23 C 243/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Michalem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o zaplacení 20 624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 624 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 674 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 075 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 875 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 340 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] ve znění jejího rozšíření ze dne [datum] se žalobce po žalované domáhá celkem částky ve výši 20 624 Kč z titulu nákladů na odtah vozidla ze dne [datum] ve výši 1 099 Kč a nákladů na střežení vozidla na odstavném parkovišti při sazbě 25 Kč/den ode dne 21. 10. 2019 do dne [datum], tj. za 781 dnů celkem ve výši 19 525 Kč. Dále uvedl, že žalobce jako [anonymizována dvě slova] nechal dne [datum] z ulice [ulice] v [obec] prostřednictvím [anonymizována dvě slova] [územní celek] za asistence Městské policie [obec] odtáhnout osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“). Vozidlo bylo odtaženo souladu s § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, které stanoví, že pokud nikdo nepožádá o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (tzv. botičky) do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Botička byla na vozidlo nasazena dne [datum], neboť vozidlo stálo za dopravní značkou [anonymizováno] ([příjmení] s dopravním omezením - zákaz stání dne [datum]), která byla v lokalitě umístěna 7 dní před komplexním blokovým čištěním. Po uplynutí třiceti dnů bylo vozidlo odtaženo na střežené odstavné parkoviště [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Z registru vozidel bylo zjištěno, že provozovatelem vozidla je žalovaná, která je proto povinna uhradit náklady na odtah a střežení odtaženého vozidla dle ceníku hlavní činnosti [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a vozidlo si nevyzvedla ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě dne [datum] vyjádřila tak, že nárok neuznává a navrhuje žalobu zamítnout, neboť v době odtahu vozidla ani poté nebyla vlastníkem ani provozovatelem vozidla ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Žalovaná vozidlo dne [datum] prodala [právnická osoba] [anonymizováno], která jej téhož dne prodala a předala panu [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Na uvedenou skutečnost nemá vliv zápis v registru vozidel, který je pouze zápisem deklaratorním, nikoli konstitutivním, čímž se rozumí, že vlastníkem nebo provozovatelem není automaticky osoba zapsaná do registru vozidel, ale vlastník, resp. provozovatel se po nabytí vlastnického práva dodatečně zapisuje do registru vozidel, teprve po nabytí vlastnického práva k vozidlu. K převodu vlastnického práva z žalované na nového vlastníka (provozovatele) tak bez ohledu na zápis v registru vozidel došlo ke dni sjednanému v kupní smlouvě, a proto žalovaná není ve věci pasivně legitimována a tedy nemůže nést náklady odtahu vozidla, které jdou za vlastníkem vozidla. K tomu odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 26 Co 87/2008.

3. V replice ze dne [datum] žalobce uvedl, že v daném případě sice mohlo z hlediska soukromoprávního dojít k převodu vlastnického práva k vozidlu na kupujícího. Pro účely odtahu vozidla však není rozhodující vlastnické právo k vozidlu, neboť vozidlo se odstraňuje na náklady jeho provozovatele. Tento pojem je pojmem veřejnoprávního charakteru a je definován v zákoně č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ze kterého vyplývá, že za provozovatele může být považován jedině ten, kdo je zapsán v příslušné evidenci, a to jako vlastník nebo jako jiná vozidlo provozující osoba. Ten, kdo v této evidenci zapsán není, nepovažuje se za provozovatele z pohledu veřejnoprávních předpisů. Naopak se, bez ohledu na faktický či soukromoprávní stav, za provozovatele považuje osoba, která v takové evidenci jako vlastník či provozovatel zapsaná je. Této osobě pak plynou povinnosti, kterých se nelze zprostit jinak, než výmazem z této evidence. Ostatně, zapsat změnu vlastníka vozidla do registru vozidel je zákonnou povinností jak původního tak i nového vlastníka vozidla, jejíž nesplnění je přestupkem a je trestáno pokutou. Smyslem zápisu osoby provozovatele do evidence vozidel je stanovit jednoznačně odpovědnost konkrétní osoby za vozidlo. Z pohledu veřejnoprávního musí vždy existovat jedna osoba, která je dohledatelná v příslušné evidenci a která má povinnost zajistit, aby byly s vozidlem dodržovány právní předpisy. Není přípustné, aby docházelo k převodům vlastnictví k vozidlu bez zaevidování příslušné změny v registru vozidel, a tím ke znemožnění dohledání odpovědné osoby. Jestliže tedy žalovaná svou povinnost zajistit zaevidování změny vlastníka v registru vozidel nesplnila, zůstává z pohledu mnoha právních předpisů formálně provozovatelem vozidla a této odpovědnosti se nemůže zprostit, neboť i z pohledu soukromoprávních předpisů platí, že nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

4. Žalobce dále v podání ze dne [datum] uvedl, že z § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. 1. 2015, vyplývá, že za provozovatele může být považován jedině ten, kdo je zapsán v registru vozidel. Žalobce dále odkázal na rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 8. 2021, č.j. 76 C 132/2021-28, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. 12 Co 168/2020-75. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 26 Co 87/2008, na které poukazuje žalovaná, bylo naopak vydáno již v roce 2008, tedy před novelizací relevantních zákonů účinnou od 1. 1. 2015, která zavedla evidenční princip definice pojmu provozovatel vozidla, jak je výše uvedeno, a proto toto usnesení již není na projednávanou věc aplikovatelné. Tuto skutečnost potvrzují i další soudní rozhodnutí, např. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 2. 2021, č.j. 21 C 140/2020-20 nebo rozsudek Obvodního soudu pro prahu 5 ze dne 27. 5. 2021, č.j. 24 C 443/2019-70.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Z protokolu o odtažení vozidla [číslo] oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] strážník Městské policie [příjmení] [jméno] [příjmení] namontoval botičku na osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], neboť toto stálo za dopravní značkou [anonymizováno] ([příjmení] s dopravním omezením - zákaz stání dne [datum]) na adrese [adresa], tedy na pozemní komunikaci vlastněné žalobcem. Jelikož během následujících 30 dnů nikdo nepožádal o odstranění botičky, žalobce nechal dne [datum] prostřednictvím [anonymizována dvě slova] [územní celek] za součinnosti Městské policie [obec] vozidlo odtáhnout na parkoviště [ulice a číslo]. Zde bylo vozidlo odstaveno ode dne [datum] do dne [datum], tedy 781 dnů. Z karty vozidla soud zjistil, že provozovatelem i vlastníkem vozidla je od [datum] žalovaná. Dle ceníku hlavní činnosti [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo] [anonymizováno] činí náklady na úplný nucený odtah jedním směrem částku 1 099 Kč. Dle ceníku za stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích [územní celek] činí sazba za odstavení vozidla na parkovišti [ulice] [adresa] částku 25 Kč/den. [jméno] jsou stanoveny v souladu s nařízením [stát. instituce] [číslo] 2015 (viz nařízení [stát. instituce] [číslo] 2015). Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum], k uhrazení nákladů na úplný nucený odtah jedním směrem ve výši 1 099 Kč a poplatek za odstavení vozidla na parkovišti [ulice] [adresa] při sazbě 25 Kč/den za 103 dnů ve výši 2 575 Kč (viz výzva k úhradě nákladů spojených s odtahem ze dne [datum] s doručenkou z datové schránky).

7. Skutečnost, že žalovaná vlastnické právo k vozidlu přede dnem [datum] kupní smlouvou převedla na třetí osobu, nebyla pro právní posouzení věci relevantní, když žalovaná zároveň ani netvrdila, že by k tomuto dni nebyla evidována jako vlastník a provozovatel vozidla v registru vozidel. Z dalších předložených listinných důkazů tak soud nezjistil nic významného pro rozhodnutí ve věci.

8. Podle § 19b zákona č. 13/1997 Sb., o silničním provozu, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí (odst. 1). Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel (odst. 2).

9. Dle § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je strážník oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla a jeho řidič není na místě přítomen (odst. 1 písm. a). Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (odst. 6).

10. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

11. Dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

12. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Po právní stránce se soud ztotožnil s argumentací žalobkyně a neshledal důvod vybočit z rozhodovací praxe nastíněné výše citovanými rozsudky okresních soudů. Jak již soud uvedl při jednání dne [datum], rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 26 Co 87/2008, které předložila na podporu svého právního názoru žalovaná, jedná se o rozhodnutí z roku 2008, které nereflektuje změny zákona o podmínkách provozu vozidel na silničních komunikacích a zákona o silničním provozu od roku 2015.

14. V tomto případě bylo prokázáno, že dne [datum] strážník Městské policie [obec] v souladu s § 17a odst. 1 písm. a) zákona o obecní policii z důvodu, že vozidlo bylo ponecháno na místě, kde bylo v daný den podle § 19b odst. 1 zákona o silničním provozu z důvodu údržby zakázáno stání vozidla dopravní značkou [anonymizováno], namontoval vozidlu botičku. Jelikož během následujících 30 dnů nikdo nepožádal o odstranění botičky v souladu s § 17a odst. 6 zákona o obecní policii, žalobce nechal dne [datum] vozidlo odtáhnout na parkoviště. Zde bylo vozidlo odstaveno ode dne [datum] do dne [datum], tedy 781 dnů. Provozovatelem a vlastníkem vozidla je od [datum] v registru vozidel zapsána žalovaná. Podle § 19b odst. 2 zákona č. o silničním provozu a § 17a odst. 6 zákona o obecní policii se vozidlo odstraní na náklad jeho provozovatele. Odpovědnost provozovatele zaplatit náklady spojené s odtahem je tedy formulována jako odpovědnost za náhradu škody vzniklou odtahem ve smyslu § 2910 o.z., a to odpovědnost objektivní. Daný objektivní odpovědnostní vztah tedy vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, která bylo k nucenému odtahu vozidla oprávněna a které odtahem vznikla škoda (náklady). V tomto případě je oprávněnou osobou k odtahu žalobce, neboť je vlastník pozemní komunikace. Provozovatelem vozidla byla v době odtahu žalovaná, a to dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, neboť dle něj platí, že provozovatelem vozidla byla osoba v registru vozidel jako provozovatel zapsaná, tedy žalovaná. Mezi žalobcem a žalovanou jako provozovatelem vozidla tak vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemních komunikacích, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit podle § 19b odst. 2 zákona č. o silničním provozu a § 17a odst. 6 zákona o obecní policii. Výše nákladů na odtah činí 1 099 Kč a parkovné ve výši 25 Kč/den, tj. za 781 dnů celkem 19 525 Kč, a to dle ceníků vyhlášených podle nařízení [stát. instituce] [číslo] 2015. Úroky z prodlení z žalované částky pak byly přiznány podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením finanční částky. Žaloba je tak zcela důvodná a soud jí proto výrokem I. vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 340 Kč Tyto náklady tvoří podle § 137 o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. zaplacený soudní poplatek ve výši 1 940 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 2 400 Kč, tvořená částkou 300 Kč za každý z 8 úkonů uskutečněných v řízení podle § 1 odst. 3 vyhlášky (výzva k plnění ze dne [datum], podání žaloby, písemná replika na vyjádření žalované [datum], příprava na ústní jednání, účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], písemné rozšíření žaloby ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum]).

16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.