23 C 174/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi , o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, <i>I. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 1+2, ve 4. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice] [číslo] který je součástí pozemků parc. [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha, daná žalovanými žalobci je neplatná, se zamítá.</i> <i>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 85.305 K, k rukám právní zástupkyně žalovaných, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 7.8.2019 domáhal určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi ním a žalovanými byla dne 1.1.1998 uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou k bytu [číslo] o velikosti 1+2 ve 4. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], ulice [ulice] [číslo]. Dne 2.7.2019 byla žalobci doručena výpověď z nájmu bytu dle ust. § 2288 odst. 2 písm. b) zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zákk.) z důvodu, že uvedený byt potřebuje spoluvlastník [celé jméno žalovaného] pro svou vnučku [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], která nemá vlastní byt. Žalobce důvody výpovědi považoval za účelové, neboť stejný důvod výpovědi byl uveden u výpovědi ještě dvou nájemců, [jméno] [příjmení], nar. [číslo], bytem [adresa žalobce, žalovaného a žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobce, žalovaného a žalované], tedy celkem potřeba 3 bytů pro jednu osobu. Dále žalobce uvedl, že je starobním důchodcem s důchodem ve výši 15.334 Kč a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen přivýdělku. Na předmětné adrese žije se svým synem [celé jméno žalobce], [datum narození], který je uznán invalidním v 1. stupni invalidity a rovněž jeho výdělečné možnosti jsou velmi omezené. Žalobce je tedy v tíživé sociální situaci a komerční pronájem bytu je pro něj nereálný. Výpovědí by byl reálně ohrožen ztrátou bydlení. Žalobce doplnil, že pravidelně hradí nájemné včetně úhrad za služby a poplatky jsou hrazeny řádně a žalobci nikdy nevznikl dluh. Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že nesporují užívání předmětného bytu žalobcem na základě řádně uzavřené nájemní smlouvy. Důvodem výpovědi z nájmu bytu byla bytová potřeba vnučky žalovaného [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [datum narození], V případě výpovědi z nájmu bytu u nájemce pana [jméno] [příjmení] byl uplatněn sice stejný důvod, jednalo se též o vnučku žalovaného [celé jméno žalovaného], avšak [jméno] [příjmení], [datum narození]. V případě paní [jméno] [příjmení] bylo vše tak, že ona byla nájemcem bytu z titulu svého spoluvlastnického podílu, který byl však zahrnut do soupisu majetkové podstaty, když byla na paní [jméno] [příjmení] prohlášen konkurs. Od konkursního správce pak podíl koupil prvý žalovaný pan [celé jméno žalovaného]. [příjmení] [jméno] [příjmení] tak byla povinna byt vyklidit, což však dobrovolně neučinila, a proto se musel pan [celé jméno žalovaného] domáhat vyklizení soudní cestou. Dále pak žalovaní uvedli, že nemohou souhlasit s tvrzením žalobce, že byt obývá se svým zletilým synem [celé jméno žalobce]. Sám žalobce totiž do své žádosti o výpočet plateb souvisejících s nájmem bytu uvedl, že v bytě bydlí pouze on sám. Žalobce pak na platbách nájmu hradí pouze částku 8.000 Kč. Navíc žalovaní v průběhu posledních dvou let žalobci nabízeli možnost přestěhování se do již zrekonstruovaných bytů v době, avšak žalobce toto vždy odmítl. Žalovaní byli toho názoru, že je zde dán výpovědní důvod, neboť žalovaný č. 2 potřebuje byt k uspokojení potřeby bydlení své vnučky [jméno] [příjmení], která nemá vlastní byt a ani nedisponuje žádným právním titulem, který by jí umožňoval bydlení trvalé povahy. Žalovaní byli toho názoru, že skutková tvrzení žalobce nemají právní význam ani při posouzení souladu výpovědi s dobrými mravy ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Nájemní smlouvou ze dne 1.1.1998 bylo prokázáno, že žalobce je nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+2, ve 4. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], ulice [ulice a číslo] (dále jen předmětný byt). Výpovědí z nájmu bytu ze dne 25.6.2019 bylo prokázáno, že žalobce dostal od žalovaných výpověď z nájmu předmětného bytu, a to z důvodu ust. § 2288 odst. 2 písm. b) obč. zák. Výpověď byla řádné odůvodněna pokud jde o výpovědní důvod a měla též veškeré zákonné náležitosti, když obsahovala ustanovení o délce výpovědní doby a též byl žalobce ve výpovědi poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout ve dvouměsíční lhůtě, aby výpověď přezkoumal soud. Ústřižky složenek za období od ledna do srpna 2019 bylo prokázáno, že žalobce v tomto období hradil nájemné ve výši 8.000 Kč měsíčně. Textovou zprávo ze dne 13.1.2018 bylo prokázáno, že v ní žalobce žádá, aby ve výpočtu záloh na služby spojené s užíváním bytu byla uvedena pouze jedna osoba, a to on. Tomu pak korespondují výpisy z účtu na čl. 45 p.v. až 50 spisu, kde je u plateb žalobce vždy uvedena jedna osoba. Nájemními smlouvami z čl. 79 až 106 bylo prokázáno, že v domě, kde se nachází předmětný byt, nebyl v době výpovědi žádný právně volný byt. Je však pravdou, že b případě nájemce pana [jméno] [příjmení], byl nájem uzavřen dne 1.8.2018 na dobu určitou jednoho roku. Nájem tedy končil ke dni 1.8.2019. Evidenčním litem pro výpočet nájemného za rok 2019 je zřejmé, že nájemné v předmětném bytě činila částku 7.400 Kč a zálohy pak částku 600 Kč. Návrhem a oznámením pronajímatele na zvýšení nájemného bylo prokázáno, že žalobci bylo zvýšeno nájemné na částku 12.500 K a pokud jde o zálohy, pan na částku 1.800 Kč. Zvýšení pak bylo platné od 1.3.2020. Z výpisu z účtů z čl. 111 až 114 je patrné, že žalobce novou výši nájemného nerespektoval a úhrady prováděl vždy v nižší výši. Pokud jde o zdravotní stav žalobce, byly jím předkládány lékařské zprávy, přičemž z aktuálních zpráv vyplývá, že žalobce je dlouhodobě léčen pro závažné kardiologické onemocnění. Je mu doporučen klidový režim a není schopen fyzické ani psychické zátěže. Žalobce je též dlouhodobě v evidenci MUDr. [jméno] [příjmení]. Dle tohoto lékaře u žalobce dominoval opakované depresivní dekompenzace primárně hraniční osobnosti. V posledních letech je relativně stabilizován. Nyní dekompenzace v souvislosti s vypovědí z bytu. Též MUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že má žalobce dlouhodobé psychické potíže V současné době zhoršení stavu v důsledku vleklého soudního řízní ohledně stěhování z bytu. MUDr. [jméno] [příjmení] též uváděla dlouhodobě psychické obtíže žalobce s tím, že hrozí výrazná dekompenzace stavu v případě akutního vystěhování. Oznámením České zprávy sociálního zabezpečení ze dne 28.12.2018 bylo prokázáno, že od ledna 2019 pobíral žalobce starobní důchod ve výši 15.300 Kč. Ohledně zdravotního stavu syna žalobce, předložil žalobce posudek o invaliditě ze dne 29.8.2014. Z něj je patrné, že jde u syna žalobce o invaliditu prvého stupně a jeho pracovní schopnost poklesla od 45%. Ve věci soud též provedl důkaz svědeckými výpověďmi jak ohledně nutnosti vlastního bydlení [jméno] [příjmení], tak ohledně volných bytů, resp. nabídky jiné možnosti bydlení ve stejném domě a na stejné adrese. [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození] vypověděla, že bydlí na adrese [adresa]. Jde o malý byt, který obývá s otcem, jenž byt vlastní. Ona sama žádnou jinou možnost bydlení nemá. Pokud jde o dispozic bytu, jde o obývák s kuchyní a dva malé pokojíčky. Ona by sama měla zájem, tzv. vylétnou z hnízda, a aby měla možnost založit případně rodinu. Žalobce č. 2 je jím dědečkem. Ona sama svou bytovou potřebu s žalovaným č. 2 probírala, avšak nebavili se o konkrétním bytě. Svědek [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že bydlí na adrese [adresa]. Nikdo jiné v bytě nebydlí. Jde o byt 1+1, necelých 40 m2. Byt je v jeho vlastnictví. On sám neví, že by dcera směla zajištěno nějaké jiné bydlení. Mnohokrát se však spolu bavili, že ten stav, které je, jí nevyhovuje. On sám neví, jaká je bytová situace na adrese [adresa žalobce a žalovaného], kde se nachází předmětný byt, nicméně mu přijde smysluplné, aby obě dcery případně spolu bydleli v jednom domě. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že jejímu otce patří ¼ domu na adrese [adresa žalobce a žalovaného] 3 a ona na základě plné moci provádí správu domu. V domě je 12 bytových jednotek a v době výpovědi tam žádný volný byt nebyl a není ani v současnosti. Snahou rodiny bylo, aby sestry, když jednou z nich je [jméno] [příjmení], bydlely na stejné adrese, když tam již bydlí i jejich bratr a v podstatě šlo o to, aby nějak bylo využito vlastnictví samotného domu. Ona sama panu žalobci nabízela již v roce 2018 možnost nastěhovat se do jiného bytu, avšak na stejném patře, který byl zrekonstruován. Žalobce to však odmítl s odůvodněním, že jsou tam špatní duchové. Ještě mu nabízela byt v přízemí. Vždy mu to nabízela proto, že jeho byt je v havarijním stavu. On se však odmítl přestěhovat. Nájem předmětného bytu se navyšoval 2x, avšak žalobce si jej upravuje. Rekonstruovat byt nechce, neboť by pak došlo ke zvýšení nájemného. Dcera [jméno] [příjmení] jinou možnost bydlení nemá a když se podávala výpověď žalobci, uvažovalo se o tom, že by obě její dcery bydlely spolu, resp. v jednom domě. Dcery spolu hrají profesionálně beach volejbal. Pan žalobce platí nižší nájem než má stanovený a vzniká mu dokonce dluh. Navýšení nájemného neakceptoval. Většina bytů v domě je s nájmem na dobu neurčitou. Náhradní byt byl žalobci nabízen vždy proto, aby mohl být zrekonstruován jeho byt, který je v havarijním stavu. Podle ust. § 2288 odst. 2 písm. b) obč. zák., pronajímatel může vypovědět nájem bytu na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzné svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalovaní podali výpověď žalobci se shora uvedeného důvodu s tím, že bytová potřeba je po vnučku žalobce [číslo] [jméno] [příjmení]. Její výpovědí přitom bylo prokázáno, že nemá jinou žádnou možnost bydlení, když bydlí v bytě 1+1 se svým otcem PaeDr. [jméno] [celé jméno žalovaného]. [jméno] uvedla, že by ráda měla možnost, pokud by chtěla, založit rodinu. Její výpověď ohledně jiné možnosti bydlení potvrdil i její otec [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tak i její matka [jméno] [příjmení]. Ta ve své výpovědi též uvedla, že žalobci, byť ústně nabízela k nastěhování jiný byt ve stejném době, dokonce jeden měl být na stejném patře. Tento však mě žalobce odmítnou z důvodu, se v něm nacházejí špatní duchové. Tento důvod odmítnutí jiného bytu žalobce potvrdil i u ústního jednání dne 28.4.2021. Podle odst. 3 téhož ustanovení, vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. Přeloženou výpovědí pak bylo prokázáno, že výpovědní důvod v ní byl uveden. Podle ust. § 2290 obč. zák., nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došlo. Žaloba byla podána dne 7.8.2019, když výpověď byla dle skutkových tvrzení žalobce, která žalovaní nijak nezpochybňovali dne 2.7.2019. Lze tedy konstatovat, že návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi byl podán včas. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 obč. zák., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. K tomu je třeba říci, že samotná výpověď z důvodu potřebnosti pro příbuzného vlastníka, nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Avšak okolnosti a způsob, jak k ní došlo, může rozpor s dobrým mravy zakládat. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že vnučka žalovaného č. 2 paní [jméno] [příjmení] nemá jinou řádnou možnost bydlení. Pokud svědkyně [jméno] [příjmení] vypovídala, že snahou rodiny je nějakým způsobem využít vlastnictví domu, ve kterém se předmětný byt nachází, a to zejména tím, že by zde pohromadě bydleli rodinní příslušníci, nemůže být tato idea, resp. konání, která směřují k jejímu naplnění, v rozporu s dobrými mravy. Navíc v řízení bylo prokázáno, že žalobce opakovaně odmítl jiný byt v tomtéž domě, když v případě bytu na stejném poschodí, tak bylo učiněno z naprosto iracionálního důvodu. I žalobce musí nést následky svého iracionálního konání. Žalobce si musí být sám vědom toho, že v případě výpovědi z nájmu pravděpodobně dojde ke zhoršení jeho zdravotního stavu. A pokud s ním v bytě bydlí jeho invalidní syn, což v řízení prokázáno nebylo, měl tím spíše zvažovat svůj postup. Též je třeba poukázat na skutečnost, že žalovaní v průběhu celého řízení nabízeli možnost výrazně delší výpovědní lhůty, naposledy dne 28.4.2021, těsně před rozhodnutím ve věci. Žalobce však tuto možnost odmítl. Pokud pak za této situace žalobce předkládá lékařské zprávy, ve kterých se hovoří o tom, že akutní výpověď vede ke zhoršení jeho zdravotního stavu, není tento argument a důkaz zcela na místě, kdy se do takové situace dostal svým vlastním, mnohdy iracionálním, konáním. Jestliže žalobce argumentoval rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 5679/2016, je třeba uvést následující. Je skutečně pravdou, že v domě se i v době výpovědi nacházely byt s nájmem na dobu určitou v délce jednoho roku. Dokonce zde byl byt, kde nájemcem byl pan [jméno] [příjmení], kterému měla nájemní doba uplynout dne 1.8.2019, tedy přibližně jeden měsíc po doručení výpovědi žalobci. Nabízela se tedy skutečně možnost, vnučce žalovaného č. 2 poskytnou tento byt. Na celou situaci, je třeba se však dívat v kontextu toho, že žalobce je jednoznačně„ problémovým nájemcem“, žalovaní se snažili s ním věc vyřešit rekonstrukcí jeho bytu a jeho přestěhování do bytu na stejném podlaží, což však žalobce odmítl. Též je třeba poukázat na skutečnost, ani platební morálka žalobce ohledně nájemného a záloh nebyla ideální. Za této situace má soud za to, že aplikací právního názoru Nejvyššího soudu ČR, na kterou upozorňoval v řízení žalobce, by mohlo naopak dojít k porušení dobrých mravů ze strany žalobce. Právě s ohledem na chování žalobce se proto soud zcela neřídil názorem Nejvyššího soudu ČR, resp. neakceptoval jej beze zbytku, neboť skutkově je souzená věci ve vztahu k osobě a chování žalobce odlišná. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli plně úspěšný. Dle vyhl. č. 177/1996 soud žalovanými přiznal náklady za 7 úkonů právní pomoci po 10.000 Kč a dva úkony právní pomoci po 5.000 Kč, vše dle ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., 35 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH (14.805 Kč) O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobců soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.