23 C 110/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným ve věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 15.413 Kč s příslušenstvím <i>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 15.413 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 28.9.2017 do zaplacení, se zamítá.</i> <i>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2.100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, podanou do podatelny zdejšího soudu dne 26.6.2017 domáhal po žalované zaplacení částky 15.413 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo na rychlostní komunikaci [anonymizováno] v [anonymizováno] km ve směru jízdy od [územní celek] na [územní celek] k dopravní nehodě, při níž [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] zavinil poškození středových ocelových svodidel vlevo. Nehodou vznikla škoda na svodidlech. Žalobce uplatnil nárok u žalované, neboť škodící vozidlo bylo u žalované pojištěno. Celkové náklady na opravu činily 88.274 Kč, avšak žalovaná z této částky uhradila toliko 72.861 Kč. Pojistnou událost vedla žalovaná pod [číslo]. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Svodidla byla 15 let stará. Při zvažované životnosti svodidel 30 až 35 let žalovaná došla k závěru, že by v případě opravy novým materiálem nepochybně došlo k prodloužení jejich živostnosti a ke zlepšení dosavadního stavu. Žalobce navíc netvrdí ani neprokazuje stav svodidel v době bezprostředně před škodní událostí, resp. jejich obvyklou cenu v době poškození. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že dne [datum] došlo k předmětné dopravní nehodě, a že škůdce byl pojištěn u žalované. Spor nebyl ani o výši vyplacené částky. Z faktury [číslo] kterou za opravu svodidel vystavila [právnická osoba] je zřejmé, že částka za opravu činila 88.274 Kč včetně DPH. Též bylo v řízení prokázáno, že rozdíl mezi částku poskytnutou žalovanou a částkou, kterou shora uvedené [právnická osoba], jak vyplývá z výpisu z účtu ze dne 22.7.2014. U ústního jednání dne 7.3.2019 soud poučil žalobce, že je třeba mimo jiné prokázat funkčnost svodidel, když funkční jsou taková svodidla, která ke dni škodní události splňovalo veškeré technické i právní normy. Poučení soudu směřovalo na situace, kdy k poškození svodidel dochází poměrně často a žalobce tedy musí prokázat, že svodidla v době dopravní nehody nebyla již poškozena. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] a [datum] a ze záznamu o poškození dálničního ZP provozem dopravních prostředků ze dne [datum] je zřejmé, že došlo ke škodě, kdo škodu způsobil a i jaká je přibližná výše škody. Žalobce tedy téměř okamžitě po nehodě měl povědomost o vzniku škody, kdo za ní odpovídá i jaká je její přibližná výše. Podle ust. § 626 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle ust. § 635 odst. 2 obč. zák., 2, právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že k promlčení nároku na pojistné plnění dojde nejpozději uplynutím, promlčení lhůty stanovené pro uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci. Soud se proto musel zabývat tím, kdy se žalobce dověděl o škodě, škůdci a výši škody. V případě uplatněné pojistné události se žalobce o tom, že ke škodě došlo a kdo za ní odpovídá a též o předpokládané výši škody, se žalobce dověděl z protokolu o nehodě v silničním provozu a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě. Tedy tyto informace měl žalobce k dispozici nejpozději dne [datum]. Přitom pokud jde o výši škody, soud poukazuje na skutečnost, že žalobce je odborníkem v daném oboru a musí mu být tedy bezprostředně po nehodě zřejmé, jaká bude přibližná výše škody. Dle názoru soudu i znalost přibližné výše škody pak splňuje definici, že se poškozený dozví o výši škody. Pak ovšem poprvé mohl uplatnit nárok vůči škůdci dne 6.5.2015. Nárok žalobce je tak v případě nehody ze dne [datum] promlčen, neboť žaloba byla podána až dne 26.6.2017. S ohledem na tuto skutečnost proto soud žalobu co do částky 15.413 Kč zamítl. Pouze pro úplnost soud dodává, že pokud jde o výběrové řízení, z úřední činnosti je mu známo, že žalobce nevypisuje výběrové řízení na každou opravu zvlášť, ale jde o rámcová výběrová řízení vždy na určitý počet oprav nebo na konkrétní dobu. Není tedy pravdou, že by se žalobce mohl o výši škody dovědět až okamžikem otevření nabídek s obálkami týkající se právě konkrétního výběrového řízení na opravu svodidel. Je totiž více než pravděpodobné, že na předmětnou opravu, se s ohledem na způsob a konání výběrových řízení, žádné výběrové řízení na tuto předmětnou nehodu nevypisovalo. Naopak, právě s ohledem na skutečnost, že jde většinou o rámcová výběrová řízení na konkrétní dobu, má žalobě přehled o tom, jaká přibližná výše škody bude. Pokud jde o právní posouzení promlčení, soud odkazuje též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 25Cdo 1976/2019-182. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a žalované, která byla plně úspěšná, přiznal náklady řízení za sedm úkonů po 300 Kč za pět účasti u ústního jednání a dvě vyjádření. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.