23 C 140/2015

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 152.096 Kč s příslušenstvím, <i>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit za žalobce [stát. instituce], regresní náhradu ve výši 152 096 Kč na základě rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 15. 12. 2014, [číslo jednací], se zamítá.</i> <i>II. Žalobce povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>III. Žalobce je povinen uhradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu částce 29.266,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se svojí žalobou doručenou do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 8 dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 152.096 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že trestním příkazem Okresního soudu ve [obec] ze dne 13.2.2014, č.j. 2T 53/2014-114 byl žalobce uznán vinným, že dne [datum] v katastru [územní celek], jako řidič vlastního [značka automobilu] Variant, r.z. [anonymizováno] způsobil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění řidiče vozidla [anonymizováno], [jméno] [příjmení], který utrpěl zlomeniny 9 až 12 žebra vpravo, zhmoždění břišní stěny, zhmoždění sleziny, podvrtnutí krční páteře a pohmoždění hrudní páteře, vše vyžadující lékařské ošetření a hospitalizaci od [datum] do [datum] a dalším léčením spojeném s dlouhodobou rehabilitací, když v polovině ledna 2014 stále přetrvávala pracovní neschopnost. Žalobce oznámil žalované vznik škodní události, neboť vozidlo žalobce bylo z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pravomocným rozhodnutím [stát. instituce] (dále jen [anonymizováno]) ze dne 15.12.2014, [číslo jednací] byla žalobci uložena povinnost uhradit regresní náhradu v celkové výši 167.776 Kč ve prospěch [anonymizováno] do osmi dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovaná však uhradila toliko částku 15.680 Kč. Nárok byl za [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum]. Žalobce se tedy žalobou domáhá, aby žalovaná za něj splnila povinnost uloženou žalobci shora uvedeným rozhodnutím [stát. instituce], když žalovaná uhradila toliko částku 15.680 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že činí nesporným uzavření pojistné smlouvy s žalobcem. a též, že dne [datum] způsobil žalobce svým pojištěným vozidlem předmětnou dopravní nehodu, při které vznikla škoda na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že ve prospěch [anonymizováno] uhradila regresní náhradu ve výši 15.680 Kč, když měla za to, že pracovní neschopnost poškozené v souvislosti s dopravní nehodou trvala od [datum] do [datum]. Sporná je tedy mezi účastníky délka trvání pracovní neschopnosti poškozeného [jméno] [příjmení] (dále jen poškozený). Žalovaná je přesvědčena, že za škodu v rozsahu pracovní neschopnosti poškozeného po [datum] žalobce neodpovídá. Tato skutečnost vyplývá ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], který uzavřel, že pracovní neschopnost poškozeného existující v příčinné souvislosti s dopravní nehodou trvala po dobu dvou měsíců tedy od [datum]. Následující pracovní neschopnost již trvala pouze pro subjektivní stesky poškozeného, které nebyly potvrzeny objektivními vyšetřovacími metodami. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků je zřejmé, že skutečně dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které došlo ke zranění poškozeného. Vozidlo žalobce bylo pojištěno u žalované a žalovaná uhradila částku 15.860 Kč. [příjmení] mezi účastníky byl tedy o délce pracovní neschopnosti poškozeného, když žalovaná uznala délku pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], přičemž [anonymizováno] vyplatilo náhradu v souvislosti s dopravní nehodou za období od [datum] do [datum]. Z rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 15.12.2014 [číslo jednací] vyplývá, že tato uložila regresní povinnost žalobci ve výši 167.776 Kč za [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum]. Z posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že pracovní neschopnost poškozeného v souvislosti s dopravní nehodou trvaly maximálně do [datum]. Nejpozději od [datum] již předmětná pracovní neschopnost poškozeného trvala pro jeho subjektivní stesky, o nichž se nepodařilo prokázat, že byly způsobeny úrazem utrpěným při dopravní nehodě dne [datum]. Soud ve věci provedl výslech svědka, poškozeného [jméno] [příjmení]. Ten ve své výpovědi uvedl, že byl v pracovní neschopnosti do [datum] a od [datum] nastoupil do práce. Po celou dobu byl v pracovní neschopnosti v souvislosti s dopravní nehodou, prodělal několik rehabilitací, které probíhaly vždy 2x týdně, a to v průběhu celé pracovní neschopnosti. Rehabilitace ukončil až v dubnu 2017. Vyjma zranění, které jsou uvedeny ve skutkových tvrzeních žalobce měl poškozený ještě necitlivé obě ruce a následně necitlivost přetrvávala v ruce levé. Před pracovní neschopností žádné problémy neměl. Příznaky ohledně necitlivosti ruky přetrvávaly po celou dobu pracovní neschopnosti. Léčil se u [anonymizována dvě slova] [jméno] v [obec], který jej poslal i na magnetickou rezonanci. Věc se vyjma rehabilitací snažil řešit i alternativně akupunkturou. Žalovaná ve věci předložila znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který při zpracování vyšel ze zdravotnické dokumentace, kterou poškozený předal žalované. V posudku je uvedeno, že celé období subjektivně prezentovaných potíží horší kožní citlivosti ulnárního nervu na levé horní končetině trvající více než rok nebyla stanovena odpovídající diagnóza těchto uváděných stesků. Pouze v přijímací diagnóze [anonymizováno] nemocnice je kromě dalších uvedena i distorze krční páteře, i když bez bližšího objektivního nálezu uvedeného traumatu. Nebyla indikována ani aplikace krčního límce. Příčinná souvislost těchto subjektivně udávaných potíží s dopravní nehodou dne [datum] není prokázána. Dále pak uvedl, že je třeba připomenout, že se poškozený vrátil po ukončení pracovní neschopnosti ke stejnému zaměstnání přesto, že se přes rok udávané potíže horší kožní citlivosti na levé horní končetině nezměnily. Soud ve věci nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce] Tento znalec měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci poškozeného včetně té, která se nachází v soudním spisu. K posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že má sice neobvyklou strukturu, ale s věcným závěrem posudku, který se týká délky pracovní neschopnosti lze souhlasit. V případě znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] opět uvedl, že souhlasí s jím uvedenou dobou pracovní neschopnosti s tím, že by pouze zvolil formulace„ bez zjištěné příčinné souvislosti s vyjmenováním použitých pomocných metod“. I sám ve svých závěrech uvedl, že pokud se bude držet uvedených sdělení pacienta, zjištěných výsledků klinických vyšetření a pomocných objektivních vyšetření je přiměřená průměrná délka pracovní neschopnosti poranění z důvodu zdravotních následků, které poškozený utrpěl v souvislosti s dopravní nehodou dne [datum] řádově 8 až 10 týdnů. Poté, co bylo dokazování doplněno o kopii ambulantní léčby [anonymizována dvě slova] [jméno] a výpověď [anonymizováno] [jméno], dopracoval znalec svůj znalecký posudek. Dopracovaném posudku pak bylo uvedeno, že zda se jednalo u poškozeného o whiplash syndrom v roce 2013 nelze jednoznačně odpovědět, stejně jako nelze jednoznačně tento syndrom ani vyloučit, takže s tímto časovým odstupem jde o otázku v rovině spekulace. Pokud jde o výpověď [anonymizováno] [jméno] [jméno], tento uvedl, že poškozený k němu docházel pro obtíže levé horní končetiny, kterou uváděl, že má od autonehody. Výsledky [anonymizováno] byly negativní a v případě krční páteře po vyšetření magnetickou rezonancí tam nebyly žádné posttraumatické změny, ale pokud si pamatuje, tak tam byly změny degenerativní. Protože ani vyšetření [anonymizováno] není stoprocentní, ne vždy je na [anonymizováno] nález i když pacient uvádí obtíže. Znalec [celé jméno znalce] při svých výpovědích uvedl, že pokud jde o vyšetření [anonymizováno], v podstatě se dá říci, že objektivizuje poškození periferního nervu, též není stoprocentní, ale nějak to posunuje směrem k určité objektivizace. Závěry magnetické rezonance byly takové, že tam nebyl žádný nález, který by koreloval s uváděnými obtížemi. Potvrdil, že s ohledem na úraz by viděl jako přiměřenou dobu pracovní neschopnosti 8 až 10 týdnů. Dále znalec uvedl, že pokud jde o uvedené příznaky, nelze vyloučit, že by se jednalo o příznaky whiplash syndromu, ale je to málo pravděpodobné. Pokud jde o nějaké degenerativní změny v materiálech, které měl znalec k dispozici, nebyl žádný podklad, z čeho by se dalo usuzovat na potíže, kterými trpěl poškozený, který by dal podnět k těmto potížím, co samozřejmě neznamená, že tam ty potíže nemohly být. Po takto provedeném dokazování lze konstatovat, že se žalobci v řízení nepodařilo prokázat, že by celá pracovní neschopnost poškozeného, tedy do [datum] bylo v příčinné souvislosti s úrazem, který utrpěl při předmětné dopravní nehodě. Všichni znalci, kteří zpracovávali znalecké posudky, se shodli na tom, že délka pracovní neschopnosti by měla být v rozsahu 8 až 10 týdnů. Dále pak jejich závěry hovořily o tom, že u uváděných stesků poškozeného nelze, i v souvislosti s odstupem doby uvést, zda-li byly v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Podle ust. § 6 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. K tomu je třeba uvést, že v řízení strany učinily nesporným, že žalobcem měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované, čemuž odpovídá i fakt, že žalovaná hradila za žalobce [příjmení] za pracovní neschopnost poškozeného částku 15.680 Kč, tedy za 8 týdnů pracovní neschopnosti. Podle ust. § 6 odst. 4 téhož zákona, pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění), jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího [anonymizována dvě slova]) a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst.

3. S ohledem na ust. § 6 zákona č. 168/1999 Sb. je zřejmé, že žalovanou stíhá povinnost k náhradě škody pouze tehdy, je-li nárok prokázán. Jak již bylo shora uvedeno, nárok se v řízení nepodařilo prokázat, když žalovaná hradila částku rovnající se [anonymizováno] za období v délce od [datum] do [datum], přičemž příčinná souvislost další pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] s úrazem poškozeného, který utrpěl při předmětné nehodě prokázána nebyla. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení za deset úkonů nezastoupeného účastníka po 300 Kč, celkem tedy 3.000 Kč. Dále pak soud ještě žalovaná přiznal částku 1.000 Kč, neboť žalované byla uložena povinnost zaplatit záloha na vypracování znaleckého posudku. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady jsou tvořeny přiznaným znalečným a svědečným v částkách 1.495,72 Kč, 13.177 Kč, 3.552,20 Kč, 1.717,56 Kč, 6.022 Kč a 5.304,72 Kč Celkem tedy 31.266,20 Kč, když od této částky je třeba odečíst zaplaceného zálohy v celkové výši 2.000 Kč. Nárok státu je tak v rozsahu 29.266,20 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.