23 C 254/2020

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr Michalem Novotným v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 2.977 Kč s příslušenstvím, <i>I. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.977 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 228 Kč, se zamítá.</i> <i>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</i> Žalobkyně se domáhá po žalovaném na podkladě podepsanému soudu dne [datum] došlé žaloby zaplacení částky ve výši vyjádřené ve výroku ad I rozsudku s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, a to podpisem vyplněného formuláře [číslo] jejímž předmětem bylo„ Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum]. Žalobkyně se domáhá dlužného pojistného za období od [datum] do [datum], sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky a dále úroku z prodlení ve výši 228 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba nemohla být úspěšná z důvodu, že žalobkyně neprokázala platné uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] nebo jiného dne. Žalobkyně k žalobě nedoložila listiny, které jsou součástí této smlouvy (kterou je míněna listina datovaná dnem [datum] a nazvaná Pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla NAMÍRU [číslo]), konkrétně pojistné podmínky VPP R [číslo], VPP H [číslo], ZPP H [číslo] a ZPP H [číslo], jež se vztahují dle textu této smlouvy ke sjednanému pojištění a jsou její nedílnou součástí /viz část Pojistné podmínky/, byť to bylo jeho procesní povinností. Bez doložení všech listin, které dle vlastního textu tvoří součást pojistné smlouvy (aniž by vyvstal nějaký důvod, žalobkyní navíc nijak netvrzený, k pochybnostem o tom, že by snad tyto všeobecné podmínky součástí pojistné smlouvy nebyly), není možné dovodit, zda pojistná smlouva zakládající žalobkyni právo na zaplacení pojistného byla uzavřena. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, vyloučila se z možnosti poskytnutí poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále též jen„ o.s.ř.“), o tom, aby označila důkazy k prokázání toho, jaký byl obsah těchto podmínek. Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). S ohledem na tyto důvody nepřítomnosti žalobkyně u jednání, pro které nebylo případné jej poučovat dle ust. § 118a o.s.ř., nemohla být žalobkyně úspěšná ani ze subsidiárně se nabízejícího nároku na plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.), neboť netvrdila, a ani neprokázala, že by částka jí požadovaná vyjadřovala obvyklou cenu odpovídající plnění v místě a čase žalovanému z jeho strany poskytnutému (§ 2999 odst. 1 o.z.) jakož ani to, zda a popř. v jakém směru měl být žalovaný vůbec obohacen. Nebyla-li tato skutečnost prokázáno, nebylo již důvodu ke zkoumání otázek dalších a žalobu bylo na místě zamítnout. Je případné doplnit, s ohledem na ustálené závěry Nejvyššího soudu, že pokud se žalovaný k tvrzením žalobce nevyjádří, nemůže to vést k závěru o tom, že by tato tvrzení byla prokázána či že by byla zjištěna na základě shodného tvrzení účastníků a byla by tak vyloučena z dokazování (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 35/2007 ze dne 29. dubna 2009, v : www.nsoud.cz, tj. webové stránky Nejvyššího soudu, kde je toto rozhodnutí veřejnosti k dispozici k nahlédnutí). Předmětem sporu není jen takové tvrzení, které je shodné, popř. účastníkem, v jehož neprospěch svědčí, jednostranně doznané, a takové tvrzení může být v občanském soudním řízení učiněno jedině výslovně (nikoliv tedy mlčením, resp. nevyjádřením se), jak je zřejmé z ust. § 41a odst. 1 o.s.ř. Případ, kdy jsou tvrzení účastníka pokládána v důsledku jeho mlčení za nesporná je možný jedině v situaci, kdy je vydáván rozsudek pro zmeškání, což ale v posuzované věci nenastalo. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, ale v řízení mu žádné náklady nevznikly. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.