23 C 145/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 62.159 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 62.159 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou, doručenou do podatelny soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 62.159 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum řídil pan jméno příjmení značka automobilu, r.z. anonymizováno po účelové komunikaci od územní celek na obec. Při jízdě nepřizpůsobil rychlost dopravně technickému stavu komunikace a svým schopnostem v důsledku čehož uvedl vozidlo do smyku, který nezvládl a vyjel mimo komunikaci, kde narazil do stromu. Při této nehodě utrpěli zranění mimo jiné pojištěnci žalobkyně jméno příjmení a jméno příjmení. Žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotních služeb náhradu na nákladech za léčení poškozených ve výši 103.351,25 Kč za pana jméno příjmení a 20.967,78 Kč za jméno příjmení. Žalovaná však uhradila pouze polovinu částky, a to 62.159 Kč s ohledem na míru spoluzavinění poškozených. Žalobkyně se pak žalobou domáhal doplatku ve výši 62.159 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Jednak je dle jejího názoru žalobní návrh nedostatečný, když žalobkyně netvrdí, jakým zdravotnickým zařízením poskytla úhrady za léčení ani kdy tak učinila. Též netvrdí, jaká léčba byla poškozeným poskytnuta. Pokud jde o samotnou nehodu uvedla, že dle odůvodnění usnesení obec anonymizováno ze dne datum je zřejmé, že pan jméno příjmení v době nehody seděl na místě spolujezdce vzadu vpravo a byl majitelem vozidla, které dle jeho vyjádření bylo v řádném technickém stavu a kola na vozidle byla řádně utažená. Znalec příjmení jméno příjmení, anonymizováno však ve znaleckém posudku uvedl, že na předmětném vozidle došlo v průběhu jízdy, ještě před nárazem do stromu k oddělení levého zadního kola, a to z důvodu nedostatečného utažení kolových šroubů, což bylo příčinou oddělení kola. Dle zjištěného poškození uložení kolových šroubů v disku a také poškození závitů šroubů bylo zřejmé, že vozidlo bylo s uvolněným levým zadním kolem provozováno již nějakou dobu a řidič toto mohl za jízdy poznat. Navíc bezpečnostní pásy u řidiče a též u spolujezdce na předním sedadle a spolujezdce vpravo vzadu nebyly v době nehody použity. Též bylo jednoznačně zjištěno, že jak řidič, tak i zmínění pojištěnci žalobkyně pan příjmení a příjmení celý den před nehodou pili alkohol, až se uvedli do stavu vysoké opilosti V tomto stavu pak pojištěnci žalobkyně absolvovali jízdu s osobou ve stavu vysoké opilosti (2,34 g alkoholu v krvi). jméno příjmení nebyl prokazatelně připoután a provozoval technicky nezpůsobilé vozidlo. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni plnila v rozsahu 50%, zabýval se soud nejdříve možným spoluzaviněním poškozených. V této souvislosti si připojil spis stát. instituce číslo jednací. Znaleckým posudkem z obou zdravotnictví, odvětví toxikologie bylo prokázáno, že řidič vozidla měl v krvi 2,34 g alkoholu. Znaleckým posudkem znalce příjmení jméno příjmení, anonymizováno bylo prokázáno, že osoba sedící na pravém zadním sedadle nebyla připoutána bezpečnostním pásem. S největší pravděpodobností pak nebyl v době nehody použit ani bezpečnostní pás na zadním sedadle vlevo a uprostřed. Dále ze znaleckého posudku vyplynulo, že levé zadní kolo bylo při jízdě uvolněno. Řádné nedotažení kolových šroubů je s velkou pravděpodobností příčinou oddělení levého zadního kola při jízdě vozidla. Též byl nefunkční systém ABS. Navíc s ohledem na opotřebení kolových šroubů bylo zřejmé, že uvolněné kolo muselo být zdrojem vibrací, které by měl řidič vozidla a posádka vnímat. Soud ve věci rovněž provedl výslech poškozených jméno příjmení a jméno příjmení. Svědek jméno příjmení uvedl, že tehdy dne datum se opravoval výfuk předmětného vozidla a u toho se něco pilo, pak se sedlo do auta a poslouchala se hudba. příjmení pak usnul a vlastně nevěděl, co se dělo. příjmení mu vzal klíče a stalo se, co se stalo. příjmení od auta měl v kapse. V autě seděl kromě něj ještě pan příjmení a příjmení. Když si on do auta sedal, tak tam řidič ještě neseděl. Svědek nic necítil, když mu řidič vyndával klíč od vozidla z kapsy kalhot. Též věděl, že řidič měl kdysi zákaz řízení. Pil se nějaký rum, burčák, prostě mu to nesedlo. Svědek jméno příjmení vypověděl, že s ostatními, kteří spravovali auto, byl tak 2-3 hodiny. Pil se u toho alkohol a on mohl vypít tak 6 až 7 piv. Po opravě se pak všichni posadili do auta a pak už si jen pamatuje, jak jej vytahovali ven, a nebo jestli vylezl sám. příjmení vlastně neví, zda v autě usnul, anebo to bylo pak až v důsledku té nehody, že si to nepamatuje. příjmení seděl vzadu s jméno příjmení. Že řidič vozidla neměl řidičský průkaz, věděl, ale jak získal klíče od vozidla, neví. Jak to bylo s klíči od auta, neví, nestaral se o to. Po opravě seděli v autě a poslouchal se hudba. Je třeba konstatovat, že oba svědci vypovídali v podstatě shodně jako v řízení, ve kterém Policie ČR předmětnou dopravní nehodu vyšetřovala. Přesto však soud těmto výpovědím neuvěřil, a to hned z několika důvodů. Předně je velmi nepravděpodobné, aby oba poškození jméno příjmení a jméno příjmení usnuli tak tvrdě, že by se neprobudili ani po nastartování vozidla nebo při samotné jízdě. Navíc oba věděli, že řidič vozidla neměl řidičské oprávnění. Stejně tak je vysoce nepravděpodobné, že by se pan jméno příjmení, který byl vlastníkem vozidla a klíče od vozidla měl v kapse kalhot, se neprobudil ve chvíli, kdy mu klíče z kapsy vyndal řidič vozidla. Je třeba si uvědomit, že dle pana příjmení, tento seděl na zadním sedadle. Pak vyndání klíčů z kapsy kalhot není nijak jednoduché a jak již soud uvedl, je vysoce nepravděpodobné, že by se přitom poškozený příjmení neprobudil. Posledním důvodem je pak skutečnost, že poškození jsou si moc dobře vědomí, že v případě jejich spoluzavinění může přijít tzv. regres, tedy situace, kdy žalobkyně bude požadovat úhradu za jejich léčení po nich. Dle názoru soudu oba svědci sedli do auta s vědomím, že bude řídit řidič, který je ve vysokém stupni opilosti a pan jméno příjmení mu klíče od vozidla předal. K tomu je pak třeba připočítat skutečnost, že pan jméno příjmení nebyl připoutaný bezpečnostními pásy, byť tuto povinnost, za situace, kdy vozidlo je bezpečnostními pásy vybaveno i na zadních sedadlech, má. Stejně tak je na pováženou, že vozidlo nemělo řádně dotaženo levé zadní kolo a bylo v podstatě z tohoto důvodu nezpůsobilé k jízdě. Za této situace má soud za to, že oba poškození měli míru spoluzavinění v rozsahu 50%, jak nakonec uzavřela i žalovaná, když plnění krátila právě v tomto rozsahu. Podle ust. § 55 odst. 1 zák.č. 48/1997 Sb., příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle ust. § 2953 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Soud má za to, že žalobkyně měla nárok na úhradu nákladů na léčení žalovaných s ohledem na ust. § 55 odst. 1 zák.č. 48/1997 Sb. Pokud však namítala žalovaná 50% míru spoluzavinění poškozených a krátila tak své plnění v tomto rozsahu, lze jí přisvědčit, že tento postup byl po právu. Oba poškození se chovali velmi nezodpovědně, usedli do vozidla s řidičem, který byl podnapilý a bez řidičského oprávnění, o čemž oba poškození věděli. Navíc pan příjmení ani nebyl připoután bezpečnostními pásy a s největší pravděpodobností s ohledem na znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení, anonymizováno nebyl s největší pravděpodobností připoután ani poškozený příjmení. Za této situace má soud za to, že krácení plnění ve výši 50% je s ohledem na spoluzavinění poškozených zcela na místě. Protože pak žalovaná uhradila přesně 50% nároku žalobkyně, soud žalobu zcela zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná, avšak náhrady nákladů řízení se výslovně vzdala. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8, a to písemně ve dvou stejnopisech.