22 C 86/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu újmy na zdraví ve výši částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám titul jméno příjmení příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši částka s příslušenstvím. V žalobě dále uvedl, že dne datum v době okolo 13:29 řídila jméno příjmení osobní motorové vozidlo značka automobilu registrační značka v obec a číslo - část obce po ulici ulice od ulice název ulice název ulice směrem k ulici ulice, když na křižovatce ulic ulice s ulicí název ulice při odbočování vlevo nedala přednost v jízdě motocyklu značka automobilu anonymizováno registrační značka anonymizováno číslo jedoucího směrem do centra obec, v důsledku čehož došlo k pádu žalobce na komunikaci a střetu levé přední části vozidla s motocyklem. Žalobce v důsledku dopravní nehody utrpěl tříštivou kompresní zlomeninu těla 1. bederního obratle, odlomení horní pravé přední hrany 12. hrudního obratle, vykloubení ramenního kloubu vlevo, pro které byl omezen v běžném způsobu života s obvyklou dobou léčení 16 – 20 týdnů. Dopisem ze dne datum anonymizováno uplatnil tehdejší zástupce žalobce příjmení jméno příjmení u žalované nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to za období od datum do datum ve výši částka, ale žalovaná na tuto výzvu nereagovala. Dopisem ze dne datum, který byl zároveň předžalobní výzvou, uplatnil žalobce u žalované prostřednictvím své současné zástupkyně, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po celou dobu jeho pracovní neschopnosti od datum do datum celkem ve výši částka dle znaleckého posudku titul příjmení ze dne datum. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnán u právnická osoba a příjmení jméno příjmení jméno v stát jako elektrikář, s hodinovou mzdou ve výši částka hrubého, přičemž podle pracovní smlouvy měl nárok na příplatky za přesčas, noční práci, práci o sobotách a nedělích a ve svátek. Jeho pravidelná pracovní doba činila 151,67 hodin měsíčně. Za období jeho pracovní neschopnosti tedy od datum do datum byly žalobci vyplaceny nemocenské dávky ve výši částka hrubého, tedy částka čistého. Zaměstnavatel vypověděl pracovní smlouvu s žalobcem ke dni datum. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku znalkyně vyšla z průměrného výdělku žalobce za předchozí kalendářní čtvrtletí předcházejícího nehodě, tedy první čtvrtletí roku 2018, kdy znalkyně zjistila průměrnou hodinovou mzdou žalobce ve výši částka, částka, denní mzdu ve výši částka, částka, a to při osmihodinové pracovní době. Jelikož žalobce byl 282 dnů v pracovní neschopnosti, za které by obdržel mzdu ve výši částka, přičemž náhrada mzdy činí rozdíl mezi uvedeným výdělkem, kterého by žalobce dosáhl, pokud by k úrazu nedošlo a nemocenskými dávkami ve výši částka, tedy částku ve výši částka. Pro přepočet náhrady soudní znalkyně použila průměrný kurz koruny k euru zjištěný dle jednotlivých kurzů v daných měsících, který činil 25, částka za částka. Přestože žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky a dále také znalečného ve výši částka za znalecký posudek titul příjmení, žalovaná jej žalobci dosud neuhradila, a proto se žalobce domáhal i úroku z prodlení z požadované částky, a to od datum, kdy uplynula sedmidenní lhůta pro zaplacení uvedené částky v dopise ze dne datum, který byl žalované doručen dne datum.

2. Žalovaná podáním ze dne datum navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že dne datum u ní žalobce uplatnil nárok z povinného ručení pojištěného vozidla značka automobilu registrační značka, a to konkrétně z nehody dne datum, při které řidička tohoto vozidla jméno příjmení nedala přednost v jízdě motocyklu řízenému žalobcem a přitom došlo ke zranění žalobce s tím, že o průběhu škodní události není mezi účastníky sporu. Žalovaná však namítla, že pokud se žalobce domáhá náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti celkem ve výši částka, žaloba byla podána předčasně, neboť v době jejího podání ještě nebylo ukončeno šetření žalované a dne datum byla žalobci vyplacena částka ve výši částka, o čemž byl žalobce informován dopisem ze dne datum. Delší doba šetření nároku žalobce byla způsobena absencí dokumentů potřebných k prokázání důvodnosti nároku a jeho výše, když již dopisem ze dne datum žalovaná vyzvala žalobce, aby doložil, z jakého důvodu s ním byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době u právnická osoba a dále, aby vyjasnil nesrovnalosti týkající se nemocenských dávek, když nejprve tvrdil, že nemocenské dávky nepobíral, následně však doložil jejich výplatu od datum. Namísto odpovědi na uvedené otázky však žalobce zaslal dne datum žalované předžalobní výzvu se znaleckým posudkem titul příjmení ze dne datum, tento posudek pak žalovaná předala svému zahraničnímu partnerovi německé pojišťovně název pojišťovny, o čemž byl žalobce informován dopisem datum a tento partner žalované pak provedl výpočet náhrady za ztrátu na výdělku z rozhodného období první čtvrtletí roku rok. Žalovaná, resp. pojišťovna název pojišťovny vycházela z průměrného hodinového příjmu žalobce ve výši částka hrubého za hodinu, resp. částka hrubého za den, tedy částka čistého za den. Jelikož žalobce zameškal v důsledku pracovní neschopnosti 282 pracovních dnů, za které by jeho výdělek činil částku ve výši částka, činila ztráta na výdělku po odečtu nemocenských dávek ve výši částka čistého a ušetřených nákladů 10 % z celkového příjmu částku ve výši částka, což při kurzu 25, částka za EUR činí částku ve výši částka čistého. Žalovaná dále namítla, že výpočet náhrady za ztrátu na výdělku žalobce v posudku titul příjmení není správný. Znalkyně chybně stanovila pravděpodobný výdělek, neboť do výdělku v rozhodném období započítala i náhradu za svátek ve výši částka a za dovolenou ve výši částka vyplacenou žalobci v měsíci březnu rok, přičemž je třeba započítat pouze mzdu za vykonanou práci v tomto měsíci, tedy pouze částku ve výši částka a nikoliv částka. Pokud pak znalkyně dále vycházela z hrubého měsíčního výdělku, nemocenské dávky měla odečítat v hrubém, nikoliv čistém. Znalkyně také odečetla nemocenské dávky podle potvrzení ze dne datum, tedy v neúplné výši, neboť v té době nebyla ještě pracovní neschopnost žalobce ukončena. Žalovaná také nesouhlasí s přepočtem zjištěné průměrné mzdy žalobce z EUR na koruny, resp. kurzem, který znalkyně použila, neboť podle žalované měl být tímto kurzem až kurz k datu ukončení pracovní neschopnost žalobce, neboť pouze k tomuto datu se dala zjistit výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce. Žalované dále nesouhlasí s žalobcem požadovanou náhradou nákladů za znalecký posudek ve výši částka, neboť posudek obsahuje závažné vady, pro které je podle něj nebylo možno pojistné plnění vypočíst a nejde tak účelně vynaložené náklady.

3. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná mu uvedenou částku dne datum uhradila. Vzhledem k tomu soud řízení usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací částečně co do částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zastavil.

4. Podáním ze dne datum pak žalobce navrhl rozšíření žaloby o částku ve výši částka za náklady na vypracování překladů důkazních listin se soudním ověřením a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od datum do zaplacení. Usnesením vyhlášeným při jednání dne datum soud navrženou změnu žaloby připustil.

5. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že v řízení bylo podle něj dostatečně prokázáno, že jeho nárok je důvodný, a to především znaleckým posudkem titul příjmení a výslechem žalobce. Na základě pracovní smlouvy měl žalobce hodinovou mzdu ve výši částka a příslušely i příplatky za práci přesčas, o svátcích, sobotách a nedělích, přičemž pracoval 8 hodin denně. Žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku v důsledku úrazu, který vznikl v příčinné souvislosti s nehodou ze dne datum, a to za 282 dnů pracovní neschopnosti po odečtu nemocenské a přepočtu na české koruny ve výši částka, z které mu žalovaná uhradila v průběhu řízení částku částka a tedy se ještě domáhá doplatku ve výši částka a také náhrady nákladů znalečného a tlumočeného za překlad listin.

6. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že žalobci nevznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v požadované výši vyčíslené posudkem titul příjmení, neboť tento posudek je vadný. Byl nesprávně stanoven fond pracovní doby žalobce, nebyly odečteny nemocenské dávky ve správné výši a také byl chybně použit směnný kurz a žalovaná je proto přesvědčena, že náhrada za ztrátu na výdělku žalobce, kterou mu dosud vyplatila, odpovídá nároku žalobce vzniklému v příčinné souvislosti s nehodou. Nárok žalobce byl navíc u soudu uplatněn předčasně, a proto by žalobce neměla být přiznána náhrada nákladů řízení.

7. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobce utrpěl zranění při dopravní nehodě, ke které došlo dne datum v 13:29 hod. na křižovatce ulic ulice a ulice v obec a číslo (dále také jen„ příjmení“), kde došlo ke srážce vozidla příjmení příjmení, registrační značka řízeného jméno příjmení a motocyklu příjmení jméno, registrační značka řízeného žalobcem, přičemž příjmení zavinila řidička příjmení tím, že nedala přednost v jízdě motocyklu žalobce. příjmení příjmení příjmení bylo v době nehody pojištěno u žalované pro případ vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

9. Žalobce byl od datum zaměstnán u právnická osoba anonymizováno příjmení, anonymizována dvě slova (dále také jen„ Zaměstnavatel“) se sídlem v SRN (viz pracovní smlouva pro agenturní zaměstnance ze dne datum – dále také jen„ Smlouva“) na pozici elektrikáře (§ 3 Smlouvy), na dobu neurčitou (§ 4 Smlouvy), s hodinovou mzdou ve výši částka hrubého s příplatky za práci přesčas, v noci, v neděli a ve svátek (§ 6 Smlouvy) a pracovní dobou částka hodin měsíčně, což odpovídá průměrné týdenní pracovní době 35 hodin (§ 8 Smlouvy). Žalobci byl dále zřízen účet pracovní doby, na který mu budou připisovány odpracované hodiny nad rámec pracovní doby, která činí 175 hodin v daném kalendářním měsíci (viz dohoda k účtu pracovní doby ze dne datum). Pracovní smlouva byla ukončena výpovědí Zaměstnavatele ze dne datum ke dni datum (viz výpověď ze dne datum).

10. Žalobce v lednu rok odpracoval 154 hodin, za které mu náležela mzda ve výši částka hrubého (viz mzdový list žalobce za leden rok).

11. Žalobce v únoru rok odpracoval 140 hodin, za které mu náležela mzda ve výši částka hrubého (viz mzdový list žalobce za únor rok).

12. Žalobce v březnu rok odpracoval 125 hodin (118 hodin + 7 hodin ve svátek) za které mu náležela mzda ve výši částka (částka anonymizována tři slova) hrubého (viz mzdový list žalobce za březen rok). Žalobce v březnu rok pracoval i ve svátek (den žen - viz výpověď žalobce).

13. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum (viz rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce), přičemž za uvedené období by žalobci náležela mzda za celkem 282 pracovních dnů a svátků (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

14. Za období pracovní neschopnosti žalobce od datum do datum vyplatila stát zdravotní pojišťovna název pojišťovny název pojišťovny žalobci částku ve výši částka hrubého a částka čistého (viz potvrzení název pojišťovny název pojišťovny ze dne datum). 15. příjmení jméno k K4 činil ke dni datum částku ve výši 25, částka za částka (viz webová adresa).

16. Dne datum vypracovala k žádosti žalobce soudní znalkyně příjmení příjmení znalecký posudek, kde vypočetla ztrátu na výdělku žalobce po dobu jeho pracovní neschopnosti z důvodu zranění při Nehodě a to na částku ve výši částka (viz znalecký posudek), přičemž za tento znalecký posudek účtovala žalobci odměnu ve výši částka (viz faktura číslo).

17. Za překlady listin jako podkladů pro vypracování znaleckého posudku titul příjmení vyúčtovala právnická osoba – překladatelské centrum s. r. o. žalobci částku ve výši částka (viz faktura číslo).

18. Dopisem ze dne datum uplatnil žalobce u žalovaná nárok na náhradu za ztrátu na výdělku pod dobu jeho pracovní neschopnosti za období od datum do datum ve výši částka (viz dopis ze dne datum), který byl žalované zaslán emailem dne datum (viz email ze dne datum).

19. Dopisem ze dne datum žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady za ztrátu na výdělku za období od datum do datum ve výši částka (viz dopis ze dne datum), který byl žalované doručen dne datum (viz doručenka do datové schránky ze dne datum).

20. Podle ust. § 6 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni datum (dále také jen„ Zákon“) se pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mj. a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením (odst. 2 písm. a).

21. Podle ust. § 9 Zákona, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

22. Podle ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu (odst. 1).

23. Podle ust. § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

24. Podle ust. § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

25. Podle ust. § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

26. Podle ust. 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

27. Podle ust. § 352 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále také jen „zák. práce“) průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

28. Podle ust. § 353 zák. práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (odst. 1). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (odst. 2).

29. Podle ust. § 354 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (odst. 1). Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (odst. 2).

30. Podle ust. § 356 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

31. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

32. Žalovaná je podle ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. a) ve spojení s ust. § 9 odst. 1 Zákona povinna uhradit za pojištěného (provozovatele vozidla příjmení příjmení, registrační značka), který za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s nehodou dne datum odpovídá podle ust. § 2927 odst. 1 o. z., škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla žalobci na zdraví, tedy i náhradu za ztrátu na výdělku žalobce po dobu jeho pracovní neschopnosti podle ust. § 2962 o. z. To ostatně žalovaná ani nepopírá, neboť již část těchto nároků žalobci v průběhu řízení uhradila, podle žalobce mu však žalovaná neuhradila uvedený nárok v plná výši.

33. Náhrada za ztrátu na výdělku žalobce po dobu jeho pracovní neschopnosti se podle ust. § 2962 o. z. vypočte z průměrného výdělku, kterého žalobce před příjmení dosahoval a činí rozdíl mezi průměrným výdělkem žalobce před příjmení a vyplaceným nemocenským. Jelikož o. z. neobsahuje vlastní definici ani úpravu pravidel pro určení průměrného výdělku, je třeba analogicky (do datum, tedy v průběhu platnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku přímý odkaz na pracovněprávní úpravu zajišťovalo ust. § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.) využít úpravu stanovenou zákonem č. 260/2006 Sb., zákoník práce.

34. Tato náhrada mzdy náleží žalobci ve výši průměrného hrubého výdělku (ust. § 352 zák. práce), který byl podle ust. § 353 odst. 1 zák. práce zjištěn z průměrné hrubé mzdy, které žalobce dosáhl v rozhodném období, kterým bylo podle ust. § 354 odst. 1 zák. práce předchozí kalendářní čtvrtletí (tedy prvního čtvrtletí roku rok, leden až březen rok) a z odpracované doby v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda (ust. § 353 odst. 2 zák. práce). Průměrný hodinový výdělek žalobce v rozhodném období činil částku ve výši částka, kterou soud vypočetl jako podíl hrubé mzdy žalobce za první čtvrtletí roku rok ve výši částka (částka + částka + částka) a žalobcem odpracované doby v uvedeném období částka hodin (154 + 140 + 125). Za 282 dnů po dobu pracovní neschopnosti by pak při osmihodinové pracovní době náležela žalobci náhrada za ztrátu na výdělku ve výši částka (/ částka průměrná hodinová mzda žalobce x 8 hodin x 282 dnů/ - částka nemocenská Při kurzu 25, částka za částka ke dni datum pak náleží žalobci za požadované období náhrada za ztrátu na výdělku ve výši částka.

35. Pokud žalovaná namítala, že do výpočtu průměrné mzdy žalobce nelze započítat náhradu mzdy za svátek a dovolenou, soud tomu obecně přisvědčuje, z výpovědi žalobce však vzal za prokázané, že žalobce o svátku v březnu rok pracoval, a proto je třeba uvedenou mzdu částka i odpracovanou dobu 7 hodin při výpočtu zohlednit. Námitka žalobkyně, že pokud žalobce při výpočtu jeho průměrného výdělku vycházel z hrubé mzdy, měl také odečítat nemocenskou v hrubém, tato námitka však není důvodná. Náhrada za ztrátu na výdělku náleží žalobci ve výši průměrného hrubého výdělku (ust. § 352 zák. práce), ale po odečtu vyplacené nemocenské (ust. § 2962 o. z.), tedy částky, která byla již žalobci vyplacena, tedy částky ve výši částka, když české právo nerozlišuje nemocenskou dávku vyplacenou v čistém či hrubém. Nedůvodné je pak i odečtení částky ve výši 10 % z celkového příjmu žalobce jako tzv. ušetřených nákladů žalobce, neboť české právo to neumožňuje. Naopak soud přisvědčuje námitce žalované, že pro přepočet náhrady za ztrátu na výdělku z EUR na Kč, je třeba použít kurz mezi oběma měnami v den, kdy byla ukončena pracovní neschopnost žalobce a kdy bylo možno teprve zjistit výši náhrady za ztrátu na výdělku žalobce.

36. Pokud má žalobce právo na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši částka, z které mu dosud žalovaná v průběhu řízení uhradila částku ve výši částka, má žalobce dále nárok na doplatek této náhrady ve výši částka.

37. Splatnost žalované pohledávky nastala, pokud jde o částku ve výši částka dne datum, tedy patnáctým dnem po uplynutí lhůty tří měsíců od uplatnění části nároku žalobcem ve výši částka dopisem ze dne datum, kdy žalovaná měla ukončit šetření uvedeného nároku, ve zbytku nároku pak dnem datum, tedy 15. dnem po ukončení šetření žalované dopisem ze dne datum (ust. § 9 příjmení). Jelikož žalovaná byla s úhradou dluhu ve výši částka od datum v prodlení a se zbytkem dluhu po částečné úhradě ve výši částka je pak v prodlení od datum, má žalobkyně od uvedených dnů právo i na úrok z prodlení podle ust. § 1968 a 1970 o. z., a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Jako důvodný soud shledal i nárok žalobce na náhradu znalečného ve výši částka, když náklady na něj vynaložené nelze považovat za neúčelné, pokud bylo účelné samotné zadání znaleckého posudku ve vztahu k požadovanému nároku, jako v tomto případě, když případné chyby ve znaleckém posudku nelze klást k tíži žalobce jako jeho zadavatele. Účelné pak bylo i vyhotovení překladů listin soudním tlumočníkem pro potřeby vypracování znaleckého posudku, respektive i pro potřeby tohoto řízení, neboť tyto listiny byly v originálním znění v německém jazyce a byly nezbytné k prokázání nároku žalobce v tomto řízení, a proto jako důvodný soud posoudil i nárok žalobce na zaplacení nákladů tlumočeného ve výši částka Náklady znalečného a tlumočeného náleží žalobci podle ust. § 513 o. z. jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství pohledávky, a proto právo na úrok z prodlení z uvedených částek žalobci nenáleží, a v této části je žaloba nedůvodná.

39. Výrokem I. soud proto žalobě co do částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení vyhověl (výrok I), ve zbytku, tedy co do částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok III.) v souladu s ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen„ o. s. ř.“), podle kterých měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Částečné zastavení řízení usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací co do částky ve výši do částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení je třeba posoudit jako úspěch žalobce, neboť zastavení řízení v této části zavinila žalobkyně svým chováním, tedy zaplacením uvedené části pohledávky žalobce po podání důvodné žaloby.

41. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu žalobkyně řídil nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném částky částka částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (ke dni datum činily tyto úroky z částky částka částku ve výši částka), přičemž co do částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení vzal žalobce žalobu zpět podáním ze dne datum z důvodu uhrazení uvedené částky dne datum, kdy úroky z této částky činily za dobu od datum do datum částku ve výši částka a ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (ke dni datum anonymizováno činily částku ve výši částka). Předmětem sporu tak byla částka ve výši částka.

42. Soud dospěl k závěru, že žalobce byl v řízení úspěšný (výrok I. + částečné zastavení) co do částky částka (částka anonymizováno + úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka + částka) a neúspěšný co do zbývající částky ve výši částka (výrok II., tedy co do rozdílu mezi částka a částka). Úspěch žalobce ve výši částka činí 75% předmětu sporu, úspěch žalované pak činí zbylých 25 %. Žalobce má tak proti žalované právo na náhradu 50 % nákladů řízení odpovídající rozdílu mezi úspěchem žalobce a žalované.

43. Náklady řízení žalobce ve výši částka tvoří odměna za zastupování za deset advokátkou žalobce učiněných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, předžalobní výzva ze dne datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast u jednání soudu dne datum, datum a datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, písemné podání ze dne datum obsahující částečné zpětvzetí žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, písemné podání žalobce ze dne datum k vyjádření žalované podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast na vyhlášení rozsudku dne 13.

1. číslo podle ust. § 11 odst. 2 písm. f) adv. tarifu, písemná podání ze dne datum a datum podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu) která činí částku částka za každý úkon podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, celkem částku ve výši částka, náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku částka za každý úkon právní služby podle ust. § 14 odst. 1 a 4 adv. tarifu, celkem částku ve výši částka a náhrada DPH ve výši 21 % v částce částka podle ust. § 137 o. s. ř.

44. Pokud žalobce požadoval dále uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů advokátky za níže uvedené úkony právní služby, soud je žalobci nepřiznal. Náklady spojené s následujícími úkony právní služby nelze považovat za účelně vynaložené. V případě jednoduché výzvy k plnění ze dne datum nešlo o předžalobní výzvu, která byla učiněna až podáním ze dne datum. V případě písemné výzvy k plnění ze dne datum, předžalobní výzvy ze dne datum a žádosti o připuštění změny žaloby ze dne datum se jedná o úkony týkající se žalobcem požadované částky za náklady překladů ve výši částka, které mohl však žalobce uplatnit již v žalobě samotné.

45. Soud vzhledem k výše uvedenému přiznal žalobci náhradu 50 % jeho nákladů řízení ve výši částka, tedy částku ve výši částka. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.

46. Žalobce je v tomto řízení podle ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudního poplatku osvobozen. Jelikož soud žalobě částečně vyhověl, žalovaná nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení a sama není od placení soudního poplatku osvobozena, je podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinna podle výsledku řízení zaplatit soudní poplatek nebo jeho část právě žalovaná. Základem poplatku je podle ust. § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích částka částka, ve které soud žalobě vyhověl (výrok I.), sazba poplatku pak 5 % z uvedené částky podle položky číslo bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích, proto soudní poplatek činí částku ve výši částka, kterou soud uložil žalované zaplatit na účet zdejšího soudu (výrok IV.).

47. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.