucím Vozidlem, jehož řidič hodlal odbočit vlevo k motorestu [anonymizováno], přičemž při opouštění průběžného pruhu co nejdříve nevjel na odbočovací pruh, který byl na komunikaci vyznačen, a do tohoto začal najíždět až cca. 50 metrů před křižovatkou, kdy na tuto situaci žalobce na Motocyklu reagoval prudkým bržděním, avšak střetu vozidel již nedokázal zabránit. Dechová zkouška u obou řidičů byla negativní, při Nehodě došlo k lehkému zranění žalobce. Technická závada, jako příčina Nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Přestupkové jednání žalovaného (žalovaný spáchal přestupek podle § 125 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu a pozemních komunikacích) bylo ukončeno v příkazním řízení uložením pokuty ve výši 1 000 Kč, v případě žalobce (žalobce spáchal přestupek podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích) bylo také ukončeno v příkazním řízení uložením pokuty ve výši 2 000 Kč na místě nezaplacené (viz detail relace Policie ČR o Nehodě a protokol Policie ČR o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne [datum]).

8. Pokud žalobce navrhoval doplnění dokazování o znalecký posudek k okolnostem nehody, tedy míře zavinění Nehody jednotlivými účastníky, soud tento důkaz pro nadbytečnost neprovedl, neboť má za to, že o věci lze rozhodnout na základě provedených důkazů.

9. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném ke dni 17. 8. 2019 (dále také jen„ Zákon“) vzniká pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem.

10. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mj. způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

11. Podle ust. § 9 Zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ust. § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

12. Podle ust. § 2918 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

13. Podle ust. § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

14. Podle ust. § 2932 o. z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

15. Podle ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

16. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Žalovaná je pojistitelem z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem Vozidla (ust. § 3 Zákona), a proto je povinna (ust. § 6 odst. 2 písm. b) ve spojení s ust. § 9 Zákona) uhradit újmu každému, která byla vyvolána zvláštní povahou provozu Vozidla (ust. § 2927 o. z.). Jelikož dne [datum] došlo k Nehodě, jejímž účastníkem bylo i Vozidlo, je žalovaná v této věci pasivně věcně legitimována, zatímco aktivně věcně legitimován je druhý účastník této Nehody žalobce, na jehož Motocyklu mu při Nehodě vznikla škoda. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné, spor je pouze o míru účasti jednotlivých účastníků Nehody na jejích následcích, tedy rozsahu zavinění na škodě vzniklé na Motocyklu (ust. § 2932 o. z.).

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 2012, sp. zn. 25 Cdo 2974/2011 ustanovení § 441 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 91/2010 byla-li škoda způsobena také (či výlučně) jednáním poškozeného, je v tomto rozsahu vyloučena odpovědnost škůdce. Chybí totiž jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním škůdce, popř. kvalifikovanou událostí, za níž žalovaný odpovídá na objektivním principu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 5453/2015, ze dne 26. 7. 2016 v rozsahu, v jakém sám poškozený přispěl ke škodlivému následku, je vyloučena odpovědnost škůdce. Spočívají-li příčiny vzniku škody na obou stranách, je třeba určit vzájemný vztah mezi jednáním či opomenutím poškozeného a porušením povinností škůdce, za něž nese odpovědnost, a stanovit podíl odpovědnosti každého z nich. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Zvažovat je třeba veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž o jednu z příčin, avšak podstatnou, která se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1127/2007, ze dne 20. 3. 2008 odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků není odpovědností absolutní, nastupující za jakýchkoliv okolností. Proto i zde podle § 441 obč. zák. platí, že byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Znamená to, že pokud je úkon poškozeného jen jednou z příčin vzniku škody, snáší poškozený škodu poměrně; bylo-li však jednání poškozeného výlučnou příčinou vzniku škody, škůdce se odpovědnosti za škodu zbaví a v plném rozsahu ji pak nese sám poškozený.

19. Soud dospěl k závěru, že ke škodě na Motocyklu došlo v této věci výlučně jednáním žalobce, který porušil ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., když byl povinen za před ním jedoucím Vozidlem ponechat dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení tohoto Vozidla, to však neučinil. Právě proto, že povinnost udržování bezpečné vzdálenosti za jiným vozidlem je stanovena pro případ náhlého snížení rychlosti či dokonce zastavení vozidla, je irelevantní, kdy a zda vůbec řidič [příjmení] najel se svým Vozidlem do odbočovacího pruhu, resp. zda a jak (náhle či postupně) snížil rychlost (či dokonce téměř zastavil, jak uvedl žalobce), když je zřejmé, že žalobce jel v takové vzdálenosti a takovou rychlostí, že zastavit za Vozidlem nestačil. Skutečnost, že došlo k porušení uvedené povinnosti ze strany žalobce, pak vyplývá již jen z výpovědi žalobce v tomto řízení, že v případě zastavení Vozidla by ho objel vlevo. Byť řidič Vozidla také porušil zák. č. 361/2000 Sb., a to jeho ust. § 21 odst. 4, když nevjel při odbočování do odbočovacího pruhu co nejdříve, soud má za to, že toto jeho jednání není v příčinné souvislosti se škodou vzniklou při Nehodě na Motocyklu, neboť kdyby žalobce na Motocyklu dodržel bezpečnostní vzdálenost za Vozidlem, k Nehodě ani škodě na Motocyklu by nedošlo.

20. Vzhledem k tomu soud žalobu zcela zamítl (výrok I).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žaloba byla zcela zamítnuta, byla v řízení z procesního hlediska plně úspěšná žalovaná, a proto má proti žalobci právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 500 Kč, které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen„ Vyhláška“) náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z následujících pěti úkonů (vyjádření k žalobě ze dne [datum] podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, účast u jednání soudu dne [datum], [datum] v době od 13:35 do 16:25 hod., [datum] podle ust. § 1 odst. 3 písm. c) Vyhlášky.

22. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů státu, který má podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu proti účastníkům, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v této věci uhradil svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 285 Kč a svědečné svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši 938 Kč (ust. § 139 odst. 1 a § 141 odst. 2 o. s. ř.). Protože podle výsledku byla v tomto řízení plně úspěšná žalovaná, je náklady státu povinen uhradit žalobce, neboť v jeho případě nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu soud uložil žalobci povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku ve výši 1 223 Kč.

23. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.