23 C 237/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 425.500,50 Kč s příslušenstvím <i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 351 873,80 Kč,</i> <i>-) s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 49 244,66 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 34 746,58 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 17 982,12 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11 813,95 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 19 090 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 84 295 Kč od [datum] do zaplacení,</i> <i>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 408,50 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 79 463 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 73 626,70 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 303 928,74 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa] pluku [číslo], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 1 842 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 8 994 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 8 dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 425.500,50 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o dílo č. 2013 ve znění dodatků [číslo] (dále jen SOD), jejímž předmětem byly stavební práce na rekonstrukci vily žalovaného, jež se nachází na parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha na adrese [ulice a číslo] Cena byla stanovena rozpočtem, resp. dvěma rozpočty na dokončení hrubé stavby a na dokončení rekonstrukce vily po provedené hrubé stavbě. Dle čl. 2 odst. 4 SOD bylo dohodnuto, že zhotovitel (žalobce) je oprávněn vystavit fakturu po předání jakékoli části díla, a to vždy pouze za práce provedené a odsouhlasené stavebním dozorem objednatele (žalovaného), což žalobce činil, jak dokládají odsouhlasené faktury č. 2013, č. 2013, č. 2013, č. 2013, č. 2013, č. 2013, č. 2013, č. 2013, [číslo] [číslo] na částky 15.990,65 Kč, 106.880,71 Kč, 34.764,58 Kč, 117.982,12 Kč 11.813,95 Kč, 19.090 Kč, 84.295 Kč, 35.408,50 Kč, 79.463 Kč a 19.812 Kč, když na fakturu č. 2013 bylo uhrazeno 100.000 Kč a na zbylé faktury nebylo uhrazeno ničeho. Poté co žalobce počal dílo zhotovovat ve shodě se SOD, začalo se objevovat určité skutečnosti, jež zapříčinily prodlení ve zhotovení díla ze strany žalovaného, a dále došlo až ke znemožnění dílo dokončit v důsledku toho, že nebylo žalobci již dále umožněno dílo provádět od září 2013. Samotná stavba byla zahájena bez stavebního povolení a to stavební firmou s fiktivním IČ. Původní projekt od Ing. [příjmení] byl špatný, vůbec neřešil navázání izolací přístavku na původní budovu, přičemž tato firma dokonce nedodržela ani tento neúplný projekt. Nebyly provedeny správně hydroizolace, tj. tato izolace nebyla nastavena na základovou desku, nebyly provedeny potřebné přesahy dle požadavků výrobce, přičemž jak i dále vyplynulo, tak při osazení výztuže bednění byla hydroizolace provrtána. Další pochybení se prokázalo u svodů dešťové vody, které nebyly správně provedeny, byly na mnoha místech přerušeny. Problémy ohledně svodů byly zjištěny žalobcem až v době vydatných dešťů, kdy s ohledem na hromadící se vodu na pozemku, došlo k odkopání celého potrubí a zjištění uvedeného problému, jež zapříčinil zhotovitel těchto svodů. Následně došlo k zatečení vody do objektu, což nebylo v důsledku pochybení žalobce. Dále pak žalobce uvedl, že byl najat pouze na vnitřní stavební práce, tudíž mu nelze přičítat ani nekvalitně provedenou střešní krytinu, kterou nezhotovoval, nebyl upozorněn na jakékoli závady, přičemž závady se projevily až po zimě, kdy zřejmě došlo k narušení nekvalitně zhotovené provizorní krytiny, která byla tvořena pomocí asfaltových pásů. Tato nekvalitní krytina se projevila následným zatečením do interiéru. Dále žalobce podotkl, že pro samotnou stavbu neexistovala dokumentace k provedení stavby, kdy se projektová dokumentace dělala průběžně. Ačkoli se žalobce snažil předmětné dílo dokončit, nebylo mu to ze strany žalovaného umožněno. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou shora uvedených faktur a ke smírnému vyřešení sporu nedošlo, podal žalobu. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Potvrdil však uzavření SOD. Tvrdil však, že dílo mělo spočívat nejen v dokončení rekonstrukce domu, ale též v provedení oprav vadně provedeného díla po předchozím zhotoviteli. [jméno] ostatně odpovídá též faktura prací a materiálu, kterou žalobce vyúčtoval za provádění díla. Šlo o práce stavebními stroji, oprava podlah a příček, rekonstrukce domu, opravu domu po stavební [právnická osoba], opravu omítek, opravu izolací (vnější a vnitřních) po p. [příjmení]. Tato fakturace pak i vyvrací tvrzení žalobce, že na stavbě prováděl pouze vnitřní stavební práce. Zápisem ve stavebním deníku na čísle listu [číslo] z úterý [datum] podepsaný žalobcem, žalovaným a stavebním dozorem bylo dohodnuto, že žalobce provede utěsnění jílem na styku základů přístavby a původního objektu v termínu středa – čtvrtek s následnou tepelnou izolací izolované části přístavby a provedení zásypu zhutněním. Tento požadavek byl urgentní vzhledem na laxní přístup žalobce a s ohledem na meteorologickou předpověď intenzívních dešťových srážek. Žalobce přesto práce v dohodnutém termínu neprovedl a následně v důsledku dešťů došlo k zatečení srážkové vody do stavby. OD úterý [datum] pak žalobce započal s odčerpáváním vody ze stavby, jak vyplývá ze stavebního deníku. Z dodatku [číslo] SOD je zřejmé, že žalobce měl provádět i práce pokrývačské a tesařské, demontáž střešní krytiny a části krovu, demontáž oplechování komína, zateplení obvodových stěn budovy, izolace střechy, montáž krovu, zřízení vikýře, montáž střešních latí, dále práce klempířské, zakrytí střechy, výkop po pasy a desku pro základy přístřešku, základová deska, montáž venkovní mrazuvzdorné dlažby, atd. S ohledem na vážné škody způsobené žalobcem při provádění díla, žalovaný dne [datum] od SOD odstoupil. Odstoupení bylo doručeno žalobce dne [datum]. Následně se strany dohodly, že žalobce dodá aktuální seznam provedených prací a dodaného materiálu, které ještě nebyly ze strany žalovaného uhrazeny. Žalobce však žádný takový seznam žalovanému nepředal. Žalovaný si nechal zpracovat znalecký posudek znaleckým ústavem KOPREA ohledně vad a nákladů na odstranění vad. Dle posudku byla obvyklá cena fakturovaných prací 302.283 Kč Náklady na odstranění vad činily 82.534 Kč Porušením povinností žalobce, v důsledku kterého došlo k zatečení vody do stavby, vznikla žalovanému škoda, představující náklady na opravu hydroizolace domu poškozené zatečením ve výši 180.489,05 Kč [právnická osoba] [právnická osoba] Dále žalovanému vznikla škoda za uskladnění parket ve výši 16.000 Kč a škoda 54.000 Kč představující ušlé nájemném neboť již od července 2013 si chtěl v domě pan [jméno] [příjmení] pronajmout od žalovaného byt za částku 18.000 Kč měsíčně. Jde tedy o nájemné za měsíce červenec až září 2013. Dále pak žalovaný požadoval smluvní pokutu ve výši 0,05% denně z celkové ceny díla. Dílo mělo být dokončeno dne [datum], dokončeno nebylo a dne [datum] žalovaný od smlouvy odstoupil. Ž8dá tedy smluvní pokutu od [datum] do [datum] ve výši 71.575,40 Kč. Posledním uplatněným nárokem žalobce byly náklady na znalecký posudek ve výši 18.150 Kč s DPH. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový děj. Žalobce skutečně dne [datum] jako zhotovitel uzavřel se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo. Předmětem plnění bylo provedení stavebních prací na rekonstrukci vily, parcelní [číslo] [část obce], ul. [ulice a číslo] dl přiloženého projektu, požadavků objednatele a rozpočtu na jednotlivé etapy stavebních prací. Dílo mělo být provedeno do [datum] Cena díla byla stanovena rozpočtem. Přitom byly vyhotoveny dva rozpočty. Jeden na dokončení hrubé stavby a druhý na dokončení rekonstrukce vily po provedení hrubé stavby. Přitom z těchto rozpočtů vyplývá, že dílo se mělo týkat pouze vnitřních částí stavby, vyjma nového vikýře, nadřímsových žlabů a střešních krytin. Pokud jde o jednotlivé faktury, pak ve faktuře č. 2013 bylo fakturováno za opravu podlah po panu [příjmení]. Fakturou č. 2013 bylo fakturováno za ostatní konstrukce, izolace proti volně stékající vodě a keramické obklady. V případě izolace šlo o vodotěsnou stěrku v koupelnách. Fakturou č. 2013 bylo fakturováno za opravu podlah přístavku v přístavku v prvém podlaží. Fakturou č. 2013 byly fakturovány obklady a dlažby do koupelen, vany, dlažby do koupelen, dlažby do sklepa, a další s tím spojené položky. Fakturou č. 2013 bylo fakturováno vyčištění a oškrábání, penetrace, zatmelení a vymazání nerovností, Fakturou č. 2013 bylo fakturováno vyřezání, lešení a doprava. Fakturou č. 2013 bylo fakturováno vyčištění, penetrace, samonivelační práce, doprava a samonivelační stěrka. Fakturou č. 2013 bylo fakturováno za vysekání větracího otvoru v koupelně ve druhém podlaží + zazdění, podezdění van, nakládání sutě, izolace venkovního okna, izolace tepelná v přístavku, vrchní špalety, odstraňování zeminy z výkopu okolo přístavku, aplikace jílové izolace a zhutnění, výkop v přední části budovy a hledání dešťového okapu, rozbití starého betonu za budovou a nakládání kontejneru sutí a komunálním odpadem. V součtu pak částky uvedené na fakturách, po odečtení uhrazené částky 100.000 Kč činí žalovanou částku. Přitom vyjma faktury č. 2013 nikde nejsou práce, které by se týkaly jakýchkoli stavebních venkovních prací. Vše se týká interiérů. Přitom provedení prací uvedených ve fakturách předložených žalobcem bylo prokázáno zápisy ve stavebním deníku. Je však pravdou, že žalovaný předložil fakturu č. 2013 ve které je mimo jiné fakturováno za práce strojem UNC – nakladač, a práce strojem BOBCAT – bagr. Zde jistě nejde o práce v interiérech stejně tak, jako v případě faktury č. 2013 kde je mimo jiné fakturováno za opravy izolací po p. [příjmení], úpravy vnější. K namítané škodě, týkající se zatečení vody do objektu poukazuje soud na zápisy ve stavebním deníku. Z nich je zřejmé, že práce, které jsou uvedeny na faktuře č. 2013, tedy výkop kolem budovy, zhutnění jílem mělo být provedeno na základě zápisu ze dne [datum] (pátek) ve středu a čtvrtek následujícího týdne. K zatečení však došlo v důsledku deště již dne [datum] (pondělí) a 305. 2013 (čtvrtek). Přitom již ve středu [datum] došlo k čerpání vody stejně jako v pátek [datum]. Je tedy zřejmé, že žalobce postupoval v souladu se zápisy ve stavebním deníku a pokynů investora, avšak k dešťům a zatečení v důsledku nich došlo ještě dříve, než měly být práce provedeny. Lze říci, že tedy za zatečení žalobce neodpovídá. Dále pak svědek [celé jméno svědka], který dělal dozor stavby, uvedl, že podle smlouvy se fakturovalo na základě skutečně provedených prací, ty pak musely být odsouhlaseny a poté se vystavila faktura. K přerušení dešťové kanalizace uvedl, že to bylo zjištěno až dlouhou dobu poté, co došlo k zatečení a odkopání. Bylo to někdy v létě. Bylo to zjištěno, až když se dělala nová izolace. Odizolování prováděl subdodavatel a svědek si již nevzpomněl, zda-li to bylo ještě za působení žalobce. K zatečení došlo v důsledku extrémních dešťů a též proto, že nebyla v přístavbě správně provedena hydroizolace a nový dodavatel tedy nestačil dokončit novou hydroizolaci. Deště přišly ještě před samotným zasypáním a vlastně až dlouho poté se ukázalo, že tam dešťová voda zatéká svodem do původního objektu. Obecně dodavatel je povinen zabezpečit stavbu, aby nedocházelo k zatékání, což žalobce nedokázal, ale i přes odčerpávání voda zůstávala a dle svědka se tam mohla dostat jedině přerušenou dešťovou kanalizací. K tomu soud podotýká, že v daném případě se jednalo o silné dešťové srážky (viz. tabulka srážek na čl. 432 o.v.) a on postupoval dle pokynů investora a zápisů ve stavebním deníku. Navíc izolaci nedělal, stejně tak jako dešťovou kanalizaci. Z výpovědi svědka pak vyplývá, že žalobce vodu odčerpával a přesto tam zůstávala, když příčinnou byla přerušená dešťová kanalizace. Dále pak svědek uvedl, že projektové řešení nebylo šťastně pojaté. Při zhotovení přístavby došlo k jinému jejími založení, než počítal projekt a izolace buď nebyly vůbec a nebo nebyly funkční. To bylo pozůstatkem předešlého dodavatele, který tam byl před žalobcem. Při opakovaném výslechu svědek uvedl, že pokud se udělal zápis ve stavebním deníku a byl zápis jím podepsán, pak byl vlastně dán bez připomínek souhlas k odsouhlaseným položkám. Před fakturací se odsouhlasovaly soupisy provedených prací, které pak současně byly vystaveny na faktuře. Soupisy svědek procházel s dodavatelem, ověřil si jejich správnost, pokud tam byl nesoulad, tak je vracel. Pokud byly správné, tak je podepsal. Ze shora provedených důkazů tedy vyplývá, že práce uvedená na fakturách shora citovaných skutečně byly provedeny. Též žalobce ve věci předložil znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno], CSc., který uvedl, že srážky v květnu a červnu byly nadstandardní a pokud přijdou ve formě průtrže nebo v nějakém krátkém časovém úseku, lze stavební dílo proti takovým srážkám zabezpečit. Dále pak znalec rozvíjel teorie o rovinatosti nášlapné či podkladní vrstvy, nicméně dle názoru soudu je podstatné, že podlahy byly skutečně křivé, jak vyplývá ze svědecká výpovědi [jméno] [příjmení] a musely být předělány. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v roce 2013 prováděl práce ohledně izolací a asanace zdiva. Jednalo se o svislé izolace a infuzní clony. Doinjektovávala se část dostavby, kde nebyla hydroizolace a dodělávaly se hydroizolace svislé. [příjmení] měl smluvní vztah se žalobcem. Podle svědka po provedení hydroizolací bylo nutné jejich zakrytí a následné zasypání. Dle jeho názoru hydroizolace na původním objektu fungovaly. Při deštivém počasí nelze výkop zakrýt, protože by nemohlo dojít ke správnému hutnění zeminy. Pokud prší, pak by mělo dojít k zakrytí výkopu nebo jinému opatření, aby se nehromadila voda. K tomu soud poznamenává, že svědek uvedl, že v době dešťů nelze výkop při hutnění zakrýt. Opět lze konstatovat, že žalobce postupoval správně. Lze tedy shrnout, že žalobci se v řízen podařilo prokázat, že práce, které vyfakturoval a za něž požaduje touto žalobu úhradu, byly skutečně provedeny. Soud se pak dále s ohledem na kompenzační námitku žalovaného zabýval tím, zda-li práce byly bez vad či nikoli. Svědek [jméno] [příjmení], který na stavby nastoupil po žalobci, uvedl, že dokončoval celý dům až do kolaudace. Svědek potvrdil, že se musely předělávat podlahy. S nerovností pak souvisí i znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizováno]. Znalecký ústav uvedl, že obvyklá cena prací provedených žalobcem byla 302.283 Kč a odstranění vad po žalobci ohodnotil částkou 82.534 Kč. Jde o vadně provedené stěrky, úpravy otvorů pro vnitřní dveře, připojování spáry, zatečení a nutnost vysoušení. Pokud jde o vadně provedené stěrky (špatná rovinatost podlah) a úpravy otvorů pro dveře, činí částka za jejich opravu 57.626,70 Kč. V této souvislosti se soud dále zabýval, kdy došlo k odstoupení od SOD, když dle názoru soudu s ohledem na písemnou smlouvu o dílo, muselo být odstoupení od SOD též písemném. Žalovaný tvrdí, že k odstoupení od smlouvy došlo dne [datum] a toto odstoupení bylo žalobci doručeno dne [datum] Tyto skutečnost byly prokázány samotným odstoupením a dodejkou. Nicméně již v zápisu ve stavebním deníku ze dne [datum] (čl. 71 p.v.) bylo uvedeno:„ Dnešního dne bylo dohodnuto ukončení smluvního vtahu mezi stavebníky [příjmení] a investorem. V průběhu příštího týdne proběhne předání stavby a částí díla“. Dle názoru soud lze tento zápis, který je podepsán jak zhotovitelem, tak objednatelem, hodnotit jako písemné odstoupení od SOD. Lze tedy uzavřít, že k odstoupení od SOD došlo již dne [datum]. To má pak vliv i na nároky uplatněné žalobce. Pokud jde o nárok na náhradu škody ve výši 180.489,05 Kč, což měly být náklady na opravu hydroizolace domu poškozené zatečením, pak soud odkazuje na ust. § 420 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Dále pak soud ještě dodává, že s ohledem kdy ke škodě mělo dojít a kdy vznikl smluvní vztah mezi účastníky, je třeba použít ještě úpravu právě starého občanského zákoníku. Smluvní vtah i škoda totiž vznikly před účinností nového občanského zákoníku 89/2012 Sb. Přitom, jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že jednak žalobce hydroizolace neprováděl, a jednak s ohledem na značné dešťové srážky nešlo stavbu zabezpečit. Za této situace lez tedy říci, že žalobce neporušil žádnou svojí zákonnou či smluvní povinnost a za škodu vzniklou v důsledku opravy hydroizolace a zatečení. Za co však odpovídá, je rovinatost podlah a úpravy dveřních otvorů. V řízení bylo prokázáno, že rovinatost podlah byla nevyhovující stejně tak jako vnitřní dveřní otvory. Dle znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] náklady na odstranění nerovnosti podlah a úpravu dveřních otvorů činily 57.626,70 Kč. Stejně tak lze žalovanému přisvědčit, že v této souvislosti musel vynaložit částku 16.000 Kč na uskladnění parket, když lze pochopit, že na křivé podlahy nelze parkety před vyrovnáním podlahy položit. Pokud jde o ušlé nájemném ve výši 54.000 Kč má soud za to, že tento nárok nemohl žalovanému vzniknout, neboť sice dílo mělo být dokončeno dle SOD dne [datum], avšak žalovaný již dne [datum] od smlouvy odstoupil. Tím zanikl i závazek žalobce k dokončení díla do [datum], neboť dle ust. § 48 odst. 1 obč. zák., od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Dle odst. 2 pak platí, že odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Tedy žalovaný nemůže požadovat úhradu nájmu s odůvodněním, že již od července 2013 měl zajištěn pronájem jednoho z bytů a v důsledku nedokončení díla ve sjednaném termínu mu ušlo nájemném za měsíce červenec až září 2013, neboť v té době již smlouvy zanikla. Obdobnou argumentaci lze použít i pro nárok žalovaného na smluvní pokutu ve výši 71.575,40 Kč za období od [datum] do [datum], neboť závazek žalobce k dokončení díla do [datum] zanikl dnem [datum] a nelze tedy po něm požadovat smluvní pokutu za opožděně provedené dílo. Tedy pokud jde o kompenzační námitku žalovaného, své nároky uplatnil jen do výše žalované částky, lze žalovanému přisvědčit pouze co do částky 73.626,70 Kč (57.626,70 Kč + 16.000 Kč). Ohledně nároku žalobce pak je třeba vycházet z ust. § 631 obč. zák., smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí. Podle ust. § 634 odst. 2 obč. zák., není-li dohodnuto jinak, platí se cena až po skončení díla. Provádí-li se však dílo po částech nebo vyžaduje-li provedení díla značných nákladů, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn požadovat již během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy. Z uvedených ustanovení a ustanovení SOD je zřejmé, že žalobce měl nárok na úhradu dílčích faktur za podmínky provedení prací. Protože v řízení bylo provedení fakturovaných prací prokázáno, má soud za to, že nárok žalobce je po právu. S ohledem na opravu žalovaného, když žalovaný byl úspěšný se svou obranou co do částky 73.626,70 Kč, soud žalobci přiznal částku 351.873,80 Kč a co do částky 73.626,70 Kč žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval dle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. Pokud jde o jednotlivá data, od když přiznal splatnost částek uvedených na fakturách, soud vycházel z termínů splatnosti, které byly na fakturách uvedeny. Protože pak žalovaný ve své obraně neurčil, na kterou z pohledávek mají být jeho nároky započítány, soud částku 73.626,70 Kč započetl na nejdříve splatné pohledávky. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný co do 83% a žalovaný co do 17%. Žalovaného tak stíhá povinnost zaplatit žalobci náklady řízení v rozsahu 66% Náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17.021 Kč, 35 úkony právní pomoci po 10.020 Kč, jedním úkonem právní pomoci po 5.010 Kč, 36 režijními paušály po 300 Kč a 21% DPH (76.967,10 Kč). Celkem tak jde o částku 460.498,10 Kč, z čehož je 66% částka 303.928,74 Kč. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu a neúspěchu účastníků. Žalobce měl ve věci úspěch co do 83% a žalovaný co do 17% Náklady jsou tvořeny znalečným ve výši 5.643 Kč a 5.193 Kč, celkem tedy 10.836 Kč. Žalobce tak stíhá povinnost k úhradě částky 1.842 Kč a žalovaného k úhradě částky 8.994 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhod podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.