22 C 86/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu újmy na zdraví ve výši částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši [částka] s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že dne [datum] v době okolo 13:29 řídila [jméno] [příjmení] osobní motorové vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] v [obec a číslo] - [část obce] po ulici [ulice] od ulice [název ulice] [název ulice] směrem k ulici [ulice], když na křižovatce ulic [ulice] s ulicí [název ulice] při odbočování vlevo nedala přednost v jízdě motocyklu [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] [anonymizováno] [číslo] jedoucího směrem do centra [obec], v důsledku čehož došlo k pádu žalobce na komunikaci a střetu levé přední části vozidla s motocyklem. Žalobce v důsledku dopravní nehody utrpěl tříštivou kompresní zlomeninu těla 1. bederního obratle, odlomení horní pravé přední hrany 12. hrudního obratle, vykloubení ramenního kloubu vlevo, pro které byl omezen v běžném způsobu života s obvyklou dobou léčení 16 – 20 týdnů. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno] uplatnil tehdejší zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] u žalované nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], ale žalovaná na tuto výzvu nereagovala. Dopisem ze dne [datum], který byl zároveň předžalobní výzvou, uplatnil žalobce u žalované prostřednictvím své současné zástupkyně, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po celou dobu jeho pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] celkem ve výši [částka] dle znaleckého posudku [titul] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] v [stát] jako elektrikář, s hodinovou mzdou ve výši [částka] hrubého, přičemž podle pracovní smlouvy měl nárok na příplatky za přesčas, noční práci, práci o sobotách a nedělích a ve svátek. Jeho pravidelná pracovní doba činila 151,67 hodin měsíčně. Za období jeho pracovní neschopnosti tedy od [datum] do [datum] byly žalobci vyplaceny nemocenské dávky ve výši [částka] hrubého, tedy [částka] čistého. Zaměstnavatel vypověděl pracovní smlouvu s žalobcem ke dni [datum]. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku znalkyně vyšla z průměrného výdělku žalobce za předchozí kalendářní čtvrtletí předcházejícího nehodě, tedy první čtvrtletí roku 2018, kdy znalkyně zjistila průměrnou hodinovou mzdou žalobce ve výši [částka], [částka], denní mzdu ve výši [částka], [částka], a to při osmihodinové pracovní době. Jelikož žalobce byl 282 dnů v pracovní neschopnosti, za které by obdržel mzdu ve výši [částka], přičemž náhrada mzdy činí rozdíl mezi uvedeným výdělkem, kterého by žalobce dosáhl, pokud by k úrazu nedošlo a nemocenskými dávkami ve výši [částka], tedy částku ve výši [částka]. Pro přepočet náhrady soudní znalkyně použila průměrný kurz koruny k euru zjištěný dle jednotlivých kurzů v daných měsících, který činil 25, [částka] za [částka]. Přestože žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky a dále také znalečného ve výši [částka] za znalecký posudek [titul] [příjmení], žalovaná jej žalobci dosud neuhradila, a proto se žalobce domáhal i úroku z prodlení z požadované částky, a to od [datum], kdy uplynula sedmidenní lhůta pro zaplacení uvedené částky v dopise ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum].

2. Žalovaná podáním ze dne [datum] navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že dne [datum] u ní žalobce uplatnil nárok z povinného ručení pojištěného vozidla [značka automobilu] [registrační značka], a to konkrétně z nehody dne [datum], při které řidička tohoto vozidla [jméno] [příjmení] nedala přednost v jízdě motocyklu řízenému žalobcem a přitom došlo ke zranění žalobce s tím, že o průběhu škodní události není mezi účastníky sporu. Žalovaná však namítla, že pokud se žalobce domáhá náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti celkem ve výši [částka], žaloba byla podána předčasně, neboť v době jejího podání ještě nebylo ukončeno šetření žalované a dne [datum] byla žalobci vyplacena částka ve výši [částka], o čemž byl žalobce informován dopisem ze dne [datum]. Delší doba šetření nároku žalobce byla způsobena absencí dokumentů potřebných k prokázání důvodnosti nároku a jeho výše, když již dopisem ze dne [datum] žalovaná vyzvala žalobce, aby doložil, z jakého důvodu s ním byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době u [právnická osoba] a dále, aby vyjasnil nesrovnalosti týkající se nemocenských dávek, když nejprve tvrdil, že nemocenské dávky nepobíral, následně však doložil jejich výplatu od [datum]. Namísto odpovědi na uvedené otázky však žalobce zaslal dne [datum] žalované předžalobní výzvu se znaleckým posudkem [titul] [příjmení] ze dne [datum], tento posudek pak žalovaná předala svému zahraničnímu partnerovi německé pojišťovně [název pojišťovny], o čemž byl žalobce informován dopisem [datum] a tento partner žalované pak provedl výpočet náhrady za ztrátu na výdělku z rozhodného období první čtvrtletí roku [rok]. Žalovaná, resp. pojišťovna [název pojišťovny] vycházela z průměrného hodinového příjmu žalobce ve výši [částka] hrubého za hodinu, resp. [částka] hrubého za den, tedy [částka] čistého za den. Jelikož žalobce zameškal v důsledku pracovní neschopnosti 282 pracovních dnů, za které by jeho výdělek činil částku ve výši [částka], činila ztráta na výdělku po odečtu nemocenských dávek ve výši [částka] čistého a ušetřených nákladů 10 % z celkového příjmu částku ve výši [částka], což při kurzu 25, [částka] za EUR činí částku ve výši [částka] čistého. Žalovaná dále namítla, že výpočet náhrady za ztrátu na výdělku žalobce v posudku [titul] [příjmení] není správný. Znalkyně chybně stanovila pravděpodobný výdělek, neboť do výdělku v rozhodném období započítala i náhradu za svátek ve výši [částka] a za dovolenou ve výši [částka] vyplacenou žalobci v měsíci březnu [rok], přičemž je třeba započítat pouze mzdu za vykonanou práci v tomto měsíci, tedy pouze částku ve výši [částka] a nikoliv [částka]. Pokud pak znalkyně dále vycházela z hrubého měsíčního výdělku, nemocenské dávky měla odečítat v hrubém, nikoliv čistém. Znalkyně také odečetla nemocenské dávky podle potvrzení ze dne [datum], tedy v neúplné výši, neboť v té době nebyla ještě pracovní neschopnost žalobce ukončena. Žalovaná také nesouhlasí s přepočtem zjištěné průměrné mzdy žalobce z EUR na koruny, resp. kurzem, který znalkyně použila, neboť podle žalované měl být tímto kurzem až kurz k datu ukončení pracovní neschopnost žalobce, neboť pouze k tomuto datu se dala zjistit výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce. Žalované dále nesouhlasí s žalobcem požadovanou náhradou nákladů za znalecký posudek ve výši [částka], neboť posudek obsahuje závažné vady, pro které je podle něj nebylo možno pojistné plnění vypočíst a nejde tak účelně vynaložené náklady.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná mu uvedenou částku dne [datum] uhradila. Vzhledem k tomu soud řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] částečně co do částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavil.

4. Podáním ze dne [datum] pak žalobce navrhl rozšíření žaloby o částku ve výši [částka] za náklady na vypracování překladů důkazních listin se soudním ověřením a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení. Usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum] soud navrženou změnu žaloby připustil.

5. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že v řízení bylo podle něj dostatečně prokázáno, že jeho nárok je důvodný, a to především znaleckým posudkem [titul] [příjmení] a výslechem žalobce. Na základě pracovní smlouvy měl žalobce hodinovou mzdu ve výši [částka] a příslušely i příplatky za práci přesčas, o svátcích, sobotách a nedělích, přičemž pracoval 8 hodin denně. Žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku v důsledku úrazu, který vznikl v příčinné souvislosti s nehodou ze dne [datum], a to za 282 dnů pracovní neschopnosti po odečtu nemocenské a přepočtu na české koruny ve výši [částka], z které mu žalovaná uhradila v průběhu řízení částku [částka] a tedy se ještě domáhá doplatku ve výši [částka] a také náhrady nákladů znalečného a tlumočeného za překlad listin.

6. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že žalobci nevznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v požadované výši vyčíslené posudkem [titul] [příjmení], neboť tento posudek je vadný. Byl nesprávně stanoven fond pracovní doby žalobce, nebyly odečteny nemocenské dávky ve správné výši a také byl chybně použit směnný kurz a žalovaná je proto přesvědčena, že náhrada za ztrátu na výdělku žalobce, kterou mu dosud vyplatila, odpovídá nároku žalobce vzniklému v příčinné souvislosti s nehodou. Nárok žalobce byl navíc u soudu uplatněn předčasně, a proto by žalobce neměla být přiznána náhrada nákladů řízení.

7. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobce utrpěl zranění při dopravní nehodě, ke které došlo dne [datum] v 13:29 hod. na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] v [obec a číslo] (dále také jen„ [příjmení]“), kde došlo ke srážce vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] řízeného [jméno] [příjmení] a motocyklu [příjmení] [jméno], [registrační značka] řízeného žalobcem, přičemž [příjmení] zavinila řidička [příjmení] tím, že nedala přednost v jízdě motocyklu žalobce. [příjmení] [příjmení] [příjmení] bylo v době nehody pojištěno u žalované pro případ vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

9. Žalobce byl od [datum] zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ Zaměstnavatel“) se sídlem v SRN (viz pracovní smlouva pro agenturní zaměstnance ze dne [datum] – dále také jen„ Smlouva“) na pozici elektrikáře (§ 3 Smlouvy), na dobu neurčitou (§ 4 Smlouvy), s hodinovou mzdou ve výši [částka] hrubého s příplatky za práci přesčas, v noci, v neděli a ve svátek (§ 6 Smlouvy) a pracovní dobou [částka] hodin měsíčně, což odpovídá průměrné týdenní pracovní době 35 hodin (§ 8 Smlouvy). Žalobci byl dále zřízen účet pracovní doby, na který mu budou připisovány odpracované hodiny nad rámec pracovní doby, která činí 175 hodin v daném kalendářním měsíci (viz dohoda k účtu pracovní doby ze dne [datum]). Pracovní smlouva byla ukončena výpovědí Zaměstnavatele ze dne [datum] ke dni [datum] (viz výpověď ze dne [datum]).

10. Žalobce v lednu [rok] odpracoval 154 hodin, za které mu náležela mzda ve výši [částka] hrubého (viz mzdový list žalobce za leden [rok]).

11. Žalobce v únoru [rok] odpracoval 140 hodin, za které mu náležela mzda ve výši [částka] hrubého (viz mzdový list žalobce za únor [rok]).

12. Žalobce v březnu [rok] odpracoval 125 hodin (118 hodin + 7 hodin ve svátek) za které mu náležela mzda ve výši [částka] ([částka] [anonymizována tři slova]) hrubého (viz mzdový list žalobce za březen [rok]). Žalobce v březnu [rok] pracoval i ve svátek (den žen - viz výpověď žalobce).

13. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] (viz rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce), přičemž za uvedené období by žalobci náležela mzda za celkem 282 pracovních dnů a svátků (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

14. Za období pracovní neschopnosti žalobce od [datum] do [datum] vyplatila [stát] zdravotní pojišťovna [název pojišťovny] [název pojišťovny] žalobci částku ve výši [částka] hrubého a [částka] čistého (viz potvrzení [název pojišťovny] [název pojišťovny] ze dne [datum]). 15. [příjmení] [jméno] k K4 činil ke dni [datum] částku ve výši 25, [částka] za [částka] (viz [webová adresa]).

16. Dne [datum] vypracovala k žádosti žalobce soudní znalkyně [příjmení] [příjmení] znalecký posudek, kde vypočetla ztrátu na výdělku žalobce po dobu jeho pracovní neschopnosti z důvodu zranění při Nehodě a to na částku ve výši [částka] (viz znalecký posudek), přičemž za tento znalecký posudek účtovala žalobci odměnu ve výši [částka] (viz faktura [číslo]).

17. Za překlady listin jako podkladů pro vypracování znaleckého posudku [titul] [příjmení] vyúčtovala [právnická osoba] – překladatelské centrum s. r. o. žalobci částku ve výši [částka] (viz faktura [číslo]).

18. Dopisem ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalovaná nárok na náhradu za ztrátu na výdělku pod dobu jeho pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (viz dopis ze dne [datum]), který byl žalované zaslán emailem dne [datum] (viz email ze dne [datum]).

19. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady za ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (viz dopis ze dne [datum]), který byl žalované doručen dne [datum] (viz doručenka do datové schránky ze dne [datum]).

20. Podle ust. § 6 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni [datum] (dále také jen„ Zákon“) se pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mj. a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením (odst. 2 písm. a).

21. Podle ust. § 9 Zákona, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

22. Podle ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu (odst. 1).

23. Podle ust. § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

24. Podle ust. § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

25. Podle ust. § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

26. Podle ust. 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

27. Podle ust. § 352 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále také jen „zák. práce“) průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

28. Podle ust. § 353 zák. práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (odst. 1). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (odst. 2).

29. Podle ust. § 354 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (odst. 1). Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (odst. 2).

30. Podle ust. § 356 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

31. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

32. Žalovaná je podle ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. a) ve spojení s ust. § 9 odst. 1 Zákona povinna uhradit za pojištěného (provozovatele vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]), který za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s nehodou dne [datum] odpovídá podle ust. § 2927 odst. 1 o. z., škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla žalobci na zdraví, tedy i náhradu za ztrátu na výdělku žalobce po dobu jeho pracovní neschopnosti podle ust. § 2962 o. z. To ostatně žalovaná ani nepopírá, neboť již část těchto nároků žalobci v průběhu řízení uhradila, podle žalobce mu však žalovaná neuhradila uvedený nárok v plná výši.

33. Náhrada za ztrátu na výdělku žalobce po dobu jeho pracovní neschopnosti se podle ust. § 2962 o. z. vypočte z průměrného výdělku, kterého žalobce před [příjmení] dosahoval a činí rozdíl mezi průměrným výdělkem žalobce před [příjmení] a vyplaceným nemocenským. Jelikož o. z. neobsahuje vlastní definici ani úpravu pravidel pro určení průměrného výdělku, je třeba analogicky (do [datum], tedy v průběhu platnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku přímý odkaz na pracovněprávní úpravu zajišťovalo ust. § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.) využít úpravu stanovenou zákonem č. 260/2006 Sb., zákoník práce.

34. Tato náhrada mzdy náleží žalobci ve výši průměrného hrubého výdělku (ust. § 352 zák. práce), který byl podle ust. § 353 odst. 1 zák. práce zjištěn z průměrné hrubé mzdy, které žalobce dosáhl v rozhodném období, kterým bylo podle ust. § 354 odst. 1 zák. práce předchozí kalendářní čtvrtletí (tedy prvního čtvrtletí roku [rok], leden až březen [rok]) a z odpracované doby v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda (ust. § 353 odst. 2 zák. práce). Průměrný hodinový výdělek žalobce v rozhodném období činil částku ve výši [částka], kterou soud vypočetl jako podíl hrubé mzdy žalobce za první čtvrtletí roku [rok] ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) a žalobcem odpracované doby v uvedeném období [částka] hodin (154 + 140 + 125). Za 282 dnů po dobu pracovní neschopnosti by pak při osmihodinové pracovní době náležela žalobci náhrada za ztrátu na výdělku ve výši [částka] (/ [částka] průměrná hodinová mzda žalobce x 8 hodin x 282 dnů/ - [částka] nemocenská Při kurzu 25, [částka] za [částka] ke dni [datum] pak náleží žalobci za požadované období náhrada za ztrátu na výdělku ve výši [částka].

35. Pokud žalovaná namítala, že do výpočtu průměrné mzdy žalobce nelze započítat náhradu mzdy za svátek a dovolenou, soud tomu obecně přisvědčuje, z výpovědi žalobce však vzal za prokázané, že žalobce o svátku v březnu [rok] pracoval, a proto je třeba uvedenou mzdu [částka] i odpracovanou dobu 7 hodin při výpočtu zohlednit. Námitka žalobkyně, že pokud žalobce při výpočtu jeho průměrného výdělku vycházel z hrubé mzdy, měl také odečítat nemocenskou v hrubém, tato námitka však není důvodná. Náhrada za ztrátu na výdělku náleží žalobci ve výši průměrného hrubého výdělku (ust. § 352 zák. práce), ale po odečtu vyplacené nemocenské (ust. § 2962 o. z.), tedy částky, která byla již žalobci vyplacena, tedy částky ve výši [částka], když české právo nerozlišuje nemocenskou dávku vyplacenou v čistém či hrubém. Nedůvodné je pak i odečtení částky ve výši 10 % z celkového příjmu žalobce jako tzv. ušetřených nákladů žalobce, neboť české právo to neumožňuje. Naopak soud přisvědčuje námitce žalované, že pro přepočet náhrady za ztrátu na výdělku z EUR na Kč, je třeba použít kurz mezi oběma měnami v den, kdy byla ukončena pracovní neschopnost žalobce a kdy bylo možno teprve zjistit výši náhrady za ztrátu na výdělku žalobce.

36. Pokud má žalobce právo na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka], z které mu dosud žalovaná v průběhu řízení uhradila částku ve výši [částka], má žalobce dále nárok na doplatek této náhrady ve výši [částka].

37. Splatnost žalované pohledávky nastala, pokud jde o částku ve výši [částka] dne [datum], tedy patnáctým dnem po uplynutí lhůty tří měsíců od uplatnění části nároku žalobcem ve výši [částka] dopisem ze dne [datum], kdy žalovaná měla ukončit šetření uvedeného nároku, ve zbytku nároku pak dnem [datum], tedy 15. dnem po ukončení šetření žalované dopisem ze dne [datum] (ust. § 9 [příjmení]). Jelikož žalovaná byla s úhradou dluhu ve výši [částka] od [datum] v prodlení a se zbytkem dluhu po částečné úhradě ve výši [částka] je pak v prodlení od [datum], má žalobkyně od uvedených dnů právo i na úrok z prodlení podle ust. § 1968 a 1970 o. z., a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Jako důvodný soud shledal i nárok žalobce na náhradu znalečného ve výši [částka], když náklady na něj vynaložené nelze považovat za neúčelné, pokud bylo účelné samotné zadání znaleckého posudku ve vztahu k požadovanému nároku, jako v tomto případě, když případné chyby ve znaleckém posudku nelze klást k tíži žalobce jako jeho zadavatele. Účelné pak bylo i vyhotovení překladů listin soudním tlumočníkem pro potřeby vypracování znaleckého posudku, respektive i pro potřeby tohoto řízení, neboť tyto listiny byly v originálním znění v německém jazyce a byly nezbytné k prokázání nároku žalobce v tomto řízení, a proto jako důvodný soud posoudil i nárok žalobce na zaplacení nákladů tlumočeného ve výši [částka] Náklady znalečného a tlumočeného náleží žalobci podle ust. § 513 o. z. jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství pohledávky, a proto právo na úrok z prodlení z uvedených částek žalobci nenáleží, a v této části je žaloba nedůvodná.

39. Výrokem I. soud proto žalobě co do částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení vyhověl (výrok I), ve zbytku, tedy co do částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) v souladu s ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen„ o. s. ř.“), podle kterých měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Částečné zastavení řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] co do částky ve výši do [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení je třeba posoudit jako úspěch žalobce, neboť zastavení řízení v této části zavinila žalobkyně svým chováním, tedy zaplacením uvedené části pohledávky žalobce po podání důvodné žaloby.

41. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu žalobkyně řídil nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném částky [částka] [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (ke dni [datum] činily tyto úroky z částky [částka] částku ve výši [částka]), přičemž co do částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení vzal žalobce žalobu zpět podáním ze dne [datum] z důvodu uhrazení uvedené částky dne [datum], kdy úroky z této částky činily za dobu od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] a ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (ke dni [datum] [anonymizováno] činily částku ve výši [částka]). Předmětem sporu tak byla částka ve výši [částka].

42. Soud dospěl k závěru, že žalobce byl v řízení úspěšný (výrok I. + částečné zastavení) co do částky [částka] ([částka] [anonymizováno] + úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] + [částka]) a neúspěšný co do zbývající částky ve výši [částka] (výrok II., tedy co do rozdílu mezi [částka] a [částka]). Úspěch žalobce ve výši [částka] činí 75% předmětu sporu, úspěch žalované pak činí zbylých 25 %. Žalobce má tak proti žalované právo na náhradu 50 % nákladů řízení odpovídající rozdílu mezi úspěchem žalobce a žalované.

43. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] tvoří odměna za zastupování za deset advokátkou žalobce učiněných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, předžalobní výzva ze dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, písemné podání ze dne [datum] obsahující částečné zpětvzetí žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, písemné podání žalobce ze dne [datum] k vyjádření žalované podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast na vyhlášení rozsudku dne 13. 1. [číslo] podle ust. § 11 odst. 2 písm. f) adv. tarifu, písemná podání ze dne [datum] a [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu) která činí částku [částka] za každý úkon podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, celkem částku ve výši [částka], náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku [částka] za každý úkon právní služby podle ust. § 14 odst. 1 a 4 adv. tarifu, celkem částku ve výši [částka] a náhrada DPH ve výši 21 % v částce [částka] podle ust. § 137 o. s. ř.

44. Pokud žalobce požadoval dále uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů advokátky za níže uvedené úkony právní služby, soud je žalobci nepřiznal. Náklady spojené s následujícími úkony právní služby nelze považovat za účelně vynaložené. V případě jednoduché výzvy k plnění ze dne [datum] nešlo o předžalobní výzvu, která byla učiněna až podáním ze dne [datum]. V případě písemné výzvy k plnění ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum] a žádosti o připuštění změny žaloby ze dne [datum] se jedná o úkony týkající se žalobcem požadované částky za náklady překladů ve výši [částka], které mohl však žalobce uplatnit již v žalobě samotné.

45. Soud vzhledem k výše uvedenému přiznal žalobci náhradu 50 % jeho nákladů řízení ve výši [částka], tedy částku ve výši [částka]. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.

46. Žalobce je v tomto řízení podle ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudního poplatku osvobozen. Jelikož soud žalobě částečně vyhověl, žalovaná nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení a sama není od placení soudního poplatku osvobozena, je podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinna podle výsledku řízení zaplatit soudní poplatek nebo jeho část právě žalovaná. Základem poplatku je podle ust. § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích částka [částka], ve které soud žalobě vyhověl (výrok I.), sazba poplatku pak 5 % z uvedené částky podle položky [číslo] bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích, proto soudní poplatek činí částku ve výši [částka], kterou soud uložil žalované zaplatit na účet zdejšího soudu (výrok IV.).

47. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.