23 C 274/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 81.736 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 302 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 14.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 20 434 Kč s úrokem z prodlení výši 10% ročně z této částky od 25.10.2019 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 61 302 Kč od 25.10.2019 do 13.11.2019, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 043,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 28.11.2019 domáhala na žalované zaplacení částky 81.736 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 11.8.2016 řidička jméno příjmení, datum narození způsobila v obec a číslo, při vyjíždění a odbočování vlevo směrem k anonymizováno ulici, z nepojmenované komunikace, před výjezdem značené dopravní značkou„ Stůj, dej přednost v jízdě“ dopravní nehodu, když nedala přednost v jízdě motocyklu značka automobilu, r.z. anonymizováno, který řídil pan jméno příjmení, datum narození. Došlo ke střetu poté, co řidič motocyklu předjížděl přes středovou dělící čáru před křižovatkou zastavivší vozidla. Řidič motocyklu utrpěl zlomeninu na rozhraní střední a dolní třetiny pravého bérce a pohmoždění pravého lokte. Žalobkyně smluvní zdravotnickým zařízením poskytla na náklady léčení celkem částku 136.226 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla uspokojit poté, co konstatovala, že u řidičky osobního vozidla nebylo prokázáno protiprávní jednání. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že dne 11.8.2016 došlo k předmětné dopravní nehodě a že škodící vozidlo bylo pojištěno u žalované. Dále uvedla, že skutečně odmítla žalobkyni poskytnout pojistné plnění, a to z toho důvodu, že z výpovědi očitých svědků dopravní nehody, řidičky osobního automobilu a poškozeného vyplynulo, že za vzniklou újmu není řidička vozidla odpovědná. Poukázala na to, že z trestního řízení vyplynulo, že si řidička vozidla počínala natolik opatrně, že nemohla učinit nic víc pro to, aby k nehodě nedošlo. Dle žalované se v posuzované situaci řidič motocyklu, tedy poškozený, nechoval rozumně s potřebnou mírou opatrnosti, a to zejména s ohledem na dobrou znalost místa dopravní nehody. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. U ústního jednání dne 10.11.2021 pak žalovaná uvedla, že výši náhrady nesporuje. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 11.8.2016 došlo k předmětné dopravní nehodě a nebylo mezi nimi sporu ani to, že žalovaná skutečně ničeho žalobkyni po uplatnění nároku neuhradila. Mezi účastníky byl především spor o to, kdo je odpovědný na vzniklou dopravní nehodu, resp. zda-li má tuto odpovědnost řidička osobního vozidla a případně v jakém rozsahu. Vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 19.1.2017 bylo prokázáno, že žalobkyně za léčení poškozeného pana jméno příjmení uhradila částku celkem 136.226 Kč. Ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení, který byl vypracován v rámci trestního řízení, vyplynulo, že rychlost jízdy vozidla anonymizováno byla v okamžiku střetu 14 až 15 km/hod. Rychlost jízdy motocyklu pak 21 až 23 km/hod. Řidič motocyklu mohl poprvé zjistit, že se mu od vozidla anonymizováno nedostane náležité přednosti v jízdě v době, kdy se vozidlo anonymizováno nacházelo zhruba 3 m před místem střetu a do střetu tak zbýval čas 0,9 a 1,1 sec. Tento čas se v podstatě rovná reakční době běžného řidiče a je tedy zřejmé, že nebylo v silách řidiče motocyklu střetu zabránit. V případě řidičky vozidla anonymizováno znalec uvedl, že u ní není možno zjistit, kdy mohla přijíždějící motocykl zpozorovat. Pokud by motocykl spatřila ve stejné době, jako řidič motocyklu jí, stačila by vozidlo při včasné a správné reakci zastavit před místem střetu, pokud by se rychlost jejího vozidla pohybovala v rozmezí mx 6,5 až 10 km/hod. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 11.8.2016 vyplývá, že řidička vozidla anonymizováno nedala přednost při vyjíždění z vedlejší silnice, když zde byla dopravní značka„ Stůj, dej přednost v jízdě“. Existenci citované dopravní značky na místě prokazuje i fotodokumentace z místa dopravní nehody. Žádný z účastníků dopravní nehody nebyl pod vlivem alkoholu. Svědkyně jméno anonymizováno, datum narození vypověděla, že seděla na předním sedadle vozidla anonymizováno jako spolujezdec. Řidička vozidla vyjížděla z areálu prodejny nábytku a přijela k hlavní silnici, zde dlouho čekali na možnost najet do jízdního pruhu. Najednou zastavila auta v obou směrech a řidič pokynul, aby řidička najela. Řidička vozidla anonymizováno se tedy pomalu rozjela, přejela středovou čáru a v tom svědkyně viděla, jak se zpoza vozidla, které stalo vlevo, a jehož řidič dal přednost, vyřítil motorkář. V té době se vozidlo anonymizováno již stáčelo vlevo do svého jízdního pruhu. Řidič motocyklu se zřejmě lekl, strhl řízení doleva, ale i tak do vozidla anonymizováno narazil. Svědek příjmení příjmení, datum narození vypověděl, že jel po silnici ulice ve směru ke kruhovému objezdu a provoz byl velmi hustý. V obou směrech byla souvislá kolona. V protisměru bylo nějaké osobní vozidlo, které zastavilo a pouštělo vozidlo, které najíždělo z levé strany svědka do jeho jízdního pruhu. Proto také sám zastavil. Paní s vozidlem anonymizováno se pomalu rozjela s tím, že v daný moment z protisměru svědka vyjel motorkář, který dle jeho odhadu mohl jet 10-15 km/h. Když bylo vozidlo anonymizováno na úrovni dělící čáry, došlo ke střetu s motorkářem. Stejně jako svědek příjmení příjmení vypovídal i svědek příjmení příjmení, datum narození, který jel se svým vozidlem za vozidlem svědka jméno příjmení. Pouze uvedl, že vozidlo řidičky anonymizováno najíždělo z vedlejší silnice poměrně svižně a rychlost motorkáře odhadl na cca 15 km/h. Řidička vozidla anonymizováno vypověděla, že vyjížděla z areálu prodejny nábytku v ulici ulice a chtěla odbočovat vlevo, směrem k ulici ulice. Před příčnou čarou zastavila, protože se nedalo bezpečně najet. V obou směrech jezdila auta, a to tak, že byly souvislé kolony. Najednou se stalo, že vozidlo přijíždějící zleva jí zastavilo a stejně tak učinilo vozidlo zprava a oba řidiči jí pokynuli rukou, že může do ulice najet. Pomalu se rozjela, neboť za vozidlo, které stálo vlevo, neviděla. Přední částí tedy pomalu najela do jízdní pruhu, který vede z obec a dívala se, jestli nejede ještě další vozidlo. Nic neviděla, a proto se pomalu opět rozjela,a když byla skoro ve svém jízdním pruhu, za středovou čárou, tak uviděla, jak se jí něco mihlo před kapotou a pak hned přišel náraz. Poškozený jméno příjmení, datum narození vypověděl, že dne 11.8.2016 řídil motocykl a jel z obec a číslo na adresu svého bydliště. Jel po ulici ulice a provoz byl velmi hustý. Z obou stran byly souvisle popojíždějící kolony. Jel rychlostí asi 15 km/h. Cestu dobře znal, jezdil tam skoro denně. Před nehodou před ním jelo osobní vozidlo ve vzdálenosti asi 50 metrů. V protisměru se vytvořila mezera a byla velká asi 5 metrů. Jel ve dvou třetinách svého jízdního pruhu ve směru od krajnice. Najednou si všiml, že vozidlo z jeho strany se kolmo rozjelo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Vozidlo se rozjelo do jeho jízdního pruhu a pokračovalo v jízdě, aniž by zastavilo. On udělal úhybný manévr doleva a snažil se vozidlo objet, což se mu nepodařilo, protože vozidlo přidalo na rychlosti. Poté došlo ke střetu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp.zn. 8 T 44/2017 bylo prokázáno, že paní jméno příjmení, řidička vozidla anonymizováno byla dle § 226 písm. b) zproštěna obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne 15.3.2019. Provedeným dokazováním tedy bylo prokázáno, že paní jméno příjmení vyjížděla se svým vozidlem anonymizováno z vedlejší komunikace na komunikaci hlavní. Na křižovatce měla značku„ Stůj, dej přednost v jízdě“. Na hlavní komunikaci z obou stran byla souvislá kolona vozidel a ona začala odbočovat doleva ve chvíli, kdy jí řidiči vozidel jak z leva, tak zprava dali přednost a zastavili. V té době však přijížděl zleva řidič motocyklu jméno příjmení, který předjížděl vozidla, která před ním zastavila. příjmení jméno příjmení pak motocykl zaregistrovala vlastně až ve chvíli nárazu, Přičemž k nárazu došlo v levém jízdním pruhu posuzováno ve směru jízdy motocyklu. Podle ust. § 55 odst. 1 zák.č. 48/1997 Sb., příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Z uvedeného ustanovení vyplývá jednak aktivní legitimace žalobkyně a žalované a též i samotný nárok žalobkyně v případě, že dojde ze strany pojištěného k zaviněnému protiprávnímu jednání. V řízení přitom výše nároku byla prokázána vyúčtováním zdravotní péče. Podle ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb., řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že řidič, který vjíždí do křižovatky ze směru, kde je dopravní značka„ Stůj, dej přednost v jízdě“, musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní komunikaci. Přednost v jízdě musí dát tedy i vozidlům, která v té chvílí předjíždějí, tedy vozidlům, která při odbočování vlevo na hlavní komunikaci jedou ze směru hlavní silnice v levém jízdním pruhu a stejně tak i při odbočování vpravo. Je zcela jednoznačné a provedeným dokazováním bylo prokázáno, že řidička jméno příjmení přednost v jízdě řidiči motocyklu nedala a porušila tak ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb. Podle ust. § 2918 zák.č. 89/2012 Sb., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Jak již bylo shora uvedeno, řidička paní jméno příjmení svým konáním porušila ust. § 22 odst. 1 zák.č. 361/2000 Sb. Pokud jde o řidiče motocyklu pana jméno příjmení, lez konstatovat, že z jeho strany k porušení zákona č. 361/2000 Sb. nedošlo. Nicméně jeho počínání bylo s ohledem na situaci, která na ulici ulice panovala, velmi rizikové a nezodpovědné. Sám začal ještě před křižovatkou předjíždět před ním jedoucí vozidla, a to za situace, kdy vozidla jak v jeho směru jízdy,tak v protisměrném směru zastavila. S ohledem na to, že předmětnou ulici pan jméno příjmení dobře znal, jak sám vypověděl, mohl předpokládat, že situace před ním vyžaduje zvýšenou pozornost, když vozidla v obou směrech zastavila a též mohl předpokládat, že může dojít k tomu, že z vedlejší ulici bude vyjíždět vozidlo. Pokud však za situace, kdy vozidla v obou směrech zastavila, předjížděl, dle názoru soudu ust. § 2900 zák.č. 89/2012 Sb., podle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Žalobkyně s ohledem na okolnosti případu požadovala částku 81.736 Kč, což je 60% vynaložených nákladů na léčení. Dle názoru soudu je však třeba přihlédnout především k tomu, že to byla řidička jméno příjmení, která porušila ustanovení zákona 361/2000 Sb. Je však pravdou, že pokud by si řidič motocyklu počínal obezřetněji a nepředjížděl vozidle, která před ním zastavila v situaci, kdy zastavila vozidla i v protisměrném jízdní pruhu, nemuselo k nehodě a potažmo ke škodě na zdraví dojít. Za této situace má soud za to, že krácení plnění je na místě, avšak ne o 40% ale o 55%. Je třeba si totiž uvědomit, že řidička vozidla paní jméno příjmení vjížděla z vedlejší komunikace za situace, kdy jí dávala přednost vozidla jedoucí po hlavní komunikaci, a to v obou směrech. Za situace, kdy odbočovala vlevo,pak navíc měla zhoršený výhled do svého jízdního pruhu. V řízení přitom bylo prokázáno, že do křižovatky vjížděla rychlostí cca 14 až 15 km/h a rychlost motocyklu pak cca 21 až 23 km/h. Rychlost motocyklu přitom byla dle názoru soudu s ohledem na panující situaci v provozu nepřiměřeně vysoká. Naopak řidička vozidla anonymizováno jela dle názoru soudu rychlostí přiměřenou. Za takové situace proto má soud za to, že zde je důvod pro krácení pojistného plnění právě v rozsahu 55%, které označují míru rizikového chování řidiče motocyklu, které mělo vliv na škodu, která vznikla. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky 61.302 Kč, což představuje 45% z částky 136.226, která byla na léčení poškozeného jméno příjmení vynaložena. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 20.434 Kč soud žalobu zamítl. Zároveň soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení za období od 25.10.2019 do 13.11.2019, počítáno z částky 61.302 Kč, neboť žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 29.10.2019 a měla tak povinnost poskytnout pojistné plnění do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události, tedy do 13.11.2019. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. 1970 zák.č. 89/2012 Sb., když do prodlení se žalovaná dostala dne 14.11.2019. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch co do 75% a neúspěch co do 25%. Přísluší jí tak náhrada ve výši 50% nákladů. Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 4.087 Kč a tedy přiznaná náhrada činí 50%, tj. 2.043,50 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelný soudní rozsudek, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.