23 C 272/2020

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr Michalem Novotným v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 1.285 Kč s příslušenstvím, <i>I. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.285 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.</i> <i>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</i> Žalobkyně se domáhá na podkladě žaloby došlé podepsanému soudu dne [datum] po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku ad I tohoto rozsudku s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] to dne [datum] Počátek pojištění byl sjednán dnem [datum] s výší pojistného 2.347 Kč. K zániku smlouvy došlo dne [datum] a žalovaný dlužil k tomuto dni žalovanou částku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žaloba nemohla být úspěšná z důvodu, že žalobkyně neprokázala platné uzavření pojistné smlouvy [číslo] dne [datum] nebo jiného dne. Žalobkyně k žalobě nedoložila listiny, které jsou součástí této smlouvy (kterou je míněna listina datovaná dnem [datum] a nazvaná Návrh smlouvy pojištění vozidel, konkrétně Doplňkové pojistné podmínky DPPAP [číslo] jež se vztahují dle textu této smlouvy ke sjednanému pojištění a jsou její nedílnou součástí, byť to bylo jeho procesní povinností. Bez doložení všech listin, které dle vlastního textu tvoří součást pojistné smlouvy (aniž by vyvstal nějaký důvod, žalobkyní navíc nijak netvrzený, k pochybnostem o tom, že by snad tyto všeobecné podmínky součástí pojistné smlouvy nebyly), není možné dovodit, zda pojistná smlouva zakládající žalobkyni právo na zaplacení pojistného byla uzavřena. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, vyloučila se z možnosti poskytnutí poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále též jen„ o.s.ř.“), o tom, aby označila důkazy k prokázání toho, jaký byl obsah těchto podmínek. Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). S ohledem na tyto důvody nepřítomnosti žalobkyně u jednání, pro které nebylo případné jej poučovat dle ust. § 118a o.s.ř., nemohla být žalobkyně úspěšná ani ze subsidiárně se nabízejícího nároku na plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.), neboť netvrdila, a ani neprokázala, že by částka jí požadovaná vyjadřovala obvyklou cenu odpovídající plnění v místě a čase žalovanému z jeho strany poskytnutému (§ 2999 odst. 1 o.z.) jakož ani to, zda a popř. v jakém směru měl být žalovaný vůbec obohacen. Nebyla-li tato skutečnost prokázáno, nebylo již důvodu ke zkoumání otázek dalších a žalobu bylo na místě zamítnout. Je případné doplnit, s ohledem na ustálené závěry Nejvyššího soudu, že pokud se žalovaný k tvrzením žalobce nevyjádří, nemůže to vést k závěru o tom, že by tato tvrzení byla prokázána či že by byla zjištěna na základě shodného tvrzení účastníků a byla by tak vyloučena z dokazování (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 35/2007 ze dne 29. dubna 2009, v : www.nsoud.cz, tj. webové stránky Nejvyššího soudu, kde je toto rozhodnutí veřejnosti k dispozici k nahlédnutí). Předmětem sporu není jen takové tvrzení, které je shodné, popř. účastníkem, v jehož neprospěch svědčí, jednostranně doznané, a takové tvrzení může být v občanském soudním řízení učiněno jedině výslovně (nikoliv tedy mlčením, resp. nevyjádřením se), jak je zřejmé z ust. § 41a odst. 1 o.s.ř. Případ, kdy jsou tvrzení účastníka pokládána v důsledku jeho mlčení za nesporná je možný jedině v situaci, kdy je vydáván rozsudek pro zmeškání, což ale v posuzované věci nenastalo. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, ale v řízení mu žádné náklady nevznikly. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.