23 C 263/2020
č. j. 23 C 263/2020-36
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 8 vyhověl žalobě o zaplacení částky 1.950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od splatnosti do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný dluh ve výši 1.950 Kč uznal písemně, což podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb. závazně prokazuje jeho existence. Náklady za pobyt na protialkoholní záchytné stanici jsou podle § 17 odst. 4 zák. č. 379/2005 Sb. povinností žalovaného, pokud byla prokázána přítomnost alkoholu. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 1.950 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svojí žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky 1.950 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný byl dne datum ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za pobyt mu byl vystaven daňový doklad číslo na částku 1.950 Kč se splatností dne datum. Žalovaný navíc svůj dluh dne datum uznal. Ničeho však ani po upomínce neuhradil. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Jak vyplývá z faktury žalobce číslo vyfakturoval žalobce žalovanému částku 1.950 Kč, když na faktuře je uveden jako důvod úhrady pobyt na protialkoholní záchytné stanici. Splatnost byla datum. Též bylo v řízení prokázáno, že dne datum uznal žalovaný svůj dluh ve výši 1.950 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 30 dnů. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobce hospitalizován a za dobu hospitalizace neuhradil náklady hospitalizace. Podle ust. § 17 odst. 1 zák.č. 379/2005 Sb., protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen„ záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat v tomto zařízení poskytování zdravotních služeb též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba. Podle odst. 2 téhož ustanovení, pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odst. 4 téhož ustanovení, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. V řízení, jak již shora uvedeno, bylo prokázáno, že žalovaný byl hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici. Šlo o jednodenní hospitalizaci. Podle ust. § 2053 zák.č. 89/2012 Sb., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný dluh uznal a toto uznání mělo veškeré náležitosti ust. § 2053. V době uznání navíc dluh nebyl promlčen, neboť k uznání došlo dne datum. V takovém případě má soud za prokázané, že ke dni uznání dluh existoval. Protože zde tedy byla prokázána existence dluhu a zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb.. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti nákladů na hospitalizaci. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH (189 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné / § 202 odst. 2 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.