23 C 274/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 81.736 Kč s příslušenstvím <i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 302 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 14.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 20 434 Kč s úrokem z prodlení výši 10% ročně z této částky od 25.10.2019 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 61 302 Kč od 25.10.2019 do 13.11.2019, se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 043,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobkyně se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 28.11.2019 domáhala na žalované zaplacení částky 81.736 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 11.8.2016 řidička [jméno] [příjmení], [datum narození] způsobila v [obec a číslo], při vyjíždění a odbočování vlevo směrem k [anonymizováno] ulici, z nepojmenované komunikace, před výjezdem značené dopravní značkou„ Stůj, dej přednost v jízdě“ dopravní nehodu, když nedala přednost v jízdě motocyklu [značka automobilu], r.z. [anonymizováno], který řídil pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Došlo ke střetu poté, co řidič motocyklu předjížděl přes středovou dělící čáru před křižovatkou zastavivší vozidla. Řidič motocyklu utrpěl zlomeninu na rozhraní střední a dolní třetiny pravého bérce a pohmoždění pravého lokte. Žalobkyně smluvní zdravotnickým zařízením poskytla na náklady léčení celkem částku 136.226 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla uspokojit poté, co konstatovala, že u řidičky osobního vozidla nebylo prokázáno protiprávní jednání. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že dne 11.8.2016 došlo k předmětné dopravní nehodě a že škodící vozidlo bylo pojištěno u žalované. Dále uvedla, že skutečně odmítla žalobkyni poskytnout pojistné plnění, a to z toho důvodu, že z výpovědi očitých svědků dopravní nehody, řidičky osobního automobilu a poškozeného vyplynulo, že za vzniklou újmu není řidička vozidla odpovědná. Poukázala na to, že z trestního řízení vyplynulo, že si řidička vozidla počínala natolik opatrně, že nemohla učinit nic víc pro to, aby k nehodě nedošlo. Dle žalované se v posuzované situaci řidič motocyklu, tedy poškozený, nechoval rozumně s potřebnou mírou opatrnosti, a to zejména s ohledem na dobrou znalost místa dopravní nehody. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. U ústního jednání dne 10.11.2021 pak žalovaná uvedla, že výši náhrady nesporuje. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 11.8.2016 došlo k předmětné dopravní nehodě a nebylo mezi nimi sporu ani to, že žalovaná skutečně ničeho žalobkyni po uplatnění nároku neuhradila. Mezi účastníky byl především spor o to, kdo je odpovědný na vzniklou dopravní nehodu, resp. zda-li má tuto odpovědnost řidička osobního vozidla a případně v jakém rozsahu. Vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 19.1.2017 bylo prokázáno, že žalobkyně za léčení poškozeného pana [jméno] [příjmení] uhradila částku celkem 136.226 Kč. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl vypracován v rámci trestního řízení, vyplynulo, že rychlost jízdy vozidla [anonymizováno] byla v okamžiku střetu 14 až 15 km/hod. Rychlost jízdy motocyklu pak 21 až 23 km/hod. Řidič motocyklu mohl poprvé zjistit, že se mu od vozidla [anonymizováno] nedostane náležité přednosti v jízdě v době, kdy se vozidlo [anonymizováno] nacházelo zhruba 3 m před místem střetu a do střetu tak zbýval čas 0,9 a 1,1 sec. Tento čas se v podstatě rovná reakční době běžného řidiče a je tedy zřejmé, že nebylo v silách řidiče motocyklu střetu zabránit. V případě řidičky vozidla [anonymizováno] znalec uvedl, že u ní není možno zjistit, kdy mohla přijíždějící motocykl zpozorovat. Pokud by motocykl spatřila ve stejné době, jako řidič motocyklu jí, stačila by vozidlo při včasné a správné reakci zastavit před místem střetu, pokud by se rychlost jejího vozidla pohybovala v rozmezí mx 6,5 až 10 km/hod. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 11.8.2016 vyplývá, že řidička vozidla [anonymizováno] nedala přednost při vyjíždění z vedlejší silnice, když zde byla dopravní značka„ Stůj, dej přednost v jízdě“. Existenci citované dopravní značky na místě prokazuje i fotodokumentace z místa dopravní nehody. Žádný z účastníků dopravní nehody nebyl pod vlivem alkoholu. Svědkyně [jméno] [anonymizováno], [datum narození] vypověděla, že seděla na předním sedadle vozidla [anonymizováno] jako spolujezdec. Řidička vozidla vyjížděla z areálu prodejny nábytku a přijela k hlavní silnici, zde dlouho čekali na možnost najet do jízdního pruhu. Najednou zastavila auta v obou směrech a řidič pokynul, aby řidička najela. Řidička vozidla [anonymizováno] se tedy pomalu rozjela, přejela středovou čáru a v tom svědkyně viděla, jak se zpoza vozidla, které stalo vlevo, a jehož řidič dal přednost, vyřítil motorkář. V té době se vozidlo [anonymizováno] již stáčelo vlevo do svého jízdního pruhu. Řidič motocyklu se zřejmě lekl, strhl řízení doleva, ale i tak do vozidla [anonymizováno] narazil. Svědek [příjmení] [příjmení], [datum narození] vypověděl, že jel po silnici [ulice] ve směru ke kruhovému objezdu a provoz byl velmi hustý. V obou směrech byla souvislá kolona. V protisměru bylo nějaké osobní vozidlo, které zastavilo a pouštělo vozidlo, které najíždělo z levé strany svědka do jeho jízdního pruhu. Proto také sám zastavil. Paní s vozidlem [anonymizováno] se pomalu rozjela s tím, že v daný moment z protisměru svědka vyjel motorkář, který dle jeho odhadu mohl jet 10-15 km/h. Když bylo vozidlo [anonymizováno] na úrovni dělící čáry, došlo ke střetu s motorkářem. Stejně jako svědek [příjmení] [příjmení] vypovídal i svědek [příjmení] [příjmení], [datum narození], který jel se svým vozidlem za vozidlem svědka [jméno] [příjmení]. Pouze uvedl, že vozidlo řidičky [anonymizováno] najíždělo z vedlejší silnice poměrně svižně a rychlost motorkáře odhadl na cca 15 km/h. Řidička vozidla [anonymizováno] vypověděla, že vyjížděla z areálu prodejny nábytku v ulici [ulice] a chtěla odbočovat vlevo, směrem k ulici [ulice]. Před příčnou čarou zastavila, protože se nedalo bezpečně najet. V obou směrech jezdila auta, a to tak, že byly souvislé kolony. Najednou se stalo, že vozidlo přijíždějící zleva jí zastavilo a stejně tak učinilo vozidlo zprava a oba řidiči jí pokynuli rukou, že může do ulice najet. Pomalu se rozjela, neboť za vozidlo, které stálo vlevo, neviděla. Přední částí tedy pomalu najela do jízdní pruhu, který vede z [obec] a dívala se, jestli nejede ještě další vozidlo. Nic neviděla, a proto se pomalu opět rozjela,a když byla skoro ve svém jízdním pruhu, za středovou čárou, tak uviděla, jak se jí něco mihlo před kapotou a pak hned přišel náraz. Poškozený [jméno] [příjmení], [datum narození] vypověděl, že dne 11.8.2016 řídil motocykl a jel z [obec a číslo] na adresu svého bydliště. Jel po ulici [ulice] a provoz byl velmi hustý. Z obou stran byly souvisle popojíždějící kolony. Jel rychlostí asi 15 km/h. Cestu dobře znal, jezdil tam skoro denně. Před nehodou před ním jelo osobní vozidlo ve vzdálenosti asi 50 metrů. V protisměru se vytvořila mezera a byla velká asi 5 metrů. Jel ve dvou třetinách svého jízdního pruhu ve směru od krajnice. Najednou si všiml, že vozidlo z jeho strany se kolmo rozjelo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Vozidlo se rozjelo do jeho jízdního pruhu a pokračovalo v jízdě, aniž by zastavilo. On udělal úhybný manévr doleva a snažil se vozidlo objet, což se mu nepodařilo, protože vozidlo přidalo na rychlosti. Poté došlo ke střetu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp.zn. 8 T 44/2017 bylo prokázáno, že paní [jméno] [příjmení], řidička vozidla [anonymizováno] byla dle § 226 písm. b) zproštěna obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne 15.3.2019. Provedeným dokazováním tedy bylo prokázáno, že paní [jméno] [příjmení] vyjížděla se svým vozidlem [anonymizováno] z vedlejší komunikace na komunikaci hlavní. Na křižovatce měla značku„ Stůj, dej přednost v jízdě“. Na hlavní komunikaci z obou stran byla souvislá kolona vozidel a ona začala odbočovat doleva ve chvíli, kdy jí řidiči vozidel jak z leva, tak zprava dali přednost a zastavili. V té době však přijížděl zleva řidič motocyklu [jméno] [příjmení], který předjížděl vozidla, která před ním zastavila. [příjmení] [jméno] [příjmení] pak motocykl zaregistrovala vlastně až ve chvíli nárazu, Přičemž k nárazu došlo v levém jízdním pruhu posuzováno ve směru jízdy motocyklu. Podle ust. § 55 odst. 1 zák.č. 48/1997 Sb., příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Z uvedeného ustanovení vyplývá jednak aktivní legitimace žalobkyně a žalované a též i samotný nárok žalobkyně v případě, že dojde ze strany pojištěného k zaviněnému protiprávnímu jednání. V řízení přitom výše nároku byla prokázána vyúčtováním zdravotní péče. Podle ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb., řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že řidič, který vjíždí do křižovatky ze směru, kde je dopravní značka„ Stůj, dej přednost v jízdě“, musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní komunikaci. Přednost v jízdě musí dát tedy i vozidlům, která v té chvílí předjíždějí, tedy vozidlům, která při odbočování vlevo na hlavní komunikaci jedou ze směru hlavní silnice v levém jízdním pruhu a stejně tak i při odbočování vpravo. Je zcela jednoznačné a provedeným dokazováním bylo prokázáno, že řidička [jméno] [příjmení] přednost v jízdě řidiči motocyklu nedala a porušila tak ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb. Podle ust. § 2918 zák.č. 89/2012 Sb., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Jak již bylo shora uvedeno, řidička paní [jméno] [příjmení] svým konáním porušila ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb. Pokud jde o řidiče motocyklu pana [jméno] [příjmení], lez konstatovat, že z jeho strany k porušení zákona č. 361/2000 Sb. nedošlo. Nicméně jeho počínání bylo s ohledem na situaci, která na ulici [ulice] panovala, velmi rizikové a nezodpovědné. Sám začal ještě před křižovatkou předjíždět před ním jedoucí vozidla, a to za situace, kdy vozidla jak v jeho směru jízdy,tak v protisměrném směru zastavila. S ohledem na to, že předmětnou ulici pan [jméno] [příjmení] dobře znal, jak sám vypověděl, mohl předpokládat, že situace před ním vyžaduje zvýšenou pozornost, když vozidla v obou směrech zastavila a též mohl předpokládat, že může dojít k tomu, že z vedlejší ulici bude vyjíždět vozidlo. Pokud však za situace, kdy vozidla v obou směrech zastavila, předjížděl, dle názoru soudu ust. § 2900 zák.č. 89/2012 Sb., podle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Žalobkyně s ohledem na okolnosti případu požadovala částku 81.736 Kč, což je 60% vynaložených nákladů na léčení. Dle názoru soudu je však třeba přihlédnout především k tomu, že to byla řidička [jméno] [příjmení], která porušila ustanovení zákona 361/2000 Sb. Je však pravdou, že pokud by si řidič motocyklu počínal obezřetněji a nepředjížděl vozidle, která před ním zastavila v situaci, kdy zastavila vozidla i v protisměrném jízdní pruhu, nemuselo k nehodě a potažmo ke škodě na zdraví dojít. Za této situace má soud za to, že krácení plnění je na místě, avšak ne o 40% ale o 55%. Je třeba si totiž uvědomit, že řidička vozidla paní [jméno] [příjmení] vjížděla z vedlejší komunikace za situace, kdy jí dávala přednost vozidla jedoucí po hlavní komunikaci, a to v obou směrech. Za situace, kdy odbočovala vlevo,pak navíc měla zhoršený výhled do svého jízdního pruhu. V řízení přitom bylo prokázáno, že do křižovatky vjížděla rychlostí cca 14 až 15 km/h a rychlost motocyklu pak cca 21 až 23 km/h. Rychlost motocyklu přitom byla dle názoru soudu s ohledem na panující situaci v provozu nepřiměřeně vysoká. Naopak řidička vozidla [anonymizováno] jela dle názoru soudu rychlostí přiměřenou. Za takové situace proto má soud za to, že zde je důvod pro krácení pojistného plnění právě v rozsahu 55%, které označují míru rizikového chování řidiče motocyklu, které mělo vliv na škodu, která vznikla. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky 61.302 Kč, což představuje 45% z částky 136.226, která byla na léčení poškozeného [jméno] [příjmení] vynaložena. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 20.434 Kč soud žalobu zamítl. Zároveň soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení za období od 25.10.2019 do 13.11.2019, počítáno z částky 61.302 Kč, neboť žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 29.10.2019 a měla tak povinnost poskytnout pojistné plnění do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události, tedy do 13.11.2019. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. 1970 zák.č. 89/2012 Sb., když do prodlení se žalovaná dostala dne 14.11.2019. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch co do 75% a neúspěch co do 25%. Přísluší jí tak náhrada ve výši 50% nákladů. Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 4.087 Kč a tedy přiznaná náhrada činí 50%, tj. 2.043,50 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.