22 C 50/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 australský státní příslušník bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 553 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 553 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 253 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 12. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 553 Kč s příslušenstvím, tvořené částkou ve výši 11 253 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku za provozování osobního automobilu značky , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto automobilu v době od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a částkou ve výši 300 Kč z titulu nezaplacených nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na shora uvedený příspěvek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaný je státním příslušníkem Austrálie, a proto právní poměr mezi účastníky je poměrem s mezinárodním prvkem řídící se režimem zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), kterého se však podle ust. § 1 a 2 ZMPS použije pouze v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Smlouva obsahující kolizní normy nebyla mezi Českou republikou a Austrálií uzavřena, a proto je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“) jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat na území Česka motorové vozidlo s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území ČR své bydliště. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo v rozporu se Zákonem na území Česka, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla.

4. Usnesením ze dne 11. ledna 2024, č. j. EPR 316740/2023-9, vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení (usnesení bylo žalovanému doručeno dne 29. 1. 2024) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalovaný je od 9. 1. 2019 zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel i vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 4 163 cm3 značky , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, (dále také jen „Vozidlo“), které bylo evidováno jako provozované (viz výpis z registru vozidel), ale v době od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 nebylo pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti z jeho provozu (žalovaný netvrdil opak). Dopisem ze dne 29. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za provozování Vozidla bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 11 253 Kč, a to do šedesáti dnů od doručení této výzvy a zároveň žalovaného poučila o jeho právech a povinnostech včetně možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu (viz výzva žalobkyně ze dne 29. 10. 2020). Přestože výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 29. 10. 2020 (viz potvrzení , právnická osoba, .), žalovaný dluh dosud neuhradil a nereagoval ani na upomínku ze dne 18. 2. 2021 (viz upomínka ze dne 18. 2. 2021) ani na předžalobní upomínku ze dne 9. 6. 2021 (viz předžalobní upomínka ze dne 9. 6. 2021), odeslanou žalovanému dne 11. 6. 2021 (viz výpis z webu Poštaonline).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Žalovaný byl v době od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 vlastníkem i provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru 4 163 cm3, které bylo evidováno v registru vozidel jako provozované, ale které nebylo pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti z provozu vozidla podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“). Žalovaný je proto podle ust. § 4 odst. 1 Zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 3 a 5 Zákona součinem denní sazby ve výši 93 Kč stanovené podle ust. § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen „Vyhláška“) pro daný druh vozidla a počtem dní (121), kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2 Zákona a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 Zákona a § 2a Vyhlášky. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala podle ust. § 4 odst. 7 Zákona po uplynutí lhůty 60 dnů od doručení výzvy, tedy dne 4. 1. 2021. Protože žalovaný dluh žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení podle ust. § 1968 a 1070 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl (výrok I.).

10. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, má proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady řízení žalobkyně ve výši 2 252 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování za tři advokátkou žalobkyně učiněné úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (tj. příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby), která činí částku 300 Kč za každý úkon do podání žaloby podle ust. § 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 900 Kč, náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám její advokátky.

11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.