Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

22 C 67/2021

č. j. 22 C 67/2021-80

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-23 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2021:22.C.67.2021.3

Citované zákony (13)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částky 49 999 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 49 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 319 Kč od 28. 7. 2019 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 9 680 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč, a to k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 3. 2021 ve znění jejích pozdějších doplnění se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši 49 999 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že dne 29. 6. 2019 v 9:45 hodin řídil své vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka] [anonymizováno] [číslo] (dále také jen„ Vozidlo“) po ulici [ulice] v [obec], když před ním jedoucí vozidlo Škoda Fabia, [registrační značka] řízené [jméno] [příjmení] zcela bezdůvodně a nepředvídatelně začalo prudce brzdit, navíc při odbočovacím manévru jeho řidič nedával znamení směru jízdy, v důsledku čehož došlo ke střetu obou vozidel (dále také jen„ Nehoda“). Podle žalobce [příjmení]. [příjmení] porušil ust. § 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když náhle snížil rychlost či zastavil, aniž by to vyžadovala bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Jelikož mezi oběma řidiči nebylo sporu o zavinění Nehody, došlo k sepisu záznamu o dopravní nehodě, kde byl jako viník označen [jméno] [příjmení]. Při Nehodě došlo k poškození Vozidla, krytu předního nárazníku, pravé přední ochranné lišty, předního spojleru, pravého předního světlometu, upevnění pravého předního blatníku, pravého předního blatníku a pravého předního disku. Protože viník Nehody měl u žalované sjednáno pojištění odpovědnosti jeho vozidla za újmu způsobenou jeho provozem, obrátil se žalobce na žalovanou s výzvou k náhradě škody, žalovaná mu však dopisem ze dne 12. 7. 2019 sdělila, že uplatněný nárok na pojistné plnění zamítá s odůvodněním, že Nehodu výlučně zavinil žalobce nedodržením bezpečnostní vzdálenosti. Žalobce s uvedeným závěrem nesouhlasil, a proto dopisem ze dne 22. 11. 2020 vyzval žalovanou k úhradě pojistného plnění ve výši 49 999 Kč, přičemž výši škody na Vozidle stanovil na základě znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne 17. 9. 2020 na částku ve výši 40 319 Kč, zbytek požadované částky ve výši 9 680 Kč pak tvoří náklady na znalečné.

2. Žalovaná v podání ze dne 21. 5. 2021 uvedla, že nárok uplatněný žalobcem neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Za nesporné prohlásila, že dne 29. 6. 2019 došlo k Nehodě za účasti vozidel označených žalobcem, přičemž vozidlo Škoda Fabia bylo v době Nehody pojištěno u žalované pro případ vzniku odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Při šetření uvedené pojistné události však žalovaná dospěla k závěru, že viníkem Nehody byl ale žalobce, který svým jednáním porušil ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když si neponechal dostatečnou vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem, tak aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti tohoto vozidla nebo jeho náhlého zastavení. Nárok na pojistné plnění podle ust. § 9 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalobci nevznikl. Žalovaná nad rámec uvedeného sporovala i výši žalobcem požadovaného pojistného plnění, když hodnotu opravy stanovila na částku ve výši 14 924 Kč bez DPH. Žalobce totiž požaduje náhradu škody i za poškození částí jeho Vozidla, která nevznikla v příčinné souvislosti s Nehodou (poškození disku kola) a žalovaná s ohledem na stáří Vozidla a jeho nájezd nesouhlasí ani s použitím originálních náhradních dílů na opravu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Dne 29. 6. 2019 v 9:45 hod. došlo na ulici [ulice] ve směru z [obec] do centra [obec] v místě odbočky k čerpací stanic [příjmení] k dopravní nehodě („ Nehoda“), při které vozidlo žalobce značky Škoda Octavia, [registrační značka] („ Vozidlo“ – viz osvědčení o registraci vozidla), které žalobce řídil, najelo zezadu pravou přední stranou do vozidla Škoda Fabia, [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], ale řízené [jméno] [příjmení], bytem [adresa] [anonymizováno]. [příjmení] v záznamu o nehodě uvedl, že přijímá vinu za Nehodu a škodu s tím spojenou (viz záznam o dopravní nehodě ze dne 29. 6. 2019).

5. Žalobce dne 29. 6. 2019 (počasí bylo slunečné, vozovka byla suchá, viditelnost dobrá) řídil Vozidlo po ulici [ulice], když před ním jedoucí vozidlo Škoda Fabia začalo zpomalovat před odbočkou k čerpací stanici [příjmení], na což žalobce reagoval zpomalením rychlosti jeho Vozidla, přičemž následně vozidlo Škoda Fabia úplně zastavilo, na což žalobce reagoval bržděním a vybočením doleva, ale střetu vozidel již nedokázal zabránit. Žalobce si není vědom žádného důvodu, pro který by jej snad měl řidič [příjmení] tzv. vybrzdit, přičemž si nevšiml ani znamení o změně směru jízdy vozidla Škoda Fabia (viz výpověď žalobce). Řidič vozidla Škoda Fabia dal 20 – 30 metrů před odbočkou v čerpací stanici [příjmení] znamení o změně směru jízdy vpravo a poté začal zpomaloval před odbočením na rychlost 30 - 40 km za hodinu, když následně asi 10 metrů před odbočkou prudce brzdil až do úplného zastavení jeho vozidla, neboť nevěděl, že jde i o výjezd z čerpací stanice a vyjíždějící vozidlo jej překvapilo (viz výpověď svědka [příjmení]).

6. Řidič [příjmení] v době Nehody měl [číslo řidič. oprávnění] roky a jezdil, zhruba jedenkrát do měsíce. Skutečnost, že v zápise o dopravní nehodě přijal vinu za Nehodu [jméno]. [příjmení] byla způsobena tím, že byl rozrušený po Nehodě a že se bál, zda v případě vyšetřování nehody Policií ČR nenadýchá alkohol, který pil předchozího dne. Subjektivně se však ovlivněný alkoholem necítil, ani žalobce si na žádné projevy ovlivnění [anonymizováno]. [příjmení] nevzpomíná a ani množství alkoholu (v kombinaci s ostatními okolnostmi (doba požití před Nehodou – předcházející den, mezitím spánek a konzumace potravin) ovlivnění [anonymizováno]. [příjmení] alkoholem nenasvědčuje (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení]).

7. Výpověď svědka [příjmení] v tomto řízení soud hodnotil jako věrohodnou, neboť jeho výpověď byla konzistentní, odpovídá i dalším v řízení provedeným důkazů (např. záznamem o dopravní nehodě, přepis hovoru [anonymizováno]. [příjmení] s pracovníky žalované v rámci šetření pojistné události) a žádné skutečnosti snižující jeho věrohodnost soud nezjistil ani ze způsobu, jakým svědek sděloval soudu zjišťované skutečnosti a či z jeho chování při výpovědi (připustil, že se bál nadýchání alkoholu, ale zároveň rázně popřel, že by se cítil být subjektivně alkoholem ovlivněn, neboť v takovém případě by za volant nesedl).

8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti.

9. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném ke dni 17. 8. 2019 (dále také jen„ Zákon“) vzniká pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem.

10. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mj. způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

11. Podle ust. § 9 Zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ust. § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

12. Podle ust. § 2918 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

13. Podle ust. § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

14. Podle ust. § 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích řidič nesmí snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, 15. Podle ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

16. Podle ust. § 21 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.

17. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Žalovaná je pojistitelem z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Škoda Fabia (ust. § 3 Zákona), které v době Nehody řídil [anonymizováno]. [příjmení], a proto je povinna (ust. § 6 odst. 2 písm. b) ve spojení s ust. § 9 Zákona) uhradit každému újmu, která byla vyvolána zvláštní povahou provozu uvedeného vozidla (ust. § 2927 o. z.) Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné, spor je pouze o tom, zda žalovaná jako pojistitel vozidla jednoho z účastníků Nehody, odpovídá za následky při Nehodě vzniklé na Vozidla žalobce a případně v jakém rozsahu i jaká na Vozidle vznikla škoda (§ 2918 o. z.).

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 2012, sp. zn. 25 Cdo 2974/2011 ustanovení § 441 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 91/2010 byla-li škoda způsobena také (či výlučně) jednáním poškozeného, je v tomto rozsahu vyloučena odpovědnost škůdce. Chybí totiž jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním škůdce, popř. kvalifikovanou událostí, za níž žalovaný odpovídá na objektivním principu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 5453/2015, ze dne 26. 7. 2016 v rozsahu, v jakém sám poškozený přispěl ke škodlivému následku, je vyloučena odpovědnost škůdce. Spočívají-li příčiny vzniku škody na obou stranách, je třeba určit vzájemný vztah mezi jednáním či opomenutím poškozeného a porušením povinností škůdce, za něž nese odpovědnost, a stanovit podíl odpovědnosti každého z nich. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Zvažovat je třeba veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž o jednu z příčin, avšak podstatnou, která se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1127/2007, ze dne 20. 3. 2008 odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků není odpovědností absolutní, nastupující za jakýchkoliv okolností. Proto i zde podle § 441 obč. zák. platí, že byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Znamená to, že pokud je úkon poškozeného jen jednou z příčin vzniku škody, snáší poškozený škodu poměrně; bylo-li však jednání poškozeného výlučnou příčinou vzniku škody, škůdce se odpovědnosti za škodu zbaví a v plném rozsahu ji pak nese sám poškozený.

20. Soud dospěl k závěru, že ke škodě na Vozidle, která vznikla při Nehodě, došlo výlučně jednáním žalobce, který Nehodu zavinil tím, že porušil ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., když byl povinen za před ním jedoucím vozidlem Škoda Fabia ponechat dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení tohoto vozidla, to však neučinil, a proto za škodu na Vozidle neodpovídá ani [anonymizováno]. [příjmení], ani pojistitel jím řízeného vozidla Škoda Fabia, tedy žalovaná. Právě proto, že povinnost udržování bezpečné vzdálenosti za jiným vpředu jedoucím vozidlem je stanovena pro případ náhlého snížení rychlosti či dokonce zastavení takového vozidla, je irelevantní, z jakého důvodu [anonymizováno]. [příjmení] vozidlo Škoda Fabia před odbočkou k čerpací stanici zastavil. V řízení však bylo prokázáno, že příčinou zastavení vozidla Škoda Fabia řidičem [příjmení] byla jeho obava z vozidla vyjíždějícího z čerpací stanice [příjmení] v kombinaci s relativní řidičskou nezkušeností [anonymizováno]. [příjmení] a neznalosti místa, kde k Nehodě došlo. Soud však má za to, že řidič [příjmení] s ohledem na okolnosti předcházející Nehodě, tedy rychlost jeho vozidla před nehodou (30 - 40 km/h), skutečnost, že dával znamení směru jízdy před odbočením vpravo (které žalobce zjevně přehlédl) a shora uvedené důvody, proč jeho vozidlo zastavil, neporušil před Nehodou žádnou zákonnou povinnost, a to ani ust. § 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., neboť jej překvapilo z čerpací stanice [příjmení] vyjíždějící vozidlo, tedy nešlo o bezdůvodné zastavení vozidla, ale vyžadovala to situace na vozovce, jak ji vyhodnotil řidič [příjmení] (tedy i bezpečnost provozu), ani ust. § 21 odst. 1 stejného zákona, podle kterého řidič při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Soud má nadto také za to, že i kdyby řidič [příjmení] svým jednáním spočívajícím v úplném zastavení vozidla Škoda Fabia před odbočením na čerpací stanici potušil povinnosti řidiče dané mu zákonem, nebylo by přesto toto jeho jednání v příčinné souvislosti se škodou vzniklou při Nehodě na Vozidle, neboť kdyby žalobce ve Vozidle dodržel bezpečnostní vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda Fabia, k Nehodě ani škodě na Vozidle by nedošlo. Vzhledem k tomu soud žalobu zcela zamítl (výrok I).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žaloba byla zcela zamítnuta, byla v řízení z procesního hlediska plně úspěšná žalovaná, a proto má proti žalobci právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 16 456 Kč Náklady řízení žalované tvoří odměna za zastupování za čtyři advokátem žalované učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vyjádření k žalobě ze dne 21. 5. 2021 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast u jednání soudu dne 9. 9. 2021 a dne 21. 12. 2021 podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu), která činí částku 3 100 Kč za každý úkon podle ust. § 7 bod 5 adv. tarifu, celkem částku ve výši ve výši 12 400 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý úkon podle ust. § 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu, celkem částku ve výši 1 200 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 2 856 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta.

22. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.