23 C 164/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr Michalem Novotným ve věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 14.353 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 14.353 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou, podanou do podatelny zdejšího soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 14.353 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne datum došlo na dálnici anonymizováno v anonymizováno km ve směru jízdy do obec k havárii, kterou způsobilo vozidlo anonymizováno, r.z. anonymizováno. Při nehodě došlo k poškození ocelových svodidel a protihlukové stěny. Žalobce uplatnil nárok u žalované, neboť škodící vozidlo bylo u ní pojištěno. V rámci likvidace pojistné události uhradila žalovaná částku 233.631 Kč, avšak právnická osoba s.r.o., která opravu prováděla požadovala částku 271.295 Kč. Žalovaná neuhradila celkem částku 14.353 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává a vznesla námitku promlčení nároku. Zároveň potvrdila existenci škodní události dne datum. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že dne datum došlo k předmětné dopravní nehodě, a že škůdce byl pojištěn u žalované. Spor nebyl ani o výši vyplacené částky. Z faktury číslo kterou za opravu svodidel vystavila právnická osoba s.r.o. je zřejmé, že částka za opravu činila 271.295 Kč. Protokolem o nehodě v silničním provozu ze dne datum a potvrzením o účasti na dopravní nehodě z téhož data bylo prokázáno, že již tento den musel žalobce vědět o tom, že došlo ke škodě, kdo za ni odpovídá a jaká je pravděpodobná výše škody. Žalobce tedy téměř okamžitě po nehodě měl povědomost o vzniku škody, kdo za ní odpovídá i jaká je její přibližná výše. Též bylo v řízení prokázáno, že rozdíl mezi částku poskytnutou žalovanou a částkou, kterou shora uvedené společnost vyplatila, uhradil žalobce právnická osoba s.r.o., jak vyplývá z výpisu z účtu ze dne datum. U ústního jednání dne datum soud poučil žalobce, že je třeba mimo jiné prokázat funkčnost svodidel, když funkční jsou taková svodidla, která ke dni škodní události splňovalo veškeré technické i právní normy. Poučení soudu směřovalo na situace, kdy k poškození svodidel dochází poměrně často a žalobce tedy musí prokázat, že svodidla v době dopravní nehody nebyla již poškozena. Podle ust. § 626 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle ust. § 635 odst. 2 obč. zák., 2, právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že k promlčení nároku na pojistné plnění dojde nejpozději uplynutím, promlčení lhůty stanovené pro uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci. Soud se proto musel zabývat tím, kdy se žalobce dověděl o škodě, škůdci a výši škody. V případě uplatněné pojistné události se žalobce o tom, že ke škodě došlo a kdo za ní odpovídá a též o předpokládané výši škody, dověděl z protokolu o nehodě v silničním provozu a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě. Tedy tyto informace měl žalobce k dispozici nejpozději dne datum. Přitom pokud jde o výši škody, soud poukazuje na skutečnost, že žalobce je odborníkem v daném oboru a musí mu být tedy bezprostředně po nehodě zřejmé, jaká bude přibližná výše škody. Dle názoru soudu i znalost přibližné výše škody pak splňuje definici, že se poškozený dozví o výši škody. Pak ovšem poprvé mohl uplatnit nárok vůči škůdci dne datum. Nárok žalobce je tak v případě nehody ze dne datum promlčen, neboť žaloba byla podána až dne datum. S ohledem na tuto skutečnost proto soud žalobu co do částky 14.353 Kč zamítl. Pouze pro úplnost soud dodává, že pokud jde o výběrové řízení, z úřední činnosti je mu známo, že žalobce nevypisuje výběrové řízení na každou opravu zvlášť, ale jde o rámcová výběrová řízení vždy na určitý počet oprav nebo na konkrétní dobu. Není tedy pravdou, že by se žalobce mohl o výši škody dovědět až okamžikem otevření nabídek s obálkami týkající se právě konkrétního výběrového řízení na opravu svodidel. Je totiž více než pravděpodobné, že na předmětnou opravu, se s ohledem na způsob a konání výběrových řízení, žádné výběrové řízení na tuto předmětnou nehodu nevypisovalo. Naopak, právě s ohledem na skutečnost, že jde většinou o rámcová výběrová řízení na konkrétní dobu, má žalobě přehled o tom, jaká přibližná výše škody bude. Pokud jde o právní posouzení promlčení, soud odkazuje též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 25Cdo 1976/2019-182. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla plně úspěšná, avšak náklady řízení neuplatnila. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8, a to písemně ve dvou stejnopisech.